|
| |
|
|
Porovnání výuky literatury na českých a francouzských gymnáziích
Hanšpach, Daniel ; Listíková, Renáta (vedoucí práce) ; Hník, Ondřej (oponent) ; Ébert-Zeminová, Catherine (oponent)
Disertační práce se zabývá problematikou literárního kánonu, komparací požadavků maturitní zkoušky z mateřského jazyka a z literatury v České republice a ve Francii, rovněž zkoumá různé přístupy k interpretaci literárního díla a k práci s literárním textem. Disertace analyzuje, jaké jsou dovednosti a znalosti, které žák prokazuje u maturitní zkoušky, v jakém poměru je zastoupena jazyková a literární složka, jaký písemný a ústní projev je od žáka očekáván a co je výstupem maturitní zkoušky. Dále se zabývá otázkou, jakým způsobem by se mělo přistupovat k výuce literární výchovy v ČR v jednadvacátém století, na základě poznatků, které přinesla komparace českého a francouzského přístupu. V disertaci jsou rozebírána historická, kulturní i společenská východiska, jež ovlivnila dnešní vnímání literatury v obou zemích, kdy je analyzován vývoj evropského myšlení o literatuře a proměny kánonu ve vztahu k mocenským i národním zájmům. Ve výzkumné části jsou prezentovány závěry analýz českých a francouzských učebnic literární výchovy s cílem přinést srovnání různých přístupů k tematizaci a k členění učiva a také přístupů k práci s literárním textem (úryvkem literárního díla). Práce s literárním textem je ve výuce literární výchovy vnímána pozitivně vzhledem k dalšímu rozvoji školní i individuální četby žáka...
|
|
| |
|
|
Neologie v současné francouzské slovní zásobě
Hánková, Anna ; Listíková, Renáta (vedoucí práce) ; Müllerová, Eva (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá studiem neologie a neologismů v současné francouzštině. Teoretická část práce definuje pojmy neologie a neologismus, proces slovotvorby obecně a jednotlivé slovotvorné postupy řadící se k formální neologii, sémantické neologii a k výpůjčkám. Praktická část popisuje tvorbu jazykového korpusu pro potřeby této práce, který je založený na textech ze současného francouzského tisku (respektovaného deníku Le Monde a bulvárního týdeníku Voici). Jádrem praktické části jsou ukázky a analýza jednotlivých slovotvorných postupů, které se objevily v autorčině korpusu. Data jsou doplněna o základní statistickou analýzu zastoupení jednotlivých slovotvorných procesů. Výzkum ukázal, že nejčastěji užívaným slovotvorným postupem v obou studovaných periodikách jsou výpůjčky z cizích jazyků, především z angličtiny. U týdeníku Voici tento prostředek tvořil téměř polovinu všech zjištěných neologismů (45%), u deníku Le Monde necelou jednu třetinu (28%). KLÍČOVÁ SLOVA Neologie, neologismus, jazykové registry, oficiální slovotvorba, slovotvorné postupy, francouzský tisk, Le Monde, Voici
|
|
|
Buquoy aristocratic family, history and cultural legacy in Bohemia
Landová, Adéla ; Jančík, Jiří (vedoucí práce) ; Listíková, Renáta (oponent)
1 Abstrakt Šlechtický rod Buquoyů je jednou z větví rodu Longueval mající svůj původ v dnešní severní Francii. Na území Čech se Buquoyové dostali za třicetileté války, kdy byl Karel Bonaventura de Buquoy povolán do Zemí Koruny české jako generál císařské armády, aby bojoval proti českým protestantským stavům. Záhy poté obdržel od císaře Ferdinanda II. panství v jižních Čechách, na kterých on a jeho potomci působili bezmála tři a půl století. Buquoyové svá honosná sídla postupně rozšířili o pražské paláce a další panství na severu Čech. Jejich přínos v oblasti zemědělství, sklářství a sociálních a školních reforem byl pozoruhodný. Angažovali se také v politice a stali se důležitými mecenáši kultury a umění. Buquoye ovšem potkal stejný osud jako další šlechtické rody a od 19. století postupně přicházeli o svá privilegia a panství, aby nakonec v roce 1945 byli vyhnáni z Československa na základě Benešových dekretů o konfiskaci a rozdělení majetku Němců. Cílem této práce je poukázat na kulturní dědictví, které Buquoyové zanechali v Čechách a popsat jejich přínos v jednotlivých oblastech. Práce je rozdělena do dvou kapitol. První kapitola je věnována obecnému popisu a historii šlechty v Zemích Koruny české a v Československu a stručné historii Buquoyů. Druhá kapitola je pojata jako průvodce jejich bývalými...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Analysis of English and French true friends (vrais amis) in a corpus of authentic text samples
Pípalová, Mariana ; Jančík, Jiří (vedoucí práce) ; Listíková, Renáta (oponent)
Diplomová práce se zabývá parolovým výzkumem pravých protějšků (vrais amis) v současné francouzštině a angličtině. K tomuto účelu byl sestaven speciální korpus anglicko-francouzských překladů složený ze třech dílčích subkorpusů stejného rozsahu (biblický diskurz, politický diskurz a diskurz umělecké prózy), v rozsahu cca 60 000 slov. Pomocí nástroje AntConc byly z korpusu vygenerovány užité pravé protějšky, které se v práci pojímají vždy jakožto jev konkrétního registru. Na základě frekvenčních kritérií byl vymezen centrální okruh 64 protějšků, (takřka) shodných frekvencí a identických kontextů a registrů, který byl následně podroben mnohaaspektové analýze. Zkoumala se jejich výslovnost i psaná podoba, jejich slovnědruhové zařazení, zastoupení slovotvorného postupu derivace; dále se sledovala absolutní četnost jak typů, tak i tokenů v korpusu, a nepřímo (na základě pásem frekventovanosti) se zjišťovala i integrovanost těchto výpůjček do slovní zásoby angličtiny jakožto jazyka přijímajícího. Dle většiny zkoumaných aspektů lze pravé protějšky přiřadit do tří pásem od identity přes blízkost až po relativní nepodobnost. Podle teorie centra a periferie (Daneš 1966) lze tak pravé protějšky uspořádat na pomyslné škále od identity až po vzdálenou podobnost ve většině aspektů analýzy. K práci je připojen...
|
host ::
RSS.