|
|
Reintrodukce motýlů (Lepidoptera)
Štochlová, Tereza ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Straka, Jakub (oponent)
Tato práce se zabývá jedním ze způsobů aktivní ochrany organismů - reintrodukcemi. Ty spo- čívají v opětovném vypuštění druhu na místě jeho historického výskytu, ze kterého vymizel. Reintrodukční snahy se většinou v rámci živočichů zabývají obratlovci, právě proto se však tato práce zaměřuje na skupinu bezobratlých, a to denní motýly (Rhopalocera). Cílem práce bylo tedy udělat rešerši předchozích experimentů, zhodnotit použité postupy a zjistit, jaký je postup správně provedené reintrodukce motýlů. Tento proces sestává z mnoha důležitých kroků. Nej- prve je nutné vybrat vhodný druh, tedy takový, který je na ústupu a má omezené disperzní schopnosti, a dále zajistit vyhovující lokalitu pro vypuštění jedinců. Ta by měla především spl- ňovat biotopové nároky, požadavky na početnost živné rostliny a být dostatečně velká. Pokud kvalita vybrané lokality není dostačující, je potřeba toho dosáhnout pomocí managementu, nej- častěji výsevem živných rostlin, kosením nebo zavedením pastvy. Dalším krokem je výběr do- norské populace, která by měla být stabilní a geneticky variabilní. Zároveň také musí být gene- ticky i ekologicky příbuzná původní, vyhynulé populaci. Po převozu a vypuštění postačujícího množství jedinců je nezbytné provádět dlouhodobý monitoring a na jeho základě případně upra- vit management...
|
|
|
Klíčivost a vzcházivost semen kosatce sibiřského (Iris sibirica L.) v závislosti na typu managementu
HOŘEJŠÍ, Edita
Touto prací navazuji na bakalářskou práci, která se věnovala produkčním vlastnostem kosatce sibiřského. Pozornost v diplomové práci byla věnována hlavně reprodukčním vlastnostem. Byla zkoumána klíčivost semen kosatce sibiřského sebraných v letech 2015 a 2016 na lokalitě pod rybníkem Dolní Stržený u Dlouhé Lhoty v okrese Tábor. Před testem klíčivosti byla semena rozdělena do několika skupin. Každá skupina podstoupila určitý druh ošetření ponechání bez zásahu, skarifikace (mechanické narušení osemení), tepelná stratifikace a chladová stratifikace. Dále byl proveden terénní pokus vzcházivosti semen, který byl založen na téže lokalitě. Tento pokus probíhal od září 2016 do srpna 2017. Cílem bylo zjistit nejvhodnější druh managementu (bez zásahu, kosení s odstraněním biomasy, kosení s odstraněním biomasy a disturbance povrchu), který by podporoval klíčení semen a následné uchycení semenáčků. Na lokalitě byly také provedeny fytocenologické snímky. Díky testu klíčivosti na Petriho miskách bylo zjištěno pozitivní působení skarifikace na klíčení semen. Během měření bylo zjištěno, že semena z roku 2016, hodně plesnivěla. Semena z roku 2015, která byla uchována delší dobu, vykazovala lepší klíčivost. Toto zjištění ukazuje, že semena potřebují být skladována po určitou dobu, než budou vyseta. Při testu vzcházivosti semen v lučních podmínkách vzešlo po jednom roce pozorování šest jedinců kosatce sibiřského, a to na čtverci, který byl ponechán bez zásahu. Na zbylých čtvercích s různými managementovými zásahy semenáčky nevzešly. Výsledek z lučního přisévání nelze zevšeobecňovat. Na druhou stranu, na základě laboratorních testů, lze konstatovat, že skarifikace semen by mohla pomoci v cílené repatrializaci tohoto druhu v přírodě. Všechna získaná data byla předmětem diskuse a byla formulována doporučení.
|
|
|
Analýza životaschopnosti ohrožených druhů zvířat v České republice
Šťastná, Andrea ; Helman, Karel (vedoucí práce) ; Bašta, Milan (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou životaschopnosti vybraných ohrožených druhů zvířat v České republice. Práce je rozdělena na dvě hlavní části, kterým předchází definice analýzy životaschopnosti populace a obecný popis ochrany druhů. První část obsahuje stochastický model, který simuluje možné scénáře vývoje velikosti populace rysa ostrovida na území České republiky. Pro tvorbu tohoto modelu byl využit software Vortex. Druhá část je zaměřena na analýzu časových řad populací koroptve polní a ledňáčka říčního, kde byla data získána z České společnosti ornitologické. Tato analýza se snaží identifikovat vlivy, které mohou ovlivňovat životaschopnost obou druhů.
|
|
|
Diverzita a taxonomie rodu Steccherinum v České republice
Geigerová, Tereza ; Koukol, Ondřej (vedoucí práce) ; Borovička, Jan (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá výskytem a taxonomií rodu Steccherinum na území České republiky. Zástupci rodu Steccherinum jsou kornatcovité houby z čeledi Meruliaceae vyznačující se ostnitým hymenoforem, malými sporami a inkrustovanými pseudocystidami. Na základě revize herbářových položek a studia vlastních sběrů bylo na území České republiky potvrzeno alespoň 9 druhů tohoto rodu. V rámci této práce byla provedena analýza úseků ITS a LSU nrDNA, která posloužila k vytvoření fylogenetických stromů ukazujících příbuzenské vztahy rodu Steccherinum i rodů blízce příbuzných. U druhu S. ochraceum s. l. byly měřeny vybrané znaky (počet ostnů, jejich délka, velikost spor a velikost pseudocystid) a následně pozorována jejich morfologická variabilita u jednotlivých plodnic a v závislosti na podmínkách prostředí (substrátu a nadmořské výšce). Morfologie některých jedinců byla následně srovnána i s molekulárními daty. V rámci S. ochraceum s. l. byly definovány dva clady, přičemž rozdíly mezi nimi je pravděpodobně možné přičíst vnitrodruhové variabilitě. Na základě fylogenetické analýzy se nepodařilo separovat druh S. rhois jako samostatný. Z výsledků nevyplývá závislost morfologie plodnic na podmínkách prostředí. Součástí práce jsou mapy výskytu jednotlivých druhů rodu Steccherinum na území České republiky.
|
|
|
Human preference to animal species and its impact on species conservation
Marešová, Jana ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Komárek, Stanislav (oponent) ; Sedláček, František (oponent)
Tato disertační práce se zabývá lidskými estetickými preferencemi živočišných druhů, a to i z pohledu antropologického a ochrany přírody. Přestože v poslední době vznikly práce dokládající fakt, že lidé mnohem ochotněji podporují ochranu druhů, které se jim líbí, byly estetické preference živočišných druhů dosud velmi málo studovány. Chyběly především kvantitativní analýzy na jemnější taxonomické škále. Tak vznikla myšlenka otestovat lidské preference hadů (později také napříč hlavními skupinami obratlovců) a pokusit se změřenou preferencí vysvětlit ochranářské úsilí reprezentované chovy celosvětové sítě zoologických zahrad. Ukázalo se, že faktory spojené s atraktivitou zvířete, tedy změřená preference a velikost těla, určují velikost populace druhu v zoologických zahradách, a to u savců, ptáků i plazů. Naopak zařazení do seznamu IUCN nemá na chovanost daného druhu vliv. Abychom zjistili, zda se naměřené hodnoty vztahují pouze na testovanou populaci českých studentů, či je možno o nich skutečně uvažovat jako o obecně platných lidských preferencích, provedli jsme stejný test s hroznýšovitými hady v osmi kulturách na pěti kontinentech. Z mezikulturních studií zvířecí estetiky zatím vyplynuly především mezikulturní rozdíly, například se ukázalo, že terminologie, která je v dané kultuře věnovaná...
|
|
|
Komentovaný překlad: Petit atlas des especes menacées (Yves Sciama, Petite encyclopédie Larousse, Paris 2003, str. 96-119)
Sýkorová, Eliška ; Belisová, Šárka (vedoucí práce) ; Šotolová, Jovanka (oponent)
Tato bakalářská překladatelská práce se skládá z praktické a teoretické části. Praktická část je překladem vybrané kapitoly z knihy Petit Atlas des Espces Menacées, kterou napsal francouzský biolog a publicista Yves Sciama. Teoretická část je komentářem k překladu, který se zabývá analýzou textu originálu - snaží se charakterizovat autora, adresáta, edici, ve které kniha vyšla atp. Dále komentář uvádí typologii překladatelských problémů na úrovni lexikální, syntaktické, stylistické, gramatické a textové. Následuje zamyšlení nad metodou překladu a charakteristika použitých překladatelských postupů (transpozice, modulace, koncentrace) doplněná konkrétními příklady. V závěru komentář popisuje i grafickou stránku textu.
|
|
| |
|
|
The effect of different management strategies on the dynamics of saproxylic insect habitats
ŠEBEK, Pavel
Práce zahrnuje studie zabývající se hmyzem vázaným na mrtvé dřevo a jeho stanoviště. Součástí je literární rešerše a přehled stávajících problémů v ochraně biodiverzity saproxylického hmyzu, studie vlivu aktivních zásahů do ekosystémů nížinných lesů mírného pásma, např. vliv výmladkového hospodaření (pollarding, pařezení), na saproxylická i další lesní společenstva, a nakonec zhodnocení významu solitérních stromů pro biodiverzitu saproxylického hmyzu.
|
|
|
Floristický průzkum přírodní památky Vinice v Jincích (okres Příbram)
Ambrožová, Veronika ; Česká, Jana (vedoucí práce) ; Petrů, Veronika (oponent)
Floristický průzkum přírodní památky Vinice (Příbramsko) byl proveden ve vegetační sezóně let 2012 a 2015. Studovaná lokalita se nachází u obce Jince a je významných paleontologickým nalezištěm kambrické fauny.
Cílem bakalářské práce byla floristická inventarizace cévnatých druhů rostlin se zaměřením na ověření výskytu chráněných a ohrožených druhů. Práce dále obsahuje zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů do území v kontextu s platným plánem péče o PP.
Na vybraných částech studovaného území PP Vinice bylo v roce 2015 inventarizováno celkem 61 druhů cévnatých rostlin (v roce 2012 bylo determinováno 47 druhů bez čeledí lipnicovité, sítinovité a šáchorovité). Byl potvrzen (v obou letech) výskyt dvou druhů v různém stupni ohrožení udávaných v předchozím botanickém výzkumu v roce 2006, výskyt dalších tří uvedených ohrožených druhů potvrzen nebyl.
Dále byl ve vegetační sezóně 2015 zjištěn výskyt 5 nepůvodních druhů, z toho trnovník akát (Robinia pseudacacia) a netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora) jsou invazivního charakteru. Potenciální hrozbou pro studovanou lokalitu může být i janovec metlatý (Cytisus scoparius), přestože nepatří mezi invazivní druhy v ČR.
Na základě floristické inventarizace byly orientačně stanoveny 4 hlavní biotopy (hercynské dubohabřiny, květnaté bučiny, acidofilní teplomilné doubravy a suché acidofilní doubravy).
Pro zachování této paleontologicky i botanicky významné lokality lze doporučit dodržování schváleného plánu péče na období 2007-2016, kde jsou podrobněji rozvedeny vhodné zásahy. Při tvorbě nového plánu péče by měl být kladen důraz na intenzivnější ochranu paleontologického naleziště a na likvidaci či omezování populací invazivních druhů včetně janovce metlatého, zejména na skalních výchozech s teplomilnou vegetací.
|
|
|
Vliv krajiny a využití území na teplotní režim toků se zaměřením na podmínky výskytu perlorodky říční
Skála, Miroslav ; Douda, Karel (vedoucí práce) ; Matasová, Klára (oponent)
Vliv krajiny a využití území na teplotní režim toků se zaměřením na podmínky výskytu perlorodky říční
Souhrn
Tato práce se zabývá problematikou perlorodky říční (Margaritifera margaritifera), jsou zde popsány hlavní faktory ovlivňující její reprodukci a výskyt v toku, perlorodka říční patří mezi kritické ohrožené druhy její výskyt a přežití na dané lokalitě závisí na hostitelské rybě, kterou je v podmínkách České republiky pstruh obecný potoční (Salmo trutta m.fario). Práce klade největší důraz na teplotní faktor a jeho vlivy na ekologii perlorodky. Práce se skládá z rešeršní části, která popisuje perlorodku říční a vlivy na ní a z praktické části, kde jsou hodnoceny teplotní faktory a kvalitativní vliv na přírůstek a úhyn perlorodky během bioindikačních testů.
Teplotní faktor ovlivňuje všechna věková stádia perlorodek říčních, teplo se mění, kvůli širokému spektru aspektů, mezi které patří okolní vegetace toku, atmosférické faktory, antropogenní činnost nebo nadmořská výška, v této práci jsou sepsány tyto aspekty i s jejich potencionálním dopadem na perlorodku říční, v práci se vyhodnocuje průměrná teplota v letním období a její možný dopad na jedince všech věkových stádií.
Dále práce vycházela z vlivu okolí na perlorodku, které se v praxi zjišťují bioindikačními testy, které jsou zde popsány a ve vyhodnocování práce i částečně využity. V této části, se praktická část práce zaměřuje na procentuální přírůstek a úhyn perlorodek v bioindikačních destičkách v pěti profilech toku.
Třetí část praktického oddílu práce je zaměřená na mapové výstupy, které ukazují okolí a zastoupení daných složek v oblasti. Tato část je zde především pro ilustrační účely, které slouží k přiblížení práce čtenáři, použitá data složek v oblasti jsou z roku 2012.
|
host ::
RSS.