|
|
Biologické a s biologií související koncepce agrese se zvláštním přihlédnutím k její hormonální regulaci.
Bradáč, Ondřej ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Havlíček, Jan (oponent)
Agrese je fenoménem, jemuž je v biologické literatuře věnována zejména od počátku 20. století značná pozornost. V této práci jsou sumarizovány rozdílné přístupy k problematice, s nimiž se na poli biologie lze setkat. Zostřená pozornost je věnována teoretickým koncepcím agrese, zejména pak koncepcím nahlížejícím problém agrese z evolučního hlediska, a dále výzkumům na poli hormonální regulace agrese s důrazem na úlohu hormonu testosteronu a jednotlivé hypotézy stran jeho vzájemného vztahu s chováním. Empirická část práce je věnována ověřování předpokladů challenge hypothesis stran vztahu mezi testosteronem a agresivním jednáním. Signifikantní nálezy empirické části práce poukazují k existenci spojitosti mezi bazální hladinou testosteronu a sklony k agresi a k negativnímu vztahu mezi bazální hladinou testosteronu a vzestupem jeho hladiny v reakci na kompetitivní situaci.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Anosmie k 16-androstenům u mužů
Vondrová, Marta ; Havlíček, Jan (vedoucí práce) ; Martinec Nováková, Lenka (oponent)
16-androsteny jsou látky steroidního charakteru, které se jsou vylučovány na kůži jako součást sekretů apokrynních žláz a podílí se na vytváření pachového podpisu člověka. Bylo zjištěno, že androsteny ovlivňují afektivní vyladění a psychofyziologické reakce. Působení androstenů může probíhat podvědomé úrovni. Není ovšem zcela jasné, zda by během podvědomého vnímání mohli být ovlivnění i jedinci se specifickou anosmií. Specifická anosmie je popisována jako neschopnost jedince vědomě detekovat jednu určitou látku s tím, že vnímání ostatních látek zůstává neporušené. Cílem práce bylo ověřit hypotézu, zda u specificky anosmických jedinců může docházet k ovlivnění látkami, ke kterým jsou tito jedinci anosmičtí. Tuto hypotézu jsme vytvořili na základě výzkumu v oblasti senzitizace, který napovídá, že čichové vnímání může být plastičtější, než jsme předpokládali. Teoretická část práce se zaměřuje na kritickou analýzu výzkumu androstenů a specifické anosmie. Tato oblast zahrnuje témata jako je vliv chemické struktury při vnímání androstenů, genetické vlivy, senzitizace, působení androstenů v sociálním kontextu a výzkum působení androstenů zobrazovacími metodami. V experimentální části práce jsme měřili subjektivně vnímané změny nálad a psycholofyziologické reakce, ke kterým by mohlo docházet během působení...
|
|
|
Úleková reakce u osob s latentní toxoplasmosou
Příplatová, Lenka ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Havlíček, Jan (oponent)
Možné propojení mezi latentní toxoplasmozou a schizofrenií je velmi zajímavé a z lékařského hlediska důležité téma. V této práci jsem se pokusila zmapovat současný stav poznání v této mezioborové oblasti. Neméně důležitým cílem práce bylo i poukázat, za použití jednoduchých počítačových testů prepulsní inhibice úlekové reakce, na rozdíly v reakčních časech a zpracování signálů s prepulsem u Toxoplasma-pozitivních a Toxoplasma-negativních pokusných osob. Rozdíly v rychlosti reakce u signálů s prepulzem by mohly poukazovat na další propojení mezi schizofrenií a latentní toxoplasmosou neboť senzorimotorické zpracování je u schizofrenních pacientů narušeno. Dalším z cílů práce bylo otestovat funkčnost nově vyvinutých počítačových programů k testování prepulsní inhibice a stanovit jejich použitelnost v dalších experimentech. Pokusné osoby byly získány mezi uchazeči o profesionální vojenskou službu v Armádě ČR. Test zvukové inhibice úlekové reakce vyplnilo 409 pokusných osob, 276 pokusných osob dokončilo test vizuální prepulsní inhibice. Pokusné osoby byly rovněž otestovány na přítomnost specifických IgG protilátek proti parazitnímu organismu Toxoplasma gondii v krevní plasmě. Oba testy poukázaly na signifikantní rozdíl (p<0,001) mezi reakcemi na signály bez prepulsu a signály, kterým předcházel slabší...
|
|
|
Vztah atraktivity a MHC: Role menstruačního cyklu a partnerského statusu.
Vávrová, Kateřina ; Havlíček, Jan (vedoucí práce) ; Flegr, Jaroslav (oponent)
Vysoce polymorfní geny hlavního histokompatibilního komplexu (MHC) hrají důležitou roli ve fungování imunitního systému rozpoznáváním cizorodých částic, většinou patogenního původu. Výzkum různých druhů obratlovců naznačuje, že MHC geny ovlivňují pachovou stopu jedince a preference při výběru partnera. Mnoho jedinců vykazuje preference pro MHC odlišného partnera čímž zajišťují, že vzniklé potomstvo je odolnější vůči většímu spektru infekcí. Výběr partnera v závislosti na MHC však přinesl rozporuplné výsledky. Některé studie naznačují, že ženy neužívající hormonální antikoncepci upřednostňují pach MHC odlišných jedinců, jiné studie podobný efekt nezjistily. Rozpory mezi jednotlivými studiemi by mohly být způsobeny tím, že nevzaly v potaz faktory, které mohou partnerské preference ovlivnit (například fáze menstruačního cyklu). Cílem této studie bylo testovat korelace mezi preferencemi partnera pro podobnost v MHC genech a pachovou, vizuální a vokální atraktivitou. Především jsme se zaměřili na možný vliv hormonální antikoncepce. Dále jsme sledovali, zda v průběhu menstruačního cyklu nedochází ke změnám v preferencích ve vztahu k MHC tím, že jsme porovnávali preference žen ve folikulární a luteální fázi u žen s běžným cyklem a u žen užívající hormonální antikoncepci. Skupina 52 žen postupně ve dvou...
|
|
| |
|
|
Vliv stresu na hedonickou kvalitu tělesné vůně
Piškule, Petra ; Havlíček, Jan (vedoucí práce) ; Martinec Nováková, Lenka (oponent)
7 Abstrakt Při studiu čichové komunikace u člověka je potřeba brát v úvahu řadu faktorů, které ovlivňují individuální pachový podpis. Jedním z takových faktorů je právě emoční stav jedince. Již předchozí studie se zabývali otázkou, jak emoční vyladění mění hedonickou kvalitu pachu. V teoretické části jsme se kromě analýzy pachové individuality a enviromentálních podmínek ovlivňujících pachový podpis člověka zaměřili také na deskripci současných modelů stresu. Hlavním cílem empirické části této práce bylo testovat vliv stresu na pachový podpis jedince. Očekávali jsme, že stresová situace sníží příjemnost a současně díky ní vzroste intenzita tělesné vůně člověka. Tuto hypotézu jsme zvolili s přihlédnutím k předchozím studiím, jež se zaměřovaly právě na problematiku efektu stresu na tělesný pach. V experimentální části jsme u námi provedených tří výzkumů zaznamenávali hodnocení mužských pac0hových vzorků, jež byly hodnoceny skupinou žen - hodnotitelek. V prvním výzkumu, jenž se zaměřil na prožitý stres jedince během písemného testu na vysoké škole, byly zjištěny signifikantní výsledky pouze v hodnocení intenzity. V dalším výzkumu, který se zabýval taktéž změnou hedonického vnímání kvality tělesné vůně se podařilo získat signifikantní výsledky při hodnocení příjemnosti a intenzity během stresových podmínek....
|
|
|
Efekt kalorického příjmu a aromatických látek na kvalitu lidské tělesné vůně
Fialová, Jitka ; Havlíček, Jan (vedoucí práce) ; Martinec Nováková, Lenka (oponent)
Předchozí práce ukázaly, že výběr partnera z části závisí na vodítkách poukazujících na kvalitu a kondici potencionálního partnera. Taková vodítka mohou být nejen vizuální povahy, ale v poslední době se ukazuje, že i pachová. Čím dál více studií naznačuje, že právě tělesná vůně hraje při výběru partnera poměrně zásadní roli. Navíc je tělesná vůně ovlivňována konzumovanou stravou. Proto jsme se zaměřili na to, jak axilární vůni ovlivní omezení kalorického příjmu a konzumace česneku. Z našich výsledků vyplývá, že obnovení kalorického příjmu zvyšuje příjemnost a atraktivitu tělesné vůně (pravděpodobně v důsledku doporučené specifické stravy), v porovnání s tímto je během jeho omezení mnohem nižší. Dále tělesná vůně lidí, kteří konzumovali česnek, byla lépe hedonicky hodnocena, což by mohlo být připisováno jeho pozitivním účinkům na zdraví. Tato zjištění potvrzují předpoklad, že tělesná vůně je ovlivňována konzumovanou stravou a díky změně její atraktivity může sloužit při výběru partnera jako vodítko ke kondici a kvalitě jedince.
|
host ::
RSS.