|
|
Organizační kultura sboru Církve českobratrské evangelické
Michalová, Alžběta ; Baštecká, Bohumila (vedoucí práce) ; Jandejsek, Petr (oponent)
1 Anotace Cílem diplomové práce je popsat a zmapovat sbor Českobratrské církve evangelické z perspektivy organizační kultury a z této perspektivy nahlédnout a porozumět též možným střetům i příležitostem těchto střetů v rámci sboru a jeho funkčních jednotek. Teoretická část seznamuje čtenáře s definicemi a významy organizační kultury, které převážně vycházejí z antropologie. Dále se práce zabývá definicemi, významy organizační kultury církve a sboru z hlediska jejich provázanosti. V metodologické části využívám metody kvalitativního výzkumu, především hloubkové rozhovory se šesti respondenty z konkrétní množiny členů sboru. Skrze výběr základních hodnot a střetů se snažím přiblížit prostředí respondentů sboru a nahlížet je pohledem organizační kultury.
|
|
|
Vztah sociální a pastorační práce
Dvořáčková, Darina ; Milfait, René (vedoucí práce) ; Jandejsek, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce si klade za cíl představit sociální a pastorační práci a následně je vzájemně porovnávat na základě jejich hlavních paradigmat. První část je věnována sociální práci. Zabývá se krátce její historií a následně je představena jako lidsko-pravní profese se svými hlavními principy a cíly podle jejich nejdůležitějších dokumentů. Druhá část přináší pohled na pastorační práci. Objasňuje význam teologické etiky a představuje sociální nauku církve s jejími hlavními zásadami dle relevantních církevních dokumentů. Třetí část je pak věnována hledání vzájemného propojení sociální a pastorační práce. Zaměřuje se na jejich společné etické rozměry, kterými jsou lidská práva, důstojnost, spravedlnost, solidarita. Nabízí pohled na možnosti jejich vzájemného dialogu, jehož cílem je oboustranné obohacení pro smysluplnou spolupráci a podporu pracovníků obou profesí. V závěru práce se objevuje krátké shrnutí a zhodnocení cíle práce. Součástí příloh je Etický kodex sociálních pracovníků České republiky a Mezinárodní etický kodex sociální práce. Klíčová slova Sociální práce, pastorační práce, lidská práva, solidarita, lidská důstojnost, spravedlnost
|
|
| |
|
|
Synoda o rodině
Kůdelová, Marie ; Jandejsek, Petr (vedoucí práce) ; Martinek, Michael (oponent)
Bakalářská práce s názvem "Synoda o rodině - pastorační výzvy pro současnou rodinu" přibližuje projednávaná témata na Synodě biskupů pořádané římskokatolickou církví v letech 2014 a 2015 a objasňuje postoj katolické církve k aktuálním otázkám týkajících se rodiny v dnešní společnosti. Autorka nejprve popisuje vývoj rodiny v evropských podmínkách a poukazuje na některá úskalí spojená s tímto vývojem. Na to navazuje představením církevních dokumentů vydaných v souvislosti s mimořádnou a řádnou Synodou o rodině. Závěrečná část shrnuje reflexe laiků i odborníků z českého prostředí a formuluje některé pastorační pohledy. Výsledky práce uvádí, že "věřící" rodiny potřebují cítit ze strany církve upřímný zájem o jejich situaci. Pohled na rodinu v magisteriu římskokatolické církve vykazuje posuny zejména v oblasti pastorace rozvedených osob. Autorka práce se domnívá, že vstřícnější přístup k lidem, které církev ještě nedávno považovala za exkomunikované, je cestou evangelizace.
|
|
|
Člověk je stvoření Boží
Henčlová, Monika ; Halama, Jindřich (vedoucí práce) ; Jandejsek, Petr (oponent)
Člověku s těžkou nemocí nebo umírající je pořád člověk, lze k němu přistupovat jako k rušivému elementu, znepokojivému faktu nebo k ohrožení, nebo raději k neviditelnému, neexistujícímu. Někdy také jako k neštěstí. V lepším případě jako k objektu péče, případně soucitu. Prožijeme-li však plně setkání s tímto člověkem, máme příležitost zaslechnout výzvu, kterou nás Bůh, k jehož obrazu jsme stvořeni, volá k solidaritě spolulidství, k sebedarování, sdílení a doprovázení se na cestě k němu. Man with severe illness or dying, it is still a person, be it approached as a disruptive element, a worrying fact or danger, or rather to an invisible, non-existent. Sometimes as a disaster. In better as if the object of care or compassion. We spend the not fully meeting with this man, we have the opportunity to hear a challenge to our God, whose the image we are created, calling for solidarity spolulidství, the self-giving, sharing and accompaniment on the journey towards him.
|
|
| |
|
|
Vina a falešný pocit viny
Kreškóciová, Renáta ; Jandejsek, Petr (vedoucí práce) ; Martinek, Michael (oponent)
Práce si klade za cíl rozlišit "zdravou" vinu od falešného pocitu viny. Popisuje možné zdroje vzniku obou kategorií viny z různých úhlů pohledu, které vymezují obory jako psychologie, teologie a filosofie. Následně se zabývá možnými způsoby práce s vinou především z hlediska psychologické a pastorační praxe, okrajově i z pohledu některých filosofů, kteří se problémem viny zabývají. Klíčová slova Vina - psychologické pojetí, vina- křesťanské aspekty, zodpovědnost, svoboda, svědomí, odpuštění Summary The main objective of the work is to differentiate the "healthy" guilt from false feel of guilt. The work describes the possible origins of both categories from psychological, theological and philosophical points of view. Then it deals with possible ways of working with guilt, mostly from psychological and pastoral practice; but also from the views of some philosophers who deal with the problems of guilt. Keywords The guilt - psychological concepts, the guilt - Christian aspects, responsibility, freedom, conscience, forgiveness
|
|
|
Ohlédnutí za Svatým rokem milosrdenství prostřednictvím teologie Jona Sobrina
Vališková, Radka ; Jandejsek, Petr (vedoucí práce) ; Noble, Timothy (oponent)
Tato práce se věnuje milosrdenství v teologii osvobození u Jona Sobrina a prost ednictvím témat, jež Sobrino p ináší, a důrazů, jež klade, nahlíží na milosrdenství Svatého roku, který na konci roku 2015 vyhlásil papež František. Sobrinova chudých a je silně formována osobní zkušeností, již učinil Sobrino v Salvadoru. Chudobou má na mysli p edevším nespravedlivou chudobu Latinské Ameriky nebo ší eji T etího světa. Těmto důrazům odpovídá pojetí milosrdenství, jež je určeno zejména nespravedlivě chudým. Na jeho počátku stojí soucit, z něhož p ímo vychází pot eba druhému pomoci, osvobodit ho od jeho utrpení. ídit se principem milosrdenství pak neznamená pouze p ímou pomoc, ale také hledání p íčin utrpení. Ty jsou podle teologie osvobození systémové, a proto nestačí apelovat na změnu chování jednotlivců, ale také na transformaci společenských institucí. Františkovo pojetí milosrdenství je v rámci dokumentů, jež se vztahují ke Svatému roku, širší. Je určeno nejen těm, kte í trpí nedostatkem, ale také h íšníkům, kte í jsou si vědomi vlastní h íšnosti. Práce klade spolu se Sobrinem důraz p edevším na první stránku milosrdenství, a proto se podrobněji věnuje Františkovým postojům k p íčinám chudoby. Dochází k závěru, že František sice vyzdvihuje individuální zodpovědnost, nicméně mu apel na transformaci...
|
|
|
Genderová studia, studia o rodině, a jejich vliv v utváření moderní rodiny
Ilyková, Gabriela ; Jandejsek, Petr (vedoucí práce) ; Klimešová, Anna (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá rodinou, konkrétněji způsobem, jakým na ni nahlížejí genderová a rodinná studia. Zároveň se zabývá otázkou, co jsou genderová a rodinná studia, jaký je jejich smysl a účel, i na co jsou především zaměřena. Jelikož inspirací k napsání této práce bylo obvinění genderových studií z narušování morálky šířením feministických a podobných ideálů, a jelikož toto obvinění bylo vzneseno ze strany představitelů jedné z křesťanských církví, tato práce se bude zabývat i otázkou vazby mezi genderovými studii a feminismem, jakož i způsobem, jakým rodinu pojímají feminismus i křesťanství, s cílem určit zda genderová studia lze skutečně označit za hrozbu pro křesťanskou morálku. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Christologie zdola? Spor o Jacquese Dupuise, Rogera Haighta a Jona Sobrina
Jandejsek, Petr ; Noble, Ivana (vedoucí práce) ; Noble, Timothy (oponent) ; Červenková, Denisa (oponent)
Disertace Petra Jandejska analyzuje christologie tří současných jezuitských teologů, Jacquese Dupuise, Rogera Haighta a Jona Sobrina, které z hlediska jejich metody charakterizuje jako "teologie zdola", tedy teologie epistemologicky postupující od lidské, konkrétně dějinně zakotvené zkušenosti směrem k jejímu zjevujícímu se zdroji a dárci. Ve světle skutečnosti, že všechny tři christologie byly za pontifikátů Jana Pavla II. a Benedikta XVI. podrobeny kritice Kongregace pro nauku víry, si disertace klade otázku, v čem a proč jsou tyto christologie inovativní, kde jsou jejich slabé stránky, a v čem představují potřebné doplnění těch typů christologie, které můžeme označit metodologicky za "teologie shora", tedy teologie vycházející "od Boha", z Božího zjevení, které je člověku dáno a které žádá lidské přijetí a poslušnost. "Teologii shora" reprezentuje v disertaci zejména dílo Josepha Ratzingera. Práce identifikuje společné zdroje zkoumaných christologií. Ty nachází v ignaciánské spiritualitě, zvláště v jejím důrazu na zkušenostní poznání, které, podle Ignáce, jako jediné lidskou duši nasycuje. Ukáže, že ignaciánská spiritualita v díle sledovaných teologů působí samostatně, i skrze teologickou reflexi Karla Rahnera. Zkušenost z misií pak představuje další zdroj zkoumaných christologií. Podle závěrů disertace...
|
host ::
RSS.