|
|
Aktuální otázky mlčenlivosti zdravotnického pracovníka
Charvátová, Anna ; Sovová, Olga (vedoucí práce) ; Císařová, Dagmar (oponent)
Povinná mlčenlivost, zejména ve zdravotnictví, ale obecně i v dalších regulovaných povoláních, je v poslední době, zvláště v souvislosti s některými trestními kauzami jak zdravotnických pracovníků, tak v oblasti advokacie či obecněji justice, velmi diskutována. Otázky povinné mlčenlivosti jsou o to složitější, že jsou spojeny nejen s rovinou právní, ale i etickou. Institut povinné mlčenlivosti slouží v našem právním řádu k ochraně celospolečenských i individuálních zájmů2 a zejména v souvislosti s profesemi, jejichž úkolem je poskytovat služby v oblastech, ve kterých se často seznamují i s tzv. citlivými údaji a informacemi, je nutno zabezpečit, aby tyto znalosti nemohly být zveřejněny. V zájmu svých klientů mají příslušníci profesních komor uložena zákonem omezení v možnosti použít získané informace.3 Povinná mlčenlivost je zdůrazňována rovněž ve stavovských předpisech a je jedním ze základů profesní etiky. Institut povinné mlčenlivosti je ve zdravotnictví pojednáván především jako právo pacienta na zachování důvěrnosti o jeho zdravotním stavu, což je jeho soukromou oblastí. Institut povinné mlčenlivosti rovněž chrání zdravotnické pracovníky před neopodstatněnými zásahy státní moci do výkonu jejich zdravotnického povolání. Formou takového zásahu může být i požadování informací nejen o zdravotním stavu...
|
|
|
Rámcování EU v období voleb do Evropského parlamentu v roce 2014
Charvátová, Anna ; Hájek, Roman (vedoucí práce) ; Rosenfeldová, Jana (oponent)
Rámcování je jedním z důležitých konceptů mediálních studií, novináři totiž rámce využívají při tvorbě zpráv. Usnadňují tak svým publikům percepci zpráv a orientaci v nich. V mediální produkci mohou však novináři tvořit rámce ve zprávách i nevědomě - jsou ovlivňováni svými názory na dané události nebo tím, pro jaké mediální organizace pracují. Rámce, které novináři při tvorbě zprávy použijí, ale nemusí jejich publika vnímat stejně - jsou také ovlivněna svými názory a okolním prostředím. Cílem této práce bylo pomocí kvalitativní analýzy zjistit, jaké rámce používaly tři české zpravodajské týdeníky - Respekt, Reflex a Týden - v článcích, kde informovaly o Evropské unii v kontextu voleb do Evropského parlamentu, kdy se média věnovala EU víc, než je obvyklé. Cílem analýzy bylo také zjistit, jak autoři tyto rámce konstruovali. Analýza odhalila celkem šest rámců, které jsem nazvala: Nejistá budoucnost EU, Nezájem Čechů o EU, Absurdní nařízení EU, Nutná byrokracie EU, Důležitost Evropského parlamentu a europoslanců a Neefektivita europoslanců. V týdenících naprosto převládaly rámce s negativním vyzněním. Autoři využíval jako nástrojů rámcování především titulků a podtitulků. Výběr zdrojů nehrál při konstrukci rámců velký vliv, větší význam měl zvolený slovník a opakování slov v textu.
|
|
|
Mediální obraz Jiřího Kajínka od roku 1993 do současnosti
Charvátová, Anna ; Halada, Jan (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Cílem této práce je přiblížit, jak se prezentování Jiřího Kajínka v médiích měnilo v průběhu doby, a to od chvíle, kdy byl poprvé označen za podezřelého z dvojnásobné vraždy v listopadu roku 1993, až do jara 2017, kdy mu prezident Miloš Zeman udělil milost. Práce sleduje i období jednoho roku po udělení milosti, a to proto, aby postihla změny v informování o Jiřím Kajínkovi a také aby bylo možné odpovědět na otázku, zda Jiřího Kajínka média po propuštění prezentovala jako celebritu. Ke stanovení toho, jak média o Jiřím Kajínkovi informovala, byla využita kvantitativní analýza, poslední období, tedy období jednoho roku po propuštění Jiřího Kajínka z vězení, bylo podrobeno navíc kvalitativní analýze, konkrétně metodě rámcování. Analyzovala jsem texty ze tří deníků, Právo, Mladá fronta DNES a Blesk. Výzkum mimo jiné ukázal, že v průběhu let došlo ke změně prezentování Jiřího Kajínka, místo interpretací jeho osoby jako vraha a recidivisty se ve dvou zkoumaných denících - v Mladé frontě DNES a v Blesku - převážně objevovaly interpretace jiné, například jako oběti či jako celebrity. V deníku Právo nebyla změna tak markantní. U deníku Blesk také celkově převažovala interpretace Jiřího Kajínka jako celebrity.
|
|
|
Rámcování EU v období voleb do Evropského parlamentu v roce 2014
Charvátová, Anna ; Hájek, Roman (vedoucí práce) ; Rosenfeldová, Jana (oponent)
Rámcování je jedním z důležitých konceptů mediálních studií, novináři totiž rámce využívají při tvorbě zpráv. Usnadňují tak svým publikům percepci zpráv a orientaci v nich. V mediální produkci mohou však novináři tvořit rámce ve zprávách i nevědomě - jsou ovlivňováni svými názory na dané události nebo tím, pro jaké mediální organizace pracují. Rámce, které novináři při tvorbě zprávy použijí, ale nemusí jejich publika vnímat stejně - jsou také ovlivněna svými názory a okolním prostředím. Cílem této práce bylo pomocí kvalitativní analýzy zjistit, jaké rámce používaly tři české zpravodajské týdeníky - Respekt, Reflex a Týden - v článcích, kde informovaly o Evropské unii v kontextu voleb do Evropského parlamentu, kdy se média věnovala EU víc, než je obvyklé. Cílem analýzy bylo také zjistit, jak autoři tyto rámce konstruovali. Analýza odhalila celkem šest rámců, které jsem nazvala: Nejistá budoucnost EU, Nezájem Čechů o EU, Absurdní nařízení EU, Nutná byrokracie EU, Důležitost Evropského parlamentu a europoslanců a Neefektivita europoslanců. V týdenících naprosto převládaly rámce s negativním vyzněním. Autoři využíval jako nástrojů rámcování především titulků a podtitulků. Výběr zdrojů nehrál při konstrukci rámců velký vliv, větší význam měl zvolený slovník a opakování slov v textu.
|
|
|
Informovanost lidí s mentálním postižením v oblasti sexuality
Charvátová, Anna ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Kodymová, Pavla (oponent)
Bakalářská práce se zabývá informovaností lidí s mentálním postižením v oblasti sexuality a partnerských vztahů. V teoretické části definuje mentální postižení a podrobněji popisuje problematiku sexuality a partnerských vztahů lidí s mentálním postižením. Do tohoto popisu je zahrnuta lidská sexualita a její význam, předsudky v oblasti sexuality lidí s mentálním postižením a její specifika, právní dokumenty týkající se této problematiky a její současný stav. Teoretickou část práce uzavírá kapitola, která mapuje možnosti zdrojů informací v oblasti sexuality a partnerských vztahů pro lidi s mentálním postižením. Praktická část práce zkoumá, co lidé s mentálním postižením vědí o sexualitě a partnerských vztazích a z jakých zdrojů tyto informace čerpají. Výzkumnou metodou byly polostrukturované rozhovory s 5 ženami a 5 muži s mentálním postižením. Práci zakončuje několik doporučení, na čem by pracovníci neziskových organizací mohli pracovat se s klienty.
|
|
|
Aktuální otázky mlčenlivosti zdravotnického pracovníka
Charvátová, Anna ; Sovová, Olga (vedoucí práce) ; Císařová, Dagmar (oponent)
Povinná mlčenlivost, zejména ve zdravotnictví, ale obecně i v dalších regulovaných povoláních, je v poslední době, zvláště v souvislosti s některými trestními kauzami jak zdravotnických pracovníků, tak v oblasti advokacie či obecněji justice, velmi diskutována. Otázky povinné mlčenlivosti jsou o to složitější, že jsou spojeny nejen s rovinou právní, ale i etickou. Institut povinné mlčenlivosti slouží v našem právním řádu k ochraně celospolečenských i individuálních zájmů2 a zejména v souvislosti s profesemi, jejichž úkolem je poskytovat služby v oblastech, ve kterých se často seznamují i s tzv. citlivými údaji a informacemi, je nutno zabezpečit, aby tyto znalosti nemohly být zveřejněny. V zájmu svých klientů mají příslušníci profesních komor uložena zákonem omezení v možnosti použít získané informace.3 Povinná mlčenlivost je zdůrazňována rovněž ve stavovských předpisech a je jedním ze základů profesní etiky. Institut povinné mlčenlivosti je ve zdravotnictví pojednáván především jako právo pacienta na zachování důvěrnosti o jeho zdravotním stavu, což je jeho soukromou oblastí. Institut povinné mlčenlivosti rovněž chrání zdravotnické pracovníky před neopodstatněnými zásahy státní moci do výkonu jejich zdravotnického povolání. Formou takového zásahu může být i požadování informací nejen o zdravotním stavu...
|
|
|
Zabezpečení osob ve stáří
Charvátová, Anna ; Korcová, Renata (vedoucí práce) ; Pikola, Pavel (oponent)
Zabezpečení osob ve stáří je v současné době dosti diskutovaným tématem. Lidé ve stáří musí být nějak zaopatřeni a měli by mít ve stáří pocit jistoty a zázemí. Člověk by měl myslet na svoji budoucnost a přemýšlet, co bude, až bude starý. Na pojem zabezpečení osob ve stáří se dá dívat z mnoha pohledů. Lidé ve stáří by měli mít dostačující sociální zázemí, dobré vztahy s rodinou, přátelé, a také by měli využít svůj volný čas aktivitami, které je baví. Finanční zabezpečení je pro seniory rovněž důležité. Starobní důchod závisí na pracovním životě každého člověka. Lidé si mohou i spořit, aby měli určitou rezervu peněz v budoucnosti. Pro aktivní a klidné stáří je nejdůležitější zdraví. Správnou životosprávou a zdravým životním stylem se dá předejít mnoha komplikacím ve stáří.
Nezbytnou součástí života ve stáří jedinců, kteří potřebují bydlení nebo péči jiných, jsou různé typy sociálních služeb a zařízení, jejichž cílem je pomoci starším lidem.
Cílem této práce je poskytnout náhled o daném tématu a ucelení informací o možnostech péče o seniory a jejich zabezpečení ve stáří. Tato práce se zabývá zdravotní péčí o seniory, finančním zabezpečením, sociálními službami, charakteristikou jednotlivých sociálních zařízení a různých možností volnočasových aktivit.
|
host ::
RSS.