|
| |
|
| |
|
|
Podmíněné odsouzení
Vondrák, Roman ; Šámal, Pavel (vedoucí práce) ; Herczeg, Jiří (oponent)
Má diplomová práce je rozvržena do deseti kapitol. První kapitola objasňuje podstatu podmíněného odsouzení. Následuje historický vývoj podmíněného odsouzení. Třetí kapitola se týká změn v souvislosti s přijetím nového trestního kodexu. Následující dvě kapitoly uvádějí zákonné podmínky pro uložení tohoto druhu trestu. Šestá kapitola se vztahuje k podmíněnému odsouzení u mladistvých pachatelů. Tématem sedmé kapitoly jsou formy rozhodnutí o podmíněném odsouzení a vykonávací řízení. Následující kapitola přibližuje vznik a činnost Probační a mediační služby. Devátá kapitola nastiňuje v základních rysech alternativy k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. Závěrečná kapitola se zamýšlí nad využíváním podmíněného odsouzení v systému alternativních trestů.
|
|
|
HLAVNÍ LÍČENÍ
Kantorová, Lucie ; Šámal, Pavel (vedoucí práce) ; Říha, Jiří (oponent)
Diplomová práce se věnuje hlavnímu líčení jako nejdůležitějšímu stadiu trestního řízení a jeho aktuálním problémům. Cílem této práce je poskytnutí komplexního pohledu na celé hlavní líčení a jeho průběh. Diplomová práce je rozdělena do tří kapitol, které se dále dělí na podkapitoly. Kromě kapitol obsahuje práce také úvod a závěr. Kapitola první představuje právní předpisy, které hlavní líčení upravují, definuje účel a význam hlavního líčení v rámci trestního řízení a v poslední podkapitole rozebírá základní zásady trestního řízení se zaměřením na ty z nich, které se v široké míře uplatňují právě ve fázi hlavního líčení. Kapitola druhá se věnuje přípravě hlavního líčení, od jejíž preciznosti se odvíjí kvalita samotného hlavního líčení. Zabývá se postupem při doručování obžaloby a nařízením hlavního líčení. V rámci popisu obsazení soudu při hlavním líčení se diplomová práce dotýká problematiky případů, u kterých, v důsledku nejasného zákonného výkladu, vyvstala pochybnost, zda mají být rozhodovány senátně nebo samosoudcovsky. V rámci rozboru přítomnosti veřejnosti u hlavního líčení, v poslední podkapitole, se diplomová práce blíže zabývá vhodností povolování obrazových a zvukových záznamů a přenosů ze soudní síně. Kapitola třetí se již zabývá samotným průběhem hlavního líčení, tzn. přítomností osob...
|
|
|
Zásada volného hodnocení důkazů v judikatuře
Vopršal, Ondřej ; Šámal, Pavel (vedoucí práce) ; Císařová, Dagmar (oponent)
Cílem práce je podrobně představit jednu ze základních zásad českého trestního řízení, zásadu volného hodnocení důkazů. Práce se nejprve zabývá teoretickými aspekty této zásady, které jsou již v moderní odborné literatuře téměř nedostupné. Autor posléze rozebírá rozsáhlou judikaturu českých soudů (včetně Ústavního soudu) ve vztahu k obecným otázkám hodnocení důkazů i jednotlivým důkazním prostředkům. U vybraných problémů práce také navrhuje možné legislativní změny stávající právní úpravy, která je již v mnoha ohledech nevyhovující.
|
|
| |
|
|
Trestněprávní ochrana i odpovědnost úředních osob
Kostelanský, Ludvík ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Šámal, Pavel (oponent)
Trestněprávní ochrana a odpovědnost úředních osob Tématem této diplomové práce je trestněprávní ochrana a odpovědnost úředních osob. Vzhledem k tomu, že od 1.1.2010 je v účinnosti nový trestní zákoník, klade si tato práce za cíl jednak komplexně rozebrat novou úpravu předmětné problematiky a jednat učinit srovnání této nové úpravy s úpravou ochrany a odpovědnosti veřejných činitelů, která byla obsažena v předešlém trestním zákoně. Důvody, které mě vedly k výběru tohoto tématu jsou v prvé řadě můj všeobecný zájem o trestní právo a dále také vědomí, že zejména v definici úřední osoby došlo ke zřejmému posunu oproti starší definici veřejného činitele a tato skutečnost si nepochybně zasluhuje pozornost a patřičný rozbor. Diplomová práce je rozdělena do pěti kapitol, jejichž celek by měl podat komplexní obraz trestněprávní ochrany a odpovědnosti úředních osob. První kapitola se zabývá historickými souvislostmi trestněprávní ochrany a odpovědnosti úředních osob na našem území, poukazuje na hlavní mezníky vývoje a pokouší se o jejich srovnání se současnou úpravou. Druhá kapitola se soustřeďuje na rozbor definice úřední osoby současného trestního zákoníku a na její srovnání s definicí veřejného činitele předešlého trestního zákona. V této kapitole je tedy obsaženo jádro celé diplomové práce, neboť bez pochopení...
|
|
|
Problémy institutu vazby
Koubková, Květa ; Fenyk, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šámal, Pavel (oponent)
Závěr Přivést pachatele trestného činu k odpovědnosti. Tak je možno zjednodušeně vyjádřit hlavní úkol trestního řízení. Cesta k dosažení tohoto úkolu se však vyznačuje mimořádně obtížnými momenty konfliktu dvou odlišných zájmů, na jedné straně zájem na účinné ochraně společnosti dopadením a spravedlivým potrestáním pachatele trestného činu, na straně druhé nutný respekt a ochrana základních práv a svobod osoby, proti níž se řízení vede. I s přihlédnutím k předložené práci lze konstatovat, že vůdčím symbolem všech negativních důsledků spojených s trestním řízením je právě vazba. Naproti tomu však nelze opomíjet zatím nezastupitelnou roli tohoto institutu v trestním řízení, neboť přes všechna svá úskalí vazba nezanedbatelným způsobem podporuje a chrání účel trestního řízení. Jsou-li pravidla pro její aplikaci správně nastavena a příslušnými orgány v praxi také náležitě respektována, dají se její negativní konsekvence omezit na nezbytné a ústavně akceptovatelné minimum. V jednotlivých částech této práce byla podrobena rozboru právní úprava vazby uplatňující se v rámci trestního řízení, někdy nazývaná též vyšetřovací. Z hlediska rozsahu práce nebylo možné pokrýt ostatní případy vazby, které jsou tak zmíněny pouze krátkým výčtem v úvodu práce. Prostoru se nedostalo rovněž některým dalším otázkám s vazbou velmi...
|
|
|
Narovnání v trestním řízení
Sigmundová, Iva ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Šámal, Pavel (oponent)
S ohledem na dosud uvedene je patrne, že zavedeni institutu narovnani představuje novou strategii zpracovani konfliktu z pohledu trestniho prava. Standardni trestni řizeni se odehrava zejmena ve znameni rozsahleho dokazovani za účelem prokazani viny a nasledneho odsouzeni a potrestani pachatele trestneho činu a často v jeho ramci dochazi pouze ke zohledňovani naroků poškozenych namisto jejich realneho odškodněni. Naproti tomu v řizeni o schvaleni narovnani jde především o vzajemnou komunikaci obviněneho a poškozeneho za učelem znovunastoleni smirnych socialnich podminek, převzeti osobni odpovědnosti ze strany obviněného a v jehož ramci tež dochazi k uplnemu a realnemu odškodněni poškozeneho. I přes pravě zminěne vyhody je institut narovnani od sameho počatku jeho zavedeni v praxi využivan minimalně. Ve skutečnosti je tedy zaměr zakonodarce zjednodušit, zrychlit a zhospodarnit trestni řizeni daleko od sveho naplněni, alespoň pokud jde o institut narovnani. Odbornou veřejnosti vytykany nedostatek v upravě tohoto institutu, tedy nemožnost schvaleni narovnani v připravnem řizeni statnim zastupcem, byl odstraněn novelou trestniho řadu provedenou zakonem č. 265/2001 Sb. Ovšem ani v následujícím obdobi se četnost využiti tohoto institutu v praxi nikterak nezvyšila a stale zůstava zanedbatelna oproti druhemu typu...
|
|
| |
host ::
RSS.