|
|
Dějiny botanické zahrady na Smíchově ve světle archivních pramenů
Paulus, Filip ; Hojda, Zdeněk (oponent)
(česky) Botanická zahrada na Smíchově tvořila jeden ze základních pilířů pro studium medicíny, botaniky, chemie a dalších přírodních věd na našem území od druhé poloviny 18. století do konce 20. století. Cílem studie je ukázat možnosti využití archivních pramenů nejen pro studium historie botaniky, ale i pro hledání a lokalizaci objektů zahrady na historických mapách a plánech. Práce také propojuje více vědních oborů a současně nabízí nové poznatky o dějinách botaniky, poštovnictví a architektury.
|
|
|
Zemský soud větší 1541 - 1620 (Personální obsazení)
Mareš, Petr ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Hrdlička, Josef (oponent) ; Janiš, Dalibor (oponent)
Tématem dizertační práce je rekonstrukce organizační struktury a personálního obsazení většího zemského soudu v Čechách v letech 1541-1620. Práce je rozdělena do dvou částí výzkumu. V první části je soud zkoumán z pohledu dějin správy a dějin práva. Cílem je rekonstrukce organizační struktury soudu jako samostatné instituce v organizaci zemské správy předbělohorských Čech. V dílčích kapitolách je samostatně řešena problematika zařazení soudu do rámce šlechtických soudů předbělohorských Čech, problematika místa, času a průběhu soudního zasedání, problematika složení a zasedacího pořádku soudu a problematika obsazování a uvolňování soudcovských míst. Tato část práce vychází z normativních pramenů, z pramenů centrálních úřadů a z pramenů osobní povahy přísedících. Ve druhé části je soud zkoumán jako sbor jednotlivých přísedících - soudců. Cílem je zjistit a identifikovat všechny osoby, které v soudu zasedaly z titulu funkce přísedícího soudu (nejvyšší zemský úředník; přísedící bez nejvyššího zemského úřadu). Každý přísedící je představen biogramem. Biogramy jsou sestaveny podle jednotné šablony. Jádrem biogramu je především sledování přísedícího v dále strukturovaných oddílech: rodina, kariéra a majetek. Východiskem pro sestavení biogramů je jednotná, přesně definovaná pramenná základna. Hlavním pramenem jsou...
|
|
|
Bosí Augustiniáni v Čechách jako zadavatelé uměleckých děl od roku 1623 do reforem Josefa II.
Šmilauerová, Adéla ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Vlnas, Vít (oponent) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
V úvodní části práce byla zpracována historie, organizace a spiritualita řádu bosých augustiniánů. V dosavadní literatuře byla tato problematika zatím pouze stručně nastíněna, ovšem bez znalosti odborných italských badatelských výzkumů 20. století (či dochovaných pramenů vzniklých z činnosti generálního vikariátu v Římě a řádové literatury 18. století) není možné toto téma podchytit. Současně bylo souhrnně popsáno působení českých konventů bosých augustini ánů v kontextu dané doby, s přihlédnutím k vlivu řádu v duchovním a kulturním životě laiků (u lnářského konventu v přesahu do přelomu 19. a 20. století). Na zá kladě dochovaných pramenů byl přiblížen vztah řeholníků ke světu vně kláš terních zdí, a to ať již šlo o vazby na lokální duchovenstvo nebo laiky (zejména měšťany a šlechtu, ale i její poddané). Zvláště byl vyzdvižen vztah mezi rodinami fundátorů dvou nejmladších konventů (Lnáře, Lysá nad Labem) a klášterní komu nitou. Z výše uvedených kontaktů se rekrutoval i okruh dobrodinců konventů, kte ří konkrétní umělecká díla zafinancovali. Na oplátku mohli doufat ve vzpomenutí v modlitbách řeholníků za spásu jejich duše, pokud tak nebylo přímo ustanoveno v rámci např. mešní fundace. S výše uvedeným naprosto úzce souvisí samotná role bosáků - objednavatelů, která dosud nebyla pro české prostředí...
|
|
|
Válečné pomníky a historická paměť. K recepci sepulkrálně-militárních památek v českých zemích z válek mezi lety 1757 - 1914
Kessler, Vojtěch ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent) ; Bělina, Pavel (oponent)
Vojtěch Kessler Válečné pomníky a historická paměť. K recepci sepulkrálně-militárních památek v českých zemích z válek mezi lety 1757-1914 Abstrakt Tématem disertační práce je recepce válečných pomníků na našem území, které se vztahují k událostem z období mezi sedmiletou válkou a prusko-rakouskou válkou. V práci je na pomníky nahlíženo jako na specifická místa paměti, jejichž tzv. druhý život modifikuje historické povědomí o zmiňovaných válečných událostech české, potažmo německo-české společnosti ve sledovaném období. Proměny vztahu k historické památce bývají dynamické; výrazné diskontinuity, jako jsou změny politických režimů, společenských systémů či odsuny celých etnik, se projevují i ve změnách recepce a pojímání míst, objektů a potažmo i historické paměti, která je těmito místy utvářena.
|
|
|
Julius Jindřich Sasko-Lauenburský (1586-1665). Budovatel vojenské kariéry, pozemkového dominia a osmého divu světa
Vokurka, Michal ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na Julia Jindřicha Sasko-Lauenburského, aristokrata z početné dolnosaské rodiny, který konvertoval ke katolictví a věnoval se kariéře v císařské armádě jako Valdštejnův důstojník. Získal několik konfiskovaných panství v západních Čechách a díky své sňatkové politice se stal po třicetileté válce jedním z nejbohatších aristokratů v zemi. Založil slavné zahrady kolem svých rezidencí, přičemž ta nejznámější z nich, v Ostrově, byla nazvána osmým divem světa. Během svého dlouhého života působil jako vyslanec a diplomat, především na kurfiřtském dvoře v Drážďanech, kde reprezentoval císaře. Jeho finanční a sociální kapitál mu umožnil dosáhnout významného postavení v rámci české aristokracie, přestože do katolické habsburské monarchie přišel z protestantského prostředí.
|
|
|
"I přišli k nám tito soldáti..." Město Slaný za třicetileté války optikou pramenů městské kanceláře.
Kmochová, Romana ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Ďurčanský, Marek (oponent)
Život obyvatel středočeského města Slaný ovlivňovali v průběhu třicetileté války podobně jako život v jiných středoevropských městech v této době zejména vojáci a jednotlivé válečné události. Výrazné změny do jejich životů však přineslo také zastavení a následný prodej města Jaroslavu Bořitovi z Martinic. Předkládaná práce se zabývá především vlivem válečných událostí na chod městské správy a novými prvky ve správě města souvisejícími se změnou jeho právního postavení, resp. zásahy nové vrchnosti do správy města. Pozornost je věnována také podobě a fungování mechanismů užívaných představiteli města ve snaze ochránit životy a majetek jeho obyvatel před řáděním soldatesky. Opomenuty nejsou ani vzájemné interakce, k nimž docházelo mezi obyvateli města a vojáky, včetně sebezáchovných mechanismů a adaptačních strategií, které umožňovaly Slánským vyrovnat se s jejich přítomností.
|
|
|
Sběratelství německých a rakouských deskových obrazů 14.-16. století v Národní galerii v Praze
Kotková, Olga ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Ottová, Michaela (oponent) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
Disertační práce Sběratelství německých a rakouských deskových obrazů 14.-16. století v Národní galerii v Praze se věnuje sběratelství deskových obrazů, které jsou pokládány za díla pocházející z území současného Německa a Rakouska. Dva obrazy vznikly nejspíše na území dnešního Švýcarska, šest desek bylo vytvořeno v Jižním Tyrolsku (dnes patřící k Itálii), dva obrazy lze lokalizovat do Slezska, a to do Vratislavi. V práci jsou zahrnuta díla, která vznikla v období od konce 14. století až do konce 16. století. Obrazy se na území našeho státu dostaly v různých dobách, mnohé z nich náležely k aristokratickým kolekcím, jež se nejvíce rozvíjely v 18.-19. století. Z této doby také pochází největší část sekundárních písemných pramenů, které dané malby často zachycují. Předmětem zájmu přítomné práce jsou obrazy, jež jsou v současné době ve sbírce Národní galerie v Praze (popřípadě tvořily součást fondu jejich historických předchůdkyň). Na základě zachovalých primárních a zejména sekundárních písemných dokumentů lze v mnohých případech doložit, kdy a za jakých okolností se sledovaná díla objevila na území našeho státu a následně jak se dostala do fondů naší největší veřejné umělecké sbírky.
|
|
|
Pamětní kniha zámecké kaple na Sychrově 1862-1867.
Rejha, Adam ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce si klade za cíl představit veřejnosti pamětní knihu zámecké kaple na Sychrově (Liber memorabilium arcis Sichrov = Memorabilenbuch des Schlosses Sichrow), která vznikla v roce 1862 a byla psána až do roku 1950 (pamětní kniha se skládá ze tří svazků, přičemž zde je kladen důraz na založení knihy a první svazek psaný do roku 1867). Na základě rozkazu sychrovského majitele Kamila Rohana dal knize pevný charakter především kaplan Josef Němeček, po něm vedli knihu již stále zámečtí kaplani. V této práci jsou popsány okolnosti vzniku, je také popsána úzká souvislost s pamětní knihou zámku (Gedenkbuch des Schlosses Sichrow), pro lepší pochopení vzniku pamětní knihy kaple, je popsáno postavení zámeckého kaplana na Sychrově a Němečkův životopis. Větší část této práce tvoří obecnější kapitoly věnované rodině Rohanů a Sychrovu, kde je alespoň částečně využito vlastního obsahu pamětní knihy. V příloze je připojena stručná regestová edice první pamětní knihy kaple.
|
|
|
Z pramenů ke vztahu českých spisovatelů k Rusku v druhé polovině 19. století: Příklad Julia Zeyera a Josefa Holečka
Hrebiková, Anežka ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Doubek, Vratislav (oponent)
Bakalářská práce si klade za cíl popsat vztah dvou předních českých spisovatelů k ruské carské říši v druhé polovině devatenáctého století na základě jejich návštěv v Rusku. Diplomantka se zaměří na práci s primárními prameny, uloženými v Památníku národního písemnictví (korespondence ve fondu Julius Zeyer, Josef Holeček a ve fondech příjemců korespondence) a sekundárními prameny, především literární povahy (Zeyerův Ondřej Černyšev, Holečkův Zájezd na Rus a Ruskočeské kapitoly). Na základě analýzy pramenů - s důrazem na prameny osobní povahy (korespondence) - se tak soustředí na osobní zkušenosti obou spisovatelských osobností, jejich angažovanost v Rusku a názor na tamější politické události. Přihlédnuto bude též k tomu, jak se postoj spisovatelů k carské říši odrazil v jejich vlastní tvorbě.
|
|
|
Pivovarnictví na komorním panství Brandýs nad Labem v 16.-17. století
Zich, Ondřej ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Vorel, Petr (oponent)
Ondřej ZICH, Pivovarnictví na komorním panství Brandýs nad Labem v 16.-17. století, bakalářská práce, Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2013, Práce představuje dva hlavní pivovary na brandýském komorním panství v letech 1547 - 1700, a sice společný měšťanský pivovar cechu nákladníků a sladovníků v Brandýse nad Labem a vrchnostenský podnik při zámku tamtéž. Zmapování městského pivovarnictví dává dopodrobna nahlédnout do statut a fungování cechu právovárečných měšťanů, včetně jejich členstva a otázky šenku piva, a to skrze památné knihy městské a památné knihy cechovní. Naproti tomu o prameny Nové manipulace opřené bádání o zámeckém pivovaru ukazuje jeho stavební proměny, zaměstnance a hospodářské výsledky. Závěrečná část práce je věnována vzájemné teritoriální i cenové konkurenci a porovnání obou podniků. Klíčová slova: Brandýské komorní panství, Brandýs nad Labem, pivovarnictví, 16. a 17. století
|
host ::
RSS.