|
|
Zdařilé stárnutí potřebuje „dobrý silný příběh“: perspektiva narativní gerontologie
Chrz, Vladimír ; Dubovská, Eva ; Poláčková Šolcová, Iva ; Hrabec, Ondřej
Příspěvek představuje perspektivu narativní gerontologie na příkladu výzkumu zaměřeného na problematiku resilience ve stáří. Východiskem je zde předpoklad narativní gerontologie (W. Randall), podle kterého je zdařilé stárnutí tvůrčím dílem, jehož podstatným nástrojem je „příběh, který žijeme“. Narativní gerontologie je součástí obecného přístupu v humanitních a sociálních vědách, kde se předpokládá, že naše zkušenost, naše myšlení, prožívání, jednání či identita jsou narativně konstruovány. Narativní přístup dává možnost porozumět tomu, že resilience či integrita ve stáří potřebují „dobrý silný příběh“. Příběhy, které žijeme, dávající souvislost, jednotu, směřování a smysl naší zkušenosti, je možné zkoumat pomocí hloubkových rozhovorů, které jsou analyzovány pomocí různých typů narativní analýzy. Jsou ukázány výsledky výzkumu resilience (psychické odolnosti) ve stáří, kde je identifikováno několik žánrů příběhů, které umožňují žít život jako zdařilý navzdory různých nepřízním, které s sebou stáří přináší.
|
|
| |
|
|
Sociální aspekty moderních deskových her
Jarůšková, Judita ; Hrabec, Ondřej (vedoucí práce) ; Klusák, Miroslav (oponent)
Diplomová práce se tematicky zabývá moderními deskovými hrami a zkoumáním interakcí malé sociální skupiny. Práce je členěna do dvou částí, teoretické a empirické. Teoretická část poskytuje úvod do teorie hry jako takové s podrobnějším seznámením s dvěma koncepcemi her. Dále se zabývám definováním hry deskové a rozdíly mezi klasickými a moderními deskovými hrami. Moderním deskovým hrám je věnován větší prostor, je kladen důraz především na tři jejich aspekty, a to společenský rozměr hry, existence desky jakožto několika významového herního prostoru a specifický herní materiál. Teorie také zahrnuje představení metody analýzy interakčního procesu F. Balese a vybranou typologii rolí, které jsou obě použity v empirické části práce. V praktické části je pak představen výzkum kvalitativní metodologie spočívající v pozorování třech herních skupin během partie konkrétní moderní deskové hry (Zima mrtvých). Z každé pozorované hry byl pořízen zvukový záznam. Nasbíraná data byla následně kódována a zpracována podle uvedené metody analýzy interakčního procesu a podrobena další analýze. Výstupem z práce tak jsou především charakteristiky interakcí hráčů, popis jejich skupinových rolí a rovněž také tzv. komunikační hry, které byly u jednotlivých herních skupin identifikovány. Empirická část práce představuje...
|
|
|
Morální usuzování dětí mladšího školního věku
Havelková, Lucie ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Hrabec, Ondřej (oponent)
Jak již název napovídá, v naší práci se zabýváme morálním usuzováním dětí. Jakožto obdoba DP Elišky Kuruczové i my jsme ke zkoumání morálního usuzování použili situace sociálních her, příběhy nespravedlivě úkolující autority a příběhy trestuhodných lží. Podklady pro naši práci jsme čerpali z teorie morálního vývoje Jeana Piageta, z jeho rozsáhlé publikace The moral judgement of the child z roku 1932, ve které Piaget prezentuje výsledky svých rozhovorů s dětmi. Piaget ve svém výzkumu tvrdí, že morální usuzování v dimenzi pravidel her je oproti jiným situacím složitější a vyžaduje již lepší orientaci v morální problematice. Piaget však veškeré hry považoval svou sociální organizací za soutěž, na což navazuje BP Elišky Kuruczové, která zkoumá, zda odlišná sociální organizace hry má vliv na morální orientaci v problematice daných her. Díky této BP, ze které jsme vycházeli jsme se my mohli zaobírat dalšími nezodpovězenými otázkami z Piagetova výzkumu a to zda existuje vztah mezi úrovní orientace v sociálních hrách a věkem dětí, či který z typů sociální organizace hry je pro děti nejméně/nejvíce náročný na orientaci. K triangulaci našeho zkoumání vývoje morálního usuzování jsme v rozhovorech použili příběhy o trestuhodné lži a nespravedlivě úkolující autoritě, u kterých jsme se snažili zjistit, zda...
|
|
|
Spokojenost a stabilita manželství v závislosti na způsobu seznámení: online vs. offline
Kačena, Petr ; Hrabec, Ondřej (vedoucí práce) ; Lukavská, Kateřina (oponent)
Práce se zabývá spokojeností a stabilitou manželství v letech 2005-2015 v České republice. Cílem je porovnat, zda má způsob seznámení (online, nebo offline) vliv na vnímanou spokojenost ve vztahu a jeho stabilitu vyjádřenou rozvodovostí. Teoretická část práce se věnuje atraktivitě, charakteristice spokojených párů, vývoji spokojenosti a dosavadním výzkumům online seznamování. Vlastní dotazníkové šetření bylo realizováno na online panelu respondentů, osloven byl reprezentativní vzorek české populace. Z celkem 316 respondentů se třetina se svým manželem (nebo manželkou) seznámila online (33 %). Z této skupiny se většina seznámila buď na seznamce (50 %) nebo sociální síti (17 %). Ti, kteří se seznámili online, byli ve vztahu v průměru mírně spokojenější, nicméně rozdíl není statisticky signifikantní. Také se rozváděli méně (26,5 %) než ti, kteří se seznámili offline (31 %), rozdíl však také není statisticky signifikantní (do rozvodů byly započítány i oddělené domácnosti). Rozdíly ve sledovaných proměnných ještě vzrostly, pokud byla online skupina omezena jen na ty, kteří se seznámili na online seznamce a sociální síti. Tato skupina také v průměru vnímala vyšší splnění své představy o životním partnerovi na začátku vztahu než offline skupina (p=0,041). Muži byli v manželství v průměru spokojenější než...
|
|
|
Vliv hraní videoher na sociální vztahy hráčů
Kůra, Michal ; Lukavská, Kateřina (vedoucí práce) ; Hrabec, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se zabývá vlivem hraní videoher na sociální vztahy. Hlavním cílem je zjistit, jak se liší kvality vztahů k blízkým osobám hráčů a osob, které videohry nehrají. Pro ohodnocení kvality vztahů je použit dotazník Network of Relationships Furmana a Buhrmestera. Získané hodnoty jsou porovnány u skupin hráčů a "nehráčů". Mimo tyto základní dvě skupiny byly porovnávány vztahy i u několika dalších souborů - například hráči online a offline her, muži a ženy nebo hráči, kteří hrají sami a hráči hrající s přáteli. Na základě dotazníkového šetření bylo zjištěno, že se kvality vztahů u skupin hrajících a nehrajících osob statisticky významně neliší. Porovnávání některých dalších skupin přineslo zajímavé rozdíly mezi vztahy mužů a žen nebo zjištění negativního vztahu mezi průměrným herním časem a kvalitou vztahu s některými členy rodiny.
|
|
| |
|
| |
|
|
Kdyby život byl videohrou: herní styl z perspektivy ego integrity
Hrabec, Ondřej ; Chrz, Vladimír ; Poláčková Šolcová, Iva
Potenciál digitálních her nabízet četné prostředky sebevyjádření patří v rámci odborného diskursu k frekventovaně diskutovaným tématům. V rámci virtuálních světů, které nabízejí transparentní a komplexní způsoby akce, mohou výzkumníci přirozeně pozorovat, jaké různé přístupy existují k dosahování třeba i identických cílů. Přestože je tento umělý prostor někdy vnímán jako nástroj pouhého eskapismu od reality, aktuální trend onlinových her může sloužit jako příklad propojení mezi realitou a fikcí. V podobném duchu by se chtěli autoři tohoto příspěvku zabývat ideou aplikace výsledků předchozího výzkumu stylů hráčů videoher na aspekty vývoje člověka v různých obdobích života. Při sledování tohoto cíle bude využito srovnání mezi koncepcí hravé ritualizace ego integrujících aktivit E. H. Eriksona a formami hraní uvnitř fikčních světů videoher, které meta-forický odráží tyto sociální procesy. \n\n
|
|
| |
host ::
RSS.