|
|
Problémy znaleckého dokazování v trestním řízení
Dostálová, Kateřina ; Šelleng, Dalibor (vedoucí práce) ; Hořák, Jaromír (oponent)
Problémy znaleckého dokazování v trestním řízení Abstrakt Diplomová práce se zabývá soudním znalectvím a zaměřuje se na aktuální stav subjektů vykonávajících znaleckou činnost v České republice. Jejím cílem je především empiricky dokázat, že je počet znalců nedostatečný. V práci je pozornost věnována také možným problémům, které mohou v souvislosti s absencí znalců, znaleckých kanceláří a znaleckých ústavů vzniknout nejen v praxi, ale i v samotném soudním řízení. Pro komplexní zjištění stavu znaleckých subjektů jsou v práci využity analytické, normativní a empirické přístupy vědeckého výzkumu za použití především statické metody a kvalitativních rozhovorů. Odliv soudních znalců je dlouhodobým fenoménem. Aktuální počty znalců jsou nejnižší za posledních 20 let. V seznamu znalců se zároveň vyskytují obory a odvětví, ve kterých není zapsán žádný znalecký subjekt. Jejich absence se projevuje např. v nutnosti častějšího využívání soudních znalců ad hoc, která ale může být problematická. Negativně dopadá na právo na spravedlivý proces, konkrétně na tzv. "rovnost zbraní", jelikož osoby vykonávající jednorázovou znaleckou činnost mohou přibrat pouze orgány veřejné moci. Problémem je i narušení profesionalizace znalectví, jelikož znalci ad hoc nemusí splňovat všechny podmínky, které jsou kladeny na osoby zapsané v...
|
|
|
Nezpůsobilá příprava a nezpůsobilý pokus trestného činu
Smutná, Nikola ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Říha, Jiří (oponent)
Diplomová práce pojednává o nezpůsobilé přípravě a nezpůsobilém pokusu trestného činu. Problematika trestnosti nezpůsobilých jednání není v právní vědě nic nového, přesto se jedná o téma stále aktuální. Kvůli nedostatečné právní úpravě, nízkému počtu konkrétních případů řešených před soudy a malému zájmu ze strany odborné veřejnosti zůstává i v současné době mnoho otázek nezodpovězeno. Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, řešení nenabízí. Trestnost nezpůsobilých jednání výslovně neupravuje, institut je zmíněn pouze v jediném ustanovení, a to v § 46 odst. 3 o upuštění od potrestání. Zákonodárce tedy z většiny ponechal vymezení trestnosti a postupu při ukládání trestů za nezpůsobilá jednání na nauce a praxi. Cílem práce je podat komplexní výklad o nezpůsobilé přípravě a nezpůsobilém pokusu trestného činu, rozebrat jednotlivé problémy s tímto institutem spojené a navrhnout jejich řešení. Text práce je rozdělen celkem do devíti kapitol. První stručně pojednává o vývojových stádiích trestného činu, ostatní jsou zaměřeny čistě na nezpůsobilou přípravu a pokus. Ve druhé kapitole je tento institut nejprve definován, následuje pojednání o trestnosti dle současné právní úpravy. Třetí kapitola je zaměřena na teorie spojené s naukou o přípravě a pokusu, konkrétně na teorie objektivní, subjektivní a smíšené....
|
|
|
Význam viktimologie pro prevenci kriminality
Stejskal, Radek ; Beranová, Andrea (vedoucí práce) ; Hořák, Jaromír (oponent)
Cílem diplomové práce je nejprve poskytnout ucelený, teoretický výklad o problematice viktimologie a prevence kriminality. Na základě získaných informací následně provést analýzu toho, jaký má viktimologie význam pro prevenci kriminality a získané znalosti následně prakticky aplikovat na konkrétní ohroženou skupinu obyvatel s cílem vyhotovit postupy, jak by bylo možné jejich viktimizaci předejít. Následně kriticky zhodnotit stav prevence kriminality v České republice a uvést konkrétní kroky, které by mohly současnou situaci zlepšit. Z obsahového hlediska je práce členěna na úvod, závěr a 4 hlavní kapitoly. V první kapitole je práce zaměřena na teoretické vymezení viktimologie jako vědní disciplíny, jejích základních pojmů a okolností jejího vzniku. Autor dále uvede, kde tato věda získává poznatky pro formování svých závěrů a zhodnotí přínos jednotlivých informačních zdrojů pro tuto vědu. Druhá kapitola je zaměřena na prevenci kriminality. Autor pojedná o vztahu trestního práva k prevenci kriminality, vymezí její jednotlivé druhy a současně také zmíní výhody a nedostatky jednotlivých forem prevence. Třetí kapitola je věnována viktimologické prevenci. Po jejím teoretickém vymezení autor popíše její jednotlivé formy v České republice a zhodnotí přínosy a nedostatky jednotlivých forem. Dále se zde...
|
|
|
Kriminalistické učení o oběti trestného činu (kriminalistická viktimologie)
Levina, Anastasija ; Musil, Jan (vedoucí práce) ; Hořák, Jaromír (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA Právnická fakulta Anastasija Levina Kriminalistické učení o oběti trestného činu (kriminalistická viktimologie) Diplomová práce Abstrakt Vedoucí diplomové práce: Prof. JUDr. Jan Musil, CSc. Katedra trestního práva Datum vypracování práce (uzavření rukopisu): 03. 05. 2023 Kriminalistické učení o oběti trestného činu (kriminalistická viktimologie) Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá otázkou kriminalistické viktimologie neboli nauky o oběti trestného činu. Poskytuje stručný náhled na to, co jsou viktimologie a kriminalistická viktimologie; zda (a jak) můžeme určit, kdo se stane potenciální oběti a jaké faktory toto riziko zvyšují; jaké typy obětí existují a čím se mezi sebou liší oběť a poškozený. Pojednává i o ryze legislativní úpravě. V rámci České republiky provádí určitým historickým exkurzem, jak to bylo před přijetím zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů, a umožňuje náhled na systematiku tohoto zákona a co tento zákon upravuje. Poskytuje informace i o těch nejdůležitějších předpisech, upravujících postavení oběti na poli mezinárodním. Pro porovnání je také nahlédnutí do analogické právní úpravy Slovenské republiky. Řeší se i otázka kriminalistických stop: jak je můžeme rozdělit na kategorie a subkategorie, jaký mají význam jak v obecně rovině, tak i v úzké vazbě na osobu...
|
|
|
Role státního zástupce v trestním řízení
Müller, Jonatan ; Tejnská, Katarína (vedoucí práce) ; Hořák, Jaromír (oponent)
Tématem diplomové práce je role státního zástupce v trestním řízení. Státní zastupitelství je úřadem veřejné žaloby v České republice. Jako takové působí napříč celým trestním řízením a jsou mu svěřeny dílčí pravomoci v dalších typech řízení, přičemž tato práce se zabývá působením v trestním řízením. Práce popisuje v obecné rovině úkol veřejné žaloby, podobu a působnost státního zastupitelství a dále postup státního zástupce v jednotlivých fázích trestního řízení. Práce má tři tématicky organizované části a ty se dohromady dělí na deset kapitol, přičemž první část práce se dělí na pět kapitol, druhá část na tři kapitoly a třetí část na dvě kapitoly. První kapitola vysvětluje pojem veřejné žaloby a její historii na území nynější České republiky. Druhá kapitola se věnuje zahraničním podobám veřejné žaloby a speciálním útvarům veřejné žaloby. Třetí kapitola je věnována právním předpisům upravujícím státní zastupitelství. Čtvrtá kapitola představuje soustavu státního zastupitelství, dohled a kárnou odpovědnost státních zástupců. Pátá kapitola poskytuje přehled působnost státního zastupitelství v trestním řízení. Šestá kapitola vymezuje přípravné řízení a dozor státního zástupce v něm. Sedmá kapitola se věnuje fázi prověřování. Osmá kapitola se věnuje fázi vyšetřování. Devátá kapitola pojednává o obžalobě, jejím...
|
|
|
Kriminologické aspekty organizované kriminality
Klusáčková, Karolína ; Scheinost, Miroslav (vedoucí práce) ; Hořák, Jaromír (oponent)
Kriminologické aspekty organizované kriminality Abstrakt Cílem této diplomové práce je uchopit téma organizované kriminality jako celek a vytvořit tak dílo, které by pomohlo pochopit tento fenomén v kontextu dnešního světa. Práce rozebírá daný jev primárně z hlediska kriminologického, sekundárně však také z hlediska trestněprávního. V samotném abstraktu je vhodné upozornit, že je možné nalézt rozdíl mezi termíny organizovaná kriminalita a organizovaný zločin. Tento rozdíl je vysvětlen v úvodu práce. V této diplomové práci jsou oba termíny používány promiscue. Práce je rozdělena na dvě části. První část je obecným pojednáním o charakteristice organizované kriminality. Druhá část se zabývá organizovanou kriminalitou v poměrech České republiky. První kapitola se věnuje pojmu organizované kriminality z několika perspektiv, kromě legální a kriminologické definice také řeší, jak je tento pojem vymezen v zahraniční literatuře. Dále je představen koncept transnacionálního organizovaného zločinu, jehož poznání je pro současnou kriminologii klíčové. Na konci kapitoly jsou objasněny rozdíly mezi druhy skupinové trestné činnosti. Autorka by ráda vyzdvihla význam druhé kapitoly, která pojednává o subjektech organizované kriminality, protože kapitoly zaměřené na oběti a pachatele se vyskytují v literatuře o organizovaném...
|
|
|
Účastenství
Semerád, Vojtěch ; Pelc, Vladimír (vedoucí práce) ; Hořák, Jaromír (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá problematikou úpravy účastenství na trestném činu, tedy trestní odpovědností osob, které se na trestném činu podílely, neboť napříč právními řády lze pozorovat široké spektrum náhledů na otázku, jakým způsobem vybudovat systém trestní odpovědnosti osob účastnících se na trestném činu. Primárním cílem této diplomové práce tak byla analýza současné právní úpravy účastenství v České republice, která umožnila identifikovat silné stránky, ale i problematické body české úpravy. Jelikož nedílnou součást analýzy tvoří pohled de lege ferenda, logickým vyústěním je podrobení výsledků analýzy komparaci s úpravou účastenství ve Francii a hledat průniky i rozdíly obou úprav. Práce je vnitřně rozdělena do 4 kapitol. První kapitola přináší obecný úvod do problematiky trestné součinnosti, tedy obsahuje definování a diferenciaci účastenství a jiných forem trestné součinnosti, díky čemuž došlo k vytvoření pracovního rámce, v němž bude analyzována problematika následujících kapitol. Druhá kapitola je věnována dvěma teoretickým přístupům při úpravě účastenství, tedy monistickému a dualistickému. V práci je provedena komparace obou přístupů, tedy analýza jejich silných a slabých stránek a zvážení ideálního přístup pro český právní řád. Třetí kapitola obsahuje rozbor právní úpravy...
|
|
|
Problematika oběti trestného činu v kriminologii
Ulrychová, Kristýna ; Pelc, Vladimír (vedoucí práce) ; Hořák, Jaromír (oponent)
Problematika oběti trestného činu v kriminologii Abstrakt Tato diplomová práce pojednává o problematice oběti trestného činu v kriminologii. Jejím cílem je uvést čtenáře do této problematiky, a to nejen skrze popsání vývoje pohledu na oběť v historii, ale také tím, že ho provedu procesem viktimizace a obeznámením mimo jiné s tím, jakou roli v něm může sehrát chování oběti nebo vztah mezi obětí a pachatelem. Zároveň v ní uvádím, jaké faktory mohou mít vliv na to, že se kdokoliv může stát obětí, a jaké dopady může trestný čin na oběť mít. V neposlední řadě v ní popisuji současný stav ochrany oběti ve vybraných právních předpisech a druhy pomoci obětem poskytované. Pozornost věnuji také viktimologické prevenci, jejím druhům a podobám. V textu práce zmiňuji i několik návrhů de lege ferenda. Metoda, kterou jsem ve své práci použila, je především deskriptivní a analytická. Tato práce je rozčleněna na úvod, pět částí, které se následně dělí do kapitol a některé do bodů, a na závěr. První část se věnuje vymezení kriminologie a poté viktimologie, jejímu předmětu, stručně nastíněné historii vývoje a měnícímu se pohledu na oběť. Zabývá se také pojmem oběť v kriminologii a jednotlivými typologiemi obětí ˗˗ jak obecnými typy obětí, tak zvláštními typy obětí, jako jsou oběti senioři, oběti domácího násilí a oběti...
|
|
|
Nepřímé pachatelství
Kišari, David ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
Nepřímé pachatelství Abstrakt Tato diplomová práce pojednává o institutu nepřímého pachatelství, a to především se zaměřením na tuzemskou hmotněprávní úpravu toho institutu trestního práva. Cílem předkládané práce je poskytnout detailní výklad pojmu nepřímého pachatelství nejen v souvislosti se současnou právní úpravou, ale i v historických souvislostech. Důraz je kladen také na analýzu problematických aspektů nepřímého pachatelství, jakož i komparaci s jinými významnými instituty trestního práva. Práce je členěna na čtyři kapitoly. První kapitola se zabývá historickým pohledem na nepřímé pachatelství, přičemž pro tento účel je tato kapitola členěna dle účinnosti minulých trestních zákonů. V rámci této kapitoly jsou důkladně popsány názory a pohledy tehdejších trestněprávních teoretiků na institut nepřímého pachatelství a jejich následné porovnání, jelikož mnohdy se tyto názory lišily. Pozornost je věnována také pozadí přijímání nového trestního zákoníku, a s tím související otázce zakotvení zkoumaného institutu nepřímého pachatelství přímo do textu zákona. Druhá kapitola se věnuje pachateli trestného činu a zejména podmínkám jeho trestní odpovědnosti. Tato část práce je důležitá i proto, že nepřímý pachatel musí naplnit stejné podmínky jako pachatel přímý. Okrajově se diplomová práce zabývá pachatelstvím...
|
|
|
Legalizace výnosů z trestné činnosti
Minařík, Martin ; Pelc, Vladimír (vedoucí práce) ; Hořák, Jaromír (oponent)
Legalizace výnosů z trestné činnosti Abstrakt Diplomová práce na téma legalizace výnosů z trestné činnosti si klade za cíl nabídnout komplexní rozbor problematiky tohoto trestného činu v užším slova smyslu, tedy podle § 216 odst. 2 a náhled na jeho nedbalostní formu dle § 217 odst. 1 trestního zákoníku. Práce se ve své první části věnuje pojmům "legalizace výnosů z trestné činnosti" a "praní peněz" a zdůvodňuje použití druhého jmenovaného slovního spojení pro označení tohoto trestného činu v celé práci. Dále se práce ve své druhé kapitole zabývá historickým vývojem tohoto trestného činu v českém trestním právu, kdy rozebírá důvody k jeho zakotvení do starého trestního zákona a změny kterými za svou existenci v tomto zákoně prošel. Následně se text práce přesouvá k vývoji trestného činu praní peněz v aktuálním trestním zákoníku se zaměřením zejména na poslední novelizační zákon č. 287/2018 Sb., a sloučení trestných činů podílnictví a praní peněz pod hlavičku jednoho ustanovení § 216 trestního zákoníku. V kapitole třetí se práce věnuje rozboru mezinárodních organizací, které se zabývají praním peněz, základních úmluv, které postavily základy boji proti praní peněz v celém světě, a následně platnému právnímu rámci EU v boji proti praní peněz se zaměřením na sérii tzv. AML směrnic. Ve čtvrté kapitole je...
|
host ::
RSS.