|
|
English translation counterparts of Czech relative clauses
Sedláčková, Markéta ; Šaldová, Pavlína (vedoucí práce) ; Dušková, Libuše (oponent)
Práce zkoumá autentické překladové ekvivalenty českých vztažných vět s relativem v nominativu s cílem popsat realizační formy tohoto typu modifikátoru v angličtině, která na rozdíl od češtiny využívá ve větší míře věty nefinitní. Navíc pro signalizaci funkce modifikátorů využívá interpunkce jako rozlišovacího prostředku, čeština nikoliv. Teoretická část nejdříve pojednává o syntaktických vztazích, modifikaci a svousejících tématech zvlášť pro každý jazyk. Shrnuje hlavní rozdíly a podobnosti vnímané jako důsledek odlišnosti flektivně verbálního charakteru češtiny oproti analyticky nominálnímu charakteru angličtiny. Postupuje se od obecného k podrobnějšímu, tedy od syntaktických vztahů, přes neobligatorní proces rozvíjení substantiva. Dále jsou popisovány vlastnosti jednotlivých konstituentů jmenné fráze s důrazem na vztažnou větu. Naproti tomu v anglické části, předpokládajíc, že v excerptech budou nalezeny i další formy modifikace, je pozornost věnována nefinitním konstrukcím jako je participium přítomné i minulé, infinitiv, adjektivní modifikace, předložková fráze (jejímž konstituentem může být i gerundium), a apozice. V excerptovaných datech se potom ukazuje, že vztažná věta je překládána i do adjektiv a dalších typů finitních vět. Jako další teoretické téma jsou zpracovávány vztahy mezi konstituenty...
|
|
|
The principle of end focus in the English clause and the means of its realization. A comparison of older and contemporary literary text
Rubešová, Michaela ; Dušková, Libuše (vedoucí práce) ; Brůhová, Gabriela (oponent)
Tato práce se v rámci teorie o aktuálním členění větném zaměřuje na prostředky realizace základního rozložení výpovědní dynamičnosti (tedy řazení částí výpovědi na téma-přechod-réma) v anglické větě. Na materiálu starší a současné literatury zjišťuje, jak se ve větě uplatňuje aktuální členění jakožto slovosledný princip, který je v angličtině podřízen principu gramatického slovosledu. Cílem práce je vysledovat vývojové tendence v míře shody mezi gramatickým slovosledem a základním rozložením výpovědní dynamičnosti (ZRVD), tedy řazením prvků výpovědi od známých, nejméně závažných k novým, kontextově nezapojeným, k nimž je namířena perspektiva celé věty. Pro potřeby analýzy, která je v práci prezentována, bylo excerpováno odpovídající množství vět, ve kterých se oba principy uplatňují do stejné míry tak, abychom získali dvě stě dokladů (po jednom stu ze staršího i současného textu), v nichž jeden z principů převažuje. Předmětem výzkumu byly netransformované finitní klauze, kde se gramatický slovosled shodoval se ZRVD, fakultativní slovosledné varianty gramatického slovosledu umožňující řazení větných prvků podle jejich stupně výpovědní dynamičnosti v těch případech, kde se gramatický slovosled od ZRVD liší, transformované finitní klauze, a netransformované finitní klauze, v nichž byla zjištěna vyšší míra...
|
|
|
Syntactic, semantic and FSP aspects of ditransitive complementation: a study of give, lend, send, offer and show
Brůhová, Gabriela ; Dušková, Libuše (vedoucí práce) ; Hajičová, Eva (oponent) ; Šaldová, Pavlína (oponent)
Tato studie se zabývá analýzou pěti ditranzitivních sloves give, lend, send, offer a show. Studie zkoumá pozici předmětů a faktory, které jejich řazení ovlivňují. Práce je snahou podat systematický přehled pozice předmětů s ohledem na jejich realizaci. Jsou zde proto rozlišeny čtyři různé druhy realizace předmětů: i. oba předměty Oi /Oprep i Od jsou realizovány substantivy; ii. oba předměty Oi /Oprep i Od jsou realizovány zájmeny; iii. Oi /Oprep je realizován substantivem a Od zájmenem; iv. Oi /Oprep je realizován zájmenem a Od substantivem. Pozice předmětů bývá ovlivněna dvěma principy. Dle prvního principu jsou předměty řazeny podle základního rozložení výpovědní dynamičnosti. Druhý princip lze charakterizovat jako princip postpozice rozvitějších větných členů; rozvitější předmět bývá v koncové pozici. Ze tří (popř. čtyř, včetně intonace) faktorů určujících aktuálněčlenskou funkci větného členu, v případě ditranzitivní komplementace hraje největší roli okolní kontext. Zvláštní pozornost je proto věnována kontextové zapojenosti / nezapojenosti obou předmětů. Tato práce si klade za cíl zjistit, zda jsou předměty řazeny v souladu s těmito principy, nebo zda v řazení předmětů hrají roli i jiné faktory.
|
|
|
The general human agent in English and in French (a contrastive view of the French "on")
Železná, Andrea ; Malá, Markéta (vedoucí práce) ; Dušková, Libuše (oponent)
Předmětem této diplomové práce je zkoumání anglických překladových ekvivalentů francouzského zájmena on. Toto "osobní neurčité zájmeno" je ve francouzském jazyce typickým prostředkem vyjadřování všeobecného lidského konatele. Na rozdíl od francouzštiny nemá angličtina pro tento účel žádný speciální prostředek. Musí si vystačit s jazykovými prostředky, pro něž vyjadřování všeobecného lidského konatele není funkcí primární. Tyto anglické prostředky jsou explicitní či implicitní; popsány byly např. Duškovou (Dušková 1999) a Kratochvílovou (Kratochvílová 2007). Krátká studie anglických překladových ekvivalentů generického on byla součástí Tláskalovy práce (Tláskal 2004). Zájmeno on však není vždy jen generické; jeho reference může být též neurčitá či určitá. Tato práce zkoumá anglické koreláty všech tří typů on, shromáždila tedy překladové protějšky i jiných jeho užití než jen generických. Studie analyzuje 200 francouzských vět obsahujících zájmeno on a jejich anglické překladové protějšky. Materiál byl excerpován ze 4 francouzských románů a jejich překladů do angličtiny. Těchto 200 příkladů je rozděleno do 4 skupin podle typu reference, kterou má v nich obsažené on: generickou, neurčitou, určitou, či nejednoznačnou. Anglické protějšky jsou zkoumány pro každou ze skupin zvlášť. Překladové koreláty jsme...
|
|
|
The history of the gerund in English and its structural precursors from a typological viewpoint
Matoušková, Barbora ; Čermák, Jan (vedoucí práce) ; Dušková, Libuše (oponent)
Tato práce se pokouší zmapovat strukturní předchůdce gerundia v angličtině a usouvztažnit vznik gerundia jako gramatické formy a jeho rostoucí užití a funkční zatížení s typologickým vývojem jazyka. Problematické je už samo vymezení gerundia, zejména jeho odlišení od deverbativního substantiva a přítomného participia, tedy forem se stejným sufixem. V této práci je gerundium vymezeno na základě svých syntaktických vlastností (tj. může se pojit s přímým předmětem, s predikátem či doplňkem, připouští modifikaci adverbiem, vykazuje slovesnou rekci a jeho podmět může být v obecném pádě). V některých syntaktických pozicích může nicméně potenciálně stát jak gerundium, tak deverbativní substantivum. Některé další zas připouští jak gerundium, tak participium. V podstatě jde o to, že v dané pozici nemá tvar na -ing žádnou z výše uvedených syntaktických vlastností, které by jej jednoznačně určily jako gerundium. Příklady, v nichž nelze rozhodnout, zda se jedná o gerundium, či deverbativní substantivum jsou zahrnuty do kategorie gerundium/substantivum [G/N]. Případy, kdy nelze rozhodnout, zda jde o gerundium, či přítomné participium, rovněž tvoří zvláštní kategorii gerundium/participium [G/PART]. Původním záměrem bylo založit analýzu na čtyřech historických překladech Boethiovy Filosofie utěšitelky. Staroanglický...
|
|
|
English modal verb "must" ("have to") and its Czech counterparts
Libertin, Daniel ; Dušková, Libuše (oponent) ; Šaldová, Pavlína (vedoucí práce)
Tato pnice je zamerena na anglicke modalni sloveso must a jeho prekladove protejsky v cestine. Ma za cH jednak prozkoumat jeho uziti vanglictine ana tomto zaklade definovat jeho rUzne vyznamy, jednak klasifikovat nlzne zpusoby vyjadrovani nutnostni modality v cestine odpovidajici anglickemu must. Ve finalni fazi prace podava kontrastni analyzu formalne-semantickou, zalozenou na konfrontaci stanovenych vyznamu a prostredku vyjadrovani nutnosti se zamerem pokusit se urCit, ktere modalni vyznamy maji tendenci bYt vyjadreny kterymi ceskymi formalnimi prostredky. V teoreticke casti prace jsou nejprve definovany obecne pojmy podstatne pro tema prace, tj. modalita a modalni slovesa. Uvedeny jsou ruzne prostredky vyjadrovani modality vanglictine; vedle modalnich sloves se uplatiiuji tzv. semi-auxiliaries (have to) a modalni idiomy (be supposed to, be going to), prostredky lexikalni (adjektiva typu necessary, possible, adverbia jako perhaps. certainly) a gramaticke. V kapitole 2.2 jsou z obecneho hlediska charakterizovana modalni slovesa. Nejprve jsou vyjmenovany spolecne rysy modalnich sloves se slovesy pomocnymi, mezi ktere patfi tvoreni zaporu pridanim zapome castice not za sloveso, tvoreni otazky inverzi podmetu a slovesa, moznost uziti proformy daneho modalniho/pomocneho slovesa v kratkych odpovedich a tazacich...
|
|
|
Epistemic and root possibility meanings of can and may in written English
Remešová, Petra ; Dušková, Libuše (vedoucí práce) ; Hornová, Magdalena (oponent) ; Klégr, Aleš (oponent)
Práce se zaměřuje na možnostní významy anglických modálních sloves CAN a MAY a jejich préteritních tvarů MIGHT a COULD. Cílem práce je popsat užití těchto sloves, a to jak z hlediska vzájemné zaměnitelnosti, tak z hlediska výskytů v různých stylech. Práce je rozvržena do tří hlavních částí: teoretického úvodu (kapitoly 2 a 3), který představuje širší kontext zkoumané problematiky, tj. zejména oblast modality, a podává přehled přístupů ke studiu anglických modálních sloves popsaných v literatuře. Druhá část (kapitoly 5 - 8) prezentuje zjištěné výsledky týkající se výskytů jednotlivých sloves, se zaměřením na diskusi faktorů a kritérií, na jejichž základě lze epistemické a neepistemické možnostní významy odlišit. Tato dílčí zjištění jsou následně v závěrečné části (kapitoly 9 -12) shrnuta a porovnávána s ohledem na synonymní výskyty, hlavní odlišnosti v užití zkoumaných sloves, frekvenci užití nejen jednotlivých forem ale i významů v závislosti na stylistické diferenciaci a na možnosti užití analyzovaných modálních sloves jako prostředků atenuace (oslabení výpovědní síly, tj. 'hedging'). Kapitola 2, která definuje modalitu jako sémantickou kategorii reflektující vztah původce sdělení k jeho obsahu a pojednává o přístupech ke studiu anglických modálních sloves, představuje nezbytný teoretický základ pro...
|
|
|
A contrastive study of -ingly adverbials with special regard to disjuncts
Jarkovská, Martina ; Dušková, Libuše (vedoucí práce) ; Voráček, Jaroslav (oponent) ; Malá, Markéta (oponent)
Předložená disertační práce se zabývá syntaktickými a stylistickými aspekty v souvislosti s překladem adverbiálních tvarů odvozených z přítomných příčestí sufixem -ly. Vycházíme z předpokladu, že takto utvořená adverbia jsou produktivní skupinou disjunktů hodnotících nebo komentujících obsah sdělení z určitého hlediska. Postojová větná modifikace se projevuje v obou jazycích, češtině i angličtině, nicméně čeština často užívá jiných prostředků, které s těmi anglickými přímo nekorespondují. To je z velké části podmíněno skutečností, že -ingly adverbia, která jsou ve funkci modifikátorů v podstatě kondenzovanou podobou větné konstrukce obsahující postojové adjektivum (surprisingly - it is surprising), v češtině víceméně nemají obdobu, nebo se tato formální realizace běžně nepoužívá (surprisingly - *překvapujícně, amazingly - *podivujícně). Na základě detailního vymezení sémantických a syntaktických aspektů disjunktů a obecně větných modifikátorů práce podává přehled také dalších integrovaných funkcí těchto adverbiálních tvarů. V angličtině, která má na rozdíl od češtiny pevný slovosled, je pozice ve větě ukazatelem syntaktické funkce. Adverbia, která jsou nejpohyblivějším elementem anglické věty, jsou proto v některých pozicích syntakticky homonymní. Cílem této práce je také podat detailní analýzu...
|
|
|
Kategorie určenosti v nizozemštině a angličtině
Smetanová, Andrea ; Dušková, Libuše (oponent) ; Hrnčířová, Zdeňka (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá gramatickou kategorií urcenosti a predkládá synchronní systémovou konfrontaci ruzných typu odkazování a jejich vyjadrovacích prostredku v nizozemštine a anglictine. V kapitole venované klasifikaci jazyku zasazujeme oba jazyky do základního kulturnehistorického kontextu. Následují obecné poznámky o kategorii urcenosti a zpusobech jejího vyjadrování a o clenu jako zvláštním slovním druhu, jeho tvaru a pozici. Podrobný popis systému clenu v nizozemštine a anglictine uzavíráme shrnutím formálních rozdílu ve vyjadrování urcenosti v obou jazycích. V kapitole venované systému odkazování predstavujeme základní typy reference a jim odpovídající vyjadrovací prostredky užívané v nizozemštine a anglictine. Také tuto kapitolu uzavíráme shrnutím rozdílu formálních i terminologických. Relativne velkou pozornost venujeme také jevu "povrchové absence clenu" u substantiv v obou jazycích, jehož systematické zpracování klasické gramatiky obvykle nenabízejí. U substantiv v plurálu je situace pomerne prehledná, nebot povrchove nerealizovaný clen ve spojení s nimi vyjadruje bud referenci "generickou" nebo referenci "negenerickou neurcitou", pricemž v obou prípadech je pravidelným vyjadrovacím prostredkem clen nulový (zero article). Naproti tomu u substantiv v singuláru je situace ponekud složitejší,...
|
|
|
Epistemic and root possibility meanings of can and may in written English
Huschová, Petra ; Dušková, Libuše (vedoucí práce) ; Hornová, Magdalena (oponent) ; Klégr, Aleš (oponent)
Práce se zaměřuje na možnostní významy anglických modálních sloves CAN a MAY a jejich préteritních tvarů MIGHT a COULD. Cílem práce je popsat užití těchto sloves, a to jak z hlediska vzájemné zaměnitelnosti, tak z hlediska výskytů v různých stylech. Práce je rozvržena do tří hlavních částí: teoretického úvodu (kapitoly 2 a 3), který představuje širší kontext zkoumané problematiky, tj. zejména oblast modality, a podává přehled přístupů ke studiu anglických modálních sloves popsaných v literatuře. Druhá část (kapitoly 5 - 8) prezentuje zjištěné výsledky týkající se výskytů jednotlivých sloves, se zaměřením na diskusi faktorů a kritérií, na jejichž základě lze epistemické a neepistemické možnostní významy odlišit. Tato dílčí zjištění jsou následně v závěrečné části (kapitoly 9 -12) shrnuta a porovnávána s ohledem na synonymní výskyty, hlavní odlišnosti v užití zkoumaných sloves, frekvenci užití nejen jednotlivých forem ale i významů v závislosti na stylistické diferenciaci a na možnosti užití analyzovaných modálních sloves jako prostředků atenuace (oslabení výpovědní síly, tj. 'hedging'). Kapitola 2, která definuje modalitu jako sémantickou kategorii reflektující vztah původce sdělení k jeho obsahu a pojednává o přístupech ke studiu anglických modálních sloves, představuje nezbytný teoretický základ pro...
|
host ::
RSS.