|
|
Souhra nominačních tendencí v jazyce masových médií. Případ analytických adjektiv
Vačkov, Veselin ; Gladkova, Hana (vedoucí práce) ; Rangelová, Albena (oponent) ; Uhlířová, Ludmila (oponent)
Disertační práce se věnuje výzkumu a teoretickému popisu celé škály nově vznikajících komplexních jmenných slovních tvarů a slovních spojení, jejichž nárůst přerůstající v sériovost je jedním z nejviditelnějších projevů dynamiky slovanských jazyků během posledních několika desetiletí. V centru pozornosti jsou tzv. analytická adjektiva, jež definujeme jako invariantní lexikální jednotky převážně cizího původu, jejichž slovnědruhové zařazení a přívlastkovou syntaktickou funkci nemanifestuje morfém, nýbrž slovosled. Odmítáme tezi, že se jedná o první složky kompozit, a zároveň zkoumáme celou řadu přechodových jevů a procesů. V širším plánu tato práce zkoumá jevy, jež testují hranici morfologie a syntaxe, slova a slovního spojení. Hlavním závěrem je, že se zvláště v případě bulharštiny konstituuje samostatná kategorie analytických adjektiv tím, že se z původně okrajového lexikálního jevu stal jev produktivní, gramatikalizovaný díky intenzivnímu přejímání lexikálních jednotek a konstrukcí (především z angličtiny) a jejich replikaci. Synchronní srovnání bulharštiny a češtiny umožňuje sledovat, jak dva geneticky příbuzné jazyky řeší své nominační potřeby v podobných jazykových situacích někdy stejně a někdy odlišně. Hledání příčin podobností a rozdílů vede k poznání jejich hlubších systémových a...
|
|
|
Nautiloidea svrchnokřídových epikontinentálních moří Evropy
Frank, Jiří
Post-triasové loděnky nejsou až tak vyhledávaným předmětem výzkumu v oblasti hlavonožců, jako například amoniti. Až na některé výjimečné lokality nejsou ve fosilním záznamu výrazně hojně zastoupeny, mají poměrně konzervativní morfologii a díky častému špatnému zachování je jejich zařazení do druhové či rodové úrovně poměrně komplikované. Výjimky tvoří taxony s velmi krátkým a endemickým výskytem a výrazně odlišnými morfologickými znaky, které jsou vhodné i pro biostratigrafické interpretace. Problematický je také typový materiál, který není v některých případech morfologicky reprezentativní pro daný taxon a proto je nutné četné taxony revidovat. Není ovšem pravdou, že by loděnky nebyly jistým podílem zastoupeny v paleontologických kolekcích přírodovědných institucí díky dlouholetým sběrům. Stejně tak paleontologické publikace, které sahají již do počátků 19 století, věnují této skupině přeci jen jistý, i když ne úplně významný prostor. Cílem této doktorské studie je zmapovat situaci post-triasových loděnek zejména s ohledem na svrchnokřídové zástupce vyskytující se na území Evropy a napomoci k jejich dalšímu výzkumu. Proto se studie podrobněji zabývá morfologickými znaky těchto zástupců a posléze jejich interpretací s ohledem k zachování exemplářů. Pozornost je také věnována ontogenezi této...
|
|
|
Diverzita rodu Frustulia v severní Evropě
Scharfen, Vojtěch ; Urbánková, Pavla (vedoucí práce) ; Veselá, Jana (oponent)
Rod Frustulia byl pro tuto práci vybrán kvůli návaznosti na předchozí výzkum naší algologické skupiny (Veselá 2007; Urbánková 2009; Urbánková 2011; Veselá 2011; Fialová 2013). Pomocí molekulárních metod bylo zjištěno, že řada morfologicky vymezených druhů rozsivek je komplexem kryptických druhů, které mohou mít omezené rozšíření. Cílem této práce bylo: 1) zhodnotit diverzitu rodu Frustulia v severní Evropě. pomocí molekulárních metod a zařadit nalezené druhy do fylogenetického kontextu příbuzných druhů; 2) zjistit jestli lze určit izolované druhy i v přírodních vzorcích pomocí morfologických znaků. Molekulárními metodami bylo analyzováno 234 kmenů. Izolované kmeny spadaly do čtyř kladů. 86% kmenů patřilo k druhovému komplexu F. crassinervia-saxonica. Dva kmeny byly určeny jako druhy F. gaertnerae a F. septentrionalis. Poslední nalezená linie nebyla zatím popsána a byla proto označena F. sp. Tato linie je blízce příbuzná druhu F. maoriana, který se považuje za endemita Nového Zélandu. Fylogeneze rodu byla vytvořena na základě datasetu ze čtyř molekulárních markerů. a s publikovanými morfometrickými údaji pak bylo porovnáno 264 fotografií buněk pořízených skenovacím elektronovým mikroskopem. Kontrolním srovnáním výsledků analýzy kvantitativních a kvalitativních znaků s morfologickými daty uvedenými v...
|
|
|
Diverzita rodu Monocercomonoides
Vlasáková, Jitka ; Hampl, Vladimír (vedoucí práce) ; Kostka, Martin (oponent)
Oxymonády (Excavata, Preaxostyla) jsou skupinou anaerobních endobiotických bičíkovců žijících především ve střevě xylofágního hmyzu (švábi, termiti). V případě rodu Monocercomonoides náležícího do morfologicky nejjednodušší čeledi Polymastigidae jsou popsány i druhy z obratlovců. Jedná se o skupinu protist, u které dosud nebyla prokázána přítomnost mitochondrie. V této práci jsme osekvenovali gen pro SSU rRNA dvou kmenů rodu Monocercomonoides a provedli fylogenetickou analýzu oxymonád. Pět vybraných kmenů z různých hostitelů, vzájemně poměrně vzdálených na fylogenetickém stromu, jsme studovali morfologicky pomocí světelné (DIC a protargolové barvení) a transmisní elektronové mikroskopie. Cílem morfologického studia bylo najít znaky, ve kterých se kmeny liší. Zaměřili jsme se zejména na morfologii jádra, uspořádání endoplazmatického retikula, strukturu fibrily R1 a rozměry buněk. Vybrané kmeny jsme byli schopni rozlišit podle polohy karyosomu (centrální nebo parietální) a počtu mikrotubulů ve fibrile R1 (6-12) a domníváme se, že představují různé druhy. Kmen NAU3 byl fylogenetickou pozicí a vzhledem buňky natolik odlišný, že se může jednat dokonce o nový rod. V žádném kmeni jsme nepozorovali mitochondrii nebo jí příbuznou organelu.
|
|
|
Současný pohled na biologii teropodních dinosaurů
Honskus, Adam ; Teodoridis, Vasilis (vedoucí práce) ; Řezníček, Jan (oponent)
Předkládaná bakalářská práce cíleně sumarizuje dostupná data z morfologie, anatomie, ekologie, etologie, ontogeneze a fylogeneze teropodních zástupců nadřádu Dinosauria, která vycházejí z nejnovějších výsledků aplikace moderních vědeckých metod a technologií na tuto skupinu plazů. Jedná se především o metody laserového snímání, počítačové tomografie, analýzu elektronovým mikroskopem a rekonstruování virtuálních a fyzických modelů. Výsledky těchto metod zcela zásadně změnily historický a dogmatický pohled na tuto fascinující skupinu dinosaurů, která vládla po dobu 150 milionu let na Zemi. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Ekologické souvislosti mezi morfologii a výběrem prostředí u pěvců
Bovšková, Denisa ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Klvaňa, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o vztahu morfologie pěvců k výběru prostředí, ve kterém žijí. Jedná se o přehled komparativních studií zabývajících se tímto vztahem u blízce příbuzných skupin pěvců. Druhy můžeme rozdělit na hlavní skupiny na základně habitatových preferencí. Ty ovlivňují zejména morfologii pohybového aparátu. Druhy otevřených habitatů upřednostňují pohyb ve vzduchu nebo preferují pohyb po zemi. Liší se v morfologii křídel a běháku, kde mají vzdušné druhy prodloužená křídla a pozemní druhy naopak prodloužený běhák. Křídla odráží četnost pohybu ve vzduchu, prodloužený běhák pohyb po zemi. Ten měli delší i druhy pozemní, jedná se tak pravděpodobně o přizpůsobení k běhu a pedální lokomoci. Prodloužený běhák mají i pozemní druhy žijící ve vegetaci. Druhy upřednostňující vyšší vegetační patra mají zkrácené zadní končetiny, pravděpodobně jako přizpůsobení k pohybu ve větvích. Druhy se mezi sebou liší ve velkém množství jemných morfologických rozdílů, které vedou k preferencím jemných struktur prostředí v rámci výše zmíněných habitatových typů. Kromě těchto závislostí byly zjištěny i informace o novém náhledu na výběr prostředí odvíjející se od morfologie některých znaků. Například závislost ptačí habitatové preference na morfologii zobáku, která bývá spíše připisována velikosti a druhu potravy....
|
|
|
Apokopa (troncation) v současné francouzštině
Matějková, Barbora ; Štichauer, Jaroslav (vedoucí práce) ; Loucká, Hana (oponent)
Apokopa (troncation) v současné francouzštině Cílem této práce je přispět k objasnění podmínek pro užití tronkovaných slov v současné francouzštině. Práce se zaměřuje na aplikabilitu apokopy na deverbativní substantiva sufixovaná na -ion v kontextu jejich rezultavního a procesuálního užití. Teoretická část práce pojednává jednak o základních charakteristickách paragramatických procesů a tronkovaných slov, jednak poskytuje teoretický základ pro vypracování naší hypotézy. Hypotéza naší práce je převzatá z díla Françoise Kerleroux a spočívá v rozdílu aplikovatelnosti apokopy v rezultativním a procesuálním kontextu slova. Praktická část se zabývá jednak popisem metodologie ověření hypotézy, jednak samotnou analýzou a interpretací výsledků výzkumu. Výzkum je přitom založen na pozorování užití apokopovaných forem v textové databázi Frantext a dotazníku určeném rodilým mluvčím. Účelem dotazníku je ověřit, že apokopovanou formu lze užít jen v případě rezultativního významu slova, v jeho procesuálním významu je apokopovaná forma naopak nepřijatelná. Klíčová slova: francouzský jazyk, morfologie, paragramatická morfologie, tronkace, apokopa, deverbativní substantiva, rezultativní význam, procesuální význam, Françoise Kerleroux
|
|
|
Adjectival networks. On the grammar of French denominal adjectives
Strnadová, Jana ; Štichauer, Pavel (vedoucí práce) ; Radimský, Jan (oponent) ; Namer, Fiammetta (oponent)
v češtině Cílem této práce je analýza derivace denominálních adjektiv su xací ve francouzštině. Práce je podložena lexikem o zhruba 15 000 adjektiv, z nichž 40% může být považováno za denominální, tedy za adjektiva odvozená od substantiv. V první části práce představujeme studovaný jazykový materiál. Popisujeme sesta- vení korpusu, nomenklaturu přídavných jmen Dénom, která obsahuje data pocházející z rozsáhlých lexikálních databází. Abychom lépe umístili denominální adjektiva v rámci systému přídavných jmen, uvádíme přehled francouzských přídavných jmen z pohledu jejich způsobu tvorby. Denominální adjektiva jsou tu nejpočetnější skupinou. Zabýváme se vymezením formálních hranic a sémantickou a distribuční kohezí třídy denominální adjektiv. Zvláštní pozornost je věnována odchylkám ve formě a ve významu mezi bází a derivátem. Druhá část práce představuje studii formálních a sémantických vlastností pravidelně odvozených přídavných jmen a jejich nominálních bází. Ty byly vybrány na základě frekvence jednotlivých alternačních typů mezi bází a derivátem. Abychom určili faktory, které ovlivňují tvorbu přídavných jmen, předkládáme popis fonologických a morfologi- ckých vlastností nominálních bazí. To nám umožní identi kovat morfologické niky, tedy situaci, kdy su x báze přitahuje jeden konkrétní su x...
|
|
|
Nautiloidea svrchnokřídových epikontinentálních moří Evropy
Frank, Jiří ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Turek, Vojtěch (oponent) ; Schlögl, Ján (oponent)
Post-triasové loděnky nejsou až tak vyhledávaným předmětem výzkumu v oblasti hlavonožců, jako například amoniti. Až na některé výjimečné lokality nejsou ve fosilním záznamu výrazně hojně zastoupeny, mají poměrně konzervativní morfologii a díky častému špatnému zachování je jejich zařazení do druhové či rodové úrovně poměrně komplikované. Výjimky tvoří taxony s velmi krátkým a endemickým výskytem a výrazně odlišnými morfologickými znaky, které jsou vhodné i pro biostratigrafické interpretace. Problematický je také typový materiál, který není v některých případech morfologicky reprezentativní pro daný taxon a proto je nutné četné taxony revidovat. Není ovšem pravdou, že by loděnky nebyly jistým podílem zastoupeny v paleontologických kolekcích přírodovědných institucí díky dlouholetým sběrům. Stejně tak paleontologické publikace, které sahají již do počátků 19 století, věnují této skupině přeci jen jistý, i když ne úplně významný prostor. Cílem této doktorské studie je zmapovat situaci post-triasových loděnek zejména s ohledem na svrchnokřídové zástupce vyskytující se na území Evropy a napomoci k jejich dalšímu výzkumu. Proto se studie podrobněji zabývá morfologickými znaky těchto zástupců a posléze jejich interpretací s ohledem k zachování exemplářů. Pozornost je také věnována ontogenezi této...
|
|
|
Morphological Analyser of Old English
Tichý, Ondřej ; Čermák, Jan (vedoucí práce) ; Petkevič, Vladimír (oponent) ; Kučera, Karel (oponent)
Práce popisuje sestavení a testování elektronického nástroje na automatickou tvaroslovnou analýzu staré angličtiny. Uvádí metodologická a materiální východiska projektu ve vztahu k současnému stavu poznání na poli strojové analýzy staré angličtiny a na základě přehledu staroanglického tvarosloví. Podrobně rozvádí zvolenou metodologii a konkrétně popisuje postup implementace projektu: od sběru vstupních dat a volby technologie, přes programování až k testování výsledků. Výslednou návratnost 95% je možné pokládat za úspěch, práce však na konkrétních výsledcích ukazuje, jak by bylo možné návratnost zlepšit. Zabývá se také dalším využitím sestrojeného analyzátoru, především možnostmi disambiguace výsledků. Výsledky práce dávají naději na brzkou možnost částečně automatizovaného značkování staroanglických textů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.