|
|
CITES rostliny v kosmetických přípravcích
JAKUBCOVÁ, Claudia
TTato práce se zabývá vlastnostmi ohrožených druhů rostlin zařazených v přílohách CITES, které jsou obsaženy v kosmetických přípravcích na českém trhu a charakteristikou těchto produktů. Pomocí dotazníků byl zjišťován postoj a odpovědnost firem k problematice ochrany životního prostředí a hodnocení těchto kosmetických produktů uživateli. Celkem bylo zjištěno 20 druhů v 90 kosmetických produktech, z čehož 12 zástupců bylo z čeledi vstavačovitých, dva druhy kaktusů (Selenicereus grandiflorus, Opuntia ficus-indica), ženšen (Panax ginseng, Araliacaee), Aloe ferox (Asphodelaceae), Euphorbia antisyphilitica (pryšcovité), Aniba roseadora (Lauraceae), Aquilaria malaccensis (Thymelleaceae), Cyathea medullaris (Cyatheaceae). Nebyl zjištěn žádný případ sběru ve volné přírodě na původních lokalitách. Vše nasvědčuje tomu, že rostliny využívané v kosmetice se pěstují, tudíž není porušována úmluva CITES. Uživatelé byli s kosmetickými výrobky spokojení.
|
|
|
Návrh projektové výuky v prostředí školní zahrady k tématu klimatizační role vegetace v krajině
ŽEJDL, Matěj
V rámci práce byla navržena projektová výuka na téma úloha vegetace v koloběhu vody v krajině, jež byla vyzkoušena v praxi. Součástí výuky je měření teploty vzduchu a relativní vzdušné vlhkosti na různých stanovištích, díky čemuž mohou žáci vidět rozdíl mezi stanovišti a v úlohách projektové výuky se zamyslet nad tím, jakou roli v těchto rozdílech hraje vegetace a jakým způsobem rostliny hospodaří s vodou. Práce se věnuje výzkumu meteorologických a biologických podmínek vhodných pro uskutečnění výukového programu. Stručně také shrnuje postoj respondentů k hodinám přírodopisu a jejich znalosti týkajících se tématu v uskutečněné výuce zjištěné pomocí dotazníkového šetření.
|
|
|
Rostliny jako modelové organizmy pro přírodovědná bádání žáků 1. stupně ZŠ
JINDROVÁ, Aneta
Badatelsky orientované vyučování představuje jednu z cest pro atraktivní vyučování (nejen) přírodovědných předmětů. Na 1. stupni základní školy je příležitostí pro rozvíjení badatelských kompetencí žáků. Rostliny jsou vhodným materiálem, se kterým lze provádět jednoduché experimenty, pozorování a badatelské aktivity. Cílem práce je jednak nalézt možnosti využití rostlinného materiálu v přírodovědných bádáních žáků během vyučování, ale spolu s tím zhodnotit, jak badatelské aktivity přijímají žáci, jak jsou schopni takové úlohy řešit a jak jsou při řešení badatelských úloh kreativní. Práce by měla ukázat možnosti, jak lze kombinovat standardní úlohy založené na pozorování rostlin s úlohami založenými na různých úrovních badatelské aktivity žáků. Diplomová práce je rozdělená na teoretickou a praktickou část. Řešení práce je realizováno ve čtyřech krocích. V prvním kroku je analyzováno učivo a obsah vybraných učebnic se zaměřením na problematiku učení o živé přírodě, ve druhém kroku je představena vzdělávací nabídka, v dalším kroku je provedeno ověření navržené vzdělávací nabídky se současným sledováním a analýzou způsobu žákovského řešení badatelských úloh a kreativity žáků. V posledním kroku jsou vyhodnoceny výsledky šetření a interpretována získaná data. Tato diplomová práce byla vypracována v rámci projektu GAJU 123/2019/S.
|
|
|
Přírodní materiály v předmětu Praktické činnosti na 1. stupni venkovské ZŠ
BARTOŠOVÁ, Martina
Tématem diplomové práce je "Přírodní materiály v předmětu Praktické činnosti na 1. stupni venkovské ZŠ. V úvodu jsou vymezeny cíle a úkoly diplomové práce. Teoretická část je věnována pojetím, cílům a výstupním kompetencím v technické a environmentální výchově na 1. stupni. Zabývá se popisem známých i méně známých přírodnin a charakteristikou různých pracovních technik při práci s přírodními materiály. Nedílnou součástí teoretické části je popis venkovské základní školy v obci Malonty. V praktické části je navrženo deset didaktických námětů pro práci s přírodními materiály. Některé z nich byly realizovány v praxi a jejich efektivita byla ověřována formou dotazníků pro děti.
|
|
| |
|
|
Proteiny teplotního šoku a tolerance rostlin proti vysokoteplotnímu stresu
Ott, Kristián ; Hála, Michal (vedoucí práce) ; Konrádová, Hana (oponent)
V souvislosti s probíhající klimatickou změnou dochází ke zvyšování průměrných teplot. Tento problém se týká hlavně zemědělství a produkce potravin, neboť rostliny obecně špatně snáší teploty okolí vyšší než 40 řC. Pokud by docházelo ke snižování výnosů v zemědělství, mohlo by to ohrozit globální produkci potravin pro stále se zvyšující světovou populaci. Organismy obecně si vyvinuly mnoho mechanismů adaptace na stres. Mezi jednu z jejich evolučních adaptací na vysokoteplotní stres patří i produkce proteinů tepelného šoku (HSPs). HSPs jsou velmi konzervovaná skupina proteinů vyskytující se jak u prokaryot, tak u eukaryot. Tato práce zpracovává současné znalosti o HSP a jejich funkci (nejen) při vysokoteplotním stresu hlavně u rostlin, ale některé poznatky zmíněné v této práci byly zjištěny i na jiných organismech. Na začátku práce je zpracován úvod k tepelnému stresu a to, jak rostliny mohou vnímat okolní teplotu. Dále se obecně zabývá mechanismem indukce HSPs a jejich klasifikací, strukturou a mechanismem účinku. V poslední kapitole je zmíněna potenciální možnost využití HSPs v zemědělství a medicíně v budoucnosti.
|
|
| |
|
|
Elektroforetické stanovení oxidované a redukované formy glutathionu v rostlinném materiálu
Durychová, Eva ; Křížek, Tomáš (vedoucí práce) ; Kubíčková, Anna (oponent)
Tato práce vychází z dříve publikované metody pro stanovení dvaceti proteinogenních aminokyselin pomocí kapilární elektroforézy s bezkontaktní vodivostní detekcí a zabývá se možností jejího využití ke stanovení oxidované (GSSG) a redukované (GSH) formy glutathionu s aminokyselinami. Teoretická část se nejdříve věnuje stručnému představení vlastností a významu glutathionu a jeho stabilizací vůči autooxidaci, konkrétně alkylací pomocí N-ethylmaleimidu (NEM) vázajícím se na GSH za vzniku alkylované formy (GSH-NEM). Dále se věnuje stručnému souhrnu dostupných metod k stanovení glutathionu, s detailnějším zaměřením na již vyvinuté metody kapilární zónové elektroforézy. Na závěr ve zkratce představuje elektroforetickou metodu pro stanovení dvaceti proteinogenních aminokyselin, ze které tato práce vychází. V praktické části se nachází postup, s jakým bylo zaváděno stanovení obou forem glutathionu do metody pro stanovení proteinogenních aminokyselin. Nejprve byla testována zjednodušená, časově méně náročná metoda v kratší 50,0 cm kapiláře bez hydroxyethylcelulózy, kde byly obě formy glutathionu separovány na základní linii během 10 minut. U této metody byly zjištěny relativní směrodatné odchylky ploch píků (GSH 2,1 %; 1,2 GSSG %; GSH-NEM 2,2%) a jejich migračních časů (GSH 0,56 %; GSSG 0,59 %; GSH-NEM 1,31...
|
|
|
Přírodní látky potenciálně ovlivňující neurodegenerativní onemocnění
Mňuková, Daniela ; Opletal, Lubomír (vedoucí práce) ; Suchánková, Daniela (oponent)
Mňuková D.: Přírodní látky potenciálně ovlivňující neurodegenerativní onemocnění. Diplomová práce, Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmakognozie a farmaceutické botaniky, Hradec Králové 2022, 88 s. Tato rešeršní diplomová práce čerpá především ze zahraniční odborné literatury. Poskytuje přehled dosud prozkoumaných významných přírodních látek, které potenciálně ovlivňují neurodegenerativní onemocnění. V první části práce jsou popsána nejčastější neurodegenerativní onemocnění, jejich charakteristika, epidemiologie, patogeneze a klinický obraz. Mezi tato onemocnění patří Alzheimerova choroba, Parkinsonova nemoc, demence s Lewyho tělísky, multisystémová atrofie, Pickova nemoc a další tauopatie, Huntingtonova choroba, spinocerebelární ataxie a amyotrofická laterální skleróza. V druhé části diplomové práce jsou uvedeny přírodní látky, které byly v posledních dvou desetiletích zkoumány v preklinických a klinických studiích pro svůj potenciál příznivě ovlivnit neurodegenerativní onemocnění. V poslední části je diskutován přínos těchto přírodních látek pro terapii a prevenci neurodegenerativních onemocnění. Klíčová slova: neurodegenerativní onemocnění, přírodní sloučeniny, Alzheimerova choroba, bioaktivní sloučeniny
|
|
|
Příprava mikrobiálních, rostlinných a řasových extraktů využitelných do dětské kosmetiky
Janderová, Šárka ; Dzurická, Lucia (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývala přípravou kosmetického produktu pro děti s přídavkem aktivních látek ze sinic, mikrořas a rostlin. V teoretické části byla vypracována rešerše, která shrnuje základní informace o těchto organismech. Byly zde shrnuty antioxidační látky, které jsou v těchto organismech obsaženy. V praktické části bylo ze sinic, řas a rostlin připraveno několik druhů extraktů, které byly následně charakterizovány. Měřen byl obsah fenolických látek, chlorofylů, celkový obsah karotenoidů spektrofotometricky, obsah rozpustných proteinů dle Hartree-Lowryho a profil mastných kyselin v biomase pomocí GC. Dále byl měřen SPF faktor pomocí spektrofotometrické metody a hodnota dopočítávána pomocí Mansurovy rovnice a antioxidační aktivita pomocí metody TEAC. V závěru práce byly vybrány dva nejlepší extrakty, které byly použity pro přípravu kosmetických emulzí. Ty byly následně testovány v senzorické analýze po dobu dvou týdnů.
|
host ::
RSS.