|
|
Obraz odsunu Němců na Vrchlabsku v regionálních periodikách z let 1945-1948
Feistauerová, Jana ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o obrazu odsunu Němců z Vrchlabska v regionálních periodicích. Práce si klade za cíl charakterizovat okres Vrchlabí zaniklý v roce 1961, podmínky soužití Němců a české menšiny a popsat reflexi poválečných událostí v okresu se zaměřením na odsun Němců tak, jak ji přinesla dobová periodika s regionální tématikou. Autorka se dále soustředí na předpoklady vzniku regionálních periodik, na periodika zaměřující se na Vrchlabsko, poválečné dění ve Vrchlabí a jeho blízkém okolí, stejně jako na autory publikující v těchto periodicích. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Pražské jaro 1968 pohledem karlovarských okresních novin Stráž míru
Ullíková, Veronika ; Skalecká, Veronika (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá obdobím Pražského jara z pohledu karlovarského periodika Stráž míru. Zároveň přináší i stručný historický pohled na události a mediální situaci v Československu. V první kapitole jsou nejdříve vylíčeny společenské a mezinárodní okolnosti, které předcházely Pražskému jaru. Pozornost je soustředěna na události po nástupu Alexandra Dubčeka do čela KSČ, Akční program KSČ a činnost reformistů. Kapitola druhá se zabývá mediální situací v Československu. Vylíčeny jsou zde rozsáhlé změny mediální sféry v době Pražského jara, zejména zrušení cenzury a žánrový rozvoj všech typů médií. V této kapitole je zahrnut i popis právních předpisů a mezinárodních schůzek, které situaci v zemi ovlivnily. Na konci teoretické části je stručný popis týdeníku Stráž míru. Stráž míru byla regionálním periodikem a působila v okrese Karlovy Vary. Třetí kapitola je již zaměřena analyticky, prakticky rozebírá jednotlivé články. Analýza článků nabízí pohled na události v okrese Karlovy Vary a zasazuje je do kontextu celospolečenských témat. Pozornost je zaměřena na politické události, které se na Karlovarsku odehrávaly, a na informace, které byly přinášeny z centrální úrovně.
|
|
|
Pozitivní a negativní obraz farmaceutického průmyslu v českých tištěných médiích
Kadlecová, Markéta ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Lysoňková, Lenka (oponent)
Diplomová práce Pozitivní a negativní obraz farmaceutického průmyslu v českých tištěných médiích se zabývá mediálním obrazem farmaceutického průmyslu ve třech vybraných českých denících (Hospodářských novinách, Mladé Frontě DNES a Blesku) v období let 2001 až 2002 a 2011 až 2012. Cílem práce je provést analýzu těchto médií a zjistit, s jakými tématy je nejčastěji farmaceutický průmysl v českém tisku spojován a jaké je vyznění těchto článků. Práce je rozdělena do tří kapitol, přičemž první z nich popisuje charakter a fungování farmaceutického průmyslu nejen v obecné rovině, ale také v českém prostředí s důrazem na specifika farmacie v oblasti mediálního vystupování. Druhá kapitola shrnuje teoretický koncept, z něhož práce vychází, tedy teorii nastolování agendy (agenda- setting), dále seznamuje se zkoumanými médii a zabývá se metodami kvantitativní a kvalitativní obsahové analýzy, které byly využity pro výzkum. Poslední částí diplomové práce je pak část analytická, ve které jsou shrnuty a interpretovány výsledky analýzy.
|
|
|
Komparace pojetí exilového tisku na příkladu Svědectví a Listy
Beneš, Miroslav ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Diplomová práce se v úvodu zabývá obecnými dějinami poválečného Československa. Pozornost je pak věnována zejména únoru 1948, Pražskému jaru a srpnovým událostem roku 1968. Tato data znamenala dvě emigrační vlny z Československa. V této souvislosti jsou zde podrobně představeny osobnosti Jiřího Pelikána a Pavla Tigrida jako předních osobnosti československého exilu. Analytická část práce se pak zabývá komparací Tigridova Svědectví a Pelikánových Listů na základě důležitých událostí v poválečných dějinách. Práce je zaměřena hlavně na rozdílné vnímání Pražského jara nebo sametové revoluce v roce 1989.
|
|
|
Vývoj Rudého práva v období 1972-1991
Petrů, Jan ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce Vývoj Rudého práva v období 1972 - 1991 pojednává o činnosti redakce a vývoji tohoto periodika v době, kdy v Československu započala doba normalizace, docházelo k utužování poměrů a zejména čistkám mezi novináři. Jednotlivé tituly musely na tuto situaci reagovat, a to včetně samotného Rudého práva, které bylo ovšem ve výjimečné situaci, jelikož podléhalo přímo direktivám ÚV KSČ. Na stránkách tohoto listu se tak objevovaly jen oficiální informace (politické, společenské, kulturní i sportovní), které odpovídaly ideologii KSČ. Je proto zajímavé sledovat toto periodikum v kontextu dobových událostí a analyzovat jeho činnost v souvislosti s fakty, která nyní máme. Fungování samotné redakce pak vycházelo z jednání a návrhů přijatých na zasedání ÚV KSČ a jeho sekretariátu, jehož členem byl i šéfredaktor Rudého práva. Deník měl automaticky zajištěny nejvyšší příděly novinového papíru, a to i v době na konci 80. let, kdy byla o tuto surovinu skutečná nouze. Po roce 1990, kdy začalo docházet ke konsolidaci tištěných periodik, se Rudé právo přeměnilo v akciovou společnost, jejímž majoritním akcionářem se stal nový šéfredaktor a dosavadní člen redakce Zdeněk Porybný. V nadcházejících letech pak z názvu listu vymizelo slovo "rudé".
|
|
|
Komparace pojetí exilového tisku na příkladu Svědectví a Listy
Beneš, Miroslav ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Diplomová práce se v úvodu zabývá obecnými dějinami poválečného Československa. Pozornost je pak věnována zejména únoru 1948, Pražskému jaru a srpnovým událostem roku 1968. Tato data znamenala dvě emigrační vlny z Československa. V této souvislosti jsou zde podrobně představeny osobnosti Jiřího Pelikána a Pavla Tigrida jako předních osobností československého exilu. Analytická část práce se pak zabývá komparací Tigridova Svědectví a Pelikánových Listů na základě důležitých událostí v poválečných dějinách. Práce je zaměřena hlavně na rozdílné vnímání Pražského jara nebo Charty 77.
|
|
|
Globální problémy současného světa optikou časopisu National Geographic
Radová, Lenka ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
Diplomová práce Globální problémy současného světa optikou časopisu National Geographic analyzuje přístup časopisu National Geographic k informování o současných globálních environmentálních problémech. Prostřednictvím metody kvantitativní obsahové analýzy se snaží zjistit, zda se v článcích objevují jevy a určité rutinní postupy, které se vztahují ke zpracování environmentálních témat v médiích. Teoretická část se věnuje obecnému popisu mediálního pokrytí environmentálních problémů, vysvětlení pojmu globalizace a definování současných globálních problémů. Shrnutí historie a nejdůležitějších mezníků vývoje časopisu je příspěvkem k jeho již 125leté existenci. Praktická část obsahuje výzkum navazující na tuzemskou diplomovou práci a zahraniční studie, který zpracovává tematické ukotvení a vyhodnocuje mediální reflexi globálních environmentálních problémů v reportážích. V závěrečné části jsou shrnuty a interpretovány výsledky analýzy.
|
|
|
Tabletové magazíny - jejich historie, vývoj a současné postavení na českém mediálním trhu
Horáčková, Anna ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Švelch, Jan (oponent)
Bakalářská práce je věnována vzniku a vývoji tabletových magazínů v České republice. Součástí práce je rozbor nejen ryze tabletově vydávaných magazínů působících na českém mediálním trhu v období let 2012-2015, ale i samotných vydavatelství, jež se tomuto modernímu specifickému technologickému trendu věnují. Podstatnou částí je poté vytyčení technologických aspektů souvisejících s procesem jejich tvorby a distribuce a také aktuálně platné restrikce z oblasti legislativy. Teoretický pohled na tuto problematiku je poté ověřován a prozkoumán v rámci realizovaného dotazníkového šetření. V rámci něj bylo u majitelů chytrých telefonů a tabletů v České republice zjišťováno nejen prozatímní využívání těchto zařízení k různým aktivitám, ale především povědomí o dostupných tabletových magazínech. Následně byla u respondentů zjišťována konzumace těchto obsahů, postoj k interaktivitě obsahů, zpoplatnění titulů či zaměření do budoucna potenciálně nově vydávaných magazínů. V závěru práce je na základě příkladu vývoje tohoto segmentu v zahraničních zemích, názorů odborníků a vlastního zhodnocení nastíněn možný vývoj této oblasti v následujících letech, a to především formou konkurenčních výhod (pozitiv) a nevýhod (negativ) tabletových magazínů.
|
|
|
Ústředí tiskové dozorčí služby a jeho činnost ve vybraných případových studiích v letech 1938 až 1945
Ludvík, Matěj ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Suk, Pavel (oponent)
V období Protektorátu Čechy a Morava mezi lety 1939 - 1945 řídilo média stejně jako celou státní správu nacistické Německo. Ve prospěch okupační mocnosti fungovala i cenzura tisku, kterou zajišťovalo Ústředí tiskové dozorčí služby v Praze s pobočkami v Brně, Moravské Ostravě, Olomouci a Plzni. V jeho čele stál nejprve Osvald Svoboda, který však byl za svoji odbojovou činnost v srpnu 1939 zatčen a později popraven. Až do konce války pak tento úřad vedl Eduard Parma. ÚTDS nejen schvalovalo každé číslo periodického tisku před vydáním, ale dávalo také denní pokyny redakcím, kde pracovali kromě novinářů a jejich šéfredaktorů i dva cenzurní úředníci. Nařízení se vztahovala k aktuálním událostem a udávala, jak se o nich má psát, aby vyzněly příznivě pro Německo a jeho spojence. Tato forma cenzury fungovala po celou dobu okupace. Naše práce na čtyřech případových studiích ukazuje, jak ovlivnila tato nařízení výslednou podobu vybraného denního tisku. První z nich se tematicky zaměřuje na předsedu protektorátní vlády Aloise Eliáše, druhá se týká krize na Balkáně na jaře 1941, třetí sleduje události kolem atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha o rok později a čtvrtá se zabývá nálety Spojenců na Prahu v únoru 1945.
|
|
|
Kauza odposlechů listu News of the World a její zobrazení v ČTK
Berniová, Andrea ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Diplomová práce Kauza odposlechů listu News of the World a její zobrazení v ČTK se zabývá zpravodajstvím České tiskové kanceláře, které se týká skandálu s odposlechy britského listu News of the World. Hlavním zkoumaným obdobím byla druhá polovina roku 2011, především měsíc červenec, kdy skandál vypukl. Práce se nejprve zabývá historií a také současností britského tisku, následně mediálním působením Ruperta Murdocha, mediálního magnáta a posledního vlastníka listu News of the World, dále také vznikem, vývojem i zánikem listu News of the World. Přináší také profil skandálu s telefonickými odposlechy a informace o zpravodajském servisu ČTK - o zahraničním zpravodajství, o formátech zpravodajství apod. Následně práce popisuje zobrazení skandálu ve zprávách vydaných Českou tiskovou kanceláří. Zaměřuje se na proměny počtů zpráv v čase, na používané formáty zpravodajství, priority, servisy, kategorie a také na zdroje, z nichž agentura při vytváření zpráv čerpala především v červenci roku 2011. Počty zpráv jsou uspořádány do tabulek, které ilustrují vývoj množství zpráv vydaných k aféře. Následně se práce stručněji věnuje zbývajícím měsícům druhého pololetí roku 2011 a krátce také předcházejícím a následujícím obdobím. Tato diplomová práce také zjišťuje, jak skandál s telefonickými odposlechy ovlivnil...
|
host ::
RSS.