|
|
Zlatá éra evropských bojových umění
Šlapák, Vojtěch ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Cílem této práce je přiblížit zlatou dobu evropských bojových umění, za kterou považuji zejména období "dlouhého" šestnáctého století, neboť je, co se týče rozdílnosti používaných zbraní a vyspělých stylů kontaktního ozbrojeného i neozbrojeného boje, zřejmě nejrozmanitější v evropské historii. Tato přelomová epocha byla prostoupena zanikajícím fenoménem rytířství, které se, snad právě proto, naposledy ukázalo v plném lesku. Zároveň se do slávy evropských bojišť přeneslo žoldnéřstvo a jeho ne vždy čestný, o to však efektivnější způsob vedení války. Raný novověk byl i jiným vítězstvím, než tím odbývaným na bitevním poli. Byl to počátek éry válečníka nového typu. Starý silový šerm pěstovaný po mnohá staletí v celé Evropě, byl překonán svižnými styly razícími si cestu od Středozemního moře ohromující technikou, renesanční živelností a stejně tak i krvavou lázní osobních soubojů.V Čechách je tento zlom zaznamenán již tradičně v období vlády Rudolfa II., které se stalo rájem všech věd a umění. Klíčová slova: Box - Evropa - Giacomo di Grassi - Kord - Meč - Nicolaes Petter - Pankration - Rapír - Renesance - Rytíř - Salvatore Fabris - Souboj - Šerm - Šermíř - Talhofer- Zápas - Zbraň - Žoldnéř
|
|
|
Historická beletrie a postmoderna.Obraz starších českých dějin v díle Miloše Urbana
Brožová, Karolína ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
(česky) Tato práce se zaměřuje především na postmoderní umění, jeho znaky a projevy. Hlavní oblastí výzkumu je postmoderní literatura a snaha konkretizovat postmoderní znaky v literatuře. Práce se rovněž snaží ukázat vliv postmoderny na historiografické přístupy. Řešení práce postupuje od všeobecných projevů postmoderny ke konkrétním projevům v postmoderní literatuře. Hlavní zdroje představuje řada monografií zabývajících se tímto tématem. Podstatná část je věnována dílům českého autora Miloše Urbana, přičemž důležitý zdroj informací představuje obsáhlý autorčin rozhovor s ním. Na konkrétních znacích se podařilo dokázat, že Miloš Urban skutečně píše literaturu ovlivněnou postmodernismem. Podařilo se vystihnout a doložit postmoderní znaky v literatuře a vliv postmoderny na historiografii.
|
|
|
Československo v představách Edvarda Beneše na Pařížské mírové konferenci v letech 1918-1919
Samková, Marcela ; Šmíd, Marek (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Práce se zabývá proměnami podoby poválečného Československa na Pařížské mírové konferenci v letech 1918-1919 se zaměřením na osobnost ministra zahraničí E. Beneše a popisem či interpretací jeho představ, jež byly konfrontovány s realitou politických elit tehdejší doby a názory dobového tisku. Cílem diplomové práce je analýza Benešových snah v souvislosti s vytvářením poválečného Československa, jeho zahraničním ukotvením, mezinárodními garancemi a vazbami, jeho hranicemi a vztahy k sousedním státům apod., jejichž finální podobu sice známe, avšak nejsme již seznámeni s jejich alternativními proudy a představami, jež se nakonec na Pařížské mírové konferenci neprosadily.
|
|
|
Vznik a vývoj historické události - Historicko-antropologický pohled na problematiku dějin zámořských objevů.
Szarowská, Markéta ; Šenovský, Jakub (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce "Vznik a vývoj historické události - Historicko-antropologický pohled na problematiku dějin zámořských objevů" popisuje problematiku vzniku a vývoje historické události skrze kulturně-sociální pohled na danou záležitost. Pokládá si otázku, jakým způsobem se podílejí sociokulturní danosti tehdejší společnosti na formování dění, které se později z pohledu dějepisců stane významnou historickou událostí. Jedním z významných metodologických zdrojů mé práce je přístup Michela de Certeau a jeho teoretické zpracování procesu "psaní dějin". První kapitola se zabývá historickou antropologii jako metodologickým přístupem v historickém bádání. Druhá kapitola je věnována Michelu de Certeau a jeho studiu v oblasti historiografie. Ve třetí kapitole je uveden dějinný přehled "století zámořských objevů", ve kterém došlo k zásadním historickým událostem - velkým objevným plavbám. Čtvrtá a pátá kapitola vychází z předchozích teoretických textů o historické antropologii a Michelu de Certeau. Cílem této diplomové práce bylo vztáhnout tyto nové přístupy historického bádání právě k tématu dějin zámořských objevů.
|
|
|
Obec Nučice v průběhu věků
Jíchová, Jana ; Doležalová, Eva (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Práce se zabývá nástinem historického vývoje obce Nučice (Praha - východ) v souvislostech soudobého politického a společenského vývoje. Hlavním cílem práce je zmapování dějin obce od první zmínky až po dnešek a zařazení dění v obci do obecného historického kontextu. Jako finální výstup práce vznikne návrh naučné stezky po zajímavých místech v Nučicích a jejich okolí a brožurka "To nejzajímavější z Nučic a jejich okolí", která bude ve stručnosti informovat veřejnost o historii obce. Klíčová slova Nučice, obecní historie, Černokostelecko, červený pískovec, spolky, naučná stezka
|
|
|
Podještědská osada Hradčany na prahu soudobých dějin v příbězích pamětníků 1914-1948
Havelka, Jan ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Tato práce se zaměřuje na probádání osady Hradčany u Českého Dubu v historickém období 1914-1948. Zmapujeme zlomové životní události tzv. ztracené poválečné generace v jedinečnosti podještědské vesnice na samé etnické hranici Sudet. Pokusíme se podívat na jednotlivé společensko- politické fenomény vybraného časového úseku, počínaje nadšeným nekritickým budování státu po obou světových válkách, pokračujíce emancipací i konečným zánikem selského stavu. V komplexnosti se pak pokusíme vykreslit obraz vesnice v letech 1938-1946. Tak se vlastně zamyslíme nad směry vývoje myšlení venkovského člověka od sedláka k chalupníkovi, od agrárníka ke komunistovi. Celá práce vychází především z bádání orálně-historickou methodou, rozhovorů s nejstaršími osadníky, sběru a hodnocení obrazových fotografických pramenů a písemností. Těmi jsou myšleny primárně paměti generace rodičů dnešních pamětníků. Dalšími, leč velmi spoře a útržkovitě dochovanými prameny, jsou administrativní dokumenty katastrální obce a osady Hradčany. Jsouce fascinováni specifiky historického podještědského světa, jehož relikty jsou stále k nalezení a zachycení, cílíme naši práci především ke shrnutí stávajících objevených pramenů do celistvého rámce a podání výpovědi o příbězích celé osady i jednotlivých jejích obyvatel v daném období.
|
|
| |
|
|
Normalizace a česká rocková scéna
Jeřábková, Kamila ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
: Úvod bakalářské práce Normalizace a česká rocková scéna je věnován kultuře 60. let a počátku rockové hudby v Čechách. Hlavním cílem práce je zachycení situace rockové hudební scény konce 60. a 70. let. Důraz je kladen na období normalizace. Část bakalářské práce je věnována instituci Pražského kulturního střediska a jejího řízení tehdejší hudební scény s přihlédnutím na přehrávky - rekvalifikace. Závěr práce je věnován českému undergroundu a jeho stěžejním myšlenkám. Jako hlavní představitele těchto myšlenek uvádím příklad skupiny The Plastic People of the Universe. Normalizační potlačování lidských práv a ideologické zásahy naopak posilovaly činnost nezávislé rockové hudby. Příchod nové vlny ovlivnil vývoj rockové hudby dalších let. Smyslem práce je vliv normalizačních let na kulturní život společnosti a posilování myšlenek svobody.
|
|
|
Masarykové: otec Tomáš Garrigue a syn Jan (1918-1925)
Fadrná, Veronika ; Šmíd, Marek (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Předkládaná bakalářská práce Masarykové: otec Tomáš Garrigue a syn Jan (1918 - 1925) se zabývá analýzou a interpretací vztahu mezi otcem a synem od zvolení T. G. Masaryka prezidentem Československa až do období krátce po smrti Masarykovy manželky Charlotty, kdy se stal Jan Masaryk vyslancem v Londýně. Cílem práce je zhodnocení dynamického období po první světové válce a představení osobních i pracovních vztahů obou mužů, kteří vstupují do vrcholné politiky mladého státu. T. G. Masaryk se v roce 1918 stává prezidentem, Jan Masaryk zhruba v téže době diplomatem mladého státu, chargé d'affaires ve Washingtonu a osobním tajemníkem ministra zahraničí E. Beneše, zůstávají však stále otcem a synem.
|
|
|
Postoj prezidenta Václava Havla k rozdělení Československa v letech 1992/1993
Doležalová, Kateřina ; Šmíd, Marek (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Bakalářská práce se zabývá postojem Václava Havla k hlavním událostem 90. let 20. století, zejména pak k rozdělení Československa, v kontextu událostí let 1989 až 1993. V práci je kladen důraz především na události po listopadu 1989, vznik opozičního hnutí, Občanského fóra, díky kterému se Václav Havel dostal do popředí. Postupem času se z Václava Havla stala významná osobnost, která byla mluvčím celé společnosti. Poté, co byl Václav Havel zvolen prezidentem, se zasloužil o přechod k demokratickému systému vlády. V práci je dále popsán proces změny názvu státu, který se ukázal být jako jeden z mnoha těžko řešitelných sporů mezi Čechy a Slováky podobně jako spor ohledně kompetenčního zákona a smlouvy mezi Českou a Slovenskou republikou, který je v této práci také rozebrán. Dále jsou v práci důsledně popsány parlamentní volby z června 1992, jejichž výsledek vedl až k rozdělení Československa a volba prezidenta republiky, konaná počátkem července 1992, včetně rozsáhlého počtu ohlasů z dobových novin.
|
host ::
RSS.