|
|
Synodalita - jak jít společně v každodennosti české církve?
Jirsa, Matěj ; Prokeš, Josef (vedoucí práce) ; Tichý, Radek (oponent)
Cílem diplomové práce je odpovědět na otázku, jak má česká církev ve své každodennosti odpovědět na výzvu po synodalitě, kterou po církvi žádá papež František. Konkrétněji se práce zabývá tzv. synodálním životním stylem. Klade si za cíl tento styl definovat, teologicky podložit a formulovat jeho základní stavební kameny. Na základě kvalitativního výzkumu pak chce přinést impulsy pro pastorální teologii, aby dopomohla tomuto stylu zapustit kořeny v životě české církve tam, kde je to potřeba. Práce je rozdělena do pěti kapitol. V první kapitole jsou představené subjekty teologické debaty o synodalitě s důrazem na poslední církevní dokumenty a postavu papeže Františka. V druhé kapitole jsou představena hlavní teologická východiska, z nichž vychází základní stavební kameny synodálního životního stylu, které jsou představeny v kapitole třetí. Ve čtvrté kapitole je představen a analyzován kvalitativní výzkum, jenž proběhl formou reflexe domácí duchovní obnovy. Vrchol práce představuje poslední pátá kapitola, ve které se syntézou analýzy kvalitativního výzkumu a základních stavebních kamenů synodality formulují impulsy pro pastorální teologii.
|
|
|
Fyziognomie psaní: v záhybech literárního ornamentu
Jirsa, Tomáš ; Heczková, Libuše (vedoucí práce) ; Vojvodík, Josef (oponent) ; Fulka, Josef (oponent)
Disertační práce "Fyziognomie psaní: v záhybech literárního ornamentu" se zabývá vztahem mezi literárním psaním a ornamentem. Propojuje tak literárněteoretickou a literárněhistorickou problematiku s uměnovědnou, především vizuální oblastí. Ornament je analyzován a interpretován jako teoretická figura umožňující zkoumat literární psaní z hlediska jeho vizuality a pohybu. Tento přístup, pokoušející se o určité vizuální čtení literatury, je zde rozpracován a aplikován pod názvem "fyziognomie psaní" a představuje pokus, jak číst literární texty nejen z hlediska významu a sdělení, ale rovněž z perspektivy vizuálně-figurální performance. V první části je vypracován pojem ornamentu na pozadí jeho historické, estetické a filozofické reflexe a vysvětlen jeho interpretační potenciál vzhledem k umělecké literatuře. Část druhá představuje interpretace vybraných textů světové literatury 20. století (Franz Kafka, Rainer Maria Rilke, Hugo von Hofmannsthal, Samuel Beckett, Louis Wolfson a Blanche T.) z hlediska afinity literární řeči a konkrétních ornamentálních projevů.
|
|
|
Hrdinové tichého vzdoru: poetika pasivity v moderní literatuře
Koudelková Jesenská, Lucie ; Jirsa, Tomáš (vedoucí práce) ; Hrdlička, Josef (oponent)
Tato práce se zabývá fenoménem pasivity v literatuře, jak se projevuje zejména v jednání, stagnaci a způsobech existence vybraných literárních postav a subjektů. Zaměřuje se na takové figury, které jsou nečinné nebo apatické, jejich jednání většinou postrádá jasně artikulovaný smysl či účel a mnohdy se zdá, že namísto aktivního života spíše vegetují. Hlavním tématem je vztah mezi pasivitou a aktivitou a převrácení pasivity ve tvůrčí princip. Práce aplikuje na literární text teorii performativity a skrze pojetí pasivity literárních postav jako aktivního prostředku jejich umělecké performance se pokouší nabídnout nové interpretace konkrétních děl i pasivity obecně. Metodologicky se tak práce opírá zejména o teorii performativity Eriky Fischer-Lichte, ale i o antropologické výzkumy v oblasti přechodových rituálů, teoretické koncepty mediality, Austinovu teorii řečových aktů či pozdní filozofii Maurice Merleau-Pontyho a poststrukturalistickou filozofii Gillese Deleuze a Jacquese Derridy. Výchozími primárními texty jsou povídka Plášť (Шинель, 1842) Nikolaje Vasiljeviče Gogola a novela Písař Bartleby (Bartleby, the Scrivener, 1853) Hermana Melvilla, Kniha neklidu (Livro do Desassossego, 1982) Fernanda Pessoy a esej Vztáhnout na sebe ruku (Hand an sich legen,1976) Jeana Améryho.
|
|
|
Oko básníka: Antické figury v díle Jeana Cocteaua
Wittlichová, Julie ; Jirsa, Tomáš (vedoucí práce) ; Hrdlička, Josef (oponent)
Tato práce pojednává o výskytu a způsobu užití figur antické mytologie v díle Jeana Cocteaua. Zaměřuje se na postavu Narcise, již zkoumá rovněž v souvislosti s postavami Oidipa a Orfea, přičemž se soustředí především na téma zrcadlení a s ním spojené motivy oka a pohledu. Toto zrcadlení pak nezkoumá pouze na úrovni estetického objektu, ale rovněž ve vztahu k recipientovi a ve vzájemných interferencích mezi různými médii. Práce se metodologicky opírá o vybrané filozofické teze Maurice Merleau-Pontyho a teoretické koncepty Pierra Brunela, Mieke Bal a Mary Ann Caws. V rámci Cocteauova díla se zaměřuje především na analýzu románů Nezvedené děti, Le Livre blanc a jejich ilustrace, báseň "Tombeau de Narcisse", divadelní hru La Machine infernale a filmy Krev básníka, Orfeus a Testament d' Orphée.
|
|
|
Liberalism and its justification in contemporary political philosophy
Cíbik, Matej ; Jirsa, Jakub (vedoucí práce) ; Chotaš, Jiří (oponent) ; Moural, Josef (oponent)
Táto dizertačná práca sa snaží odpovedať na jednu základnú otázku: čo môžeme filozoficky povedať na obhajobu liberalizmu ako spôsobu politickej existencie spoločnosti. Práca pozostáva z troch častí. V prvej kriticky prezentujem dve populárne odpovede na túto otázku vychádzajúce z konceptov vlastníctva seba samého respektíve hodnotového pluralizmu. Argumentujem, že ani jedna z nich nie je adekvátna a uspokojivá, hlavne z toho dôvodu, že operujú s koncepciou osoby, ktorá je príliš nerozvinutá na to, aby mohla zaštítiť obhajobu liberalizmu. V druhej časti prezentujem interpretáciu Johna Rawlsa, špeciálne jeho koncepcie osoby. Tvrdím, že táto koncepcia je pre jeho myslenie kľúčová, najmä vzhľadom jeho k odpovedi na moju otázku. V tomto kontexte ukazujem, že Rawls nepredkladá presvedčivú obhajobu tejto koncepcie. V tretej časti predkladám argumenty na podporu Rawlsovho liberalizmu, ako nápravu pochybení, ktoré som identifikoval. Ukazujem, ako môže byť jeho koncepcia osoby lepšie argumentačne podporená. Z tejto koncepcie následne odvodzujem dva argumenty podporujúce liberalizmus ako spôsob politickej existencie spoločnosti. Kľúčové slová Liberalizmus - John Rawls - Pluralizmus - Koncepcia osoby
|
|
|
Fyziognomie psaní: v záhybech literárního ornamentu
Jirsa, Tomáš ; Heczková, Libuše (vedoucí práce) ; Vojvodík, Josef (oponent) ; Fulka, Josef (oponent)
Disertační práce "Fyziognomie psaní: v záhybech literárního ornamentu" se zabývá vztahem mezi literárním psaním a ornamentem. Propojuje tak literárněteoretickou a literárněhistorickou problematiku s uměnovědnou, především vizuální oblastí. Ornament je analyzován a interpretován jako teoretická figura umožňující zkoumat literární psaní z hlediska jeho vizuality a pohybu. Tento přístup, pokoušející se o určité vizuální čtení literatury, je zde rozpracován a aplikován pod názvem "fyziognomie psaní" a představuje pokus, jak číst literární texty nejen z hlediska významu a sdělení, ale rovněž z perspektivy vizuálně-figurální performance. V první části je vypracován pojem ornamentu na pozadí jeho historické, estetické a filozofické reflexe a vysvětlen jeho interpretační potenciál vzhledem k umělecké literatuře. Část druhá představuje interpretace vybraných textů světové literatury 20. století (Franz Kafka, Rainer Maria Rilke, Hugo von Hofmannsthal, Samuel Beckett, Louis Wolfson a Blanche T.) z hlediska afinity literární řeči a konkrétních ornamentálních projevů.
|
|
| |
host ::
RSS.