|
|
Tlumočení po telefonu
Perníková, Michaela ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce) ; Rejšková, Jana (oponent)
Tlumočení po telefonu je disciplína, která se v České republice zatím příliš neprosadila. Naproti tomu v zahraničí je trh s tlumočením po telefonu velmi rozvinutý. Agentury, které tlumočení po telefonu nabízejí, mají dokonale propracovaný systém zprostředkování této služby, a to od výběru tlumočníků, přes jejich průběžné vzdělávání a hodnocení, až po samotné propojení s klientem. Tento typ tlumočení se v zahraničí používá v nejrůznějších oblastech lidské činnosti - ve zdravotnictví, při komunikaci s poskytovateli služeb, jako jsou například banky, u soudů, u výslechů na policii, v soukromé sféře při komunikaci obchodních partnerů a podobně. V České republice si tlumočení po telefonu teprve hledá své místo na trhu. Překladatelské agentury je sice nabízejí, avšak klienti o ně nejeví zájem. Diplomová práce se tlumočením po telefonu zabývá nejprve z teoretického hlediska a to zasazením této disciplíny do kontextu tlumočení na dálku, tlumočení dialogu a komunitního tlumočení. Dále probírá situaci v zahraničí a oblasti, v nichž se tlumočení po telefonu nejvíce využívá, přičemž se zaměřuje na Spojené státy americké, kde je trh s tlumočením po telefonu nejrozvinutější. Empirická část práce následně na základě výstupů z průzkumu mezi překladatelskými agenturami, nemocnicemi, neziskovými organizacemi a...
|
|
|
Postavení soudního tlumočníka v České republice (teoreticko-empirická studie)
Sojáková, Jana ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce) ; Šprcová, Ilona (oponent)
Diplomová práce se zabývá postavením soudních tlumočníků v České republice jako strany spolupracující se státními orgány (soudy a policií) především v trestním řízení. Cílem práce je zjistit, jaké podmínky mají pro výkon své činnosti tlumočníci v ČR. Práce je rozdělena do dvou částí. V teoretické části jsou popsány obecné rysy soudního tlumočení, právní rámec soudního tlumočení v ČR, situace soudního tlumočení v ČR a úloha jednotlivých účastníků trestního řízení. Empirická část sleduje postavení soudních tlumočníků v ČR prostřednictvím dotazníkového šetření a rozhovorů se soudními tlumočníky, zástupci soudů a policisty. Výzkumné šetření ukázalo, že státní orgány si plně neuvědomují náročnost soudního tlumočení a nevytváří zcela příhodné podmínky pro soudní tlumočení. Postavení soudního tlumočníka v ČR je dosti problematické také s ohledem na velmi nízké odměny za tuto činnost. Diplomová práce zčásti vznikla v rámci evropského projektu IMPLI (Improving Police and Legal Interpreting). Klíčová slova: soudní tlumočení, trestní řízení, soud, policie, zákon o znalcích a tlumočnících.
|
|
|
Kritický přehled neurolingvistického výzkumu v oblasti tlumočení v Itálii v kontextu dalšího vývoje
Kadová, Alžběta ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce) ; Rejšková, Jana (oponent)
Shrnutí Neurolingvistický přístup je významným odvětvím výzkumu tlumočení a zrodil se záhy poté, co v tlumočnickém výzkumu došlo k interdisciplinárnímu obratu. Vzájemně přínosná spolupráce neurolingvistů a tlumočníků se soustředila především na problematiku reprezentace jazyků v mozku tlumočníků jakožto bilingvních jedinců, konkrétně na zapojení jednotlivých mozkových hemisfér v závislosti na prováděném úkonu (automatická řečová produkce, shadowing, překlad izolovaných slov nebo vět, simultánní tlumočení), zvolené tlumočnické strategii (doslovné tlumočení vs. tlumočení smyslu) nebo směru převodu (z B do A vs. z A do B). Tato rigorózní práce se zaměřila na výzkum hemisférické lateralizace prováděný na SSLMIT při Univerzitě v Terstu v Itálii, kde byly zhruba v polovině 80. let 20. století provedeny první neurolingvistické experimenty a fakulta zůstala centrem neurolingvistického přístupu až do poloviny 90. let. V počátečních kapitolách této teoretické studie uvádíme základní informace z oblasti neuroanatomie, neurofyziologie a neurolingvistiky, které jsou pro pochopení mentálních procesů umožňujících výkon simultánního tlumočení nezbytné. Představujeme také relevantní zobrazovací metody, jež v tlumočnických experimentech byly nebo by mohly být použity. Dále pak popisujeme jednotlivé tlumočnické experimenty...
|
|
|
Využití pracovní paměti v procesu simultánního tlumočení
Timarová, Šárka ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce) ; Hodáková, Soňa (oponent) ; Pöchhocker, Franz (oponent)
Šárka Timarová: Pracovní paměť v konferenčním simultánním tlumočení disertační práce Abstrakt Tato disertační práce se zaměřuje na otázku zapojení pracovní paměti v procesu konferenčního tlumočení. Pracovní paměť je pro simultánní tlumočení považována za klíčový kognitivní mechanismus, ale toto tvrzení zatím nebylo významně empiricky podloženo. Předkládaná studie vychází z teoretické literatury jak v oblasti tlumočení, tak v oblasti kognitivní psychologie. Analýza publikovaných empirických prací ukázala několik mezer v současném bádání, a to především skutečnost, že výzkum se dosud soustředil pouze na některé funkce pracovní paměti (především funkce paměťové) a na testování osob bez tlumočnické praxe či s praxí omezenou (studenti tlumočení). Předkládaná studie pojímá pracovní paměť šířeji se zvláštním zřetelem k funkcím řídícím, které úzce souvisejí s pozorností, a dále se zaměřuje výlučně na profesionální tlumočníky. Podstatou studie je srovnání výkonu tlumočníků v testech pracovní paměti a při simultánním tlumočení. Výsledky ukazují, že a) existuje vztah mezi pracovní pamětí tlumočníků a simultánním tlumočením, b) tento vztah se týká především funkcí řídících; u funkcí paměťových se žádný zásadní vztah neprokázal, c) některé funkce pracovní paměti se rozvíjejí spolu s tlumočnickou praxí, a d) vztah...
|
|
|
Vývoj obrazu tlumočníka ve vybraných světových a českých médiích
Salajková, Linda ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce) ; Sládková, Miroslava (oponent)
Diplomová práce se zabývá obrazem tlumočníka a tlumočení vytvářeným českými tištěnými periodiky v období let 1990 až 2012. Cílem práce je zjistit, jak tlumočníci v médiích prezentují sami sebe, jak je prezentují novináři a nakolik tento obraz akceptuje veřejnost. Práce je rozdělena do dvou částí. Teoretická část práce se zaměřuje na metody mediální a diskursivní analýzy, na charakteristiku oblastí tlumočení, vzdělávání tlumočníků a na jejich profesní organizace v České republice. Empirická část prostřednictvím analýzy více než osmi set článků o tlumočení hledá mediální diskurs o tlumočení vytvářený českým tiskem během sledovaného období. Analýza ukázala, že diskurs se s postupem času měnil a že tlumočníci sami sebe vidí jinak, než je popisují novináři. Empirická část obsahuje i výsledky ankety reprezentující veřejné mínění. Z ankety vyplynulo, že veřejné mínění je odlišné od mediálního diskursu.
|
|
|
Typologie chyb při tlumočení z českého znakového jazyka do češtiny
Šantrůčková, Vendula ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce) ; Petráňová, Romana (oponent)
Tato bakalá ská práce se zabývá kategorizací a popisem formálních chyb tlumo ník znakového jazyka. Zam uje se na chyby p i tlumo ení ze znakového jazyka do mluveného, tj. z eského znakového jazyka do eštiny. i tlumo ení znakových jazyk probíhá p evod informace pov tšinou simultánn , proto je sou ástí práce kapitola, která se zabývá procesem simultánního tlumo ení. V další kapitole jsou popsány tlumo nické strategie a role ú astník procesu simultánního tlumo ení. Dále se práce v nuje specifik m tlumo ení znakových jazyk . Je zde popsán stru ný vývoj tlumo ení pro neslyšící, schopnosti spole né tlumo ník m mluvených a znakových jazyk a specifické schopnosti tlumo ník znakových jazyk . Je uvedeno srovnání tlumo ení mluvených a znakových jazyk . Další ást práce je zam ena na chyby tlumo ník mluvených jazyk a chyby tlumo ník znakových jazyk . Empirická ást práce se soust edí na vlastní výzkum formálních chyb tlumo ník znakového jazyka, který byl proveden formou jejich natá ení na videokameru. Sou ástí této kapitoly je stanovení hypotézy, p ehled formálních chyb plynoucích z vlastního výzkumu, analýza samotného výzkumu a cvi ení pro tlumo níky plynoucí z analýzy výzkumu. V záv ru práce jsou uvedeny výsledky výzkumu a srovnání hypotézy s analýzou výzkumu.
|
|
|
Comparison of students' performance at the beginning and upon completion of their simultaneous interpretation training course
Renner, Jakub ; Čeňková, Ivana (oponent) ; Jettmarová, Zuzana (oponent)
Práce se zaměřuje na zj ištění vztahu mezi kapaci tou pracovní pamět i a schopnost í t lumoči t prvky modal i ty. S ohledem na toto zaměření jsou vymezeny základní pojmy, které určuj í přístup k řešenému problému (pracovní paměť, modal i ta). Je proveden experiment , který na vzorku deví t i respondentů zj išťuje rozvoj kapacity pracovní pamět i (test kapaci ty pracovní pamět i ) a schopnost i t lumoči t modal i tu během t lumočnického výcviku (simul tánní t lumočení angl ického textu s významným výskytem modálních prost ředků) a na vzorku t ř í respondentů kapaci tu pracovní pamět i a schopnost t lumoči t modal i tu po vstupu do praxe. Na základě analýzy, vyhodnocení a stat is t ického zpracování experimentálních dat dochází práce k závěru, že vztah mezi kapaci tou pracovní pamět i a schopnost í t lumočit modal i tu může existovat . Provedený kvant i tat ivní výzkum je doplněn úvahou překračuj ící pozi t ivi st ické paradigma a směřuj ící k paradigmatu interpretat ivnímu (konst rukt ivist ickému) ; v rámci této úvahy je pak podán náčrt problémových okruhů, jej ichž výzkum by mohl přispět k hlubšímu poznání problému v práci sledovaného (k problému t lumočení modal i ty) .
|
|
|
Čeština jako tlumočnický jazyk "C"
Ageiwa, Veronika ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce) ; Klein, Silke (oponent)
Cílem práce bylo zmapovat politiku tlumočení v evropských institucích a vymezit základní problematické oblasti tlumočení se zaměřením na češtinu jako jazyk C, popř. podat možná doporučení ke zlepšení. Teoretická část je rozdělena do dvou větších kapitol. V první jsme se zabývali organizací tlumočení v evropských institucích, možnostmi osvojování nových jazyků, strategií přijímání nových tlumočníků a jejich pracovními podmínkami. Ve druhé části jsme vymezili možné oblasti problémů při tlumočení z češtiny. Byly to okruhy osobnost tlumočníka, český řečník, charakter výchozího textu, očekávání posluchačů, pracovní prostředí, pilotáž a retour, materiály a čas na přípravu. V empirické části jsme provedli dotazníkový výzkum mezi tlumočníky evropských institucí. Navazovaly volné rozhovory se třemi tlumočníky, při kterých jsme se pokusili osvětlit složitější problémy a doplnit dotazníkový výzkum. Při výzkumu jsme se zaměřili na strategie přidávání dalších pracovních jazyků a způsoby studia češtiny. Dále jsme ověřovali okruhy možných problémů při tlumočení, které jsme vymezili v teoretické části. V rozhovorech jsme se pak dotkli hlubších příčin problémů, popř. některých možných řešení. Výzkum ukázal, že je čeština stále ještě v institucích pociťována jako jazyk nový a také svým způsobem "exotický". Mezi nejpalčivější...
|
|
|
Vývoj tlumočení ve Švédsku
Pišvejc, David ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce) ; Rejšková, Jana (oponent)
Švédsko je jedním z pionýrů komunitního tlumočení. Díky vysokému nárůstu imigrace se od 60. let započalo se systematickou přípravou tlumočníků, schopných zajistit plynulou komunikaci přistěhovalců s úřady a ve zdravotnických zařízeních. Postupem času se ustálil model výuky komunitního tlumočení na několika typech lidových škol, jejichž správou a dozorem pověřila vláda roku 1986 Tlumočnický a překladatelský institut (TÖI). Z důvodu přistoupení Švédska k EU v roce 1995 bylo nutné vyškolit dostatečný počet konferenčních tlumočníků a pravidelně doplňovat jejich stavy z řad absolventů TÖI. Uplatnění konferenčních tlumočníků je ale ve Švédsku i v evropských institucích omezené a ve srovnání s komunitními tlumočníky nepatrné. Povinnost úřadů zvát k řízení s cizinci a přistěhovalci tlumočníky je legislativně zakotvená. Ve Švédsku existuje systém udělování státních tlumočnických autorizací, které tlumočníci získávají složením přísných zkoušek, vypisovaných v pravidelných intervalech. Ovšem tlumočnická autorizace či formální tlumočnické vzdělání nejsou pro výkon tohoto povolání nutné, proto kvalita tlumočníků na trhu kolísá. Autorizovaní tlumočníci se řídí etickým kodexem a předpisy, na neautorizované tlumočníky se tato povinnost nevztahuje a možnost jejich postihu je omezená. V zemi chybí jednotný registr tlumočníků...
|
|
|
Počátky neurolingvistického výzkumu v oblasti tlumočení v Itálii (SSLMIT Terst) a další vývojové tendence (teoretická studie)
Kadová, Alžběta ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce) ; Sládková, Miroslava (oponent)
Shrnutí Neurolingvistický přístup je významným odvětvím výzkumu tlumočení a zrodil se záhy poté, co v tlumočnickém výzkumu došlo k interdisciplinárnímu obratu. Vzájemně přínosná spolupráce neurolingvistů a tlumočníků se soustředila především na problematiku reprezentace jazyků v mozku tlumočníků jakožto bilingvních jedinců, konkrétně na zapojení jednotlivých mozkových hemisfér v závislosti na prováděném úkonu (automatická řečová produkce, shadowing, překlad izolovaných slov nebo vět, simultánní tlumočení), zvolené tlumočnické strategii (doslovné tlumočení vs. tlumočení smyslu) nebo směru převodu (z B do A vs. z A do B). Tato diplomová práce se zaměřila na výzkum hemisférické lateralizace prováděný na SSLMIT při Univerzitě v Terstu v Itálii, kde byly zhruba v polovině 80. let 20. století provedeny první neurolingvistické experimenty a fakulta zůstala centrem neurolingvistického přístupu až do poloviny 90. let. V počátečních kapitolách této teoretické studie uvádíme základní informace z oblasti neuroanatomie, neurofyziologie a neurolingvistiky, které jsou pro pochopení mentálních procesů umožňujících výkon simultánního tlumočení nezbytné. Představujeme také relevantní zobrazovací metody, jež v tlumočnických experimentech byly nebo by mohly být použity. Dále pak popisujeme jednotlivé tlumočnické experimenty...
|
host ::
RSS.