|
|
Augustinova teorie obce v kontextu jeho filosofie
Mácha, Petr ; Stracený, Josef (oponent) ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce)
Soudobá historická krize vedla Augustina k tomu, aby zkoumal formu a smysl historie. Energickou polemiku vede především s teoriemi, zastávajícími názor, že historická existence je ovládána osudem či štěstím a že se opakuje v nekonečných cyklech32. Tímto se staví proti znehodnocení dějinného charakteru světa. Tvrdí, že pokud měl svět "počátek", pak jde o proces, v němž se rozhodující a nové události mohou objevit a objevují se. Jsou události, které se nikdy předtím nestaly, a takovéto události mají vliv na budoucnost skutečným a účinným způsobem33, takže se ani nikdy neopakují. Biskupu hipponskému se naopak jeví "běhoun času ozdoben Božím vzorem"34, rozbíhající se od počátku ke konci. Podoba, smysl a konec dějin jsou ovládány Bohem. Vždyť i samotná doktrína Božího předzvědění a predestinace se zdá přehodnocovat otázku nutnosti a osudu. Je vyloučeno, abychom zcela pochopili Boží záměr, můžeme však přijmout to, že za vším, co se děje, je převládající účel, který je božsky správný a svatý, a tento může odporovat našim cílům a přinášet nám zklamání a bolest, ovšem nikoli bez prospěšných důsledků. Dějiny mají počátek konec, procházejí od Stvoření k dovršení35 a takto chápané se stávají skutečně vážnými a majícími význam.
|
|
|
Stoicismus,buddhismus,křesťanství - podobné motivy a zásadní odlišnosti
Kolářová, Ilona ; Blažková, Miloslava (oponent) ; Funda, Otakar A. (vedoucí práce)
Vypsané téma "Stoicismus, buddhismus, křesťanství - podobné motivy a zásadní odlišnosti" jsem si zvolila z několika důvodů: a) zaujal mě samotný nápad porovnat na první pohled zjevně odlišné myšlenkové proudy, b) ani o jednom z uvedených směrů jsem ve chvíli, kdy bylo téma zadáno, nevěděla více informací než základní fakta. Téma pro mě představovalo výzvu, vnímala jsem ho jako podnět bližšímu seznámení se s učením stoicismu, buddhismu a křesťanství. Nejen proto, abych získala hlubší vhled do problematiky těchto filosofií, jsem se rozhodla věnovat se komparaci stoicismus, buddhismus, křesťanství. Práce má být příspěvkem vymezení tří odlišných modelů člověkovy filosofické a náboženské sebereflexe. Získané poznatky hodlám uplatnit při výuce.
|
|
|
K problematice odpovědnosti jedince v současné době
Nemešová, Šárka ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
V prvních dvou kapitolách práce se věnuji koncepcím pojetí odpovědnosti a svobody založené na setkání s tváří ve filosofiích dvou velkých židovských myslitelů současnosti Emmanuela Lévinase a Martina Bubera, z nichž je patrný, výrazněji potom v koncepci Martina Bubera, vliv židovské tradice, která v nemalé míře ovlivňuje jejich celkový přístup k danému tématu. Přesto si myslím, že jejich originální odkrývání pojetí člověka a jeho odpovědnosti ve světě je univerzalistické a otevírá se směrem k lidství založeném na toleranci, zření, přijetí jinakosti jako toho, čím jsem vyzván k tomu, abych slyšel a odpovídal. Snažím se najít hlubší souvislosti, z nichž později odvozuji témata pro další části práce, jakými jsou výchova, společnost, příroda. Třetí část jsem věnovala liberálnímu přístupu k výše uvedené problematice. Pro toto téma z hlediska liberalismu jsem zvolila přístup Friedricha Augusta Hayeka, jednoho z nejvýznamnějších a nejvlivnějších teoretiků vycházejícího z myšlenek rakouské národohospodářské školy. A to především proto, že jeho pohled na skutečnost je velice široký a jeho práce zasahují do různých oborů poznání. Též proto, že kromě svých zkoumání ve sféře ekonomických věd přispěl významnou měrou i k rozvoji v oblasti psychologie, filosofie společnosti, politologie, etiky a historie moderního...
|
|
|
Fenomén sexuality ve filozofickém kontextu
Wolf, Josef ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
Předložená práce ukazuje působení erotu v dějinách lidského ducha a života. Poukazuje na jeho různorodá pojetí a jeho projevy. Ukázali jsme si, že v pojetí evolučních biologů eros hraje roli pohlavního výběru, jenž působí v každém sexuálně se rozmnožujícím organismu a má jediný účel, jímž je předání co největšího počtu alel svých genů do genofondu příštích generací. O nic jiného nejde a myslíme-li si, že je to jinak, jde o velký omyl. Silám pohlavního a také přírodního výběru nelze uniknout a můžeme říci, že právě oni řídí a ovládají náš život, ač třeba užívají nejrůznější "finty" k tomu, aby nás ošálily, a abychom si mysleli něco zcela jiného. V našem životě není jiného účelu, než předávání genů. Proto je onen přírodní výběr nazýván Richardem Dawkinsem slepý hodinář.
|
|
|
Kosmický řád a jeho vliv na chápání člověka a společnosti v antice
Stupka, Jakub ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Stracený, Josef (oponent)
Tato práce se zabývá vztahem mezi kosmickým řádem a řády, které se týkají člověka a společnosti. Popisuje chronologicky vývoj jednotlivých oblastí antického Řecka a ukazuje souvislosti mezi vlivem prostředí, kde jednotliví filosofové působili ajejich názory. Problematika řádu je ukázána na pozadí řecké mytologie, v problematice vzniku poliš a ve filosofii archaického a klasického období. Zároveň jsou v práci popsány nejdůležitější události řeckých dějin, které mají na danou tématiku vliv. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Etický a ontologický aspekt fenoménu svědomí
Lebduška, Lukáš ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Jirásková, Věra (oponent)
Ve své diplomové práci se budu zabývat fenoménem svědomí, jehož pojetí je velmi důležité pro ustavení etiky jako jedné z filozofických disciplín. Na rozdíl od dobra, které bylo hned od počátku pojímáno jako ontologická kategorie, bylo svědomí původně ustavováno jako kategorie čistě etická, a teprve od minulého století také jako kategorie ontologická. Právě tento posun ve vnímání svědomí směrem k moderní době bude předmětem mého zájmu. Pestrost proměn chápání svědomí není taková jako u pojetí dobra, ale rozdíly mezi jednotlivými představami o tom, čím je svědomí určováno a jak funguje jsou značné. Právě tato různorodost hraje důležitou roli při vnímání jednotlivých forem fenoménu svědomí tak, jak je v minulosti představovali jednotliví autoři, kteří se jej snažili zabudovat do svého filozofického systému. Všechny typy chápání se shodují v tom, že svědomí je nějak spojeno s naším prožíváním a mravním hodnocením jednání, které uskutečňujeme. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Proměny chápání role svobodné vůle v dějinách etiky
Dvořáková, Petra ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Cílem této práce bylo ukázat, že v dějinách etiky dochází k proměnám pojetí lidské svobody. Z myšlenek třech významných filosofů vyplývají podobná stanoviska na rozumovou schopnost člověka, která přináší do našeho života další motivy pro jednání. Umožňuje reflexi, zhodnocení vlastního jednání a smýšlení podle představ dobrého a zlého, podle nejen subjektivních, ale i objektivních měřítek zdaru lidského života. Svoboda v podobě lidské vůle a rozum k sobě přistupují různě. Aristoteles dochází k požadavku na člověka, který vůli říká, že má být altruistická, projevovat se v mravném jednání, které je prospěšné pro společnost. Ostatně Aristotelovou základní charakteristikou člověka je, že je určen pro život s ostatními lidmi, takže má uskutečňovat dobro v jejich zájmu, které je také jeho zájmem. Jde o rozumový motiv, kdy jedinec posuzuje své jednání, každý konkrétní čin proto, aby výsledek byl optimální pro něho i pro ostatní
|
|
| |
|
|
Fenomén hudby v antické filosofii.
Kůstová, Gabriela ; Blažková, Miloslava (oponent) ; Hogenová, Anna (vedoucí práce)
Tato práce si klade za cíl poukázat na roli hudby v antickém myšlení, zejména pak u pythagorejců v souvislosti s propracovaností jejich hudební teorie, která v sobě zahrnuje matematiku, etiku a představy o výstavbě světa. Život a dílo Pythagory ze Sámu je podrobně prozkoumáno v první kapitole. Kapitoly následující jsou věnovány jeho doktrínám a učení v pythagorejské komunitě, stejně jako rozboru ústředního motivu pythagorejské filosofie, kterým je číslo a podrobnějšímu rozboru hudební teorie.
|
|
|
Sören Kierkegaard a existenciální filozofie.
Beran, Jiří ; Blažková, Miloslava (oponent) ; Hogenová, Anna (vedoucí práce)
Ve své práci se věnuji pojetí úzkosti u Sorena Kierkegaarda a Martina Heideggera. Úzkost v jejich filosofii hraje významnou roli, neboť se právě skrze ni dostávají k ústředním otázkám, kterými se jakožto filosofové zaobírali. U Heideggera to je originální přístup k ontologické problematice, u Kierkegaarda se jedná o problém lidské existence věřícího křesťana. V úzkosti se taktéž otevírají další filosofická témata, jako je otázka autenticity, svobody, atd., které oba filosofové byli schopni nahlédnout z neobvyklého úhlu pohledu.
|
host ::
RSS.