|
|
modřeň
Voldán, Martin ; Gabriel, Michael (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Ztratili jsme vodu. Ztratili jsme s ní přirozený kontakt. Díky změně klimatu se dostáváme do situace, ve které máme buď vody moc – přívalové deště a tající sníh, anebo jí máme nedostatek během čím dál častějších such. Řešení jsou v nedohlednu. Vodu si na dluh bereme z podzemních rezerv a neplánujeme ho splatit. A přitom, když už nám zaprší, tak nám voda protéká přímo skrze prsty skrze města ven. Pryč, pryč, pryč! Je třeba vrátit vodu do každodenního běhu města, vnímat ji jako zásadní součást ekvivalentní jakékoliv jiné infrastruktuře, třeba zeleni. Zeleň = modřeň. Je potřeba si udržovat vodu na místě. Víc vody se nám jen tak neobjeví, pitné je málo, a tak je nejen rozumné, ale i zásadní pro naši budoucnost si nějaký ten ždibec ponechávat. Viditelné s neviditelným. Viditelné pozemní praporky, pomyslné třešínky na technologickém dortu ve formě podzemních katedrál či bank. Aqua bank.
|
|
|
ResPublica/Civitas Socialis – Strachotín, l. p. 2017
Ildža, Lukáš ; Klein, Pavel (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Cieľom práce je navrhnúť verejnú budovu na mieste, kde sa piktureskným spôsobom stretávajú fenomény obrovskej zrkadliacej hladiny, všadeprítomného vinárstva a fenomén slnkom milovaných Pálavských vrchov. V obci Strachotín. Projekt sa snaží stavať na týchto miestnych kvalitách a využiť to, čo už v krajine inherentne existuje. Preto je náplňou domu vínna galéria a vínny bar s atraktívnym posedením, kde majú potenciálni noví turisti príležitosť spoznávať miestnu vinársku tradíciu a zároveň obec samotnú tak, ako by ju mimo tento dom pravdepodobne nezažili. Lokácia stavby a s ňou súvisiaci koncept totiž posilňujú spojitosť obce s Pálavskými vrchmi a vodnou plochou Novomlynských nádrží, ktorá v aktuálnom stave zaniká. Interiér hlavnej časti domu sa orientuje presne na osi medzi Pálavou a dedinou (kostolnou vežou, blokuje ostatné výhľady, aby človeku v pokojnom komforte tieňa poskytol dojem, že Strachotín a kopce sú si bližšie. Sekundárne slúži objekt ako mini múzeum histórie územia. Po technickej stránke sa jedná o plávajúci dom, ktorý by svojim kotvením nijak neohrozoval bezpečnosť hrádze.
|
|
| |
|
|
Středně dobá předpověď průtoků vody měrným profilem toku
Šelepa, Milan ; Menšík, Pavel (oponent) ; Marton, Daniel (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na sestavení střednědobých předpovědí průměrných měsíčních průtoků vody měrným profilem toku za účelem optimalizace řízení nádrže a vodohospodářských soustav nádrží. Průtoky byly předpovídány pomocí metody umělých neuronových sítí. Předpovězené průtoky byly statisticky vyhodnoceny odpovídajícími koeficienty a následně porovnávány s naměřenými hodnotami průtoků pro dané měrné profily toku.
|
|
| |
|
|
Vliv příčných překážek na společenstva ryb v říčním prostředí
Kofentová, Nikola ; Horká, Petra (vedoucí práce) ; Čech, Martin (oponent)
Výstavba příčných překážek je celosvětově považována za jednu z největších hrozeb pro říční eko- systémy a jednoznačně patří mezi nejzásadnější vlivy lidské činnosti na populace říčních ryb. Příčné překážky, zejména přehrady a jezy, narušují přirozené říční procesy, čímž dochází ke změnám fyzi- kálních, chemických a biologických vlastností toku a vzniku fragmentované říční sítě, kde se střídají úseky tekoucích a stojatých vod. Zároveň dochází ke značným změnám ve struktuře habitatu, jelikož výstavba překážek je často spojena s kanalizací toku, regulací průtoku, opevněním břehů a prohlu- bováním koryta. Říční organismy, zejména ryby, jsou na tyto změny vysoce citlivé, změny je posti- hují na úrovni jedinců, druhů i celých populací. Mezi nejzávažnější dopady fragmentace patří zpo- malení nebo úplné zastavení migrace ryb a ztráta habitatů. Nejvíce ohroženou skupinou jsou di- adromní a reofilní druhy ryb, které mají složité migrační strategie a specifické nároky na prostředí. Kromě narušení migrace působí příčné překážky mnoha dalšími mechanismy - narušují reprodukci, růst a vývoj ryb, mění složení a trofickou strukturu společenstev a znesnadňují rybám přizpůsobení vůči dalším změnám prostředí, jako je například znečištění vody nebo posuny areálů vlivem klima- tické změny. Zejména v rozvinutých částech...
|
|
|
Populační dynamika bolena dravého Leuciscus aspius v údolní nádrži Želivka
Bouše, Eduard ; Švátora, Miroslav (vedoucí práce) ; Pivnička, Karel (oponent)
Cílem této práce bylo vyhodnocení materiálu bolena dravého Leuciscus aspius (L., 1758) z údolní nádrže Želivka - Švihov z let 1971 - 2014. Hlavní důraz byl kladen na analýzu třecího hejna z let 2008 - 2014. Zde byly sledovány základní abiotické podmínky v době výtěru a spočteny růstové a populační charakteristiky. Výtěr probíhal na dvou lokalitách při teplotě 4 - 10 0 C, přičemž bolen vykazoval věrnost výtěrové lokalitě. Samci převažovali na trdlišti v celkovém poměru 1,22:1. Stáří zkoumaných ryb se pohybovalo od 3+ do 13+. Průměrná mortalita dospělých jedinců se pohybovala okolo 0,4. Doplněk třecího hejna se nacházel v rozmezí 0,2 - 0,5. Délka, při které se začínají vytvářet šupiny (SL = 29,7 mm), byla určena použitím závislosti mezi délkou těla a poloměrem šupiny. Rozdíly v rychlosti růstu mezi samci a samicemi jsou minimální, pouze ve třetí až páté věkové skupině vykazovali samci vyšší tempo růstu. Délko-hmotnostní vztah může být popsán jako W = 0,0153·L3,19 .
|
|
|
Sezónní změny kvality vody v nádržích Litovecko- Šárecké kaskády
Stegarescu, Rodica ; Komínková, Dana (vedoucí práce) ; Benešová, Libuše (oponent)
Diplomová práce se zabývá sledovanním kvality vody v nádržích tvoricích Litovecko-Sarecke kaskádu. Litovecko-Šárecká kaskáda je soustava rybníků, vodních děl a retenčních nádrži, umístěná na Litovecko-Šáreckém potoce a se skládá z 9 významných nádrži a několika menších. Tyto nádrže plní různé funkce, od krajínotvorné, retenční, biologické a také rekreační: rybolov a koupáni. Mnoha z těchto nádrži protekají přes lidská sídla, jsou ovlivněné lidskou činností, která negativně ovlivňuje kvalitu vody v celé kaskádě. Cílem teto práci je sledovat fyzikálně-chemické ukazatele vody a také určit složeni fytoplanktonních společenstev, hodnotit stav vody v závislosti na antropogenních aktivitách v povodí a také sledovat jak se změnila kvalita vody časem a jaké jsou hlavní zdroje znečištěni. Kvalita vody byla hodnocená na základě 11 vzorků odebíraných v měsičním intervalu v období od březena 2012 do květen 2013. Odebíralo se ze všech nádržích vždy na přítoku, ze středu a na odtoku z nádrže pro sledování fyzikálně-chemických ukazatelů a jenom ze středu nádrže pro biologické stanoveni. Byly stanovené následující ukazatele: teplota, pH, konduktivita, rozpuštěny kyslík ukazatele neutralizačně kapacity (ZNK8.3 a KNK4.5), tvrdost, CHSKMn, koncentrace amoniakálního, dusičnanového, dusitanového dusíků, fosforečnany,...
|
|
|
Populační dynamika bolena dravého Leuciscus aspius (L., 1758) v údolní nádrži Želivka
Bouše, Eduard ; Švátora, Miroslav (vedoucí práce) ; Pivnička, Karel (oponent)
Byl vyhodnocen materiál bolena dravého Leuciscus aspius (L., 1758) z údolní nádrže Želivka z let 1971 - 2012. U materiálu z let 2008 - 2012 byly vypočteny základní růstové a populační charakteristiky. Důraz byl kladen na analýzu třecího hejna. Zde se stáří studovaných ryb pohybovalo od 3+ do 13+ při délce těla 370 - 690 mm. Délka při, které se začínají vytvářet šupiny (SL = 29,7 mm) určena použitím závislosti mezi délkou těla a poloměrem šupiny. Rychlost růstu v předchozích letech byla stanovena metodou zpětného výpočtu ze šupin. Délko-hmotnostní vztah může být popsán jako W = 0,009·L3,1 . Rozdíly v rychlosti růstu mezi samci a samicemi byly minimální a statisticky neprůkazné. Růstová rychlost bolena na Želivce je srovnatelná s ostatními nádržemi.
|
|
|
Přirozená retence vody v krajině versus výstavba retenčních nádrží
SEDLÁČEK, Jan
Tato práce se zabývá přirozenou retencí vody v krajině. Jsou zde popsány základní principy chování vody v půdě, srovnání zadržení vody v jednotlivých jednotkách krajinného krytu a vlivy člověka na retenci vody včetně cílených protipovodňových opatření a změn land-use. V praktické části je představen experiment, který má za cíl srovnat retenční potenciál změn využití krajiny v povodí vodního díla Orlík s retenční kapacitou samotné nádrže. Součástí práce je i GIS analýza, která měla za cíl zjistit rozlohu jednotlivých jednotek land-use v povodí Orlíku.
|
host ::
RSS.