|
|
Kontaminace půd a sedimentů rizikovými kovy
Pidima, Tomáš ; Komendová, Renata (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá půdou a sedimenty z hlediska životního prostředí. Pro vybrané těžké kovy – kadmium, olovo a rtuť jsou uvedeny informace o jejich výskytu, vlastnostech a možných zdrojích kontaminace životního prostředí. Je také zmíněna legislativa zabývající se danou problematikou. Pro určené prvky jsou uvedeny limitní koncentrace v půdě a sedimentech, metodika jejich stanovení a principy nejčastěji používaných instrumentálních analytických metod.
|
|
|
Studie hospodaření s vodou v horní části Štinkovky
Svoboda, Vojtěch ; Vrba, Jan (oponent) ; Veselý, Jaroslav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá studií hospodaření s vodou v horní části vodního toku Štinkovka na základě vodohospodářské analýzy. V minulosti se v oblasti nacházela voda, která se nicméně v dnešní době ztrácí. V práci je proto provedena rekognoskace terénu, potřebná k vytipování problematických míst a odběru vzorků pro laboratorní rozbory, které posloužily pro splaveninovou studii. Od roku 2017 probíhá monitoring vodní hladiny pomocí ultrazvukového snímače. Navržená opatření mají zvýšit retenci vody v krajině a byla zhodnocena možnost sportovně-rekreační plavby na Předním rybníku s napojením na cyklostezku a zvýšení zájmu veřejnosti o oblast.
|
|
|
Stanovení těžkých kovů v půdách a sedimentech v oblasti Revúce
Kováč, Lukáš ; Vávrová, Milada (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Táto diplomová práca je zameraná na posúdenie miery kontaminácie pôdy a sedimentu rizikovými kovmi v oblasti Jelšava, v ktorej je hlavným znečisťovateľom životného prostredia magnetizový závod. Odber vzoriek pôd a sedimentov boli uskutočnené v troch ročných obdobiach. Odbery boli rozvrhnuté tak, aby reprezentovali rôzne ročné obdobia a aby bol zohľadnený vplyv ročných období na získaných hodnotách koncentrácie v pôde a v sedimente. Odberové miesta boli vyberané podľa rôznej vzdialenosti od závodu a rôzneho zaťaženie cestnou dopravou. V každom z odobraných vzoriek boli stanovené koncentrácie prvkov medi, olovo, zinku, niklu, mangánu, ortute, kadmia a vanádu. Meď, olovo, zinok, nikel a mangán boli analyzované atómovou absorpčnou spektrometriou s atomizáciou v plameni (F AAS), kadmium a vanád boli stanovené metódou atómovej absorpčnej spektrometri s elektrotermickou atomizáciou (ET AAS). Pre stanovenie ortuti bol použitý analyzátor ortuti (AMA).
|
|
|
Vliv sedimentů na hydrologické podmínky toku
Winkler, Stanislav ; Šelepa, Milan (oponent) ; Marton, Daniel (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá problematikou sedimentů a jejich vlivu na hydrologii v tocích. Práce může sloužit jako příručka pro zajištění teoretických znalostí v oblasti sedimentů, způsobu jejich měření a strategie monitorování. Jako výchozí materiál byla použita metodika měření z university BOKU Vídeň. Jejich mnohaleté zkušenosti a poznatky v oblasti měření sedimentů jsou neocenitelné a budou použity při projektu SEDECO – Sedimenty a ekosystémové služby ve vzájemném působení s povodněmi a suchem v pohraniční oblasti AT – CZ financovaného pomocí INTERREG AT – CZ.
|
|
|
Živinová bilance rybníka Rožmberk a jeho vliv na kvalitu vody řeky Lužnice
MONDEKOVÁ, Aneta
Tato diplomová práce se věnuje živinové bilance rybníka Rožmberk za roky 2020-2021 a jeho vlivu na řeku Lužnice. Vzhledem k silně eutrofnímu stavu rybníka způsobený řadou znečisťujících vlivů, jako nedostatečně vyčištěné odpadní vody z ČOV Třeboň či vyústění odpadních vod z velkovýkrmny prasat R.A.B, byl rybník Rožmberk vyhodnocen jako hlavní zdroj fosforu pro VN Orlík. Řeka Lužnice protékající Rožmberkem transportuje živinově bohatou vodu dál, až do VN Orlík. Dále je tato práce věnována průzkumu sedimentů a fosforu v něm obsažený, jako vnitřní zdroj fosforu v rybníce. Cílem této práce je vyhodnotit živinovou bilanci za zmíněné roky a porovnat s předchozími roky bilančního monitoringu k aktuální situaci na Rožmberku. Poslední propočet látkové bilance byl v roce 2014, a proto je důležité zjistit, jaká je situace na rybníce aktuálně. Data pro účely této práce byla získaná pravidelným, bilančním monitoringem státního podniku Povodí Vltavy v rámci 14denních intervalů. Na základě výsledků získaných touto prací, kdy rybník vykazoval negativní retenci, tj. víc fosforu odteklo, než se do rybníka dostalo s přítoky, lze konstatovat, že rybník Rožmberk je významným hráčem ovlivňující kvalitu vody v povodí Lužnice. V rybníce se uplatňují vnitřní procesy, kdy se rybník vypořádává se starou ekologickou zátěží, vzhledem k značnému množství fosforu uloženého v sedimentu. Rybník Rožmberk ukazuje, že látkové bilance jsou nepostradatelné ke zjištění skutečných poměrů v rybnících. K navrhujícím opatřením zlepšování kvality vod v rybnících se bez těchto informací neobejdeme.
|
|
|
Optimalizace podmínek stanovení sorpčních vlastností dnových sedimentů
Ramešová, Lucie ; Hanslík, Eduard (vedoucí práce) ; Pivokonský, Martin (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Lucie Ramešová Přírodovědecká fakulta Květen 2014 Ústav pro životní prostředí a VÚV T.G.M. v.v.i. OPTIMALIZACE PODMÍNEK STANOVENÍ SORPČNÍCH VLASTNOSTÍ DNOVÝCH SEDIMENTŮ ABSTRAKT Cílem diplomové práce byla optimalizace podmínek laboratorního stanovení distribučních koeficientů radionuklidů v systému sediment-voda. Výsledky práce budou uplatněny v úkolu Výzkum vlivu nehody jaderné elektrárny Temelín na kontaminaci vodního prostředí řek Vltavy a Labe, který byl podpořen Ministerstvem vnitra. Po nalezení optimální metodiky pro sorpční pokusy bude tato metodika aplikována při experimentech s reálnými vzorky sedimentů a jim odpovídající povrchové vody odebranými z různých lokalit na řece Vltavě a Labi. Cílem celého projektu je přispět k tvorbě krizového scénáře havárie jaderné elektrárny Temelín a jejích případných účinků na vodní prostředí Vltavy a Labe. Zejména jde o zodpovězení otázky, k jakým procesům by docházelo v nádržích a vodních tocích při kontaminaci produkty jaderného štěpení a aktivace, zda a u kterých produktů by docházelo spíše k adsorpci a sedimentaci a u kterých by se dal spíše předpokládat transport do dolních částí povodí. Praktická část práce sestává ze čtyř dílčích a jednoho doplňkového pokusu, ve kterých byly používány především 137 Cs a 60 Co jako zástupci...
|
|
| |
|
|
Vliv městského odvodnění na obsah těžkých kovů ve vodních ekosystémech
Darmovzalová, Marie ; Komínková, Dana (vedoucí práce) ; Hořická, Zuzana (oponent)
Městské toky jsou ovlivněny řadou lidských aktivit. Diplomová práce se zabývá vlivem dešťové kanalizace na obsah toxických kovů v drobném pražském toku. Sledovanou lokalitou je Zátišský potok, který se nachází v Praze-Hodkovičkách a ústí z pravé strany do Vltavy. Tok je 3080 m dlouhý a má přirozený průtok u ústí 1,9 m3 /s. Do Zátišského potoka je přivedeno 7 zaústění dešťové kanalizace a jsou na něm vybudované 3 dešťové usazovací nádrže. Tok byl sledován od dubna 2009 do června 2010, za tuto dobu bylo uskutečněno 6 odběrů. Monitorováno bylo7 odběrových míst, která byla zvolena tak, aby bylo možné sledovat vliv zaústění dešťových kanalizací, tzn. nad a pod zaústěním dešťové kanalizace a dešťových usazovacích nádrží. Vliv dešťové kanalizace na obsah toxických kovů v ekosystému vodního toku, byl posouzen na základě odběru a analýzy vzorků vody, sedimentu, bentických organismů a nárostů. Vzorky sedimentu a vodních organismů byly ještě před analýzou vysušeny lyofilizací a rozloženy v mikrovlnné peci v kyselině dusičné s přídavkem peroxidu vodíku. Obsah kovů byl posléze stanovován atomovou absorpční spektrometrií pomocí přístroje Solaar S. Celkem bylo sledováno 9 kovů - kadmium, olovo, nikl, chrom, měď, zinek, hliník, mangan a železo. Výsledky práce ukazují, že nejvýraznější překročení norem...
|
|
|
Chemismus vody a sedimentů fluviálních jezer Labe
Chalupová, Dagmar ; Janský, Bohumír (vedoucí práce) ; Jelínek, Emil (oponent) ; Benešová, Libuše (oponent)
Předkládaná práce je zaměřena na problematiku fluviálních jezer v Polabí, které bylo již od středověku značně ovlivňováno lidskou činností. Stará říční ramena, která jsou velice cennými ekosystémy přispívajícími ke stabilitě říčního ekosystému, dokladují nejen změny toku Labe, ale vzhledem k ukládání řady škodlivin vypovídají i o průmyslovém znečištění, kterému byla řeka především v 2. polovině 20. století z důvodu nedostatečných opatření na průmyslových zdrojích kontaminace vystavena. V rámci tohoto výzkumu bylo podrobně studováno 5 starých říčních ramen v úseku mezi Hradcem Králové a Mělníkem, která se vzájemně lišila intenzitou komunikace s řekou, vzdáleností od významných zdrojů průmyslového znečištění a využitím okolních pozemků. Výzkumné práce zahrnovaly morfometrická a batymetrická měření, sledování hydrologického režimu, sezónní měření ve vodním sloupci a pravidelné analýzy povrchových vzorků vody. Z důvodu zjištění starších antropogenních zátěží byly v jezerech odebrány profily sedimentu v délce, kterou použitá technika umožňovala. Kromě zrnitostních rozborů jednotlivých vrstev byl stanoven obsah organického uhlíku a koncentrace vybraných kovů a arzénu (Ag, Cd, Cr, Cu, Fe, Hg, Mn, Pb a Zn). Hodnocení povrchových vzorků vody prokázalo podobnost starých ramen, která byla stále spojena s...
|
|
| |
host ::
RSS.