|
|
Dramatická výchova a její místo ve školních vzdělávacích programech na 1. stupni základních škol ve Šluknovském výběžku
Válková, Jana ; Hanyš Holemá, Irena (vedoucí práce) ; Svobodová, Radmila (oponent)
Cílem mé diplomové práce je zjistit, jakým způsobem je reflektována dramatická výchova na 1. stupni základních škol ve Šluknovském výběžku. Konkrétně se zaměřuji na to, jak je dramatická výchova zařazována do školních vzdělávacích programů, zda jsou využívány metody a principy dramatické výchovy v povinných předmětech za účelem rozvoje klíčových kompetencí a jak se dramatická výchova uplatňuje v rámci naplňování mezipředmětových vztahů a průřezových témat. Práce je rozdělena do dvou částí - teoretické a empirické. Cílem teoretické části práce je seznámit čtenáře s vývojem vzdělávacího kurikula v České republice, základními pojmy a principy dramatické výchovy. V empirické části práce jsou uvedeny výsledky výzkumu. Výzkum byl realizován v rámci přípravy této práce. Cílem výzkumu bylo zmapovat, jakým způsobem jsou principy dramatické výchovy reflektovány na 1. stupni základních škol ve Šluknovském výběžku. Součástí příloh je prezentován návrh lekce dramatické výchovy pro hodinu prvouky. Cílem bylo ukázat, že je možné prvky dramatické výchovy implementovat do výuky povinných předmětů. KLÍČOVÁ SLOVA dramatická výchova, metody dramatické výchovy, cíle dramatické výchovy, školní vzdělávací program, klíčové kompetence, osobnostní a sociální výchova, Rámcový vzdělávací plán pro základní vzdělávání
|
|
|
Utváření bezpečného třídního klimatu v 1. třídě ZŠ metodami dramatické výchovy s využitím dětské literatury D. Mrázkové.
Bičíková, Anna ; Svobodová, Radmila (vedoucí práce) ; Hanyš Holemá, Irena (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na sledování vlivu metod a technik dramatické výchovy s využitím konkrétních tematických knih spisovatelky a malířky Daisy Mrázkové na utváření pozitivního klimatu dané třídy prvního ročníku základní školy. Práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a praktickou. Teoretická část představuje odbornou terminologii z oblasti klimatu školní třídy, přístupů, metod a nástrojů jeho měření. Seznamuje také čtenáře s odborným pohledem na charakteristiku žáků mladšího školního věku, kteří jsou hlavními subjekty realizace praktické části práce, a s odbornými pojmy týkajícími se dramatické výchovy. Zároveň stručně představuje osobu Daisy Mrázkové a stěžejní témata jejích dětských knih, která jsou úzce provázána se sledovanými prvky klimatu školní třídy. Ve vlastním úvodu praktické části si stanovuji cíl a s ním související výzkumné otázky. Také je zde blíže představen vlastní proces vzniku finální podoby nástroje měření klimatu - použitého dotazníku. V dané třídě bylo v průběhu druhého týdne školní docházky provedeno první měření vybraných prvků třídního klimatu a následně zde bylo realizováno celkem devět lekcí dramatické výchovy. Praktická část představuje jednotlivé scénáře i reflexe těchto lekcí, po nichž následovalo druhé měření vybraných prvků třídního klimatu a srovnání s...
|
|
| |
|
|
Význam taneční a pohybové výchovy ve vzdělávání dětí mladšího školního věku The importance of dance and movement in the education of children in middle school age
Neuhöferová, Eva ; Ferklová, Alžběta (vedoucí práce) ; Hanyš Holemá, Irena (oponent)
Tato diplomová práce se opírá o vývojová specifika školáků a hledá, co je jejich přirozeností. Klade si otázku: "Proč je pro člověka pohyb tak důležitý?" a jakou roli hraje pohyb při správném držení těla. Vyzdvihuje důležitost pohybu pro vývoj dítěte a ukazuje, že pohyb je neoddělitelnou součástí našich životů. V kapitole o tanci nahlížím na tanec jako na jednu z nejstarších forem lidského umění. Hledám taneční projevy v každodenním životě a popisuji specifika dětského tanečního projevu. V neposlední řadě vyzdvihuji přínos tance, jeho výchovný rozměr, hodnoty a využití. V další kapitole se věnuji taneční a pohybové výchově jako doplňujícímu vzdělávacímu oboru a jeho ukotvení v RVP. V praktické části popisuji aplikaci pěti lekcí taneční a pohybové výchovy. Tyto lekce byly odučeny pedagožkou, která neměla žádné předchozí zkušenosti s výukou taneční a pohybové výchovy. Hlavním důvodem tohoto rozhodnutí je, aby lekce mohly být v budoucnu aplikovány pedagogy bez ohledu na jejich předchozí zkušenost s taneční a pohybovou výchovou. V praktické části sleduji několik klíčových věcí. Z pedagogického hlediska reflektuji srozumitelnost vytvořených lekcí a jejich aplikaci pedagogem, který neměl žádné předchozí zkušenosti s tímto oborem. Výzkumnou metodou je rozhovor. Dále analyzuji spontánní pohyb dětí ve třídě...
|
|
| |
|
|
Hodnocení současných výživových zvyklostí dětí předškolního věku
Čadová, Denisa ; Kočí, Jana (vedoucí práce) ; Hanyš Holemá, Irena (oponent)
Tato práce se zabývá hodnocením současných stravovacích návyků dětí předškolního věku. Představuje význam vyvážené stravy z hlediska tělesného, duševního a sociálního vývoje dětí. Popisuje rizika, která mohou nastat v důsledku špatné stravy, jako je dětská obezita, diabetes druhého typu a různé duševní poruchy. Práce popisuje optimální stravu předškolních dětí z hlediska makronutrientů, mikroživin a pitného režimu. Dále se v práci pojednává o konkrétních výživových doporučení pro stravování dětí předškolního věku. Popisuje skutečný stav výživy předškolních dětí a poté navrhuje způsoby, jak podpořit zlepšení výživy dětí v mateřských školách. Praktická část práce se zabývá hodnocením stravování dětí v konkrétních mateřských školách. Byla zhotovena analýza dat ze strukturovaného dotazníku. Cílem této práce je hodnocení výživy dětí předškolního věku z pohledu učitelů mateřských škol a poukázat na možnost využití některých programů zabývající se zlepšováním výživy v mateřských školách. Klíčová slova: výživa, stravování, zdraví, návyk, dítě, škola, hodnocení, riziko, obezita, prevence, podpora, programy
|
|
|
Rodina a mateřská škola v procesu inkluze
Venclová, Kateřina ; Hanyš Holemá, Irena (vedoucí práce) ; Splavcová, Hana (oponent)
Diplomová práce se věnuje inkluzi v předškolním vzdělávání se zaměřením na rodinu dítěte. Teoretická část pojednává o inkluzivním vzdělávání, vymezuje základní pojmy, související legislativu, popisuje přínosy i rizika inkluze ve světle aktuálních poznatků. Pozornost je věnována nejen charakteristice předškolního vzdělávání, ale také začleňování dítěte se speciálními vzdělávacími potřebami do mateřské školy. Samostatná kapitola se zabývá problematikou rodiny dítěte se zdravotním postižením a dále popisuje některé aspekty spolupráce rodiny s mateřskou školou. Rodina má zásadní úlohu ve vývoji dítěte, proto je také rodinný kontext, ve kterém dítě vyrůstá, podstatný pro porozumění individuality a vývojových potřeb dítěte. Na teoretické poznatky pak navazuje výzkumné šetření. V praktické části je představen kvalitativní výzkum, jehož cílem je přinést zkušenosti s inkluzivním vzděláváním v MŠ pohledem rodičů. Výzkum se zaměřuje na rodiny dětí se zdravotním postižením a znevýhodněním, které jsou v současnosti zahrnuty v rámci legislativy do kategorie osob se speciálními vzdělávacími potřebami. Záměrem kvalitativního výzkumu je podrobné prozkoumání problematiky inkluze v MŠ prostřednictvím hloubkových rozhovorů s rodiči dítěte, které je inkluzivně vzděláváno v běžné třídě. Rozhovory jsou doplněny...
|
|
| |
|
|
Asistent pedagoga a jeho uplatnění v předškolním zařízení
Zemanová, Oldřiška ; Hanyš Holemá, Irena (vedoucí práce) ; Loudová Stralczynská, Barbora (oponent)
Diplomová práce s názvem "Asistent pedagoga a jeho uplatnění v předškolním zařízení" pojednává o profesi asistenta pedagoga, jeho působení při edukaci nejen dětí se speciálně vzdělávacími potřebami, ale i dětí bez speciálně vzdělávacích potřeb a spolupráci asistenta pedagoga s ostatními pedagogy. Zabývá se tím, co vše by měl asistent pedagoga dělat a souhrnem názorů a praktických zkušeností asistentů pedagoga. Práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Teoretická část se skládá z pěti kapitol a výzkumná ze čtyř. První kapitola definuje pojem asistent pedagoga, druhá kapitola poukazuje na rozdíly mezi osobním asistentem, pedagogickým asistentem a školním asistentem. Třetí kapitola je věnována významu asistenta pedagoga při inkluzivním vzdělávání a čtvrtá kapitola pojednává o spolupráci mezi učiteli a asistenty pedagoga. Empirická část obsahuje výzkumné šetření provedené kombinací kvalitativní metody, která má podobu polostrukturovaných rozhovorů a kvantitativní metody prostřednictvím standardizovaného dotazníku. Kvalitativní metoda byla provedena s vybranými pedagogy a asistenty pedagoga, kvantitativní metody se zúčastnili i rodiče. Při zpracování rozhovorů byla využita metoda otevřeného kódování. Hlavním cílem diplomové práce bylo zjistit, jakou mají úlohu a postavení při inkluzivním...
|
|
| |
host ::
RSS.