|
|
Smrt a pohřební rituál v textu románu Murasaki Šikibu Gendži monogatari
Heldenburg, Olga ; Vrhel, František (vedoucí práce) ; Nymburská, Dita (oponent) ; Tirala, Martin (oponent)
Předmětem zkoumání této disertační práce je pohřební obřadnost v románu Murasaki Šikibu Gendži monogatari (Příběh prince Gendžiho). Analýza textu románu má za cíl probádat autorkou líčené představy o konci života, o záhrobní říši a o komunikaci s duchy či dušemi zemřelých a shrnout poznámky a popisy průběhu pohřebních rituálů včetně obřadů předpohřebních a vzpomínkových. Úkolem této disertační práce je vytvořit přehled pohřebních rituálů a představ o smrti popisovaných v textu Gendži monogatari. Na Příběh prince Gendžiho je tedy nahlíženo jako na dokument dobového myšlení, o nějž se můžeme při studiu pohřebních a vzpomínkových rituálu opřít. Hlavní metoda použitá při zpracování tématu je podrobný rozbor teoretických, praktických a estetických aspektů smrti popisovaných v románu Gendži monogatari. Formování představ heianské dvorské šlechty o smrti a záhrobí ovlivňovaly především kult předků, šintoismus, taoismus, buddhismus a šamanismus, které se spolu rovněž podílely na vytváření pohřebního kultu. Představy o záhrobní říši byly též velice rozmanité. Svět živých a svět mrtvých nebyly v pojetí tehdejších Japonců striktně rozděleny a duchové měli přístup do všech sfér života lidí. Komunikace s duchy živých a dušemi zemřelých zaujímá ve sledovaném období důležité místo. Obřady dočasného pohřbení...
|
|
|
České státní pohřby
Preininger, Matouš ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Pehal, Martin (oponent)
Tato práce popisuje a srovnává pohřby tří prezidentů, Tomáše Garrigua Masaryka, Klementa Gottwalda a Václava Havla. Každý z nich byl zásadní ikonickou postavou své doby a jejich pohřby reflektují jejich jedinečnou pozici. V proslovech politiků a na stránkách novin se z pochovávaných prezidentů stali nadlidské postavy, hrdinové, kteří dovedli národ k naplnění jeho dějinného údělu. Byli pohřbeni jako padlí vojáci, kteří položili svůj život za vlast. A jako odpověď na tuto "oběť" byly pronášeny přísahy věrnosti jejich odkazu a závazky pokračovat v cestě, kterou ukázali. Na základě teorií Maurice Blocha a Edmunda Leache práce ukazuje, jak je potenciálně destruktivní událost, jakou je smrt hlavy státu, díky rituálu využita k dalšímu posílení jednoty společnosti.
|
|
|
Cesta kněžny Eleonory ze Schwarzenbergu do Británie roku 1838 a její syn Walter Prosper
Bouška, Jan ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Cílem předkládané bakalářské práce je snaha zrekonstruovat cestu knížete Jana Adolfa II. ze Schwarzenbergu do Velké Británie roku 1838 z pohledu jeho manželky, kněžny Eleonory rozené z Liechtensteinu, jež se cesty rovněž účastnila. V souvislosti s britskou cestou knížecího páru je pojednáno také o princi Walteru Prosperovi, jenž byl počat právě při zmiňované cestě. Vzhledem k předčasné smrti prince Waltera byla pozornost zaměřena především na jeho pohřební ceremoniál a rituály s ním spojené. Při studiu dané problematiky bylo využito značného množství dosud nezpracovaných archivních materiálů. Na základě studia archiválií se podařilo alespoň částečně zrekonstruovat program britské cesty z perspektivy kněžny Eleonory, která byla dosavadními autory spíše přehlížena. Zároveň byl podrobně popsán průběh pohřebního rituálu prince Waltera, jenž byl komparován s obecnými pohřebními tradicemi rodu Schwarzenbergů. Klíčová slova: Schwarzenbergové, Eleonora ze Schwarzenbergu, cesta, Velká Británie, Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu, Walter Prosper, smrt, pohřeb, rituál, hrobka
|
|
|
Obraz Jana Palacha v české kultuře
Jáchimová, Veronika ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Práce se věnuje analýze kulturního obrazu Jana Palacha a to především analýze symbolů a mýtů, jejichž prostřednictvím je tento obraz konstruován. Hlavní pozornost věnuje pojmu oběť - soustředí se na připodobnění Jana Palacha archetypům oběti Krista a mladých mučedníků. Ve druhé části je Jan Palach analyzován jako oběť národní. Pozornost je zaměřena na spojení Palacha s Janem Husem a zařazení Palachova pohřbu mezi specifickou tradici českých pohřbů jako tichých národních demonstrací. Autorka postupovala metodou analýzy diskurzu. Při práci využívá nejen textových materiálů (krásné i faktografické literatury), ale opírá se i o fotografické a dokumentární filmové záběry.
|
|
|
Pojetí smrti v křesťanství a islámu
Otrubová, Ludmila ; Červenková, Denisa (vedoucí práce) ; Bouma, David (oponent)
Pojetí smrti v křesťanství a islámu Bakalářská práce se zabývá přístupy k tématu smrti v křesťanství a islámu. Pro účely této práce je míněn především islám sunnitský a církev římsko-katolická. Popisuje pohled na smrt z její kulturní stránky - prožívání nemoci a umírání v rodinách a institucích v zemích s převažujícím islámským vyznáním a v naší zemi. Nastiňuje pojednání o smrti v posvátných knihách v Bibli a Koránu u obou monoteistických tradic a pohled náboženských autorit na smrt. Podstatná část je věnována pohřebním rituálům - přípravě těla zemřelého a pohřbu, jež jsou velmi dobře propracovány v islámské tradici, a církevnímu pohřbu s liturgií, který je významný z pohledu křesťanské tradice. Snahou je vystihnout hlavní rozdíly při pohřbívání svých zemřelých. Práce přináší pohled i na místa odpočinku zesnulých. Věnuje se pohřebištím, hrobům a místům piety z hlediska jejich výzdoby a zabývá se pravidly návštěv na hřbitovech, jež jsou v islámu příčinou diskuzí. Práce je zakončena popisem pohřbívání muslimů v rámci České republiky. Klíčová slova křesťanství, islám, smrt, Bible, Korán, pohřeb, hřbitov, religionistika, eschatologie
|
|
| |
|
| |
|
|
Objekt pro prostor s funerální funkcí
ŠILHAVÁ, Marie
Teoretická část se orientuje v současných projevech a fenoménech ve využívání a podobě funerálních objektů a prostorů s funerální funkcí, v oblasti pohřebnictví, a to s hlavním ohledem na území České republiky. Zamýšlí se nad historickými kulturně-společenskými východisky, ze kterých současný stav pramení. Mapuje také, jakým způsobem se společnost vztahovala k mrtvému - v pohřebním rituálu a v zaopatření mrtvého. Zamýšlí se nad formami vyjádření úcty zemřelým skrze způsob, jakým je s jejich ostatky naloženo. Tyto úvahy jsou potom v praktické části aplikovány na postup při hledání vlastní formy vyjádření piety skrze funerální objekt.
|
|
|
Psychologicko-etické aspekty posledních věcí člověka
KÜMMELOVÁ, Magda
Práce se zabývá posledními věcmi člověka z psychologicko-etického pohledu, neopomíjí však ani náhled sociální. S tématem je zde pracováno také v souvislosti vybraných současných etických systémů, především deontologismu a utilitarismu, vzhledem k tématu práce je pojednáno také o bioetice. Z oblasti psychologie se práce podrobněji věnuje existenciální psychoterapii, respektive logoterapii rakouského psychologa Viktora E. Frankla. Je zde zahrnuta také problematika pohřbívání, možnosti posledního rozloučení, a to i v religionistickém a etnickém náhledu. Stěžejní část práce se zabývá především potřebnou psychosociální péčí o nevyléčitelně nemocné, umírající a jejich blízké v období pre finem, in finem a post finem u očekávaného úmrtí dospělých, a vlivem této péče na prožívání finálního období života umírajících a následného truchlení pozůstalých. V práci je v krátkosti zmíněno i téma paliativní a hospicové péče. Práce rovněž sleduje zhodnocení vlivu posledního rozloučení na průběh truchlení pozůstalých. Inspirací pro psaní práce byly kromě odborné literatury a dalších odborných zdrojů ve značné míře i vlastní mnohaleté pracovní zkušenosti autorky, díky kterým je práce doplněna četnými vlastními kazuistikami.
|
|
|
Význam pohřbu a slavení památky zesnulých v současné společnosti
HROMÁDKOVÁ, Šárka
Cílem práce bylo zjistit, jaký význam lidé připisují pohřebním obřadům, rituálům a zvykům spojeným s uctěním památky zesnulých. Práce je rozdělena do čtyř hlavních kapitol. V první úvodní kapitole popisuji rituály, rituály přechodové a pohřební, dále pak památku zesnulých. Druhá kapitola je zaměřena na proměny pohřbívání v průběhu dějin, zmiňuji průběh pohřbu v české lidové kultuře a proměny sekulárních pohřebních obřadů ve 20. století. Ve třetí kapitole uvádím nové možnosti v pohřbívání, jako jsou např. zelené pohřby, lesy vzpomínek, rozptylové loučky. Popisuji zde i typy pohřebních obřadů v současnosti a pomníčky u silnic, které vznikají v průběhu 20. století. Závěr práce tvoří dotazníkové šetření, které ji doplňuje.
|
host ::
RSS.