|
|
Formal and material aspekt of the notion of a crime
Ranostaj, Michal ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Šámal, Pavel (oponent)
Anotácia (abstrakt) Jednou z najdôležitejších zmien, ktoré so sebou prináša nedávna rekodifikácia trestného práva hmotného v Českej republike, je zmena koncipovania inštitútu trestného činu. S ohľadom na fakt, že sa jedná o kardinálny inštitút trestného práva, má uvedená skutočnosť široký dopad na rôzne inštitúty trestného práva hmotného i procesného. Predkladaná diplomová práca sa pokúša identifikovať tieto zmeny v obecnej rovine a následne sa závery, ku ktorým dospieva snaží demonštrovať na vybraných trestneprávnych inštitútoch, ktoré podľa názoru autora uvedené zmeny najzreteľnejšie ilustrujú. V obecnej rovine práca venuje pozornosť predovšetkým otázkam zdroja trestnej zodpovednosti a tzv. osi trestnej zodpovednosti, pri ktorých poukazuje na doktrinálne prúdy, ktoré týmto otázkam venovali najširšiu pozornosť a názory ktorých našli svoje uplatnenie i v trestneprávnych kodifikáciách. Z rozhodujúcej časti sa jedná o postoje školy klasickej, ktoré sú konfrontované s názormi talianskeho trestneprávneho pozitivizmu. Práca na mnohých miestach poukazuje na rozhodujúce odlišnosti v jednotlivých modeloch trestneprávnej zodpovednosti práve prostredníctvom antagonizmu medzi uvedenými myšlienkovými prúdmi. Pokiaľ sa týka konkrétnych príkladov inštitútov, ktorých sa zmena koncepcie trestného činu dotýka, je zo strany...
|
|
|
Trestný čin krádeže podle § 205 Trestního zákoníku
Šušák, Michal ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Účelem práce je zkoumání trestného činu krádeže, jako typického a nejčastěji se vyskytujícího zástupce majetkových trestných činů. Smyslem mého zkoumání je nabídnout komplexní pohled na tuto obtížnou problematiku. Má studie se skládá ze čtyř hlavních částí, přičemž každá z nich se zabývá odlišnými aspekty tohoto tématu. První hlavní část uvozuje do problematiky a vymezuje základní cíle a obsah textu. Tato část též zahrnuje obecné úvahy o krádeži a o práci samotné. Druhá hlavní část představuje historický úvod do tématu. Je rozdělena do tří podřazených částí. První z nich popisuje nejstarší známé zmínky o krádeži ve světových dějinách, druhá analyzuje vývoj v římském právu a třetí se zabývá pojmem krádeže tak, jak se vyvíjel napříč dějinami českých zemí. Třetí hlavní část zkoumá příslušné české právní předpisy. Dělí se do dalších čtyř podřazených částí. V první a druhé z nich jsou uvedeny jednak povaha majetkových trestných činů a jednak zákonné definice trestného činu krádeže podle současného trestního zákoníku a podle jemu předcházejícího trestního zákona. V třetí z nich se pozornost zaměřuje na problémy následující vstup současné právní úpravy v účinnost, tedy komplikace způsobené formulací krádeže a jejich důsledků. Je uzavřena zmínkou o novelizaci právní úpravy a vysvětlením změn, které tato novelizace...
|
|
|
Alternativy nepodmíněného trestu odnětí svobody
Hrstka, Josef ; Tlapák Navrátilová, Jana (vedoucí práce) ; Říha, Jiří (oponent)
Josef Hrstka: Alternativy nepodmíněného trestu odnětí svobody Abstrakt Hlavní cíl diplomové práce nazvané "Alternativy nepodmíněného trestu odnětí svobody" spočívá v zhodnocení současných alternativ nepodmíněného trestu odnětí svobody v českém trestním právu se zaměřením zejména na hmotněprávní aspekty alternativních trestů v užším pojetí. Autor se snažil na základě prostudování odborné literatury, právních předpisů, judikatury soudů a komparací se zahraničními úpravami o předložení návrhů, které by mohly vést ke zlepšení české právní úpravy v předmětné oblasti. Diplomová práce se skládá z osmi kapitol. V úvodní kapitole jsou čtenáři informováni o obsahu práce, jejím účelu a použitých metodách. Další tři kapitoly se zabývají tématy vztahujícími se k účelu a funkcím trestu, výhodám alternativ uvěznění a faktorům, které působí proti snahám o snižování vězeňské populace. Autor považoval za nezbytné analyzovat účel trestu, předtím než začne zkoumat jednotlivé alternativy. Snažil se ukázat, že určité koncepce účelu trestu podporují využívání alternativ k uvěznění, ale pozornost musí být také věnována sociálním a ekonomickým podmínkám pachatelů. Poukazoval na to, že ekonomické výhody alternativ musí být brány jako podpůrný argument a ne hlavní. Nesouhlasil s vzrůstající trestní represí, která je prováděna bez...
|
|
|
Působnost státního zástupce v přípravném řízení trestním
Petr, Milan ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Krupička, Jiří (oponent)
Shrnutí Tato diplomová práce na téma Působnost státního zástupce v přípravném řízení trestním prezentuje ucelený pohled na postavení a činnost státního zástupce v přípravném řízení. Státní zástupce má v tomto stadiu nezastupitelnou úlohu a bývá označován za pána přípravného řízení (dominus litis), protože nese konečnou odpovědnost za jeho výsledky. Státní zástupce zastupuje veřejnou žalobu v řízení před soudem, kde je mu přiznán status strany. Ve vztahu k policejním orgánům disponuje státní zástupce četnými oprávněními, jejichž prostřednictvím vykonává dozor nad zachováváním zákonnosti přípravného řízení. Práce je členěna do čtyř ústředních kapitol. V kapitole první je pojednáváno o právním zakotvení státního zastupitelství jako o orgánu veřejné žaloby v trestním řízení. Zároveň je charakterizován institut vnějšího i vnitřního dohledu v rámci soustavy státního zastupitelství. Druhá kapitola vymezuje přípravné řízení jako obligatorní a předběžnou část každého trestního řízení. Dále kapitola rozvádí jednotlivé funkce přípravného řízení, včetně jeho forem a stadií. Jádro diplomové práce tvoří kapitola třetí, jež definuje samotnou působnost státního zástupce. Nejprve se zabývá jeho diskrečními dozorovými oprávněními vůči policejnímu orgánu ve stadiu prověřování, přičemž nezapomíná ani na pravomoci, jimiž může...
|
|
|
HLAVNÍ LÍČENÍ
Kantorová, Lucie ; Šámal, Pavel (vedoucí práce) ; Říha, Jiří (oponent)
Diplomová práce se věnuje hlavnímu líčení jako nejdůležitějšímu stadiu trestního řízení a jeho aktuálním problémům. Cílem této práce je poskytnutí komplexního pohledu na celé hlavní líčení a jeho průběh. Diplomová práce je rozdělena do tří kapitol, které se dále dělí na podkapitoly. Kromě kapitol obsahuje práce také úvod a závěr. Kapitola první představuje právní předpisy, které hlavní líčení upravují, definuje účel a význam hlavního líčení v rámci trestního řízení a v poslední podkapitole rozebírá základní zásady trestního řízení se zaměřením na ty z nich, které se v široké míře uplatňují právě ve fázi hlavního líčení. Kapitola druhá se věnuje přípravě hlavního líčení, od jejíž preciznosti se odvíjí kvalita samotného hlavního líčení. Zabývá se postupem při doručování obžaloby a nařízením hlavního líčení. V rámci popisu obsazení soudu při hlavním líčení se diplomová práce dotýká problematiky případů, u kterých, v důsledku nejasného zákonného výkladu, vyvstala pochybnost, zda mají být rozhodovány senátně nebo samosoudcovsky. V rámci rozboru přítomnosti veřejnosti u hlavního líčení, v poslední podkapitole, se diplomová práce blíže zabývá vhodností povolování obrazových a zvukových záznamů a přenosů ze soudní síně. Kapitola třetí se již zabývá samotným průběhem hlavního líčení, tzn. přítomností osob...
|
|
|
Trestná činnost související se zneužíváním návykových látek
Abu Dayeh, Christián ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Hořák, Jaromír (oponent)
Resumé Trestná činnost související se zneužíváním návykových látek Trestná činnost související se zneužíváním návykových látek je ve všech směrech stále aktuálním problémem, který se pojí se závažnými dopady sociálními, zdravotními, finančními i bezpečnostními. Protože se jedná o téma značně široké, rozhodl jsem se práci zaměřit na hmotněprávní úpravu tzv. drogových trestných činů (§ 283 - § 287 TZ). Práce je rozdělena celkem do osmi kapitol. V první kapitole vymezuji základní pojmy, které jsou v práci často užívány a jejichž vymezení považuji pro správné porozumění textu za nezbytné. Druhá kapitola je věnována historickému vývoji právní úpravy drogových trestných činů na našem území, přičemž dobově je prokládána úpravou přijímanou na mezinárodní úrovni, která vývoj intenzivně ovlivňovala a z níž ČR plynou mnohé závazky až do současnosti. V kapitole třetí věnující se současné právní úpravě je pak podáván společný úvod pro jednotlivé skutkové podstaty drogových trestných činů, přičemž je prostor věnován i širšímu kontextu v rámci trestního zákoníku a v nezbytném rozsahu také vybraným mimotrestním předpisům majícím k předmětu práce úzký vztah. Meritum této práce je obsaženo v kapitolách 4 - 8, v nichž jsou zpracovány jednotlivé skutkové podstaty, přičemž v příslušných kapitolách jsou analýze podrobeny též...
|
|
|
Dopravní kriminalita a její prevence
Pytlíková, Ivana ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Shrnutí: Doprava patří k lidstvu již od dávných dob, kdy bylo třeba přesouvat se za potravou a později za obchodem. Z počátku člověk spoléhal na vlastní nohy, později na koňskou sílu. Největší převrat přišel s vynálezem kola asi 3500 let př. n. l. Postupem času člověk kolo a později i konstrukci vozu zdokonaloval, až v 19. století vzniklo první vozidlo, které bylo poháněno vlastním pohonem. Tento první vůz byl postupně vylepšován až do dnešní podoby. Lze s nadsázkou tvrdit, že současně s dopravou vznikala i dopravní kriminalita. Téma dopravní kriminality jsem si vybrala proto, že si myslím, že jde o aktuální téma a doprava je běžnou součást našeho každodenního života. Hlavním cílem mé práce je analyzovat hlavní příčiny dopravní kriminality a upozornit na preventivní aktivity na národní i mezinárodní úrovni. Tato diplomová práce se skládá z pěti kapitol. První kapitola se zaměřuje a fenomenologii dopravní kriminality. Objasňuje pojem, upozorňuje na nejčastější trestné činy v dopravě a na zvláštnosti tohoto druhu kriminality. Druhá část se věnuje statistickým údajům, které jsou k dispozici zejména na internetových stránkách Ministerstva dopravy, Policie ČR a soudů. Třetí kapitola je věnována struktuře dopravní kriminality. Čtvrtá část upozorňuje na nejčastější příčinu dopravní kriminality, kterou je dopravní...
|
|
|
Trestný čin opilství podle § 360 tr. zák.
Velich, Roman ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Trestný čin opilství podle § 360 TZ Účelem této práce je shrnout v komplexní analýze problematiku, která se váže k právní úpravě trestného činu opilství. Trestný čin opilství (někdy také nazývaný "rauschdelikt") představuje jeden z možných přístupů, kterak odpovědět na složitou otázku, jak postihnout pachatele, který se dopustil jednání majícího jinak znaky trestného činu (tzv. kvazideliktu) ve stavu nepříčetnosti, do něhož se přivedl požitím návykové látky. Zároveň se koncepce rauschdeliktu jeví jako nejlépe vyhovující z hlediska souladu se základními principy trestního práva, zejména se zásadou "nullum crimen sine culpa". Koncepce rauschdeliktu není v moderním právu novinkou. Jedná se o právní institut s dlouhou tradicí a hlubokými historickými kořeny, přičemž je ve srovnání s ostatními trestnými činy v mnoha ohledech specifický. Téma práce jsem si zvolil v kontextu nedávné rekodifikace trestního práva hmotného. Vzhledem k tomu, že předchozí úprava byla často z mnoha důvodů terčem kritiky řady teoretiků, jistě není bez zajímavosti zhodnotit, jak se zákonodárce s touto kritikou vyrovnal, jaké změny v tomto ohledu přinesl nový trestní zákoník a zda byly vytýkané nedostatky napraveny. Práce je systematicky rozdělena do deseti kapitol. První úvodní kapitola v krátkosti definuje základní terminologii...
|
|
|
Dopravní kriminalita a její prevence
Kukrál, Petr ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Krupička, Jiří (oponent)
Téma diplomové práce je dopravní kriminalita a její prevence. Vybral jsem si ho, protože ho považuji za stále velmi aktuální. Doprava je v současnosti běžnou součástí našeho života. Dopravní kriminalita se dotýká takřka všech. Každý z nás se může stát obětí či pachatelem. Vzhledem k výši škod i počtu zemřelých a zraněných jde však o oblast, jež má značný dopad jak na život celé společnosti tak i jednotlivce. Hlavním cílem této práce je analyzovat hlavní příčiny dopravní kriminality a následně se zaměřit na jejich prevenci. Diplomová práce se skládá z úvodu, tří kapitol a závěru. První kapitola je věnována fenomenologii dopravní kriminality. Vysvětluje pojem dopravních deliktů, stručně popisuje nejčastěji páchané trestné činy v silniční dopravě a upozorňuje na specifika tohoto druhu kriminality. Druhá kapitola dává přehled o příčinách a podmínkách dopravní kriminality. Definuje pojem dopravní nehody, jako jedné z hlavních příčin dopravní kriminality. Dále se zaměřuje na hlavní příčiny nehod, které samostatně objasňuje. Další kapitola v této části se věnuje vlivu alkoholu a stručně zmiňuje i jiné návykové látky. Celá druhá kapitola je doplněna statistickými daty, jež ukazují stav, strukturu a dynamiku těchto příčin, za pravidla několik posledních let. Poslední kapitola se zabývá prevencí kriminality....
|
|
|
Trestný čin opilství podle § 360 trestního zákoníku
Přívara, Mojmír ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Herczeg, Jiří (oponent)
Závěr V této práci jsem se zabýval trestným činem opilství, který je upravený v platném a účinném trestním zákoníku. Věnoval jsem se i dalšími problémům, které s tímto trestným činem souvisí a jsou nezbytné pro to, abychom jsme si mohli udělat ucelený přehled o dané problematice. V první věcné pasáži jsem se věnoval základním otázkám, které s trestným činem opilství souvisí, a nastínil jsem, která řešení zaviněné nepříčetnosti jsou možná. Je zřejmé, že řešení, které nabízí konstrukce trestného činu opilství, není dokonalé. Každý do úvahy přicházející přístup má své klady a zápory. Když se dívám na tento problém objektivně, vychází mi varianta "Rauschdeliktu" jako nejlepší. Je jednoznačné, že v očích veřejnosti bude mírnější trestání zaviněně nepříčetných vždy velmi citlivým tématem. Společnost si žádá odplatu a v závažných případech (například usmrcení osoby zvlášť trýznivým způsobem osobou, která se přivedla zaviněně prostřednictvím návykové látky do nepříčetnosti) bude toto řešení vždy těžce obhajitelné před veřejností. Naše trestní právo je budováno na zásadě humanismu. Je však také jasné, že primárním úkolem trestního práva má být ochrana společnosti před škodlivým a protiprávním jednáním jejich členů. Podle mého, trestní právo nemá a nemusí odpovídat teoretické dokonalosti, ale má být plně účelné a...
|
host ::
RSS.