|
|
Diferenciační potenciál polydendrocytů po fokální cerebrální ischemii
Filipová, Marcela ; Anděrová, Miroslava (vedoucí práce) ; Jendelová, Pavla (oponent)
Po ischemickém poranění dochází k sérii patofyziologických změn, které se projevují výlevem růstových faktorů a morfogenů, které ovlivňují buněčnou proliferaci, migraci a také diferenciaci. Ischemické poškození indukuje neurogenezi a gliogenezi v subventrikulární zóně postranních komor a v gyru dentatu hipokampu, nicméně může probíhat také v oblastech, které nejsou primárně neurogenní, jako je mozková kůra nebo striatum. V poslední době se pozornost obrátila k novému gliálnímu typu, tzv. polydendrocytům neboli NG2 gliím. Za fyziologických podmínek se tyto buňky dělí a jsou schopny dozrávat do dospělých oligodendrocytů, a proto jsou často přirovnávány k prekurzorovým buňkám oligodendrocytů. Ačkoli některé studie ukázaly, že polydendrocyty jsou schopny dozrávat do protoplasmatických astrocytů (Zhu et al., 2008) a neuronů in vitro (Belachew et al., 2003), schopnost této diferenciace za fyziologických či patologických podmínek je stále předmětem diskuze. Cílem této diplomové práce bylo zjistit, jaký vliv mají vybrané růstové faktory a morfogeny, konkrétně mozkový neurotrofní faktor (BDNF), bazický růstový faktor fibroblastů (bFGF), vaskulární endoteliální růstový faktor (VEGF) a morfogen Sonic hedgehog (Shh), na diferenciační potenciál polydendrocytů in vitro po jejich izolaci z nepoškozené mozkové...
|
|
|
Buněčná terapie na zvířecích modelech- preklinické studie
Juhásová, Jana ; Motlík, Jan (vedoucí práce) ; Grim, Miloš (oponent) ; Jendelová, Pavla (oponent)
Pokrok v buněčné terapii se může rozvíjet jedině s použitím vhodných experimentálních modelů. Pro klinické využití nových léčebných postupů získaných ze studií na laboratorních zvířatech je nutné ověření na velkém zvířeti. Jedním z vhodných a lékařskou obcí uznaných preklinických zvířecích modelů je bezpochyby miniaturní prase, které je fyziologicky a rozměrově blízké člověku. Tato dizertační práce proto představuje přehled našich experimentálních studií týkajících se možného využití mezenchymových a nervových kmenových buněk pro léčbu onemocnění postihujících pohybový aparát a nervovou tkáň u lidí nebo zvířat. V první části dizertační práce je stručnou formou popsaná současná problematika buněčné terapie a zvířecích modelů, mezenchymových buněk případně jejich kombinace s novými typy nosičů, neurogeneze, nervové kmenové buňky a jejich potenciální použití v terapii poškozené míchy. Druhá část práce je zaměřena na přehled vytyčených cílů a metodik jakými jsme je chtěli dosáhnout. Třetí část byla věnována jednotlivým publikacím. Naše experimenty uskutečněné na králících s iatrogenním poškozením růstových plotének, které měly napodobit podmínky vzniku valgózních deformit u rostoucích kostí v klinické praxi, poukázaly na pozitivní preventivní a terapeutické účinky nových typů nosičů osazených...
|
|
|
Molekulární mechanismy ovlivňující účast buněk neurální lišty na vývojových dějích a homeostase ve vybraných lokalizacích
Krejčí, Eliška ; Grim, Miloš (vedoucí práce) ; Hampl, Aleš (oponent) ; Jendelová, Pavla (oponent)
Tato disertační práce je zaměřená na studium vlastností buněk neurální lišty a mechanismů, které se podílejí na jejím vývoji. Je založená na čtyřech originálních publikacích, z nichž dvě se neurální liště věnují v celém rozsahu. V první z těchto prací jsme ukázali, že transkripční faktor C-MYB je exprimován ve většině buněk vyvíjejícího se kuřecího embrya, přičemž v oblastech neurálních valů a migrujících buňkách NL je hladina jeho exprese zvýšená. Další experimenty ukázaly, že zvýšená intracelulární hladina c-Myb ovlivňuje jak indukci tak epitelo-mesenchymovou transformaci buněk NL a že c-Myb je součástí signalizační kaskády BMP4. Další publikace se věnuje časoprostorové specifikaci podél antero-posteriorní osy v končetinovém pupenu, tj. mechanismu, který se významně uplatňuje i při vývoji NL. Ukázali jsme, že delece regulačního úseku genu pro Plzf vede ke snížení jeho exprese v končetinových pupenech a následné anteriorní expansi expresních domén jeho cílových genů, tj. Hoxd10-13, v zadních končetinových pupenech. To vyústí ve vývoj přídavných prstů. Třetí publikace se věnuje určení vývojového původu mediálního okraje lopatky u savců. Ukázali jsme, že její původ tkví v somitech nikoliv v NL. V poslední práci jsme se zabývali studiem kmenových buněk NL izolovaných z vlasových folikulů dospělého...
|
|
|
Transplantace izolovaných Langerhansových ostrůvků - příspěvky k navození specifické imunologické tolerance a in vivo zobrazení
Kříž, Jan ; Saudek, František (vedoucí práce) ; Jendelová, Pavla (oponent) ; Haluzík, Martin (oponent)
Transplantace Langerhansových ostrůvků v klinické medicíně nabízí alternativu k orgánové transplantaci pankreatu. Výhodná je zejména pro pacienty, kteří by díky svému zdravotnímu stavu nebyli schopni snést chirurgický výkon a přesto mohou z transplantace inzulín produkující tkáně významně profitovat. Druhým pozitivem tkáňové transplantace je, že v situaci nedostatku dárců zvyšuje využitelnost kadaverosních pankreatů, neboť umožňuje použít i takové orgány, které jsou z chirurgického hlediska kontraindikované pro orgánovou transplantaci. V této disertační práci jsou popsány dvě experimentální studie zaměřené na studium vybraných problémů transplantace ostrůvků. V první studii je popsána metoda navození lymfocytárního mikrochimérismu jako způsobu indukce specifické imunologické tolerance dárcovské tkáně při zachování imunoreaktivity vůči ostatním antigenům. Kombinovaná léčba zvolenými imunosupresivy vedla k výraznému nárůstu přežívání allogenní tkáně nejméně 3 měsíce po poslední podané dávce. U jedinců léčených kotransplantací kostní dřeně byla patrná tendence k dalšímu zlepšení, ale rozdíly nebyly statisticky významné. Ve druhé studii je popsán vývoj originální metody značení a následného zobrazování Langerhansových ostrůvků pomocí magnetické resonance. Pro označování ostrůvků byl zvolen ferucarbotran jehož...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.