|
| |
|
|
Study of extracellular placental specific microRNAs in maternal circulation and their utilization in clinical diagnostics of pregnancy-related complications
Kotlabová, Kateřina ; Hromadníková, Ilona (vedoucí práce) ; Černá, Marie (oponent) ; Korabečná, Marie (oponent)
Cíle: Předkládaná studie se zabývala možnost využit extracelulárních mikroRNA jako nových neinvazivních biomarkerů pro diagnostku komplikací souvisejících s těhotenstvím, jako je gestační hypertenze (GH), preeklampsie (PE) a omezení růstu plodu (FGR). Nejprve jsme identikovali s těhotenstvím asociované mikroRNA (tj. placentárně speciické mikroRNA) v mateřské cirkulaci u těhotenství s normálním průběhem. Poté jsme kvantikovali vybrané extracelulární C19MC mikroRNA v průběhu těhotenství (od prvního do třetho trimestru) v mateřské cirkulaci u těhotenství s normálním průběhem. Následně jsme porovnali expresní proily C19MC mikroRNA v mateřském oběhu mezi těhotenstvím s klinicky manifestními závažnými těhotenskými komplikacemi (PE, FGR, GH) a zdravými kontrolami odpovídajícího gestačnímu stáří. Nakonec bylo provedeno monitorování vybraných placentárně speciických C19MC mikroRNA v mateřském cirkulaci v průběhu prvního trimestru těhotenství s cílem identikovat extracelulární C19MC mikroRNA schopné rozlišovat mezi normálními těhotenstvím a těmi, které jsou vystavena zvýšenému riziku pozdějšího rozvoje závažných těhotenských komplikací. Výsledky: Hladiny a expresní proily extracelulárních placentálně speciických mikroRNA v oběhu netěhotných jedinců a těhotných žen byly stanoveny metodou polymerázové řetězové...
|
|
|
Expresní profil kardiovaskulárních microRNA u těhotenství s klinickou manifestací gestační hypertenze, preeklampsie a fetální růstové retardace
Bohatá, Jana ; Hromadníková, Ilona (vedoucí práce) ; Korabečná, Marie (oponent)
MicroRNA (miRNA) jsou krátké nekódující 21-23 nukleotidů dlouhé jednořetězcové RNA. Patří mezi významné posttranskripční regulátory genové exprese, které regulují jak fyziologické, tak patologické procesy. Některé microRNA, resp. výše jejich exprese, jsou specifické pouze pro určitý typ tkáně nebo pro patologický stav. Předpokladem mé diplomové práce bylo, že genová exprese vybraných 28 kardiovaskulárních microRNA (miR-1-3p, miR-16-5p, miR-17-5p, miR-20a-5p, miR- 20b-5p, miR-21-5p, miR-23a-3p, miR-24-3p, miR-26a-5p, miR-29a-3p, miR-92a-3p, miR-100-5p, miR-103a-3p, miR-125b-5p, miR-126-3p, miR-130b-3p, miR-133a-3p, miR-143-3p, miR-145-5p, miR-146a-5p, miR-181-5p, miR-195-5p, miR-199a-5p, miR- 210-3p, miR-221-3p, miR-342-3p, miR-499a-5p, miR-574-3p) se liší v pupečníkové krvi těhotných žen s fyziologickým průběhem gravidity (FG), gestační hypertenzí (GH), preeklampsií (PE) a fetální růstovou retardací (FGR). Soubor pacientek čítal 184 těhotných žen, z toho 44 kontrol, 47 s diagnózou GH, 56 s diagnózou PE a 37 s diagnózou FGR. Relativní kvantifikace microRNA byla provedena metodou kvantitativní PCR v reálném čase. Výsledky ukázaly trend k down-regulaci miR-195-5p v pupečníkové krvi pacientek s GH. Dále trend k up-regulaci miR-92a-3p u pacietek s mírnou formou preeklampsie. Oproti tomu pacientky se...
|
|
|
Vztah kardiovaskulárních mikroRNA k těhotenským komplikacím
Dalecká, Linda ; Hromadníková, Ilona (vedoucí práce) ; Daňková, Pavlína (oponent)
Během těhotenství se může objevit řada komplikací, které mohou mít vliv na vývoj plodu a posléze mohou dokonce ohrožovat jeho život a případně i život matky. Mezi takové komplikace patří například preeklampsie. Jedná se o hypertenzní poruchu, která se objevuje během těhotenství. Dalším příkladem je intrauterinní růstová retardace. Jedná se o stav, kdy plod není schopen dosáhnout geneticky daného růstového potenciálu. Oba patologické jevy jsou doprovázeny změnami v genové expresi mikroRNA v placentě, například miR-16, miR-21, miR-210. Právě poznatky o změnách v genové expresi mikroRNA by mohly představovat unikátní nástroj na poli neinvazivní diagnostiky těchto onemocnění, což by bylo přínosem i vzhledem k faktu, že obě diagnózy jsou zodpovědné za zvyšování mateřské a perinatální morbidity a mortality. Tato práce se zaměřuje právě na mikroRNA, jejich expresi ve výše zmíněných patologických stavech a výhody, které může přinášet v jejich diagnostice. V práci jsou popsány tato dvě onemocnění, je zde charakterizována mikroRNA a její biogeneze. MikroRNA jsou pro nás zajímavé jako potencionální biomarkery pro neinvazivní prenatální diagnostiku právě proto, že se mohou vyskytovat v tělních tekutinách, jako je plazma, mateřské mléko nebo plodová voda, a nepodléhají okamžité degradaci. Klíčová slova:...
|
|
|
Role proteinů tepelného šoku v patogenezi placentární insuficience.
Slabá, Kristýna ; Hromadníková, Ilona (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Proteiny tepelného šoku (Hsp) jsou vysoce konzervované proteiny, které jsou součástí univerzální stresové odpovědi buňky. Jejich hlavní funkcí je ochrana buňky před strukturním a funkčním poškozením. U organismů vystavených různým formám stresu, jako je např. nedostatek živin či vody, hypoxie, infekce nebo zánět, byla prokázána zvýšená genová exprese těchto proteinů. Těhotenské komplikace představují pro organismus matky i plodu stresové podmínky, v jejichž důsledku může dojít ke zvýšení genové exprese Hsp. Ve své diplomové práci jsem zjišťovala koncentraci extracelulárních mRNA pěti různých proteinů tepelného šoku (Hsp27, Hsp60, Hsp70, Hsp90, HspBP1) v plazmě těhotných žen a zda je tato koncentrace ovlivněna případnými těhotenskými komplikacemi (preeklampsie, fetální růstová retardace a gestační hypertenze). Dále jsem zjišťovala možné korelace mezi plazmatickou koncentrací mRNA pro Hsp a hodnot indexů pulsatility (PI) získaných Dopplerovským ultrazvukovým vyšetřením. Tento výzkum by měl napomoci vynalezení nové prediktivní metody vybraných těhotenských komplikací, založené na detekci specifických biomarkerů v prvním trimestru těhotenství. Výzkum jsem prováděla na plazmách získaných z periferní krve těhotných žen, jejíž odběr byl prováděn v době klinické manifestace těhotenských komplikací. Studovaná...
|
|
|
Studium exprese placentárně specifických microRNA u pacientek se spontánním předčasným porodem a předčasným odtokem plodové vody (PPROM)
Vintrová, Iva ; Hromadníková, Ilona (vedoucí práce) ; Daňková, Pavlína (oponent)
MicroRNA (miRNA) jsou krátké nekódující RNA o délce 18 až 25 nukleotidů hrající stěžejní roli v posttranskripční regulaci genové exprese. Existují miRNA, jejichž exprese je omezena pouze na určitý typ tkáně, a choroby, které jsou charakteristické unikátním expresním profilem miRNA. Předpokládala jsem, že by spontánní předčasný porod (PTB) a předčasný odtok plodové vody (PPROM) mohl být charakterizován unikátním expresním profilem miRNA. Sledovala jsem genovou expresi 15 placentárně specifických miRNA (miR-512-5p, miR-515- 5p, miR-516b-5p, miR-517-5p, miR-518b, miR-518f-5p, miR-519a-5p, miR-519d-3p, miR- 519e-5p, miR-520a-5p, miR-520h, miR-524-5p, miR-525-5p, miR-526a a miR-526b-5p) v placentární tkáni u pacientek s PTB, PPROM a u žen s fyziologickou graviditou a porodem v termínu (FG). PTB skupinu tvořilo 24 pacientek, PPROM skupinu 75 pacientek a FG skupinu 20 pacientek. Ke kvantifikaci genové exprese byla použita kvantitativní PCR v reálném čase. U PTB jsem v porovnání s kontrolami (FG) identifikovala 3 signifikantně upregulované miRNA (miR-516b-5p, miR-519d-3p a miR-524-5p) a 4 miRNA (miR-518b, miR-519a-5p, miR-520h a miR-526a) s trendem k upregulaci. U PPROM jsem identifikovala 3 miRNA (miR- 519d-3p, miR-520h a miR-526b-5p) s trendem k downregulaci v porovnání s kontrolami. Zároveň bylo...
|
|
|
Role microRNA v patogenezi těhotenských komplikací souvisejících s placentární insuficiencí
Fárková, Eva ; Hromadníková, Ilona (vedoucí práce) ; Korabečná, Marie (oponent)
MicroRNA (miRNA) patří do skupiny krátkých nekódujících RNA o rozsahu 18 - 25 nukleotidů, které regulují genovou expresi posttranskripčně. Některé z miRNA disponují tkáňově specifickou funkcí. Předpokladem práce je, že některé miRNA a rozdíly v míře jejich exprese mohou být charakteristické pro těhotenské komplikace související s placentární insuficiencí a zároveň pro onemocnění kardiovaskulárního systému. Míra genové exprese 32 kardiovaskulárních miRNA byla sledována ve dvou typech biologického materiálu - placentární tkáni a periferní krvi matky, a to u pacientek s klinicky manifestovanou preeklampsií (PE), gestační hypertenzí (GH) a intrauterinní růstovou retardací (IUGR), které byly srovnávány se vzorky fyziologických gravidit (FG). Celkem bylo zpracováno 127 vzorků z placentárních tkání v zastoupení 20 FG, 20 GH, 20 IUGR, 67 PE a 80 vzorků z periferní krve, z toho 20 FG, 20 GH, 20 IUGR, 20 PE. Před samotným výzkumem proběhly dvě pilotní studie pro výběr endogenních kontrol pro normalizaci dat genové exprese v obou typech biologického materiálu. Detekce a kvantifikace probíhala prostřednictvím kvantitativní PCR v reálném čase. Na souboru placentárních tkání bylo identifikováno několik miRNA, které vykazovaly zvýšené hladiny u GH v porovnání s FG (miR-1, miR-16, miR-17, miR-20a, miR-21, miR-23a,...
|
|
|
NK cell involvement in the pathogenesis of autoimmune arthritis
Richter, Jan ; Fišerová, Anna (vedoucí práce) ; Hromadníková, Ilona (oponent) ; Turánek, Jaroslav (oponent)
Revmatoidní artritida, jakožto jedno z nejčetnějších autoimunitních onemocně- ní vůbec, představuje celosvětový problém. Navzdory častému výskytu této choroby nebyla její patogeneze dosud zcela objasněna. Revmatického procesu se účastní řada imunitních buněk od antigen-prezentujících buněk po T, B a NK buňky. V této práci jsme se zaměřili na NK buňky exprimující repertoár aktivačních a inhibičních recepto- rů, které ovlivňují jejich funkci ve zdraví i nemoci. Zaměřili jsme se na analýzu funkce NK buněk a popsali možnosti její modulace revmatickými autoantigeny a multivalent- ními glykodendrimery nesoucími 4 (GN4C) nebo 8 (GN8P) N-acetyl-glukosaminových skupin. Jejich efekt na NK buňky a glykosylační dráhy byl studován in vitro. In vivo stu- die provedená na kolagenem-indukované artritidě (CIA) - myším modelu RA - byla provedena ke zjištění efektu těchto látek na rozvoj klinických příznaků choroby a vy- brané imunitní parametry. Srovnání NK-buněčné cytotoxicity u pacientů s RA, dalšími zánětlivými one- mocněními a u zdravých dárců prokázalo její poškození především právě u pacientů s RA. NK buňky periferní krve reagovaly na glykokonjugát GN8P inhibicí své efektoro- vé funkce u vzorků s vysokou expresí CD161. Exprese mRNA pro glykosyltransferázu MGAT5 byla zvýšena v synoviocytech pacientů, ale ne v...
|
|
|
Detekce extracelulárních mikroRNA v mateřské cirkulaci - diagnostika a prognostika těhotenských komplikací
Ondráčková, Markéta ; Hromadníková, Ilona (vedoucí práce) ; Daňková, Pavlína (oponent)
MikroRNA (miRNA) jsou krátké nekódující RNA o délce 18 až 25 nukleotidů, které posttranskripčně regulují genovou expresi. Exprese některých miRNA je tkáňově specifická. Vycházela jsem z předpokladu, že těhotenské komplikace související s placentární insuficiencí by mohly být charakterizovány unikátním profilem placentárně specifických miRNA v mateřské cirkulaci. Koncentraci a genovou expresi vybraných extracelulárních miRNA (miR-516-5p, miR-517*, miR-518b, miR-520a*, miR-520h, miR-525, miR-526a) jsem měřila v plazmě pacientek s preeklampsií (PE), fetální růstovou retardací (FGR) a gestační hypertenzí (GH). Kontrolní skupinu tvořily pacientky s fyziologickým průběhem gravidity (FG). Celkem jsem zpracovala 168 vzorků plazmy, zastoupení jednotlivých diagnóz bylo následující: PE 63, FGR 27, GH 23, FG 55. Detekce a kvantifikace probíhala metodou kvantitativní PCR v reálném čase. Identifikovala jsem tři miRNA, které se u pacientek s PE nacházely ve zvýšených hladinách. Jednalo se o miR-517*, miR-520a* a miR-525. Závažnost onemocnění, která byla charakterizována formou onemocnění (mírná nebo závažná PE) a termínem porodu (před nebo po 34. týdnu gravidity), neměla na hladiny miRNA statisticky významný vliv. U více než čtvrtiny pacientek se jednalo o PE superponovanou na předchozí hypertenzi, předchozí výskyt...
|
|
|
Význam proteinů tepelného šoku v diagnostice a prognostice těhotenských komplikací
Dvořáková, Lenka ; Hromadníková, Ilona (vedoucí práce) ; Růžičková, Šárka (oponent)
Proteiny tepelného šoku zvyšují svou genovou expresi po vystavení buňky, respektive organismu, určité formě stresu, kterou může být vysoká teplota, infekce, zánět, hypoxie, nedostatek živin nebo vody. Stresovou situací pro organismus jsou i těhotenské komplikace související s placentární insuficiencí - preeklampsie a intrauterinní růstová retardace, ale i další těhotenské komplikace jako fetální růstová retardace a gestační hypertenze. Proto jsem také ve své diplomové práci zjišťovala, zda má výskyt těhotenských komplikací (preeklampsie, fetální růstová retardace, gestační hypertenze) vliv na genovou expresi proteinů tepelného šoku. Detekovala jsem 5 hsp systémů, kterými byly Hsp27, Hsp60, Hsp70, Hsp90 a HspBP1. Detekci jsem prováděla na vzorcích placentární tkáně a plné periferní krve matky. K dispozici jsem měla vzorky jak od žen s fyziologickým průběhem těhotenství, tak od žen, u kterých se během gravidity vyvinula určitá komplikace (PE, FGR, GH). Ze vzorků jsem izolovala RNA. Detekce hsp exprese byla provedena pomocí RT-PCR v reálném čase s využitím komparativní Ct metody. Zjišťovala jsem změny genové exprese testovaného vzorku oproti vzorku referenčnímu. K posouzení rozdílu exprese hsp mezi fyziologickými graviditami a graviditami s vybranými těhotenskými komplikacemi jsem využila analýzy...
|
host ::
RSS.