|
|
Vývoj protiteroristické politiky EU v období 2001-2011
Kousalíková, Kristýna
Bakalářská práce se zabývá analýzou vývoje protiteroristické politiky Evropské unie po útocích 11. září 2001 a celkovým zachycením unijního postoje vůči terorismu v průběhu prvního desetiletí od těchto útoků. V rámci vybraného období se zaměřuje na vývoj po dalších nejvýznamnějších útocích tohoto desetiletí – v Madridu (2004) a Londýně (2005). Pomocí komparace analyzuje hlavní rozdíly v reakcích EU na útoky, které byly spáchány mimo a uvnitř EU. Hlavním cílem práce je zachycení unijního postoje k teroristické hrozbě ve zvoleném období, na základě analýzy přijímaných protiteroristických nástrojů. Na závěr práce srovnávám přístup EU k boji proti terorismu s přístupem USA, jakožto globálním protiteroristickým aktérem a významným spojencem EU.
|
|
|
Platform governance triangle: The case of the EU Regulation on preventing the dissemination of illegal terrorist content online
Miksová, Karolína ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Rosendorf, Ondřej (oponent)
Magisterská diplomová práce se zabývá vztahem mezi Evropskou unií a soukromými aktéry a soustředí se na představení debaty kolem Nařízení Evropské unie o prevenci šíření teroristického obsahu online. Magisterská diplomová práce aplikuje analytický rámec "platform governance triangle" a snaží se odpovědět na otázku, zdali je možné, aby Nařízení Evropské unie bylo efektivní. Výzkum tvrdí, že efektivita Nařízení závisí na kompetencích jednotlivých aktérů, legitimity Nařízení a toho, zda bylo diskutováno během rozhodovacího procesu a v neposlední řadě na tom, jaká byla dynamika mezi aktéry během negociací a jaké monitorovací a donucovací prostředky jsou nastaveny. Výzkum ukazuje, že Evropská unie je velmi kompetentní v nezávislosti, reprezentativnosti a expertíze díky práci Evropských specializovaných agentur. Soukromí aktéři mají zase jedinečné kompetence omezit šíření teroristického obsahu na Internetu. Díky obsahu Nařízení a tomu, že se do rozhodovacího procesu zapojili různí aktéři, by bylo možné považovat Nařízení za legitimní. Na závěr, Evropská unie nastavila takové monitorovací a donucovací mechanismy, díky kterým by bylo možné považovat Nařízení za efektivní. Klíčová slova protiteroristická politika, Evropská unie, soukromé subjekty, platform governance triangle, teroristický obsah online...
|
|
|
Národní zájem? Analýza sekuritizační strategie české bezpečnostní politiky v rámci boje proti terorismu
Hvězda, Martin ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Bahenský, Vojtěch (oponent)
Zkoumání bezpečnostní politiky se v různých variacích pravidelně zabývá otázkou, co ten který aktér chce prosazovat v domácí nebo mezinárodní politice, jinými slovy, co je jeho zájmem. Termín "národní zájem" není abstraktní kategorií a rétorickým obratem legitimizujícím vládní kroky před veřejností či vůči politické opozici. Jedním z cílů předkládané práce je představit koncept národního zájmu jako užitečný nástroj umožňující bližší zkoumání tvorby domácí politiky v bezpečnostním kontextu. Naším hlavním tematickým zaměřením, v němž zkoumáme utváření národního zájmu, je česká protiteroristická politika v kontextu reakce české vlády a bezpečnostních složek na teroristické útoky proběhnuvší v Paříži na podzim 2015 a v Bruselu v březnu následujícího roku. Mimořádné opatření po útocích v Bruselu v podobě nasazení Armády ČR plnící úkoly policie v rámci smíšených hlídek ve třech českých městech pro nás představuje klíčový projev protiteroristické politiky, jehož utváření dále zkoumáme. Hlavní motivací je vysvětlení příčin, proč došlo ke zmíněnému bezpečnostnímu opatření, které v této podobě nemá v historii ČR obdoby. Docházíme k závěru, že se jedná o výsledek komplexního sekuritizačního procesu v českém bezpečnostním diskurzu, na nějž vláda reagovala těmito opatřeními. Z hlediska teoretických představ...
|
|
|
Komparácia stratégií EÚ a USA v boji proti terorizmu
Mikulová, Kristína
Hlavním cílem diplomové práce je komparace protiteroristických politik EU a USA. První část je zaměřena na teoretické hledisko práce. Analytická část je soustředěna na vývoj protiteroristických politik a jejich klíčové dokumenty s důrazem na období po 11. září 2001. Konec analytické části vede k interpretaci jednotlivých strategií pomoci kvalitativní analýzy protiteroristických politik. Následně je použita metoda komparace pro pochopení odlišností politik obou aktérů.
|
|
|
Evropská unie a problematika mezinárodního terorismu
Pastyříková, Jolana
Hlavním cílem diplomové práce je analýza problematiky současného mezinárodního terorismu v EU. V první části se práce zabývá teoretickým vymezením terorismu, který je pro pochopení celé práce nezbytný. Druhá část se soustředí na vývoj protiteroristické politiky EU a přijatá opatření v boji proti terorismu. Konec této části je zaměřen na spolupráci EU a USA, která je po útocích 11. září 2001 zcela logická. Poslední část nám nabídne pohled na současný mezinárodní terorismus v EU a hrozby s nimi spojené. Následně budou tyto hrozby analyzovány a doplněny o jejich možná řešení.
|
|
|
Trestněprávní úprava ochrany před terorismem v České republice
Janoušková, Kristýna ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
1 Trestněprávní úprava ochrany před terorismem v České republice Abstrakt Diplomová práce pojednává o trestněprávní úpravě ochrany před terorismem v České republice. Jejím cílem je tuto trestněprávní úpravu charakterizovat, a to včetně vybraných souvisejících témat. Práce je členěna do čtyř kapitol. Autorka čtenáře nejprve uvede do problematiky terorismu krátkým historickým exkurzem, následně se zaměří na různé definice pojmu terorismus a rozebírá jeho charakteristické znaky, principy, druhy, formy a uvádí jej v kontextu s organizovaným zločinem a extremismem. Druhá kapitola se zabývá nástroji ochrany před terorismem. Podstatným pojmem v této souvislosti je tzv. antiterorismus či protiterorismus, představující souhrn opatření a aktivit s cílem prevence, potlačení a odstraňování následků teroristických akcí a uplatňovaný prostřednictvím tzv. protiteroristické politiky. V první řadě je v této kapitole analýzou jednotlivých teroristických hrozeb a jejich relevancí pro Českou republiku kladně zodpovězena otázka potřebnosti nástrojů ochrany před terorismem, již dokládá i podkapitola věnující se fenoménu osamělých vlků a zahraničních bojovníků. Posléze jsou představeny dvě základní koncepce protiteroristické politiky, strategie boje proti terorismu a obecná charakteristika protiteroristické politiky. Ta uvádí...
|
|
|
Securitization of education in contemporary Europe
Lehutová, Kristína ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
Cílem práce je analyzovat současný stav navrhovaných politik pro řešení otázky radikalizace v Evropě. Konkrétněji se práce zabývá tématem boje proti radikalizaci prostřednictvím vzdělávání. Práce poukazuje na to, jak bezpečnostní diskuze v Evropě mění chápání vzdělávacích institucí a jejich roli v politikách proti radikalizaci. V minulosti se státy v Evropě musely zabývat různými formami násilí způsobovanými buď separatistickými hnutími nebo jinými radikálními a extremistickými ideologiemi. Problém občasného výskytu násilí bohužel v Evropě pořád není vyřešen. Ve vztahu k tématu radikalizace je role vzdělávacích institucí vnímána jako významná v boji proti radikalizaci. Jsou považovány za hlavní instituce schopné podporovat sociální inkluzi a kritické myšlení studentů v době globalizace a modernizace internetových technologií. Z těchto důvodů by vzdělávací instituce měli být zodpovědné za ochranu evropských studentů a žáků a jejich prevenci před vlivem extremismu. Tato práce však poukazuje, že toto chápání nepředstavuje jediný způsob vlád, jak čelit radikalizaci s pomocí sektoru vzdělávání. Role vzdělávacích institucí je lépe popsána jako směs více politik. Na jedné straně se to týká politiky,která podporuje vzdělávání k sociálnímu začleňování, toleranci, k zásadám demokracie a otevřené diskuse. Na...
|
|
|
Komparace protiteroristických politik USA vůči al-Káidě a Islámskému státu
Kopecká, Anna - Marie ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Doboš, Bohumil (oponent)
Tato práce se zabývá komparací protiteroristických politik Spojených států amerických vůči organizacím al-Káida a Islámský stát. Srovnává přístupy amerických vlád v období od 11. září 2001 do konce roku 2014, kdy je ukončena operace Enduring Freedom v Afghánistánu a od června 2014, kdy je zahájena operace Inherent Resolve v Iráku, do konce roku 2016. Práce charakterizuje podobnosti a odlišnosti jednotlivých strategií. Zároveň se snaží odpovědět na otázku, zda byl přístup vůči al-Káidě tvrdší než vůči Islámskému státu. Protiteroristické politiky jsou zde srovnávány na základě tří kritérií, jimiž jsou použité vojenské prostředky, kooperace s mezinárodními aktéry a extra-legalismus. V první části se práce zabývá koncepty terorismu a counter-terrorism. V další části jsou samostatně analyzovány oba přístupy a následně porovnány. Závěr práce shrnuje poznatky a zároveň se snaží interpretovat, co vedlo vlády Spojených států k odlišnostem v přístupech.
|
|
|
An Analysis of Counter-Terrorism Strategies in Indonesia and Saudi Arabia
Buroňová, Zuzana ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Beneš, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje protiteroristickým strategiím, které jsou používány v Indonésii a Saudské Arábii. Jelikož je výzkum soustředící se na protiteroristické strategie v nezápadním světě omezen, je cílem této diplomové práce přispět k rozšíření tohoto výzkumu. Práce nejprve představí pojem terorismus a analyzuje protiteroristické modely (kriminální, válečný a zdravotní model), které jsou k nalezení hlavně v Západní literature. Práce obsahuje I kritiku na tyto modely a pokus vytvořit model alternativní, jelikož ty současné jsou shledány nedostatečné i pro Západní protiteroristické snahy. Také je zde zaměření na další protiteroristické strategie jako například boj proti financování terorismu a sekce na deradikalizaci, která je take významnou součástí protiteroristických strategiíí. Dále se diplomová práce soustředí na dvě paralelní případové studie Indonésie a Saudské Arábie. Práce zkoumá jejich protiteroristické strategie. Nejprve představí character zemí, hrozby jakým čelí a útoky, které proběhly na jejich území a poté analyzuje opatření použitá v boji proti terorismu. Poté co analyzuje všechny aspekty jejich protiteroristických snah - legislativa, spolupráce, deradikalizace, vojenské metody atp., je na obě země aplikován alternativní model, aby práce zjistila, zda je vhodný i pro...
|
|
|
U.S.-Saudi Counterterrorism Cooperation after 9/11
Pánek, Robin ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Bureš, Oldřich (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem měnícího se charakteru teroristické hrozby na zahraniční politiku Spojených států v době vlády prezidenta Baracka Obamy v oblasti Blízkého východu, společně s dopadem změn v této zahraniční politice na spolupráci a vztahy mezi Spojenými státy a Saúdskou Arábií. Měnící se povaha teroristické hrozby je analyzována především na příkladu Islámského státu v Iráku a Levantě a analyzovány jsou i okolnosti jeho vzestupu, tedy události Arabského jara. Průběh těchto událostí je ukázán v případě zemí důležitých pro současnou zahraniční politiku USA v regionu, tedy v případech Egypta, Sýrie, Saúdské Arábie a Jemenu a zahraniční politika Spojených států je analyzována v souvislosti s reakcí na tyto události. Je ukázán posun v této zahraniční politice, spojený se změnami v protiteroristické politice zapříčiněné změnou v povaze teroristické hrozby. Výsledná zahraniční politika je analyzována pomocí Analýzy zahraniční politiky a jejích modelů, díky nimž je vysvětlen znatelný rozpor v Obamově administrativě ve vztahu k Blízkému východu. Poslední kapitola se věnuje především spolupráci Spojených států se Saúdskou Arábií a saúdskému vztahu k terorismu. Jsou ukázány saúdské protiteroristické postupy, společně s vojenskou intervencí v Jemenu. Spolupráce se Spojenými státy je...
|
host ::
RSS.