|
|
Konverze a kontinuita komunistické politické identity v českých zemích s důrazem na transformace po roce 1989
Krůsová, Martina ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Německý, Marek (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá konverzí a kontinuitou komunistické politické identity v českých zemích. Klade důraz na transformace, které proběhly po roce 1989. Politickou identitu KSČM však nelze zkoumat bez znalosti širšího historického kontextu. Část práce se proto zaměřuje i na KSČ. Snaží se zodpovědět otázku: k jakým došlo proměnám politické identity KSČM za jejího působení v demokratické společnosti za dvacet pět let, a to na základě zkoumání její ideově-programové orientace, organizační struktury, politických strategií, volební úspěšnosti, vztahu k předlistopadové minulosti či snahy vyrovnat se se svou minulostí. Identita strany však není utvářena pouze na úrovni národní, proto se tato práce zaměřuje i na úroveň komunální a reflektuje názory i členské základny. K zodpovězení výzkumné otázky byly použity kvalitativní metody, a to studium dokumentů a rozhovory. Klíčová slova: Ideologie, socialismus, komunismus, politická identita, paměť, Komunistická strana Československa, Komunistická strana Čech a Moravy, volební geografie, komunální politika
|
|
|
Teroristické organizace na Blízkém východě se zaměřením na Hamás, Hizballáh, Muslimské bratrstvo a jejich srovnání
Michut, David ; Černý, Karel (vedoucí práce) ; Německý, Marek (oponent)
Teroristické organizace na Blízkém východě se zaměřením na Hizballáh, Hamás, Muslimské bratrstvo a jejich srovnání. Práce pojednává o teroristických organizacích působících na Blízkém středním východě a uvádí jejich srovnání. Teroristické organizace ve světě a jejich vliv na světovou populaci a světový mír představují velmi důležitý a významný faktor, který výrazně ovlivňuje rovnováhu ve světě. Teoretická část práce se věnuje především popisu jednotlivých teroristických organizací, důvodům jejich vzniku, současnému postavení a předpokladu budoucího vývoje. Zároveň se tato část věnuje popisu islámu, tedy náboženství, jež všechny popisované organizace spojuje, rozdělení tohoto náboženství na jednotlivé větve a jeho vlivu na vznik teroristických organizací. Hlavním cílem druhé části práce je komparace všech těchto organizací. Zajímavé jsou i nástroje a techniky využívané k ovlivňování obyvatelstva. Jedná se zejména o působení prostřednictvím mediální a psychologické propagandy. Dále je rozebírán důvod vzniku, vliv v mezinárodním měřítku, financování aktivit a získávání nových členů a sympatizantů z řad běžných občanů. Závěr práce je věnován vlivu teroristických organizací na světovou populaci a bezpečnostní politiku a dále vlivu teroristických organizací na budoucí vývoj ve sledovaném regionu. Klíčová...
|
|
|
Mezigenerační reprodukce životního stylu
Bendová, Tereza ; Šafr, Jiří (vedoucí práce) ; Německý, Marek (oponent)
Tato práce sleduje diferenciaci v životním stylu se zaměřením na mezigenerační reprodukci při jeho utváření. Působení tohoto procesu zkoumá v kontextu sociální změny, která v naší společnosti proběhla v období mezi 70. a 90. léty 20. století. Životní styl konceptualizuje jako různé sféry trávení volného času (vysokokulturní, aktivně-společenské mimo domov, domácí/pasivní a sledování televize). Na jejich diferenciaci se podílí značné množství faktorů, které lze obecně vymezit jako psychologické a ekonomické. Sekundární analýza dat z reprezentativních výzkumů kohorty třicetiletých v letech 1993 a 2008 se soustředí především na efekty rodinné socializace. Výsledky ukazují, že efekt stejných sfér volnočasových aktivit rodičů v době socializace je téměř dvakrát větší, než efekt vlastní pozice potomka v dospělosti (vyjádřené jeho socioekonomickým statusem, vzděláním a tím, zda sám vychovává dítě), u sféry vysokokulturních aktivit potomka, zhruba 1,5 krát větší u sféry aktivně-společenských činností a dokonce 7 krát větší u domácí/pasivní sféry volného času. V celkovém podílu však všechny zmíněné faktory vysvětlují varianci ve způsobech trávení volného času jen z necelé třetiny - to znamená, že z více jak dvou třetin vysvětlují diferenciaci volnočasových aktivit faktory jiné, jako třeba osobnostní rysy...
|
|
|
Prostředí a specifika turecké občanské společnosti
Šreinová, Lenka ; Černý, Karel (vedoucí práce) ; Německý, Marek (oponent)
Práce Prostředí a specifika turecké občanské společnosti se věnuje možnostem prostředí, ve kterém se utváří občanská společnost v Turecké republice. Shrnuje hlavní teoretické faktory, sociální fenomény a historické předpoklady, které ovlivňují prostředí, z něhož vycházejí, a v němž se odehrávají občanské aktivity. Porovnává práce různého charakteru vyjadřující se k aplikaci konceptu občanské společnosti v zemích, které nemají stabilní demokratický režim. Dále se zaměřuje na společensko- politické faktory, které ovlivňovaly možnosti občanské aktivity od založení Turecka. V rámci popisu současné situace práce shrnuje formální zákonná opatření a klasifikaci organizací občanské společnosti. Jednání a motivace občanských organizací jsou nadále posuzovány na základě internetových prezentací vybraných aktérů občanské společnosti. S pomocí obsahové a prvků diskurzivní analýzy je vytvořen přehled údajů, které se objevují a opakují v rámci vlastních vysvětlení organizací: toho, jak se definují, jak popisují své působení a jak o něm informují. Vymezené teoretické předpoklady fungování občanské společnosti, které mohou sloužit jako motivy jednání, jsou pak porovnány s tím, jak organizace prezentují samy sebe.
|
|
| |
|
|
(Re)konstrukce Kosovské krize. Kosovská krize z pohledu vybraných historicko-sociologických teorií
Dobešová, Jana ; Vávra, Martin (vedoucí práce) ; Německý, Marek (oponent)
1. ABSTRAKT Cílem této práce je rekonstrukce kosovské krize, která vyústila v letecké útoky NATO na Jugoslávii na jaře roku 1999. Událost je analyzována na dvou úrovních; první sleduje a porovnává již existující interpretace krize- příčiny, průběh, řešení i následky, včetně možných vizí do budoucna. Druhá rovina interpretuje krizi z pohledu teorií mezinárodních vztahů. Studium historické sociologie mi dalo možnost dívat se na svět, dění v něm, aktéry komplexním pohledem. Ukázalo mi, že jevy ve světě neexistují sami o sobě/ sami pro sebe, ale že jsou součástí systému, který je propojený různými vazbami, tvořen různými částmi a udržován pomocí pravidel. Kosovská krize je událostí, která byla a je různými způsoby interpretována. Odlišnost interpretací se odvíjí v rámci diskurzu, ve kterém vzniká. Kosovská krize má svá historiografická fakta- místo a čas a aktéry, o které se opírají a které dovytvářejí sociální konstrukce. Kosovská krize je sociálním konstruktem, dějinným mezníkem, symbolem, jevištěm, hrou, polem a procesem. V práci hodlám tato tvrzením dokázat rozborem interpretací a aplikací teorií mezinárodních vztahů.
|
|
|
Eufunkce a dysfunkce v teoriích kolektivního jednání
Kinská, Michaela ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Německý, Marek (oponent)
V práci se zabýváme teoriemi kolektivního jednání. Pro kategorizaci badatelů používáme poznatky z funkcionalistického přístupu. Cílem práce je podat přehled sociologů zabývajících se teoriemi kolektivního jednání, tj. různými formami kolektivního jednání. Hlavní pro tuto práci je pojetí funkce a její rozdělení na eufunkci a dysfunkci jako dva póly. Badatelé se k těmto pólům přibližují. V rámci zařazení badatelů v těchto pólech se ještě zabýváme dalšími charakteristikami, které je spojují nebo odlišují. V prvních kapitolách práce se zabýváme funkcionalistickým pojetím a teoriemi kolektivního jednání. V následující kapitole se již zabýváme funkcionalistickou kategorizací a dalšími charakteristikami badatelů. Kapitola se dělí na dvě části, které odpovídají dvěma funkcionalistickým pojmům, tj. eufunkce a dysfunkce. Klíčová slova funkcionalismus, kolektivní jednání, eufunkce, dysfunkce, dav, sociální hnutí, revoluce, R. K. Merton, T. Parsons
|
|
|
Demokratizační proces v Libyi a jeho reflexe
Horáčková, Zuzana ; Černý, Karel (vedoucí práce) ; Německý, Marek (oponent)
Práce zkoumá relevantnost teorií o procesech demokratizace z pohledu autorů Francise Fukuyamy, Samuela Huntingtona a Fareeda Zakarii, ověřuje, nakolik jsou jejich koncepce relevantní pro analýzu a popis demokratizačního procesu v Libyi na pozadí událostí tzv. arabského jara 2011. Teoretická část diplomové práce předkládá historickou, socio-kulturní, náboženskou, ekonomickou a geopolitickou deskripci Libye se zaměřením na demokratizační a liberalizační procesy v zemi. Práce rozebírá příčiny a faktory demokratizace, které aplikuje na situaci v Libyi a okolních zemích. Cílem empirické části diplomové práce je aplikace prezentovaných teoretických koncepcí, zejména pak Huntingtonovy Třetí vlny, na demokratizační proces v Libyi, a jeho konfrontace s reflexemi a hodnoceními procesu demokratizace z pohledu řadových občanů Libye žijících v České republice. Empirická část je v návaznosti na Huntingtona rozdělena na čtyři části: I. Reflexe a hodnocení autoritářského režimu; II. Reflexe a hodnocení pádu autoritářského režimu; III. Reflexe a hodnocení nastolení nového demokratického režimu a IV. Reflexe a hodnocení konsolidace demokracie v zemi.
|
|
|
Evolution of ethnic conflicts in the Union of Myanmar (Burma) and civic techniques of their resolutions
Boďová, Veronika ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Německý, Marek (oponent)
Táto práca skúma vývoj etnického konfliktu v Barme a občianske techniky jeho riešenia. Zameriava sa na niektorých hlavných aktérov občianskej spoločnosti v Barme a skúma ich vplyv na riešenie etnického konfliktu a prínos k demokratizačnému procesu. Skúma korene etnického konfliktu, no nezameriava sa len na jeho historický vývoj ale i na dejiny Barmy ako celku. Tvrdí, že etnický konflikt, tak ako je prezentovaný celosvetovej verejnosti, bol výsledkom britskej koloniálnej nadvlády a jej hospodárskej a sociálnej separácie etnických menšín v krajine. Súčasťou práce je aj teoretická definícia konfliktu a občianskej spoločnosti, ktorá by mala pomôcť lepšiemu porozumeniu predmetu skúmania. V poslednej kapitole je pozornosť venovaná kľúčovým aktérom občianskej spoločnosti a ich historickému a súčasnému úsiliu nielen v procese demokratizácie a riešení etnických konfliktov, ale aj ich úsiliu v rozvojovej práci v spoločnostiach postihnutých dlhoročným konfliktom. V závere sú načrtnuté ďalšie návrhy možností činností občianskych spoločností. Kľúčové slová História Barmy, Etnický konflikt, Občianska spoločnosť, Demokratizácia
|
|
|
Co drží společnost pohromadě? Pojetí societální komunity a konstitutivního symbolismu u Talcotta Parsonse, Richarda Müncha a Jeffreyho Alexandera
Německý, Marek ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Skalník, Petr (oponent) ; Musil, Jiří (oponent)
v českém jazyce 1. Ve své práci se pokouším odpovědět na otázku: "Co drží společnost pohromadě? " a to na základě teoretického instrumentária Parsonsovy funkcionalistické sociologie. Pracuji zejména sjeho pojmem societální komunity, jak je definován v jeho knize Společnosti, vývojové a srovnávací hodnocení [Parsons 1966]. Vycházím ze zde použité definice societální komunity: Societální komunita ,je tvořena jednak normativním systémem řádu, jednak statusy, právy a závazky vyplývajícími z členství. To se může u různých podskupin komunity lišit. Má-li společenská komunita žít a vyvíjet se, musíjako základ své sociální identity udržovat integritu společné kulturní orientace, jež je v široké míře sdílenajejími členy. " [ Parsons 1966: 31], Cílem této práce je pokus tento Parsonsem pouze načrtnutý pojem propracovat a rekonstruovat na základě použití koncepcí ostatních autorů zejména z řad neofunkcionalistů (Jeffrey Alexander, Richard Miinch, Shmuel Eisenstadt), ale i ostatních autorů (David Lockwood, Stein Rokkan, Lewis Coser, John Rawls). Přestože práce hodně pracuje s interpretacemi názorů těchto autorů, domnívám se, že ji lze považovat za originální teoretickou práci, neboť zejména posledně zmínění autoři s pojmem societální komunity explicitně neoperují (a když, tak pouze marginálně), navíc mnozí z...
|
host ::
RSS.