| |
|
Výběr a implementace open source nástroje pro řízení portfolia projektů
Marek, Jan ; Chlapek, Dušan (vedoucí práce) ; Kučera, Jan (oponent)
Metody a způsoby realizace změn a inovací v podnicích pomocí projektů jsou v dnešní společnosti již zažité. Jsou dobře známé metodiky, postupy i nástroje pro řízení jednotlivých projektů. Nicméně ve své praxi projektového manažera jsem se často setkával s tím, že společnosti často velmi intuitivním způsobem řeší řízení celkového portfolia projektů, což samo o sobě často vede k předčasně ukončeným projektům, řešení nesprávných projektů, případně řešení správných projektů, ale v nesprávný čas. Velmi často jsem se také setkal se situací, že chybí povědomí o tom, že existují i Open Source aplikace, které mohou s organizací portfolia pomoci. Tato práce se zabývá definováním požadavků, vyhledáváním a výběrem a následně i návrhem implementací takové OSS aplikace. V prvé části práce definuji teoretický rámec pro řízení portfolia a na jeho základě následně identifikuji a ověřím set požadavků pro výběr aplikace. Následná část řeší již samotné hledání vhodných aplikací z různých zdrojů, jejich vyhodnocení vůči požadavkům a následný výběr. Následně je pak připraven návrh implementačního projektu, který má za cíl sloužit dalším kolegům v oblasti projektového řízení jako jedna z možných implementačních cest. Výstupy jsou následně průběžně konfrontovány s experty na problematiku projektů v oboru IT tak, aby se podařilo co nejvíce skloubit teorii a následnou praxi. Prakticky ve všech metodikách projektového řízení je kladen značný důraz na přebírání již odzkoušených postupů, proto za hlavní přínos této práce pro praxi považuji fakt, že obsahuje nejen návrh implementačního projektu, ale zároveň i popisuje logickou cestu, jak jsem k němu došel. Práce je tak využitelná při řešení jakéhokoli projektu implementace PPM aplikace.
|
|
Supervize v psychiatrickém ošetřovatelství
RŮŽIČKOVÁ NEUŽILOVÁ, Michaela
Základní teoretická východiska Teoretická část diplomové práce se zabývá supervizí a přibližuje problematiku psychiatrického ošetřovatelství. Je rozdělena do několika části. První část je zaměřena na supervizi, stručně charakterizuje supervizi samotnou, dále pak popisuje její dělení, funkce a metody. Též se věnuje účastníkům supervize, smlouvě o supervizi, transkulturní supervizi a Bálintovským skupinám. Dále navazuje část, která popisuje historický vývoj psychiatrického ošetřovatelství, stručně představuje osobnost Joyce E.Travelbee. V závěru teoretické části diplomové práce je zmíněna problematika vzdělávání a kompetencí sester pro péči v psychiatrii a též okrajově deklarace z Turku. Cíl práce Hlavním cílem diplomové práce je zmapovat informovanost sester pracujících v psychiatrické péči o možnostech klinické supervize. Druhým cílem bylo zjistit názor sester pracujících v psychiatrické péči na supervizi. Třetí cíl byl zaměřen na prostředky pomáhající sestrám pracujícím v psychiatrické péči k jejich osobnímu rozvoji a růstu v rámci jejich praxe. Čtvrtý cíl měl zmapovat zkušenosti sester pracujících v psychiatrické péči se supervizí. Použité metody Pro empirickou část této diplomové práce bylo zvoleno kvalitativní šetření. Byla použita metoda sběru dat formou polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory s respondenty byly zaznamenány pomocí diktafonu a poté přepsány, následně pomocí kódování technikou tužka a papír byla kvalitativní data analyzována a významově uspořádána do dvaceti sedmi kategorizačních skupin. Výběr výzkumného souboru byl záměrný, sestavený z dvanácti sester pracujících v psychiatrické péči v rámci České republiky. Výsledky Z výzkumného šetření zaměřeného na sestry, které nemají osobní zkušenost se supervizí vyplynulo, že určité povědomí o supervizním procesu mají, ovšem ne zcela dostačující k tomu, aby byly schopny popsat podstatu a funkci supervize v celém jejím rozsahu. Jejich znalosti jsou spíše teoretické. Supervizi chápou jako pomoc, která by vyřešila jednak neurovnané vztahy na pracovišti, dále pak zlepšila komunikační dovednosti daných sester, též by byla nápomocna v řešení krizových intervencí a jako prevence syndromu vyhoření. Z výsledků týkajících se sester, které nejsou účastny supervizního procesu jednoznačně vyplynulo, že nemají dostatečnou oporu a možnost jak profesního, tak i osobního růstu na svém pracovišti, přičemž tento významný problém by jim byla schopna vyřešit právě supervize. Z výzkumného šetření, které se týkalo výhradně sester, které mají osobní zkušenost se supervizí a jsou jí pravidelně účastny vyplynulo, že jejich znalosti a dovednosti týkající se supervizního procesu jsou zcela dostačující k tomu, aby byly schopny pochopit a následně prakticky využít supervizi v celém jejím rozsahu. Tyto sestry vidí supervizi jako přínos, díky kterému pochopily nejen sami sebe, ale především se naučily zvládat náročné situace, které jejich povolání provází. Supervize jim dává jistotu, poskytuje oporu a učí je jednat s lidmi, kteří jsou součástí jejich pracovního procesu. Supervize se pro ně stala nástrojem pro prevenci syndromu vyhoření a ukázala jim cestu, jak efektivně využít svůj vlastní potenciál. Závěr Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku využití supervize v psychiatrickém ošetřovatelství. Práce s pacienty s duševním onemocněním je velmi náročná, proto zrovna zde má supervize své opodstatněné místo. Pokud neznáme sami sebe a nejsme schopni sami řešit své problémy, nikdy nemůžeme efektivně a komplexně řešit problémy druhých, kteří často na naši pomoc zoufale čekají. Výsledky práce budou prezentovány na odborných seminářích určených nejen sestrám pracujícím v psychiatrické péči.
|
|
Přenosná dětská obrna a současné problémy její eradikace
PETRÁŇOVÁ, Monika
Diplomová práce se zabývá problematikou přenosné dětské obrny a současných problémů její eradikace. Přenosná dětská obrna je vysoce infekční onemocnění, virového původu. Nejúčinnější formou ochrany před onemocněním je očkování. Hlavním cílem práce bylo zjistit, jaké jsou současné hlavní problémy surveillance přenosné dětské obrny v Plzeňském kraji. V závislosti na hlavním cíli byly stanoveny dílčí cíle: zjistit povědomí praktických dětských lékařů o principech surveillance poliomyelitidy s důrazem na diagnostiku a hlášení případů akutních chabých paréz a dále zjistit kvalitu spolupráce místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví a praktických dětských lékařů v oblasti surveillance poliomyelitidy. Práce je rozdělena na dvě části, na část teoretickou a praktickou. Praktická část byla zpracována kvalitativní metodou pomocí polostrukturovaných rozhovorů s praktickými dětskými lékaři a s místně příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví. Výzkumu se zúčastnilo 9 praktických dětských lékařů a jeden pracovník orgánu ochrany veřejného zdraví z Plzeňského kraje s průměrnou délkou praxe 20 let. Výsledná data byla následně vyhodnocena metodou kódování a rozdělena do schémat podle Švaříčka a Šeďové (2007). Na základě stanovených cílů byly definovány tři výzkumné otázky: VO1: Jaké problémy surveillance přenosné dětské obrny staví praktičtí dětští lékaři na přední místa? VO2: Kolik případů akutních chabých paréz praktičtí dětští lékaři evidují a následně hlásí příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví? VO3: Jaká je kvalita spolupráce mezi praktickými dětskými lékaři a místně příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví? Z výzkumu vyplynulo, že problémem surevillance poliomyelitidy je podle praktických dětských lékařů odmítání očkování a s ním spojená snižující se proočkovanost populace. Dalším nejčastěji uváděným problémem byla migrace obyvatelstva a související problémy v doočkování. Dále bylo zjištěno, že žádný praktický dětský lékař ve své ordinaci neeviduje ani nehlásí případy akutních chabých paréz. Pouze jeden dotazovaný pediatr se před 10 lety setkal s akutní chabou parézou (dále jen "ACHP"). Ze zjištěných informací také vyplývá odpověď na poslední výzkumnou otázku. Více než polovina dotazovaných se shodla, že spolupráce ohledně této problematiky zatím není. Ovšem čtyři dotazované tvrdí, že spolupráce je na vysoké úrovni a velmi kvalitní.
|
|
Správní delikty na úseku občanských průkazů
Libertínová, Gabriela ; Světlíková, Daniela (vedoucí práce)
Pro svou bakalářskou práci jsem zvolila problematiku občanských průkazů, se kterými pracuji téměř každý den ve svém současném zaměstnání, kde zastávám funkci na správním odboru, konkrétně na evidenci dokladů a osobního zájmu proniknout do problematiky. Řada občanů si velmi často neuvědomuje, že občanský průkaz je úřední doklad a je nutné se k němu podle toho také chovat. Velmi často je doklad kopírován, skenován, poskytován jako zástava apod. V praxi není výjimkou i jeho skenování a vkládání do různých systémů a jeho elektronické zasílání osobám, které požadují ověření identity osoby.
Z uvedeného důvodu je cílem mé bakalářské práce na téma: Správní delikty na úseku občanských průkazů, podat výklad problematiky občanských průkazů a podrobněji analyzovat skutečný stav v oblasti přestupků fyzických osob, správních deliktů právnických osob a fyzických osob podnikajících na obci s rozšířenou působností v Litoměřicích.
Analýza bude provedena na základě prostudované odborné literatury a jejích odkazů, praktických zkušeností autorky bakalářské práce z vykonávané funkce pracovníka evidujícího občanské průkazy a statistik úřadu obce s rozšířenou působností.
V bakalářské práci bude použita metoda výkladová, metoda analýzy, matematicko-statistická metoda a metoda komparativní. V úvodu bakalářské práce bude uvedena právní úprava problematiky občanských průkazů, dále budou vymezeny základní pojmy zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, v platném znění, tj. charakteristika občanského průkazu, údaje zapisované do občanského průkazu, dokladů potřebných k vydání občanského průkazu, příslušnost obce k vydávání občanských průkazů a problematika vydávání potvrzení o občanském průkazu. V další části bakalářské práce bude popsán systém evidence občanských průkazů. Teoretická část bakalářské práce bude ukončena povinnostmi vlastníka občanského průkazu, přestupky fyzických osob, správními delikty právnických osob a osob fyzických podnikajících, včetně uvedením sankcí za jejich porušení.
V praktické části budou komparovány statistické údaje konkrétní obce s rozšířenou působností zaměřené na správní delikty na úseku občanských průkazů resp. přestupky fyzických osob, správní delikty právnických osob a osob fyzických podnikajících, za uplynulá období, včetně počtu sankcí a jejich výše.
V závěru bakalářské práce bude zhodnocen současný stav správních deliktů konkrétní obce s rozšířenou působností. (např., zda dochází k nárůstu či poklesu správních deliktů, popř. budou uvedeny návrhy na zlepšení stávajícího stavu).
|
|
Post-projektová analýza v procesu EIA Administrativního centra Pankrác
Franclová, Alena ; Keken, Zdeněk (vedoucí práce) ; Karel, Karel (oponent)
Diplomová práce hodnotí problematiku procesu posuzování vlivů na životní prostředí, a to s důrazem na post-projektovou analýzu pro administrativní objekt Pankrác. Post-projektové hodnocení je jednou z nejdůležitějších praxí, prostřednictvím které může EIA naplnit celý svůj potenciál. Jeho významný přínos spočívá především ve zpětné vazbě, kdy lze porovnat skutečný vliv stavby s vlivem predikovaným a lze se z něho poučit a do budoucna se vyvarovat možným nedostatkům v rámci v budoucnu realizovaných EIA hodnocení. Metodicky práce vychází z mezinárodních standardů EIA follow-up správné praxe, které by vždy měly odpovídat specifickým okolnostem posuzovaného projektu a konkrétnímu kontextu. Mezi hlavní principy patří přístup orientovaný na výsledky, vzdělávání, institucionální závazky a odpovědnost. Hlavní výzkumnou otázkou je zhodnocení procedury posuzování vlivů záměru na životní prostředí a veřejné zdraví pomocí post-projektové analýzy. Práce hodnotí implementace hlavních připomínek k jednotlivým fázím posuzování do fází následujících, dále se zabývá analýzou názorů a změnami názorů účastníků EIA procesu, a to ve fázích realizace a provozu. Další dílčí část obsahuje komparaci hlukové zátěže před realizací a po realizaci záměru a analytickou část uzavírá zhodnocení dodržení obecně platných zásad správné praxe. Výsledky práce zachycují komplexní hodnocení EIA procesu, ze kterého je patrné, že v tomto konkrétním případě byl proces EIA velmi významným přínosem a dokázal celý záměr, při velmi kladné spolupráci s investorem, velmi efektivně zformovat, co se týče ochrany životního prostředí zájmového území. Do budoucna by bylo vhodné věnovat větší úsilí jak samotným realizacím post-projektových analýz, tak hlavně osvětě o jejich existenci a pozitivních dopadech na celý proces EIA a také na ochranu životního prostředí a veřejného zdraví.
|
|
Realizace farmy se zaměřením na chov drůbeže
Hromjak, Milan ; Zita, Lukáš (vedoucí práce) ; Kovářová, Kateřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá vznikem rodinné farmy. Vytvořením podnikatelského plánu a problematikou s ním spojeným, jehož prioritou je ekologicky hospodařící drůbeží farma, která bude produkovat drůbeží maso a vejce. Další službou nad rámec produkce farmy bude vytváření podmínek pro rozvíjející se odvětví a to agroturistiku a dalšími službami spojenými s chodem farmy, tak aby vedli k ekonomickému rozvoji a zisku.
Farma vznikne přebudováním starého domu s velkou stodolou po prarodičích a k němu přilehlých 10 ha polností. Na části z těchto pozemků bude vybudována víceúčelová stavba nazvaná drůbežárna, ze které bude mít drůbež přístup na pastvu. K nemovitosti patří ještě 1 ha lesa, z něhož dřevo bude využito jako stavební materiál a palivové dřevo.
Práce je rozdělena na dvě části teoretickou a praktickou. Teoretická část se zaměřuje především na vysvětlení pojmů, které jsou důležité pro pochopení podnikatelského plánu. Dále je uvedena legislativa týkající se ekologického hospodaření, spletí zákonů, vyhlášek a nařízení, které je nutno dodržet, aby byly splněny podmínky pro označení ekologického hospodaření. Nedílnou motivační službou ze strany státu a Evropské unie pro zemědělce a nejen ekologicky hospodařícího je podpora a dotace pro roky 2014 - 2020. Velmi důležitým krokem nejen pro začínajícího zemědělce je analýza trhu v tom daném odvětví, a také SWOT analýza, která nám ukáže pozitivní a negativní stránky podnikání. V závěru této části je pojednáno nejen s pojmem agroturistika, ale i s jejím postavením na trhu a možnostmi jejího využití a dalšího rozvoje.
V praktické části je popsán podnikatelský záměr a jednotlivé etapy projektu včetně financování. Finance budou plynout z vlastního i cizího kapitálu, nebo možnosti ucházet se o nevratnou podporu prostřednictvím dotací. Vznik farmy bude mít vliv i na trhu práce, jelikož nově vznikne 5 pracovních míst a obec vejde do podvědomí širší veřejnosti díky aktivitám, které farma bude vyvíjet za účelem propagace produktů a dalšího rozvoje. Dále jsou, zde rozepsány jednotlivé položky, které vedou ke konečnému zhodnocení efektivnosti podnikatelského záměru.
Zpracováním teoretické a praktické části diplomové práce se naplní požadavek na cíl práce - navrhnout prosperující rodinnou farmu se zaměřením na chov drůbeže s hypotézou, zda je možné v současné době být konkurenceschopný při dovozu drůbežího masa a vajec ze zahraničí. Závěrem lze konstatovat, že podnikatelský záměr je životaschopný.
|
|
Správní delikty na úseku občanských průkazů
Libertínová, Gabriela ; Světlíková, Daniela (vedoucí práce)
Pro svou bakalářskou práci jsem zvolila problematiku občanských průkazů, se kterými pracuji téměř každý den ve svém současném zaměstnání, kde zastávám funkci na správním odboru, konkrétně na evidenci dokladů a osobního zájmu proniknout do problematiky. Řada občanů si velmi často neuvědomuje, že občanský průkaz je úřední doklad a je nutné se k němu podle toho také chovat. Velmi často je doklad kopírován, skenován, poskytován jako zástava apod. V praxi není výjimkou i jeho skenování a vkládání do různých systémů a jeho elektronické zasílání osobám, které požadují ověření identity osoby.
Z uvedeného důvodu je cílem mé bakalářské práce na téma: Správní delikty na úseku občanských průkazů, podat výklad problematiky občanských průkazů a podrobněji analyzovat skutečný stav v oblasti přestupků fyzických osob, správních deliktů právnických osob a fyzických osob podnikajících na obci s rozšířenou působností v Litoměřicích.
Analýza bude provedena na základě prostudované odborné literatury a jejích odkazů, praktických zkušeností autorky bakalářské práce z vykonávané funkce pracovníka evidujícího občanské průkazy a statistik úřadu obce s rozšířenou působností.
V bakalářské práci bude použita metoda výkladová, metoda analýzy, matematicko-statistická metoda a metoda komparativní. V úvodu bakalářské práce bude uvedena právní úprava problematiky občanských průkazů, dále budou vymezeny základní pojmy zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, v platném znění, tj. charakteristika občanského průkazu, údaje zapisované do občanského průkazu, dokladů potřebných k vydání občanského průkazu, příslušnost obce k vydávání občanských průkazů a problematika vydávání potvrzení o občanském průkazu. V další části bakalářské práce bude popsán systém evidence občanských průkazů. Teoretická část bakalářské práce bude ukončena povinnostmi vlastníka občanského průkazu, přestupky fyzických osob, správními delikty právnických osob a osob fyzických podnikajících, včetně uvedením sankcí za jejich porušení.
V praktické části budou komparovány statistické údaje konkrétní obce s rozšířenou působností zaměřené na správní delikty na úseku občanských průkazů resp. přestupky fyzických osob, správní delikty právnických osob a osob fyzických podnikajících, za uplynulá období, včetně počtu sankcí a jejich výše.
V závěru bakalářské práce bude zhodnocen současný stav správních deliktů konkrétní obce s rozšířenou působností. (např., zda dochází k nárůstu či poklesu správních deliktů, popř. budou uvedeny návrhy na zlepšení stávajícího stavu).
|
|
Biologické metody monitorování rezistentních populací vybraných škůdců řepky k insekticidům.
Zdražil, Adam ; Kazda, Jan (vedoucí práce) ; Josef, Josef (oponent)
Literární část práce popisuje biologii, hospodářský význam a metody chemické ochrany proti blýskáčku řepkovému, krytonosci šešulovému a dřepčíku olejkovému. Popsána je rezistence těchto škůdců k zoocidům na našem území, částečně v okolních státech Evropy a nastíněny principy antirezistentní strategie. Dále jsou charakterizovány jednotlivé skupiny insekticidů, jejichž účinné látky jsou hodnoceny v praktické části práce. Shrnuty jsou poznatky o rezistenci škůdců k insekticidům, konkrétně typy a mechanismy rezistence. Následně jsou popsány metody monitorování rezistentních populací škůdců rostlin.
Byly získány nové poznatky z hodnocení rezistence tří škůdců řepky pomocí biologických metod. U krytonosců šešulových bylo hodnoceno šest lokalit, u blýskáčků řepkových sedm a u dřepčíků olejkových dvě lokality. Všechny lokality byly z území Čech. Pro hodnocení rezistence byly použity metody lahvičkového testu (adult-vial test) č. 11, č. 25, č. 27 a metody topikální aplikace dle metodiky IRAC. Celkem byla hodnocena účinnost šesti pyrethroidů (deltamethrin, lambda-cyhalothrin, cypermethrin, esfenvalerát, etofenprox a tau-fluvalinate) dvou neonikotinoidů (thiacloprid, acetamiprid), jednoho organofosfátu (chlorpyrifos - pouze u dřepčíka olejkového) a oxadiazinu (indoxacarb) v různých koncentracích. Hodnocena byla mortalita brouků po 24h u blýskáčků a krytonosců a 48h u dřepčíků od působení účinné látky. Následně byly stanoveny hodnoty letální koncentrace LC50 (tzv. střední hodnota letální koncentrace) a LC95.
U blýskáčka řepkového byla potvrzena rezistence k pyrethroidům s výjimkou tau-fluvalinatu, účinek neonikotinoidů byl variabilní, acetamiprid a thiacloprid vykazovaly na populacích z některých lokalit sníženou účinnost. Hodnocené populace krytonosce šešulového i dřepčíka olejkového byly velmi citlivé ke klasickým pyrethroidům, naopak neonikotinoidy na ně měly nedostatečnou účinnost, především thiacloprid. Citlivost populací blýskáčka řepkového i dřepčíka olejkového k účinné látce indoxacarb byla vysoká.
|
|
Zemědělství v rámci trvale udržitelného rozvoje agrárního sektoru
Frýdlová, Monika ; Boháčková, Ivana (vedoucí práce) ; Smutka, Luboš (oponent)
Zemědělství již od počátku lidstva patřilo k nejdůležitějším odvětvím a zaujímalo v hospodářství silnou pozici. Kromě toho, že zemědělství zajišťuje produkční funkci v závislosti na přírodních zdrojích a jejich kvalitě, rovněž utvářelo z historického pohledu krajinu. Počátky zemědělské činnosti nebyly spojeny s žádnými negativními environmentálními dopady. Zemědělství vznikalo v oblastech, které byly málo ekologicky zranitelné, negativní dopady, které se projevovaly, byly jen lokální a podobaly se přírodním narušením, dobou ani svojí periodicitou nemohly překročit meze, které by znamenaly trvalé poškození. Během tohoto období až do počátků industrializace bylo zemědělství dynamickým faktorem, který podporoval vývoj lidské společnosti. Během posledních dvou století prodělalo zemědělství velkou proměnu. Jak podotýká KIRCHENMANN et BIRD (2006), začátek přeměny zemědělství na průmyslový systém, je spojen s počátkem průmyslově vyráběného nářadí a strojů, s výrobou a používáním minerálních hnojiv a se zavedením strojní tažné síly (KOSTELANSKÝ et al., 2009). V prvních desetiletích 20. století se můžeme setkat s prvními publikovanými výstupy, které poukazují na poškození úrodnosti půdy, na změny v agroekosystémech, na zvýšení výskytu chorob a škůdců a snížení kvality potravin. Mnoho vědců nesouhlasilo se stále se zužujícím pohledem na přírodní systémy a procesy a jejich roli v zemědělství (HARWOOD, 1983). Jak podotýká RAMAN (2006) dopady industrializace zemědělství na okolní prostředí byly stále významnější. Především po 2. světové válce dochází k podpoře a rozvoji konvenčního zemědělství, v důsledku toho, že státy nebyly schopny soběstačně zajišťovat svoji zemědělskou produkci. Celosvětově docházelo k masivní intenzifikaci zemědělství, rozsáhlému používání průmyslových hnojiv a pesticidů, závlahám, střídavému obhospodařování zemědělské půdy a zavádění monokultur, které mají vliv jak na druhovou, tak i genetickou diverzitu. Tyto změny byly dány nízkými výrobními náklady a sledována byla pouze ekonomická hlediska. Díky intenzifikaci zemědělství se rychle zvýšily výnosy, na druhou stranu byly velmi rychle vyváženy negativními dopady na životní prostředí -- erozí půdy, znečištěním podzemních vod, zvýšeným výskytem plevelů a nemocí, které byly rezistentní vůči chemickým postřikům. Kritizováno bylo bezohledné využívání 2 technických zařízení. V posledních letech minulého století se naplno projevily problémy spojené s dlouhodobým rozvojem intenzivního způsobu zemědělské výroby. V reakci na tento nepříznivý vývoj vznikaly různé formy zemědělství, jejichž cílem je především šetrnost k životnímu prostředí s minimalizací používání chemických vstupů. Alternativní, ekologicky zaměřené zemědělské směry, kam lze zařadit i ekologické zemědělství, se rozvíjí od počátku minulého století. Ekologické zemědělství představuje takový systém hospodaření, který zakazuje používání syntetických hnojiv a pesticidů, využívá šetrné způsoby k potlačení plevelů, škůdců a chorob, přispívá k celkové harmonii agroekosystému a jeho biodiverzitě, upřednostňuje využívání obnovitelných zdrojů energie a recyklaci použitých surovin. Ekologické zemědělství tak plně odpovídá principům trvale udržitelného rozvoje zemědělství, které neplní pouze produkční funkci zemědělství, ale také mimoprodukční funkce. Trvale udržitelné zemědělství tedy představuje vícedimenzionální pojem, který v sobě zahrnuje jak oblast životního prostředí, ekonomie, tak společenských aspektů, které jsou vyjádřeny mnoha způsoby. Od 90. let minulého století se stále hledají způsoby, jak šíři zemědělské problematiky zjednodušit, kvantifikovat a jak ji posuzovat pomocí různých metod a zjednodušených modelů, které povedou jak k optimalizaci zemědělských produkčních systémů, tak budou využívány i jako podklad pro politické rozhodování v této oblasti. Za nejvhodnější nástroj k posuzování trvalé udržitelnosti jsou považovány indikátory, které umožňují srozumitelnou formou prezentovat často velmi složité jevy v jednotlivých agrosystémech. Indikátory jsou ve většině případů číselně vyjádřitelné a poskytují informace, které umožňují posoudit stupeň plnění cílů trvalé udržitelnosti v dané oblasti. Dnes známé soubory indikátorů byly a jsou stále vyvíjeny především v západních zemích, kde převládá intenzivní zemědělská činnost. Jen v Evropě existuje více než 40 metod pro hodnocení trvalé udržitelnosti zemědělství. GLIESMANN et al. (2010) uvádí, že na trvale udržitelné zemědělství je nutné pohlížet jako na živý proces vzhledem k neustále se měnícím podmínkám, než-li jako na určitý konečný stav. V oblasti zemědělství se tedy jedná o neustále hodnocení a vylepšování postupů hospodaření směřující k "zemědělství, které je ekologicky zdravé, ekonomicky životaschopné a sociálně spravedlivé". (FRANCIS at YOUNGBERG (1990)
|
host ::
