|
|
Ústavní vývoj vybraných států střední Evropy v letech 1945 - 1990
Sehnal, Ondřej ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Skřejpková, Petra (oponent)
Ústavní vývoj vybraných států střední Evropy v letech 1945 - 1990 Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá ústavněprávním vývojem vybraných zemí střední Evropy, konkrétně vývojem v Německé demokratické republice, Spolkové republice Německo a v Polsku, a to od roku 1945 do roku 1990. Práce zachycuje významné změny na poli ústavního práva v uvedených státech a snaží se je zasadit do pozadí společenských událostí a nálad dané doby. Po úvodním nastínění společenské situace po konci druhé světové války se práce zabývá situací v poválečném Německu, rozdělení jeho okupačních zón včetně okolností, které rozdělení předcházeli, a dále pak vzniku politických stran v jednotlivých zónách. Třetí kapitola se věnuje vývoji ve Spolkové republice Německo. Rozebírá vznik základního zákona jakož i samotné republiky a podrobně popisuje ústavní rámec tvořený základním zákonem, přičemž neopomíjí ani okupační statut a generální smlouvu. Závěr této kapitoly patří změnám základního zákona do roku 1990. Vývojem v Německé demokratické republice se zabývá kapitola čtvrtá. Dopodrobna analyzuje ústavu z roku 1949, jakož i její změny a podobnost se základním zákonem. V další části práce zachycuje vývoj od přijetí nové ústavy v roce 1968, její postupné novelizaci, a nakonec vykresluje právní i společenské okolnosti znovusjednocení obou...
|
|
|
Úvěrní družstva Raiffeisenova typu (tzv. kampeličky) na Královéhradecku v první polovině 20. století
Vacková, Markéta ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Dobeš, Jan (oponent)
Předložená bakalářská práce se zabývá úvěrními družstvy Raiffeisenova typu z vybrané oblasti Královéhradecka v období od počátku 20. století do konce druhé světové války. Popisuje peněžní a úvěrovou soustavu v českých zemích obecně, dále se zaměřuje na samotný segment úvěrního družstevnictví od vzniku prvních družstev. Dále se snaží definovat hospodářství vybrané oblasti. Jádrem bakalářské práce jsou jednotlivé studie vzniku, vývoje a činnosti spořitelních a záložních spolků v určené oblasti Královéhradecka. Pozornost je věnována organizační struktuře a personálnímu složení spolků, problémům, se kterými se během svého fungování potýkaly. V závěru se práce na základě získaných dat snaží poskytnout náhled na hospodaření a význam úvěrních družstev v dané době.
|
|
| |
|
|
Místní lidové soudy na Jablonecku
Beerová, Zuzana ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Skřejpková, Petra (oponent)
Místní lidové soudy na Jablonecku Abstrakt Práce Místní lidové soudy na Jablonecku sestává ze dvou základních částí. V obecné části práce pojednává o instituci místních lidových soudech obecně, o jejich ideových východiscích, zákoně o místních lidových soudech a jeho výkladu, o problematice vybraných institutů souvisejících se zákonem o místních lidových soudech a činností těchto soudů. Ve zvláštní části tvořené částmi 2 - 4 se práce zaměřuje na aplikaci a srovnání poznatků obecné části na praxi konkrétních místních lidových soudů na Jablonecku, resp. v okrese Jablonec nad Nisou. Pro obecnou část byly jako zdroje využity zejména dobové monografie o tématu místních lidových soudů a dobové články v odborných časopisech Právník a Socialistická zákonnost. Práce rovněž vychází i ze současných textů, zejména stati L. Soukupa. Ve zvláštní části práce zpracovává dostupné archivní fondy o jednotlivých místních lidových soudech uložené ve Státních okresních archivech v Jablonci nad Nisou a Mostě. Místní lidové soudy byly experimentem socialistické justice, stojící na rozhraní mezi soudní a výkonnou mocí, charakterově podobné dnešním okresním soudům a přestupkovým komisím. Vznikly v roce 1961 na základě zákona č. 38/1961 Sb. Projednávaly šest typů provinění nižší společenské nebezpečnosti, za něž mohly ukládat...
|
|
|
Každodennost příslušníka četnického sboru v Čechách v první polovině 20. století
Breburdová, Miroslava ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá formami každodenního života příslušníků četnického sboru v první polovině dvacátého století. Zkoumanou oblastí je správní celek země české, respektive obvod zemského četnického velitelství Praha. Cílem práce je na vybraných kategoriích každodennosti v kontextu historického vývoje demonstrovat zvláštnosti, které provázely četnické povolání a odlišovaly jej od všedního života ostatního obyvatelstva. Při tom práce vychází zčásti ze zavedených konceptů výzkumu každodennosti v kombinaci s normativně-komparativní metodou. Kromě pramenů archivních tvoří důležitou část pramenné základny rovněž vzpomínky četníků a jejich rodinných příslušníků. V rámci tří hlavních tematických bloků práce je postupně analyzována četnická služba, rodinný život četníků a způsoby trávení volného času a sociální a zdravotní otázka. Odděleně je přitom zkoumána situace svobodných a ženatých četníků (vždy v těsné souvislosti s četnickou službou).
|
|
|
Vývoj práva myslivosti na českém území od 2. pol. 18. století až po současnost
Matis, Jan ; Soukup, Ladislav (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
102 Abstrakt Předkládaná diplomová práce se zabývá vývojem práva myslivosti od 2. poloviny 18. století. V první části diplomové práce však je, tak aby byl poskytnut kontinuální pohled na danou problematiku, přistoupeno ke shrnutí právního vývoje myslivosti před rokem 1754, a to včetně těch nejstarších právních pramenů, jakým je honební regál Boleslava I. a jiné. Nebylo opomenuto období třicetileté války, během kterého docházelo k razantnímu snižování stavů zvěře, a proto bylo přistoupeno k přijetí mysliveckého řádu Ferdinanda III. ze 14. prosince 1641, který zakázal lov po následující tři léta a zavedl mnoho ochranných opatření. Tato část diplomové práce ukázala, jak se obsah myslivosti v průběhu doby měnil. Myslivost byla nejdříve chápána jako výsadní právo panovníka, později šlechty. Až v pozdějších dobách byl myslivostí chápán i chov a ochrana zvěře. Nosná část diplomové práce se zabývá moderními právními předpisy. Nejprve je představena právní úprava myslivosti z období vlády císařovny Marie Terezie a jejího syna Josefa II. V tomto období byla myslivost podřízena hospodářským potřebám monarchie a bylo přistoupeno k razantnímu snižování stavů zvěře. Následně je pozornost věnována patentu č. 154 císaře Františka Josefa I. ze dne 7. března 1849, kterým bylo zrušeno právo myslivosti na cizí půdě. Obsahem...
|
|
| |
|
|
Vývoj systému a správy berních povinností v českých zemích
Jecha, Martin ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Skřejpková, Petra (oponent)
NÁZEV DIPLOMOVÉ PRÁCE V ČESKÉM JAZYCE Vývoj systému a správy berních povinností v českých zemích ABSTRAKT Diplomová práce se zabývá vývojem správy daní, stejně jako vývojem právní úpravy regulující daně a poplatky. Popisuje vybrané nejdůležitější povinnosti, jež bylo obyvatelstvo nuceno plnit ve prospěch vládnoucí vrstvy. Vývoj daní je mapován od počátků státních útvarů na českém území, tedy asi od 11. století, přičemž některé zmínky sahají i dále do minulosti, a sahá až do doby probíhající první světové války, končí tedy spolu s habsburskou monarchií. Předmětem zkoumání je soustava daní, jakožto soubor jednotlivých daní ukládaných obyvatelstvu na daném území, přičemž pozornost je soustředěna jen na ty nejdůležitější. Důležitost spočívá v několika vlastnostech dané povinnosti. V první řadě je rozhodující důležitost, přikládaná stanovené dani v době jejího vzniku či trvání. Ta nejčastěji spočívá v množství příjmů, jež byla daň schopna přinést do panovnického rozpočtu. V dalších případech může zájem o konkrétní daň pramenit z jejího významu pro vývoj celé soustavy. Typicky jde o případy, kdy byla stanovena určitá daňová povinnost a ta se stala natolik používanou, že v pozměněné podobě přetrvala období, jemuž se práce věnuje nebo až do dnešních dní. Bez zájmu nezůstává ani vytváření právních předpisů a jejich...
|
|
|
Konfiskace v letech 1945 - 1948 a činnost mimořádných lidových soudů v jednotlivých regionech
Feniková, Petra ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Konfiskace v letech 1945-1948 a činnost mimořádných lidových soudů v jednotlivých regionech Abstrakt Obsahem této práce je pojednání o konfiskaci nemovitého i movitého majetku po druhé světové válce dle dekretů prezidenta Edvarda Beneše a současně o retribučním soudnictví, které bylo realizováno zejména prostřednictvím mimořádných lidových soudů, a jehož základem je rovněž dekretální normotvorba. Práce obsahuje nejen výklad dekretů a jejich prováděcích předpisů, ale také exkurz do období jejich přípravy a vzniku, ze kterého je možno čerpat souvislosti a význam některých ustanovení právních předpisů, který samotný legislativní text nemůže poskytnout. Součástí práce je také popis několika konkrétních případů projednávaných před mimořádnými lidovými soudy, ale i konkrétní případy správního řízení, jehož obsahem byla konfiskace movitého i nemovitého majetku. Jak poválečná konfiskace majetku, tak retribuční soudnictví, byly jednak reakcí na válečné události (nelegitimní přesuny majetku, válečné zločiny páchané na obyvatelstvu), tak prostředkem obnovy poválečného Československa. Legislativa k oběma tématům nebyla vytvářena živelně v reakci na konec válečného konfliktu, ale byla dlouhodobě připravována již na úrovni exilové vlády a mezinárodních organizací ještě za doby války. Cílem autora bylo mimo obecného výčtu...
|
|
|
Establishment of the Ukrainian National Council in Presov, the role and representation of the interests of the Carpathian Ruthenians
Feľbaba, Vladimír ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Kindl, Vladimír (oponent)
Vznik Ukrajinskej národnej rady v Prešove, úlohy a zastupovanie záujmov karpatských Rusínov Abstrakt Vznik Ukrajinskej národnej rady v Prešove má svoj historicko-právny význam v rámci dejín národnostných menšín v Československu. V podmienkach oslobodených časti územia Československa sa dňa 1. marca 1945 v Prešove konštituuje národno-politický orgán, ktorý má zastupovať záujmy rusínsko-ukrajinského etnika, prevažne v severovýchodných častiach Slovenska. Predkladaná rigorózna práca preskúmava dostupné faktografické údaje o okolnostiach konštituovania, pôsobenia a následnej činnosti tohto národnopolitického reprezentanta rusínsko-ukrajinskej menšiny v Československu až po jej definitívny zánik. V kontexte dejinného vývoja sa časť práce zameriava na historické súvislostí, ktoré zaznamenávajú etnogenézu rusínsko-ukrajinskej menšiny, začleňovanie etnika do štátnych útvarov, ako aj vojnových okolností, ktoré mali za následok straty územia Československa a pripojenie Podkarpatskej Rusi k Sovietskej Ukrajine. V rámci skúmanej problematiky sa autor zaoberá aj pridruženým otázkam, ktoré bezprostredne súvisia s činnosťou Ukrajinskej národnej rady v Prešove a jej predstaviteľmi. V tomto duchu je priblížená činnosť Ukrajinskej národnej rady v Prešove v oblasti školstva, kultúry, ale aj cirkvi. V neposlednom rade sa táto...
|
host ::
RSS.