|
|
Patobiochemie diabetes mellitus a jeho komplikací - oxidační stres, mikrozánět a genetická predispozice.
Škrha, Jan ; Kalousová, Marta (vedoucí práce) ; Rybka, Jaroslav (oponent) ; Bendlová, Běla (oponent)
Diabetes mellitus je chronické onemocnění s vysokou populační prevalencí a významnou morbiditou. Hlavní komplikace diabetu souvisí s chronickými změnami jak v malých, tak velkých cévách, kde se kromě dlouhodobě zvýšené glykémie uplatňuje celá řada faktorů. Cílem dizertační práce bylo popsat některé nové časné biomarkery těchto změn, které by pomohly identifikovat včas rizikové pacienty. Zároveň byly studovány polymorfizmy vybraných genů zapojených do protektivních drah glukózového metabolizmu. Ve třech humánních studiích s diabetiky 1. a 2. typu byly analyzovány jednak speciální biochemické parametry související s receptorem pro konečné produkty pokročilé glykace (RAGE), dále polymorfizmy deglykačních enzymů glyoxalázy 1 (GLO1) a fruktosamin 3- kinázy (FN3K), a konečně stanovena intenzita glykace podkoží měřením kožní autofluorescence (SAF). U diabetiků bylo pozorováno zvýšení solubilního RAGE i RAGE ligandů HMGB1 a EN- RAGE, resp. markerů endotelové dysfunkce oproti kontrolám. Jako první byla ukázána významná souvislost mezi polymorfizmy deglykačního enzymu FN3K (rs1056534) a (rs3848403) a koncentrací sRAGE, a dále významné rozdíly v markerech endotelové dysfunkce mezi osobami s různými genotypy polymorfizmu GLO1 (rs4746). Osoby s diabetem měly významně vyšší kožní autofluorescenci odrážející...
|
|
|
Výživa pacientů s Diabetes mellitus II.typu
Vlášková, Lenka ; Matoulek, Martin (vedoucí práce) ; Škrha, Jan (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na výživu pacientů s diabetes mellitus 2. typu. Ve své teoretické části definuji diabetes mellitus 2.typu. Výskyt diabetu u nás i ve světě rychle stoupá. Ačkoli je k rozvoji diabetu nutná genetická predispozice, lze tomuto onemocnění předcházet. V prevenci diabetu je velmi důležitá prevence obezity a dalších složek metabolického syndromu, fyzická aktivita, která má výrazný efekt na inzulinovou senzitivitu a dietní vlivy, kterými hlavně se tato práce zabývá. Praktická část vychází z průzkumu, který obsahuje výsledky z provedeného dotazníkového šetření na 13. ročníku Mezinárodního dne diabetu na Karlově náměstí v Praze. Dotazováni byli osoby, kteří trpí onemocněním diabetes mellitus 2. typu. A tato část práce ukazuje, jako jsou jejich stravovací návyky a pohybová aktivita. Klíčová slova: diabetes mellitus, diabetes mellitus 2. typu, cukrovka, inzulinová rezistence, obezita, metabolický syndrom, dietní prevence
|
|
|
Effects of obesity on the course of Trypanosoma cruzi infection
Brima, Wunnie ; Zima, Tomáš (vedoucí práce) ; Šimánek, Vilím (oponent) ; Škrha, Jan (oponent)
Účinky obezity v průběhu infekce Trypanosoma cruzi Obezita je velmi rozšířený a škodí zdraví. Obezita s sebou přináší mnoho změn, včetně zvýšené imunitní funkce, a vyšší prevalenci závažných kardiovaskulárních onemocnění, rakovinu, diabetes a Alzheimerovy choroby. Obezita je také spojena se zkrácenou životností. Škodlivé účinky obezity jsou spojeny s "metabolického syndromu", široký rozsah změn v metabolických procesech a imunitní funkce. Jako první aproximaci, budeme souhlasit s touto formulací, ale pak budeme pokračovat zdokumentovat některé jeho nedostatky. (i) Hrubé úmrtnost zvyšuje se zvyšujícím se 'body mass index' (BMI), ale jak se blíží BMI normální rozsah, úmrtnost reverzní (dnes již klasickou "J-křivku ve tvaru písmene") tak, že jedinci se sníženou BMI mají zvýšené úmrtnosti. (ii) Velké množství lékařských a chirurgických případů byly zaznamenány, kde krátkodobé a střednědobé výsledky jsou lepší pro pacienty s nadváhou. Tyto podmínky jsou umístěny pod hlavičkou "obezity paradoxu". (iii) lékařská obec zavedla binární systém pro metabolický syndrom ---- Ano, pacient má, nebo Ne, pacient nemá ji, a to navzdory skutečnosti, že všechny změny, které jsou považovány za složky metabolického syndromu jsou spojité proměnné. Naše práce je zaměřena na ostření zaměření a lepší pochopení těchto tří...
|
|
|
Signalizace protein kinázy B a exprese cyklooxygenáz v časných fázích diabetické nefropatie
Ždychová, Jana ; Komers, Radko (vedoucí práce) ; Haluzík, Martin (oponent) ; Matoušovic, Karel (oponent) ; Škrha, Jan (oponent)
Akt kináza (Akt) je součástí kaskád převádějících signály vasoaktivních a růstových faktorů. Akt- dependentní procesy se podílejí na regulaci mechanismů relevantních pro renální patofyziologii jako jsou syntéza proteinů, viabilita, produkce NO, reabsorbce sodíku atd. Poruchy regulace renálních isoforem cyklooxygenáz produkujících biologicky významné prostanoidy mohou rovněž přispět k známým patofyziologickým mechanismům v rozvoji nefropatie a hypertenze jako důsledek molekulárních abnormalit při diabetu. Cíl: Práce je zaměřena na studium aktivity Akt a jejích efektorů, proteinů "mammalian target of rapamycin"(mTOR) a endoteliální NO syntázy (eNOS), spolu s expresí a aktivitou cyklooxygenázy 2 (COX2) v časných fázích diabetu a jejich úlohu v patofyziologii renálních moďologických a hemodynamických změn při diabetu. Materiál a metody: Aktivita Akt v renálním kortexu byla měřena pomocí kinázové assay. Exprese proteinů byla kvantifikována immunoblottingem. Studie byly prováděny na modelu DMI, tj. na potkanech u nichž byl diabetes navozen podáním streptozotocinu. Pokusná zviřata byla rozdělena do 3 skupin. První skupina diabetických zvířat byla ponechána bez léčby (STZO), druhá skupina (STZ4) byla léčena 4 jednotkanň insulinu denně a třetí skupina (STZ 12) byla léčena 12 jednotkanů insulinu denně. Cílem...
|
|
|
Polymorfismy genů vybraných antioxidačních enzymů a diabetes mellitus
Flekač, Milan ; Škrha, Jan (vedoucí práce) ; Bendlová, Běla (oponent) ; Rybka, Jaroslav (oponent)
Paraoxonase 1 (PON1), an antioxidant enzyme closely associated with HDL(high-density lipoproteins), preserves LDL (low density lipoproteins) against oxidation. Less protection may be therefore supposed by decreased PON1 activity.This study was undertaken to investigate the association of PON1 gene polymorphisms with diabetic angiopathy and to evaluate the relationship of these polymorphisms with PON1 activity. Total of 86 Type 1 (T1DM) and 246 Type 2 (T2DM) diabetic patients together with 110 healthy subjects were examined. DNA isolated from leukocytes was amplified with polymerase chain reaction (PCR) followed by restriction enzyme digestion. The products were analyzed for L55M and Q192R polymorphisms in coding region and for -107 C/T and -907 G/C in promotor sequence of PON1. Serum enzyme activity was measured spectrophotometrically. Significant differences were found between T1DM or T2DM and control persons in L55M polymorphism (allele M more frequent in T1DM and T2DM vs. controls, p<0,05) and Q192R polymorphism (R allele less frequent in T1DM and T2DM vs. controls, p<0,01) of the PON1 gene. Serum PON1 activity was significantly decreased in T1DM (110±68 nmol/ml/min) and T2DM patients (118±69 nmol/ml/min) compared to the control persons (203±58 nmol/ml/min), both p<0,01. The presence of MM and QQ...
|
|
|
Mikrovaskulární reaktivita u pacientů s diabetes mellitus, hypercholesterolémií a arteriální hypertenzí
Kasalová, Zdislava ; Škrha, Jan (vedoucí práce) ; Piťha, Jan (oponent) ; Kittnar, Otomar (oponent)
Souhrn / Závěr Diabetes mellitus, hypercholesterolémie a arteriální hypertenze jsou základními, dobře známými rizikovými faktory aterosklerózy, nejčastější choroby postihující velké cévy. Cílem naší práce bylo zjistit, jakým způsobem ovlivňují tyto rizikové faktory mikrocirkulaci. Mohli bychom předpokládat, že cévy toho nejmenšího kalibru budou к působení škodlivých vlivů nejcitlivější a že tedy porucha na úrovni mikrocirkulace bude časným ukazatelem poškození cévního systému. Tato práce ale ukazuje, že působení jednotlivých rizikových faktorů na mikrocirkulaci je odlišné, na rozdíl od relativně uniformního působení na úrovni velkých cév. V případě diabetes mellitus se z hlediska mikrocirkulace jedná o dvě zcela odlišné nozologické jednotky. Diabetes mellitus 1. a 2. typu mají sice z hlediska mikrovaskulárních i makrovaskulárních komplikací stejný patogenetický základ, dlouhodobě působící hyperglykémii, jejich vliv na mikrovaskulární reaktivitu je ale rozdílný. V případě diabetu 1.typu je porucha mikrovaskulární reaktivity pozdní a koreluje s přítomností a tíží nejčastější mikrovaskulární komplikace, periferní neuropatie. U diabetu 2.typu je naopak mikrovaskulární reaktivita postižena již v časných stádiích choroby a s přítomností ani tíží neuropatie nesouvisí. V případě hypercholesterolémie je...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.