|
|
Inanimate links
Slámová, Anna ; Janoščík,, Václav (oponent) ; Zálešák, Jan (vedoucí práce)
"...Z již zmiňovaných témat pro mě osobně vzniká představa světa, ve kterém lidský rod přestává existovat v nám známé civilizační formě, ale transformuje se zpět do svého původního kolektivního vědomí, do něčeho co je „nad“ –nad reálnou hmotnou přítomností, nad základními živočišnými procesy, i nad světem který si pro sebe vytvořil a skrz který zahubil sám sebe. Skrze vyspělé technologie a hypermoderní materiály, ale i minerály a vitamíny, jež vznikly z původních pradávných stavebních jednotek, transformuje svět do nové formy bytí. Pozůstatky lidské existence ve formě nespočetného množství objektů a materiálů, kterým se konečně přizpůsobily i ostatní formy života (ne již otrávené a oslabené, ale naopak upgradeované jednotky) se postupně stávají základním stavebním prvkem postlidské planetární kultury. Archeologické naleziště o rozloze 510 100 000 km2 se pomalu rozplynulo ve svých významech a vložené emoce se vsákly do polyvinylchloridu, který nakonec pohltily jednoduché buněčné shluky..."
|
|
|
Molekulární podstata syndromu Cornelia de Lange
Vokáčová, Markéta ; Schierová, Michaela (vedoucí práce) ; Jedličková, Jana (oponent)
Syndrom Cornelia de Lange je vzácné, velmi heterogenní, genetické onemocnění, které se řadí mezi kohezinopatie. Příčinou jsou mutace v genech kódujících proteiny kohezinového komplexu nebo jeho regulátory. Dosud bylo objeveno 5 hlavních genů, jejichž defekty jsou zodpovědné za vznik syndromu. Gen, ve kterém došlo k mutaci, ovlivňuje typ dědičnosti, a především rozsah poškození. Vlivem nedostatečné funkce kohezinového komplexu je narušena nejen koheze sesterských chromatid, ale i regulace genové exprese a reparace dvouřetězcových zlomů DNA. Znalosti o příčinách onemocnění rozvíjejí aktuálně probíhající experimenty s živočišnými modely syndromu Cornelia de Lange, buněčnými kulturami od pacientů, ale i s kvasinkou Saccharomyces cerevisiae. Je pravděpodobné, že detailní analýza biologických funkcí kohezinového komplexu umožní vývoj terapeutických metod. Klíčová slova: Syndrom Cornelia de Lange, kohezinový komplex, kohezinopatie, změna transktiptomu, integrita genomu, topologicky asociované domény, NIPBL
|
|
|
Proteomic architecture of sperm-egg interactions
Otčenášková, Tereza ; Stopka, Pavel (vedoucí práce) ; Petr, Jaroslav (oponent) ; Vrbacký, Marek (oponent)
Nedávné pokroky v proteomických metodách poskytují nové poznatky pro biologický výzkum a to včetně oblasti reprodukční biologie. Stanovení proteomického základu spermií je klíčové pro pochopení komplexního procesu interakcí gamet během oplození zahrnující akrozomální reakci. Napříč živočišnými taxony lze pozorovat značné rozdíly ve velikosti, tvaru a molekulárním složení spermií způsobené postkopulačním pohlavním výběrem a fylogenezí. První cílem této disertační práce je characterizovat proteinové složení akrozomu a zjistit tak jeho další funkční význam v interakci spermie a vajíčka. Dále se zaměřujeme na možné souvislosti mezi proteinovým složením spermií a morfologickou diverzifikací spermií, mírou výskytu kompetice spermií a fylogenetickou příbuzností zkoumaných druhů. Pro analýzy byli použiti samci odchycení v přírodě z přirozených populací druhů Mus musculus musculus, Apodemus flavicollis, Microtus arvalis (řád Hlodavci), Acrocephalus palustris, Chloris chloris, Phylloscopus collybita, Cinclus cinclus, Hirundo rustica a Taeniopygia guttata chovaní v zajetí (řád Pěvci). Jako hlavní metodologický přístup byla v celé práci použita nano kapalinová chromatografie spojená s tandemovou hmotnostní spektrometrií. Naše data ukazují, že biologické role akrozomu hlodavců nespočívají pouze v usnadňování...
|
|
|
Molekulární charakterizace vazby inhibitorů neuraminidasy viru chřipky
Hejdánek, Jakub ; Konvalinka, Jan (vedoucí práce) ; Vaněk, Ondřej (oponent)
Virus chřipky způsobuje sezónní epidemie v lidské populaci. Nemoc většinou není doprovázena vážnějšími příznaky a jako léčba ve většině případů stačí odpočinek. Může však mít vážnější průběh u mladistvých a starších lidí nebo u jedinců s oslabenou imunitou. Různé typy viru jsou schopny přenosu mezi odlišnými živočišnými druhy, což může mít za následek vznik nových typů viru s pandemickým potenciálem. Hledání nových možností léčby je důležitým faktorem ve snaze zabránit vzniku nové pandemie. Neuraminidasa viru chřipky je protein, který se nachází na povrchu virových částic. Tento protein vykazuje enzymovou aktivitu, která je nezbytná pro uvolnění nově vznikajících virových částic z cytoplazmatické membrány infikovaných hostitelských buněk. To jí činí důležitým faktorem v životním cyklu viru. Aktivní místo tohoto enzymu se stalo důležitým cílem terapeutického zásahu pro vývoj inhibitorů zpomalujících replikaci viru. Nejběžněji používanými léky ve světě proti chřipce jsou Tamiflu (oseltamivir) a Relenza (zanamivir) cílené proti neuraminidase. V posledních letech se stále více objevují resistentní kmeny viru chřipky. Bodové mutace v aktivním místě neuraminidasy způsobují sníženou citlivost vůči inhibitorům. Dříve se předpokládalo, že by takovéto mutace měly významně oslabit virus i jeho schopnost se...
|
|
|
Rhomboid family intramembrane proteases in prokaryotes: mechanism, substrate repertoires and biological functions in the Gram-positive bacterium Bacillus subtilis.
Began, Jakub
(Czech) Proteázy z rodiny rhomboidů patří do rozsáhlé skupiny serinových intramembránových proteáz, které katalyzují proteolytické štěpení membránových proteinů uvnitř jejich transmembránových oblastí, v hydrofobním prostředí lipidických buněčných membrán. Rhomboidové proteázy byly objeveny v roce 2001 v Drosophila. V průkopnické studii (Lee et al.) byla identifikována zásadní role Rhomboidu-1 (Rhom-1), který v rané fázi vývoje oka octomilky aktivuje signální dráhu receptoru epidermálního růstového faktoru. Rhomboidové proteázy, ať už aktivní proteázy (rhomboidy) či jejich katalyticky neaktivní protějšky (rhomboidové proteiny zahrnující iRhomy a Derliny), jsou silně konzervovány, což naznačuje jejich biologickou významnost. Rhomboidy jsou přítomné napříč živočišnými říšemi, od archea po člověka, zatímco proteolyticky neaktivní rhomboidové proteiny jsou přítomné výlučně v eukaryotních organizmech. Rodina rhomboidových proteinů hraje roli v široké škále rozmanitých biologických procesů, jakými je signalizace ve vývoji metazoí, mitochondriální biogenezi kvasinek, invaze protozoálních parazitů do hostitelských buněk, kvalitativní kontrola proteinů v endoplazmatickém retikulu (ER), či bakteriální quorum sensing. Ze strukturního i mechanistického hlediska jsou rhomboidy nejprostudovanějšími z...
|
|
|
Rhomboid family intramembrane proteases in prokaryotes: mechanism, substrate repertoires and biological functions in the Gram-positive bacterium Bacillus subtilis.
Began, Jakub
(Czech) Proteázy z rodiny rhomboidů patří do rozsáhlé skupiny serinových intramembránových proteáz, které katalyzují proteolytické štěpení membránových proteinů uvnitř jejich transmembránových oblastí, v hydrofobním prostředí lipidických buněčných membrán. Rhomboidové proteázy byly objeveny v roce 2001 v Drosophila. V průkopnické studii (Lee et al.) byla identifikována zásadní role Rhomboidu-1 (Rhom-1), který v rané fázi vývoje oka octomilky aktivuje signální dráhu receptoru epidermálního růstového faktoru. Rhomboidové proteázy, ať už aktivní proteázy (rhomboidy) či jejich katalyticky neaktivní protějšky (rhomboidové proteiny zahrnující iRhomy a Derliny), jsou silně konzervovány, což naznačuje jejich biologickou významnost. Rhomboidy jsou přítomné napříč živočišnými říšemi, od archea po člověka, zatímco proteolyticky neaktivní rhomboidové proteiny jsou přítomné výlučně v eukaryotních organizmech. Rodina rhomboidových proteinů hraje roli v široké škále rozmanitých biologických procesů, jakými je signalizace ve vývoji metazoí, mitochondriální biogenezi kvasinek, invaze protozoálních parazitů do hostitelských buněk, kvalitativní kontrola proteinů v endoplazmatickém retikulu (ER), či bakteriální quorum sensing. Ze strukturního i mechanistického hlediska jsou rhomboidy nejprostudovanějšími z...
|
|
|
Rhomboid family intramembrane proteases in prokaryotes: mechanism, substrate repertoires and biological functions in the Gram-positive bacterium Bacillus subtilis.
Began, Jakub ; Stříšovský, Kvido (vedoucí práce) ; Bařinka, Cyril (oponent) ; Krásný, Libor (oponent)
(Czech) Proteázy z rodiny rhomboidů patří do rozsáhlé skupiny serinových intramembránových proteáz, které katalyzují proteolytické štěpení membránových proteinů uvnitř jejich transmembránových oblastí, v hydrofobním prostředí lipidických buněčných membrán. Rhomboidové proteázy byly objeveny v roce 2001 v Drosophila. V průkopnické studii (Lee et al.) byla identifikována zásadní role Rhomboidu-1 (Rhom-1), který v rané fázi vývoje oka octomilky aktivuje signální dráhu receptoru epidermálního růstového faktoru. Rhomboidové proteázy, ať už aktivní proteázy (rhomboidy) či jejich katalyticky neaktivní protějšky (rhomboidové proteiny zahrnující iRhomy a Derliny), jsou silně konzervovány, což naznačuje jejich biologickou významnost. Rhomboidy jsou přítomné napříč živočišnými říšemi, od archea po člověka, zatímco proteolyticky neaktivní rhomboidové proteiny jsou přítomné výlučně v eukaryotních organizmech. Rodina rhomboidových proteinů hraje roli v široké škále rozmanitých biologických procesů, jakými je signalizace ve vývoji metazoí, mitochondriální biogenezi kvasinek, invaze protozoálních parazitů do hostitelských buněk, kvalitativní kontrola proteinů v endoplazmatickém retikulu (ER), či bakteriální quorum sensing. Ze strukturního i mechanistického hlediska jsou rhomboidy nejprostudovanějšími z...
|
|
|
Stanovení rubidia ve vybraných rostlinných extraktech pomocí atomové absorpční spektrometrie
Šatrová, Lucie ; Hraníček, Jakub (vedoucí práce) ; Jelínek, Ivan (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo stanovení rubidia v poskytnutých rostlinných extraktech z ovoce a zeleniny pomocí atomové absorpční spektrometrie. Stanovení rubidia bylo pro srovnání provedeno na dvou různých atomových absorpčních spektrometrech (GBC 933 AA a ContrAA 700). Bylo nutné vybrat vhodný způsob atomizace, proto byly prováděny optimalizace pro plamenový atomizátor a elektrotermický atomizátor. Na přístroji GBC 933 AA byla testována pouze atomizace pomocí plamene. Pro tento přístroj byly provedeny optimalizace průtokové rychlosti směsi acetylen-vzduch, vertikálního a horizontálního plamenového profilu, šířky spektrálního intervalu. Pro přístroj ContrAA 700 byly optimalizovány podmínky pro plamenovou atomizaci a také podmínky pro elektrotermickou atomizaci. Mezi optimalizované parametry patřily opět průtoková rychlost směsi acetylen-vzduch a vertikální plamenový profil. Pro elektrotermickou atomizaci byla optimalizována teplotní závislost pyrolýzy a teplotní závislost atomizace. Za experimentálně zjištěných optimálních podmínek bylo provedeno stanovení rubidia ve vzorcích ovocných a zeleninových šťáv metodou kalibrační křivky. Rubidium obvykle doprovází ostatní alkalické kovy a je přijímáno a zpracováváno rostlinnými i živočišnými buňkami, jako ionty draslíku.
|
|
|
Mléka a "ne"mléka z pohledu nutričního terapeuta
Šalovská, Martina ; Mottlová, Alena (vedoucí práce) ; Dostálová, Jana (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na rozdíly mezi tradičními mléky a moderními rostlinnými nápoji. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část popisuje složení rostlinného mléka, jeho užívání a kvalitu v porovnání s živočišnými mléky. Jedna část z teorie je věnována nejčastějším vybraným mýtům o mléku. Praktická část je věnována výzkumu, jehož cílem bylo pomocí anonymního dotazníku zjistit, zda a jak často konzumují studenti mléko a "ne"mléko. Jaké upřednostňují, z jakého důvodu jej pijí a kde získávají informace. Dále zhodnotit znalosti dotazovaných studentů o mléku, zjistit jak danou problematiku vnímají a potvrdit či vyvrátit stanovené hypotézy. Účelem této diplomové práce je pomoci klientům zorientovat se v informacích o mléku a rostlinných nápojích a objasnit jim vybrané mýty, které v populaci neustále kolují. Klíčová slova: mléko rostlinný nápoj vliv mléka na zdraví složení mléka
|
|
|
Nemocnost dětí předškolního věku související s hladinou vitamínu D v krvi
KAISEROVÁ, Klára
Literatura i jednotliví autoři například v České republice Tláskal (2013) a Broulík (2013) se shodují a upozorňují na negativní vliv nedostatku D vitaminu na celou řadu onemocnění. Cílem výzkumu této bakalářské práce je zjistit, jak ovlivňuje nízká hladina vitaminu D výskyt onemocnění dýchacích cest u předškolních a školních dětí. Doplňujícím předmětem zkoumání je zjistit, v jakém poměru se při přípravě stravy dětí v domácím prostředí používají rostlinné oleje nebo živočišné tuky. V souvislosti se slunečním zářením a tvorbou vitaminu D se budu zabývat i tím, jestli rodiče aplikují dětem krémy s ochranným faktorem, popřípadě kdy. V teoretické části jsou popsány základní informace o vitaminech i konkrétněji ke skupinám rozpustných v tucích a ve vodě. Další část teoretické práce je věnována vitaminu D, a zabývá se jak základními informacemi, tak i detailní problematikou vlivu nedostatku vitaminu D na imunitní systém dětí. Dále je v teoretické části práce zmíněna optimální saturace kalcidiolem v plazmě, která úzce souvisí s výzkumnou částí práce. V praktické části práce jsem spolupracovala se souborem sedmnácti respondentů v předškolním a školním věku, přičemž byli rozděleni na dvě zkoumané skupiny. První skupinou bylo dvanáct respondentů s opakujícími se záněty dýchacích cest, druhou skupinu tvořilo pět dětí "zdravých", u kterých nedocházelo k opakujícím se zánětům dýchacích cest. Pomocí odběru žilní krve byla u všech respondentů laboratorně stanovena a následně porovnávána hladina vitaminu D v krvi s fyziologickou normou dané věkové skupiny. Otázka poměru tuků ve stravě a užívání opalovacích krémů byla u všech respondentů vyhodnocena pomocí dotazníku. Ze zpracovaných výsledků u našeho výzkumného souboru respondentů se prokázalo, že hladina vitaminu D v krvi u dětí s onemocněním dýchacích cest je nízká. Dále se prokázalo, že při přípravě stravy u obou skupin respondentů převažují rostlinné oleje nad živočišnými tuky. Výsledky ukázaly, že rodiče aplikují ve většině případů krémy s ochranným opalovacím faktorem při přímém slunečním záření, pokud nenavštěvují moře nejčastěji v tuzemsku. K hlavním faktorům, které mohly nejvýrazněji ovlivnit výsledek celé praktické části práce, je celkově malý počet souboru, tedy respondentů.
|
host ::
RSS.