|
|
Vývoj tlumočení ve Skandinávii
Pišvejc, David ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce) ; Rejšková, Jana (oponent)
RESUMÉ Rigorózní práce přibližuje Skandinávii z hlediska tlumočení jako poměrně homogenní celek. Jde o oblast Evropy se stejnými historickými, kulturními a politickými kořeny, z čehož pramení i podobný novodobý vývoj promítající se do přístupu k tlumočení. Demograficky výrazně jednolité země se od druhé poloviny 20. století stávají cílovými destinacemi přistěhovalců z celého světa, což vyžaduje zvláštní důraz na komunitní tlumočení. Ve všech třech státech je povinnost používat v určitých situacích komunitní tlumočníky legislativně zakotvena. Kapitola 2 se zaměřuje na vývoj tlumočení ve Švédsku, největší skandinávské zemi. První tlumočnické kurzy, organizované v rámci lidového vzdělávání, se již od konce 60. let specializovaly na komunitní tlumočení. Dnes je tento typ tlumočení vyučován na mnoha lidových vysokých školách po celé zemi. Centrálním vysokoškolským tlumočnickým pracovištěm je Tlumočnický a překladatelský institut (TÖI) ve Stockholmu, který jako jediný vyučuje též konferenčnímu tlumočení. Tlumočníci mají možnost skládat autorizační zkoušku v 41 jazycích, včetně specializačních zkoušek. Naproti tomu v zemi chybí jednotný tlumočnický registr a celoplošná kontrola tlumočnických agentur. Kapitola 3 popisuje vývoj tlumočení v Norsku. Výuka tlumočení probíhá od poloviny 80. let prostřednictvím kurzů na...
|
|
|
Vývoj tlumočení ve Švédsku
Pišvejc, David ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce) ; Rejšková, Jana (oponent)
Švédsko je jedním z pionýrů komunitního tlumočení. Díky vysokému nárůstu imigrace se od 60. let započalo se systematickou přípravou tlumočníků, schopných zajistit plynulou komunikaci přistěhovalců s úřady a ve zdravotnických zařízeních. Postupem času se ustálil model výuky komunitního tlumočení na několika typech lidových škol, jejichž správou a dozorem pověřila vláda roku 1986 Tlumočnický a překladatelský institut (TÖI). Z důvodu přistoupení Švédska k EU v roce 1995 bylo nutné vyškolit dostatečný počet konferenčních tlumočníků a pravidelně doplňovat jejich stavy z řad absolventů TÖI. Uplatnění konferenčních tlumočníků je ale ve Švédsku i v evropských institucích omezené a ve srovnání s komunitními tlumočníky nepatrné. Povinnost úřadů zvát k řízení s cizinci a přistěhovalci tlumočníky je legislativně zakotvená. Ve Švédsku existuje systém udělování státních tlumočnických autorizací, které tlumočníci získávají složením přísných zkoušek, vypisovaných v pravidelných intervalech. Ovšem tlumočnická autorizace či formální tlumočnické vzdělání nejsou pro výkon tohoto povolání nutné, proto kvalita tlumočníků na trhu kolísá. Autorizovaní tlumočníci se řídí etickým kodexem a předpisy, na neautorizované tlumočníky se tato povinnost nevztahuje a možnost jejich postihu je omezená. V zemi chybí jednotný registr tlumočníků...
|
host ::
RSS.