|
|
Projekt Nord Stream v kontextu evropské energetické bezpečnosti
Juříčková, Romana ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Projekt Nord Stream v kontextu evropské energetické bezpečnosti se zabývá stavbou nového plynovodu, který má propojit Rusko přímo se západoevropskými zeměmi bez participace tranzitních zemí na přepravě zemního plynu. Nejdříve práce přiblíží evropskou energetickou politiku, která v poslední době reaguje na narůstající spotřebu zemního plynu v Evropě a závislost na Rusku v dodávkách plynu. Dále popíše možnosti diverzifikace zdrojů a rozšiřování stávajících či budování nových transportních tras. Druhým hlavním tématem, se kterým souvisí vývoj evropské energetické bezpečnosti, je projekt Nord Stream. Práce podává základní informace o projektu, o jeho vzniku, jeho plánované výstavbě a subjektech, jež se na něm podílejí. Nord Stream může být považován i za kontroverzní projekt a práce objasní důvody proč tomu tak je. V neposlední řadě bude popsán postoj několika evropských zemí, kterých se stavba plynovodu Nord Stream dotýká. Země byly vybrány z hlediska postoje, který vůči Nord Streamu, zastávají. Text se zaměří na postoj Ruska a Německa jako zemí, jež projekt uvedly v život, prosazují ho a je pro ně výhodný, poté na postoj Polska jako tranzitní země, která výstavbu odmítá z důvodu oslabení její pozice, a nakonec postoj Pobaltských republik jako států, které proti výstavbě plynovodu měly rovněž...
|
|
|
Jazyková otázka v kontextu vzniku a rozvoje nezávislé Ukrajiny v letech 1989-2001
Pelíšková, Eva ; Zilynskyj, Bohdan (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Diplomová práce analyzuje prvních deset let nezávislé Ukrajiny z hlediska jazykové politiky a státoprávního uspořádání. Jednou ze základních hypotéz práce je tvrzení, že politická nezávislost měla v následujících letech určitý dopad na národnostní a jazykovou situaci. Předmětem zkoumání jsou právě tyto dopady. První část práce se zabývá demografickou, národnostní a politickou situací v roce 1989, tedy na počátku sledovaného období. Následuje výčet a analýza nejdůležitějších zákonů a dalších oficiálních dokumentů, které měly ovlivnit následující vývoj v oblasti jazykového uspořádání. Třetí část se podrobně věnuje samotnému vývoji v jednotlivých oblastech, jako je školství, média, bilingvismus, administrativně- teritoriální uspořádání a demografické změny. Závěr je odpovědí na otázku, jakým způsobem se liší rovina oficiálních dokumentů od reality na jedné straně, a k jakým změnám došlo na poli jazykového a teritoriálního uspořádání Ukrajiny za prvních deset let nezávislosti státu na straně druhé.
|
|
| |
|
|
Everyday life of Central Asia in the second part of the XIX-th century
Challyjeva, Ajna ; Horák, Slavomír (oponent) ; Veselý, Rudolf (vedoucí práce)
The goal of this thesis is to try to pull together a multidimensional description of everyday life of Central Asia in the second part of the 19th century. The emphasis of the study is put on gender, class, social and ethnic specifics of population of Central Asia, as well as divide between nomadic and settled, urban and rural segments of the existing nations. In separate chapters the daily life is described according to the major spheres: economy (production), household, education, leisure, etc. Special attention is paid to the status of women of Central Asia.
|
|
| |
|
|
"Politizace ruských energetických dodávek na příkladu zemního plynu"
Lipavský, Jan ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Tématem bakalářské práce je politizace ruských energetických dodávek do Evropy. Úvodní část obsahuje charakteristiku evropské závislosti na dovozu energií a analyzuje podobu ruských importů energií, včetně jejich transportních cest, které mají svůj geopolitický význam. Stěžejní část práce tvoří zkoumání vývoje a aktivit společnosti Gazprom, která představuje důležitého aktéra energetické bezpečnosti. Text popisuje vznik a vývoj Gazpromu, jeho vztah k ruskému státu a postavení v mezinárodním kontextu. Vztah Gazpromu k tzv. transportním zemím - Ukrajině a Bělorusku - a k dodavatelským zemím (v tomto případě k Turkmenistánu jako dodavateli zemního plynu) demonstrují dvě případové studie. Výsledkem analýzy je identifikace tří faktorů, které jsou klíčové pro mezinárodní postavení Gazpromu. Prvním faktorem je snaha o narovnání cen za zemní plyn pro státy bývalého Sovětského svazu. Druhý faktor představuje úsilí Gazpromu o pojištění vlastních zisků skrze masivní expanzi na zahraniční trhy. Posledním faktorem je zřejmá snaha Gazpromu o kontrolu nalezišť nerostných zdrojů v kaspické oblasti.
|
|
| |
|
| |
|
|
The Factor of Water in Central Asia
Kopajová, Zuzana ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Diplomová práce Faktor vody ve Střední Asii přináší analýzu fenoménu přes-hraniční vodní interakce v povodí Aralského jezera. Zvláštní pozornost je věnována vznikajícím mezistátním a regionálním politickým vztahům, které souvisejí s otázkami mezinárodního hospodaření a bezpečnosti na vodních tocích - Syrdarja a Amudarja. V současných globálních debatách o mezistátní vodní politice rezonují různé teoretické rámce pro analýzu. Předkládaná práce tyto přístupy zkoumá, například: integrované vodohospodářství (IWRM), enviromentální bezpečnost nebo teorie o vzniku hydrohegemonii; se záměrem najít optimální metodologii pro naše případové studie. Následně je tato teorie aplikována na konkrétní vyjednávači konstalace v povodí středoasijských řek. Případové studie na řekách Syrdarja a Amudarja ilustrují například tyto rozpory: (1) mezi státy na horním a dolním toku řek; (2) mezi zavlažováním a vodními elektrárnami; (3) mezi vodou a energetikou; (4) mezi geopolitikou a mezinárodním právem; (5) mezi celostátními a regionálními otázkami. Vodohospodářská situace ve Střední Asii je zasazena do geopolitického kontextu, a vnímaná v souvislostech rozvoje lidského a ekonomického potenciálu, v daném jy f n; kultumě-historickém pozadí a přihlíží také na možné výzvy-do budoucna. Zajímavé jsou dále obecné tendence v členských...
|
|
|
"In Oil We Trust?" Politika Spojených států v Perském zálivu po konci Studené války
Kašík, Jakub ; Nálevka, Vladimír (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Práce by měla ukázat, jaká byla politika Spojených států v oblasti Perského zálivu, a zda mohla být jiná. Zároveň by měla dokázat, že i když se motiv ropy nakonec stal tím hlavním americkým národním zájmem, byl pouze součástí většího plánu. Tím je ona mise, která má za cíl vést svět ke svobodě a demokracii. Ty jsou podle Spojených států tou jedinou správnou cestou. 7To, zda je tato mise skutečně ušlechtilá a správná je jiná otázka, snahou této práce bylo ukázat, že je to právě ono poslání, které je hybnou silou americké zahraniční politiky a ropa je pouze jakýmsi mazivem, potřebným k úspěšnému vedení. Slovy obyčejného Američana by se dalo říci, že pokud by svět pochopil výjimečnost Ameriky, pak by se sám podílel na jejím přístupu k ropě nebo jiným zdrojům, které jí umožňují pokračovat v jejím poslání, kterým je vést svobodný svět. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.