|
|
Výuka češtiny ve Vídni na příkladu bilingvních škol Školského spolku Komenský
Víchová, Martina ; Bozděchová, Ivana (vedoucí práce) ; Baštová, Barbora (oponent)
Tématem předkládané diplomové práce je výuka českého jazyka na obecné škole Školského spolku Komenský ve Vídni v rámci bilingvního systému vyučování . Školský spolek Komenský je institucí poskytující vzdělávání v českém jazyce žákům od 6 do 18 let a svou činnost zahájil již v učasnosti provozuje mateřskou školu, obecnou školu a reálné gymnázium a je centrem krajanů. Studie poskytuje vhled do historie spolku, věnuje se české menšině ve Vídni a její tradici, včetně problematiky vzdělávání v rakouském prostředí. Diplomantka na základě praktické analýzy popsala a rekonstruovala několik vyučovacích hodin, ve kterých hospitovala během 1. pololetí školního roku 2017/2018. Hlavními metodami výzkumu bylo pozorování (hospitace ve výuce), deníkové záznamy a konzultace s vyučujícími. Stěžejním bodem práce je zohlednění bilingvismu dětí ve výuce.
|
|
|
Neologická kompozita s prvním členem číslovkového původu
Kobylková, Eva ; Bozděchová, Ivana (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na uplatnění číslovek jako prvních členů nových (neologických) kompozit. Kompozita byla excerpována ze Slovníku neologizmů 1, 2 a databáze Neomat. Na základě tohoto materiálu bylo popsáno, které jednotlivé číslovky a které číslovkové druhy se uplatňují v neologismech, jaká mají formální omezení a varianty v slovotvorných základech kompozit (jazykový původ druhého členu, konkurence morfémových variant). Kompozita byla posouzena z hlediska slovnědruhové platnosti, slovotvorného způsobu a sémanticko- syntaktického vztahu mezi komponenty. Zohledněn byl rovněž druhý člen kompozit, tematická oblast užití výsledného kompozita, případně i jeho příznakovost. Klíčová slova: neologismus, kompozitum, číslovka, tvoření slov
|
|
|
Jazykovědné termíny v mediálním diskurzu (Studie determinologizace)
Pavlová, Hana ; Bozděchová, Ivana (vedoucí práce) ; Mareš, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá jazykovědnými termíny v současném mediálním diskurzu. Práce si klade za cíl analyzovat jednotlivé výskyty jazykovědných termínů v korpusu SYN2013PUB a popsat jejich funkci, význam a kontextové zapojení, a na základě toho zachytit a popsat proces jejich determinologizace. První část práce přináší vymezení dosavadních přístupů k terminologii a k odborným termínům. Dále se zabývá specifiky lingvistických termínů, funkcí termínů v odborném stylu a jejich zapojením do publicistického stylu, otázkami vztahu běžné slovní zásoby a terminologie a s nimi souvisejícími pojmy terminologizace a determinologizace. Na základě jednotlivých příkladů z korpusu je dále ukázáno, jak lze determinologizaci v textu sledovat. Příklady jsou rozřazeny podle různých ukazatelů determinologizace, kterými jsou charakteristické prostředky publicistického stylu (ve kterých jsou zapojeny termíny), publicistické inovace kolokability termínů, specifické způsoby vysvětlování termínů v textu a významové, příp. formální změny termínů. Determinologizace je nahlížena jako neuzavřený proces, který může být u jednotlivých korpusových dokladů jazykovědných termínů proveden do různé míry.
|
|
|
České historické reálie ve výuce češtiny pro cizince
Vlasáková, Magdalena ; Bozděchová, Ivana (vedoucí práce) ; Šormová, Kateřina (oponent)
Předkládaná práce se zabývá českými historickými reáliemi během výuky v české škole TGM v Chicagu včetně jejich vnímání v rámci tamní krajanské komunity. Tato komunita sice již není tak početná, jak tomu bylo zhruba v polovině 19. století, přesto je její kulturní život velmi zajímavý a stojí za pozornost. Jedná se o komunitu, která je velice pestrá, neboť se k ní řadí příslušníci generace před 2. světovou válkou, stejně jako migranti, kteří se usadili v Chicagu v 90. letech minulého století. Ti všichni cítí jistou potřebu po uchování a předávání kulturní identity svým potomkům. Teoretická část práce se zaměřuje na klíčový pojem reálie a jejich postavení v rámci kultury a výuky. Rovněž přibližuje další související pojem zděděný jazyk a jeho přenos. V této části práce jsou zmíněny i základní informace o krajanské komunitě v Chicagu, společně s množstvím aktivit, které tato komunita organizuje. Praktická část práce se opírá o autorčinu osobní zkušenost s výukou krajanů v rámci letního kurzu češtiny na české škole v roce 2017. Tato část je založena na analýze příprav studijního plánu, rozboru deníkových záznamů z lekcí a v neposlední řadě na dotazníku, jehož respondenti byli studenti letního kurzu a příslušníci této komunity. Získané poznatky mohou být prospěšné lepšímu poznání role, kterou pro děti i...
|
|
|
Orientační schéma NAHOŘE - DOLE a jeho uplatnění v české somatické frazeologii
Prokopová, Petra ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Bozděchová, Ivana (oponent)
Bakalářská práce se v kontextu kognitivní lingvistiky zabývá orientačním schématem NAHOŘE - DOLE/ NAHORU - DOLŮ a jeho uplatněním v české somatické frazeologii. Po teoretickém úvodu, kde je pojednáno o tomto schématu v kontextu polské a americké kognitivní lingvistiky, se práce ve výzkumné části věnuje analýze frazeologických jednotek. Dále je ověřováno tvrzení, které vychází z amerického i polského pojetí představových schémat, že NAHOŘE/ NAHORU je POZITIVNÍ a DOLE/ DOLŮ je NEGATIVNÍ. V práci je pozornost věnována frekvenci výskytů názvů jednotlivých částí těla, které dané schéma reprezentují. Předpokladem je, že NAHORU/ NAHOŘE bude reprezentováno somatismem HLAVA, jakožto nejvyšším bodem lidského těla.
|
|
|
Neologismus v lingvistickém, mediálním a běžném obrazu světa
Lišková, Michaela ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Bozděchová, Ivana (oponent) ; Orgoňová, Olga (oponent)
Cílem interdisciplinární disertační práce je odpovědět na badatelskou otázku Co je neologismus? Výzkum byl inspirován metodologií vycházející z trojího typu dat, která J. Bartmiński specifikuje pro studium stereotypů jako součástí jazykového obrazu světa; jde o data systémová, textová a empirická. Neologismus je traktován v konfrontaci lingvistického, mediálního a běžného obrazu světa s využitím explikativní charakteristiky zahrnující i konotace pojmu. Po zasazení neologismu do systému temporalismů je výklad strukturován podle (nehomogenních) kritérií, na jejichž základě bývají neologismy v odborné literatuře vyčleňovány, tj. podle kritéria existenčního, časového, lexikografického, psychologického, strukturního, kritéria variety a kritéria nestability a stability. Mediální obraz neologismu byl zkoumán s využitím kvalitativně-kvantitativní metody obsahové analýzy v 93 mediálních komunikátech z let 2006, 2007 a 2016, 2017. Empirická data byla získána dotazníkovým šetřením z let 2017 a 2018; zúčastnilo se jej 100 respondentů ve věku od 11 do 81 let. Souhrnně lze konstatovat, že pojem neologismus je chápán značně různorodě. Svébytným doplňkem disertační práce je neologická sbírka, jež byla sestavena s využitím mírně modifikovaných koncepčních zásad Akademického slovníku současné češtiny a která...
|
|
|
Internacionalismy a neologismy v současném kulturním a politickém zpravodajství
Ivasková, Jarmila ; Bozděchová, Ivana (vedoucí práce) ; Martínek, František (oponent)
Bakalářská práce se věnuje popisu a rozboru současné slovní zásoby vybraných českých deníků, tematicky se zaměřuje na zprávy z oblasti politiky a kultury. Cílem práce je doložit užívání lexikálních internacionalismů a neologismů, blíže je charakterizovat z hlediska procesu a stupně adaptace v češtině, specifičnosti slovotvorných způsobů a lexikální sémantiky včetně pragmatických významů. Práce metodologicky vychází z teorie klíčových slov, na jejím základě jsou vybrána pojmenování (lexémy) relevantní pro oblast politiky a kultury ze Slovníků neologizmů 1, 2 a Akademického slovníku cizích slov. Výskyt a užívání vybraných lexémů jsou doloženy v denících MF DNES a Lidové noviny v období tří měsíců: červen, červenec a srpen 2017. Excerpovaný materiál je využit k porovnání sémantiky a stylové charakteristiky klíčových pojmenování, jak jsou prezentovány v uvedených slovnících a realizovány v textech; posouzeny budou případné aktualizace. Klíčová slova internacionalismus, neologismus, lexikální sémantika, pragmatika, kultura, politika, zpravodajství, deník
|
|
|
Lexical idioms in English
Vašků, Kateřina ; Klégr, Aleš (vedoucí práce) ; Čermák, František (oponent) ; Bozděchová, Ivana (oponent)
Podle standardní definice se frazeologie zabývá víceslovnými lexikálními jednotkami, tzn. kombinacemi slov. Hlasy volající po tom, že i komplexní slova složená ze dvou či více významových jednotek mohou mít status (lexikálních) frazémů/idiomů, zvláště je-li jejich význam nekompozicionální, jsou stále dosti izolované, a to i přes to, že lingvistická literatura se hemží zmínkami o idiomatických kompozitech a derivátech (Kap. 3). Zdá se, že jediné systematické pojednání o lexikálních idiomech podává František Čermák (2007), který se zaměřuje především na lexikální idiomy v češtině. Cílem této práce je proto prozkoumat situaci v angličtině a pokusit se vytvořit nosnou definici a zejména kritéria pro odlišení lexikálních idiomů od ostatních komplexních lexémů a nastínit hlavní typy těchto idiomů v angličtině. Po úvodu (Kap. 1) a seznámení se současnými proudy ve frazeologii a relevantními poznatky o frazeologických jednotkách a jejich rysech (Kap. 2), referuje práce o Čermákově teorii lexikálních idiomů a kvantitativní studii, kterou jeho teorie inspirovala (Kap. 4). Jádrem práce je analýza dvou vzorků. První byl vybrán z BNC a představuje náhodný výběr 1000 jednoslovných lemmat. Sloužil jako testovací vzorek nejen pro odlišení simplexních lemmat od komplexních, ale zejména pro zjišťování potenciálních...
|
|
|
Lexikální výrazy pro popis barvy hudebního zvuku v češtině
Ceháková, Markéta ; Bozděchová, Ivana (vedoucí práce) ; Lehečková, Eva (oponent)
Bakalářská práce se věnuje povaze lexikálních výrazů, jimiž je v češtině popisována barva hudebního zvuku. Vzhledem k tomu, že v češtině dosud nebyla dané oblasti slovní zásoby věnována lingvistická pozornost, je cílem práce především zjistit, jaké výrazy jsou vůbec k popisu barvy zvuku užívány, jak široká je tato oblast slovní zásoby, s jakou frekvencí jsou výrazy užívány a zda jsou mluvčími užívány systematicky. Pozornost je zároveň upřena na sémantickou povahu těchto výrazů. Vzhledem k tomu, že je velká část z nich metaforická, soustředí se práce na určení zdrojových domén, z nichž jsou výrazy čerpány. Data pro výzkum byla získána dotazníkovým šetřením provedeným prostřednictvím on-line formuláře. Práce by měla v ideálním případě popsat obecné vlastnosti této oblasti slovní zásoby a na jejich základě nabídnout možnosti k dalšímu směřování výzkumu. Klíčová slova: barva zvuku, hudba, frekvence, konceptuální metafora
|
|
|
Sémantická dědičnost při sufixaci od polysémních slov
Sláma, Jakub ; Bozděchová, Ivana (vedoucí práce) ; Martínek, František (oponent)
1 Abstrakt Diplomová práce se zabývá tzv. sémantickou dědičností (při sufixaci od polysémních slov). Teoretická část na pozadí výkladů o významu, polysémii, slovotvorné motivaci a sémantickém aspektu tvoření slov vymezuje pojem sémantické dědičnosti a poukazuje na jeho kořeny v konstrukční gramatice. Pozornost je věnována tomu, jak se s konceptem sémantické dědičnosti implicitně pracuje v české lexikologii (srov. slovotvorné kritérium pro identifikaci lexií polysémních slov) a lexikografii. Práce naznačuje, že tradiční česká slovotvorba často pracuje s předpokladem transparentnosti a snad i kompozicionality (přinejmenším slovotvorného) významu motivovaných slov, který se však zdá být neslučitelný s empirickými poznatky o sémantické dědičnosti. V empirické části je jednak analyzováno 43 slovotvorných hnízd polysémních somatismů s důrazem na sémantické vztahy mezi deriváty, jednak je srovnáno 80 etablovaných derivátů se sufixem -tel a 100 hapax legomen s týmž sufixem. To umožňuje jak identifikaci obecných tendencí v oblasti sémantické dědičnosti (mj. to, že derivát polysémního slova dědí v průměru pouze asi 40 % významů svého základového slova), tak rozlišení strukturního a procesuálního aspektu sémantické dědičnosti.
|
host ::
RSS.