|
|
Postavení a funkce rozhlasu veřejné služby v éře multimédií
Trachtová, Zdeňka ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Diplomová práce Postavení a funkce rozhlasu veřejné služby v éře multimédií pojednává o proměnách produkce Českého rozhlasu od roku 2005 do současnosti v souvislosti s nástupem multimediálních technologií. Stěžejní kapitoly teoretické části práce představují definice základních pojmů, o které se opírá analytická část: multimédií, mediální konvergence, koncepce aktivního publika, interaktivity a digitalizace. Další kapitoly se zabývají médii veřejné služby v České republice a technologickým a kulturním vývojem rozhlasu na našem území. Záměrem výzkumné části je za pomoci metody případové studie analyzovat technologické změny, ke kterým v Českém rozhlase došlo s nástupem multimédií. Cílem je co nejkomplexněji představit multimediální platformy, prostřednictvím kterých rozhlas nabízí svoji tvorbu. Diplomová práce také pojednává o způsobu, jakým multimédia ovlivňují interakci mezi rozhlasem a rozhlasovým publikem. Za tímto účelem se práce zaměřuje na analýzu sociálních sítí, prostřednictvím kterých Český rozhlas komunikuje s publikem. Práce se také zabývá otázkou, zda se nástup multimédií nějakým způsobem odrazil na podobě tradičních formátů pořadů, případně zda vznikly nové formáty.
|
|
|
Mediální obraz českého výtvarného umění v letech 1948-1953 v dobových kulturních periodikách
Dušková, Kateřina ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Diplomová práce postihuje mediální obraz českého výtvarného umění v letech 1948 až 1953 v dobových kulturních periodikách Kulturní politika, Tvorba, Var a Lidové noviny. Věnuje se přitom dvěma základním okruhům, které se ve zkoumaných periodikách nejčastěji objevovaly. Jedná se o definování nového umění a socialistického realismu a tvarování umělců a společnosti. Sociální realismus je přitom charakterizován nejen prostřednictvím popisu, ale také inspiračními zdroji jako čs. výtvarné umění 19. století a vymezením se vůči konkurenčním protikladným nebo podobným uměleckým směrům a tendencím jako formalismus, naturalismus, akademismus nebo kýč. Tvarování umělců a společnosti je chápáno v rovině výchovy, vzdělávání a osvětové činnosti. V souvislosti s okruhy a dobovým chápáním výtvarného umění jako nástroje pro tvarování společnosti je po stručném historickém úvodu rozvedena problematika kulturní politiky KSČ, organizační struktury umělecké produkce, distribuce umění, tvarování výtvarných umělců, pronikání umění do veřejných i soukromých prostor, konstrukce socialistického realismu a přístupu výtvarných umělců k novým podmínkám umělecké tvorby. Kromě podobných jsou ovšem uvedeny i odlišné rysy periodik, které činí každém periodikum jedinečným. Východiskem diplomové práce je historická a kvalitativní analýza.
|
|
|
Regionální tisk na Kolínsku od roku 1945 do počátku 60. let
Zahrádková, Michaela ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Diplomová práce s názvem Regionální tisk na Kolínsku od roku 1945 do počátku 60. let představuje periodický tisk, který vycházel na Kolínsku v letech 1945 až do počátku 60. let. V těchto letech se podoba českého tisku výrazně změnila. Svoboda novin byla omezena a vycházet mohlo v tomto období také jen několik periodik. Všechna musela mít povolení. Na začátku práce nejdříve nastíním samotný region Kolínska, načrtnu jeho historický vývoj, větší část bude věnována době kolem 2. světové války a po ní. Zaměřím se hlavně na politické, ekonomické, demografické a kulturní události, které se v této době na Kolínsku odehrávaly. Těžiště práce bude spočívat v charakteristice periodického tisku, který na Kolínsku vycházel v letech 1945 až do počátku 60. let, tedy zpracování informací, které mi poskytnou v Oblastním archívu v Kolíně. Čerpat budu také z dobového tisku a sekundární literatury. Cílem mé práce je zjistit, jaké noviny na Kolínsku v těchto letech vycházely, kdo je vydával, jak obtížné bylo v této době na Kolínsku periodický tisk vydávat a zmíním i jakou měly tyto noviny strukturu, grafiku, co se v nich psalo či jak drahé byly.
|
|
|
Teplitz-Schönauer Anzeiger ve 20. a 30. letech
Jindrová, Eva ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent)
Diplomová práce "Teplitz-Schönauer Anzeiger ve 20. a 30. letech" se zabývá stejnojmenným německy psaným listem, který vycházel v Teplicích-Šanově v letech 1861-1945. Stručně jsou charakterizovány roky 1918 a 1938, které byly pro existenci prvního samostatného československého státu zlomové, přiblíženy jsou rovněž podmínky pro tisk v období této tzv. první republiky. Následně jsou představeny samotné moderní dějiny města Teplic-Šanova, stejně jako jeho kulturní ovzduší. Popsána je také mediální krajina, do jejíhož rámce list roku 1861 vstoupil. Jádro práce se soustředí na základní etapy historického vývoje deníku i tiskárny C. Weigend, a to od počátku až do převodu pod národní správu a následnou likvidaci v roce 1948. Představeni jsou jednotliví vydavatelé listu. Nejprve ve stručnosti zakladatel periodika August Copek, centrum pozornosti se pak koncentruje zejména na jednotlivé zástupce čtyř generací rodiny Weigend. Na vybraném vzorku let 1918, 1928 a 1938 je nejprve průřezově ukázána struktura periodika. Následně pak prostřednictvím reflexe 28. října postoj, který Teplitz-Schönauer Anzeiger zaujal ve vztahu ke vzniku Československé republiky. Analytická část práce se rovněž orientuje na programovou skladbu místního divadla a biografů tak, jak je zachycena na stránkách studovaného listu.
|
|
|
Novinář Carl von Ossietzky a jeho reflexe v českém tisku
Arabadjieva, Stefana ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent)
Carl von Ossietzky (1889 - 1938) byl německým žurnalistou, pacifistou a nositelem Nobelovy ceny míru za rok 1935. Již v mládí zastával demokratické postoje a později se stal členem politických stran Demokratische Vereinigung (DV) či Republikanische Partei Deutschlands. Působil v periodikách "Das Freie Volk" (orgánu strany DV), "Berliner Volkszeitung", "Nation" nebo "Das Tage-Buch". Přispíval také do časopisu "Die Weltbühne", jenž byl v době Výmarské republiky fórem pro svobodné vyjadřování názorů, zvláště pak pro levicovou inteligenci; roku 1927 byl jmenován šéfredaktorem. Po začátku první světové války se připojil k pacifistickému sdružení Deutsche Friedensgesellschaft (DFG), jež se snažilo bojovat s válečnou propagandou. Úzce také spolupracoval s dalším pacifistickým hnutím "Nie-Wieder-Krieg" ("Již-nikdy- válku") a přispíval do stejnojmenného listu svazu. Ossietzky se velmi kriticky stavěl k německému militarismu a ve svých článcích upozorňoval mj. na porušování podmínek Versailleské mírové smlouvy. Německá vláda jej kvůli tomu obvinila z vlastizrady a několikrát postavila před soud. Roku 1932 byl odsouzen k trestu vězení a po uchopení moci jej nacisté roku 1933 poslali do koncentračního tábora. Propuštěn pak byl v roce 1936 v důsledku sílící mezinárodní kampaně za jeho ocenění Nobelovou cenou...
|
|
| |
|
|
Mezinárodní organizace novinářů (1946-1995)
Ševčíková, Markéta ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Rigorózní práce: "Mezinárodní organizace novinářů (1946-1995)" pojednává o historii, vývoji, cílech, činnosti a působení Mezinárodní organizace novinářů (dále jen MON) v letech 1946-1995, tj. od doby jejího vzniku v roce 1946 až do roku 1995, kdy se uskutečnil poslední kongres MON v jordánském Ammánu. Úvodní část textu je věnována stručné rekapitulaci nejvýznamnějších mezinárodních novinářských organizací, které byly založeny do roku 1946, tj. do vzniku MON. Jedná se o Mezinárodní kongres novinářů, Mezinárodní federaci novinářů a Mezinárodní federaci novinářů ze spojeneckých a svobodných zemí. Ve druhé kapitole je nejprve shrnuta historie vzniku MON a popsány hlavní etapy vývoje - ty jsou periodizovány podle kongresů MON. Nedílnou součástí popisu a periodizace je zaznamenání hlavních světových i domácích politických událostí, které měly na organizaci nesporný vliv. Poté jsou uvedeny cíle, činnosti, působení a struktura MON. Nakonec jsou uvedeny hlavní osoby MON a zmíněny životopisy pěti čelních představitelů. Třetí kapitola je věnována působení MON na území ČSSR/ČSFR/ČR, a to v době od roku 1947 až do roku 1991, kdy se poprvé objevilo formální rozhodnutí o odejmutí práva MON mít sídlo na území ČSFR, jakož i vyvíjet související činnost. V textu jsou zahrnuty právní a finanční vztahy MON vůči ČSSR,...
|
|
|
Periodický tisk v Českých Budějovicích v letech 1945-1948
Pavličíková, Helena ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Jiroušek, Bohumil (oponent)
Rigorózní práce Periodický tisk v Českých Budějovicích v letech 1945 - 1948 se soustřeďuje na specifika vývoje periodického tisku vydávaného v Českých Budějovicích v poválečném období od roku 1945 do roku 1948. Zásadní společenskopolitické změny, ke kterým došlo po druhé světové válce, se odrážely i v organizaci a struktuře celostátního i regionálního tisku, proto je změnám v politické, hospodářské a kulturní oblasti v Českých Budějovicích věnována první část. Pro systematičnost výkladu mediální situace bylo dále potřebné postihnout charakteristiku periodického tisku, který vycházel v Českých Budějovicích v období 1938 - 1945. Poslední dny druhé světové války byly ve městě spojeny s vysíláním stanice, která v srpnu 1945 vytvořila základ regionální stanice Československého rozhlasu, proto nebylo možné tuto tématiku opomenout. Konkrétní proměny v organizaci a struktuře periodického tisku v Českých Budějovicích v poválečném období jsou rozpracovány ve čtvrté a páté části rigorózní práce. Na obecnou charakteristiku jednotlivých opatření v řízení českých tištěných médií v letech 1945 - 1948 navazuje rozbor jednotlivých českobudějovických periodik - tato periodika jsou rozdělena do tří skupin: periodický tisk národního výboru, periodický tisk politických stran, kulturně společenský, odborný a podnikový...
|
|
|
Týdeník Hospodářský rozhled a jeho postavení v soudobém ekonomickém myšlení
Krška, Štěpán ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Lysoněk, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá týdeníkem Hospodářský rozhled a jeho postavením v soudobém ekonomickém myšlení. Hospodářský rozhled vystupoval jakou nezávislý týdeník. Práce popisuje působení národohospodářského listu v dobovém kontextu. V rámci práce jsou zkoumány roky, kdy bylo Československo zasaženo Velkou ekonomickou krizí. První část práce je věnována základnímu vymezení tématu. V rámci kapitoly je popsáno hospodářství a situace meziválečného Československa a popsán vznik listu. Druhá kapitola se zabývá strukturou týdeníku, hlavními charakteristikami obsahu a konfiskovanými čísly. Třetí část je věnována hlavním tématům zkoumaného období - měnové politice a sporům s agrární a komunistickou stranou. Ve čtvrté části práce jsou zkoumány a rozebrány hlavní kauzy jednotlivých let. Během zkoumaných let se týdeník zabýval především problémy spojenými s hospodářskou krizí. V roce 1939 eskalovaly mezinárodní a národnostní problémy, což se projevilo i v obsahu týdeníku. I přes postupující radikalizaci si Hospodářský rozhled v rámci zkoumaného období zachoval konzistentní názorovou linii. List kritizoval autoritářské režimy a obhajoval demokracii. Tematicky se týdeník často věnoval obhajobě průmyslu a kritice agrárních kruhů. Poslední, pátá, kapitola je věnována redakci Hospodářského rozhledu. Klíčová slova...
|
|
|
Obraz české politiky v německých a rakouských denících na příkladu prezidentských voleb v roce 2013
Niedermeierová, Jana ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Diplomová práce Obraz české politiky v německých a rakouských denících na příkladu prezidentských voleb v roce 2013 se snaží přiblížit, jakým způsobem informovaly německé deníky Frankfurter Rundschau, Süddeutsche Zeitung a Die Welt a rakouské listy Der Standard, Die Presse a Salzburger Nachrichten o první přímé volbě prezidenta v České republice, která se uskutečnila v lednu 2013. Německý a rakouský tisk věnoval této události neobvykle velkou pozornost především díky tématu odsunu sudetských Němců z Československa po druhé světové válce, k jehož znovuotevření došlo během předvolebních diskuzí. Zájem německých a rakouských deníků vyvolala i prezidentská kandidatura tehdejšího českého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, který prožil velkou část života v rakouském exilu. Diplomová práce analyzuje příspěvky o českých volbách, které se objevily ve vybraných novinách v období od 1. ledna 2013 do 31. března 2013. Zaměřuje se přitom na otázky, kolik prostoru vybrané listy sledované události věnovaly a jakým způsobem ji zpracovávaly z hlediska formálního i obsahového. Rozebírá také, jaká dílčí témata se dostala do popředí a jakým způsobem referovaly deníky o jednotlivých kandidátech. Analýzu doplňuje teoretická část, která se věnuje vztahům České republiky s Německem a Rakouskem, popisuje prezidentské...
|
host ::
RSS.