|
| |
|
|
Vliv přílivu PZI na strukturu exportu ČR
Wolf, Vojtěch ; Pavlík, Zdeněk (vedoucí práce) ; Nejedlý, Michal (oponent)
Vysoký příliv přímých zahraničních investic do ČR v posledních dvaceti letech ovlivnil českou ekonomiku v mnoha rovinách. Cílem práce je analyzovat, do jaké míry působí na objem a strukturu exportu ČR a z širšího pohledu také na další položky platební bilance. Dále popisuje vývoj přílivu přímých zahraničních investic v souvislosti s investičními pobídkami a nepřímé efekty, kterými firmy se zahraniční účastí působí na exportní výkonnost domácích firem.
|
|
|
Česká republika jako exportně orientovaná malá otevřená ekonomika
Salga, Jan ; Pavlík, Zdeněk (vedoucí práce) ; Gajdušková, Kateřina (oponent)
S rostoucí globalizací a větší otevřeností ekonomiky České republiky je její hospodářská situace stále více závislá na externím vývoji. Tato práce se zabývá současnou pozicí České republiky jako malé exportně orientované ekonomiky v mezinárodním obchodu se zhodnocením její míry otevřenosti, zapojení do provádění společné obchodní politiky Evropské unie i tvorby a realizace její proexportní politiky.
|
|
|
Analýza vývoje cenové konvergence ČR k EU
Havrlant, David ; Pánková, Václava (vedoucí práce) ; Mandel, Martin (oponent) ; Singer, Miroslav (oponent)
Konvergence cenové hladiny tranzitivních ekonomik k ekonomikám srovnávacího základu je posuzována prostřednictvím relativní ceny neobchodovatelných statků, přičemž dynamika relativní ceny neobchodovatelných statků je propojena s vývojem celkové produktivity faktorů v obchodovatelném a neobchodovatelném sektoru. Výchozí koncepci poskytuje Balassův-Samuelsonův model a jeho modifikace, na jejichž základě jsou odvozeny regresní rovnice, které jsou následně odhadnuty pro soubor referenčních a tranzitivních ekonomik prostřednictvím odhadových technik pro panelová data. Z výsledků je patrné, že relativní cena neobchodovatelných statků roste v tranzitivních ekonomikách vyšším tempem než v ekonomikách srovnávacího základu, a to zejména v důsledku relativně rychle rostoucí celkové produktivity faktorů v obchodovatelném sektoru. Odhady tak potvrzují probíhající cenovou konvergenci tranzitivních ekonomik k referenčním zemím. Následuje analýza cenové dynamiky komplementární oblasti, tj. obchodovatelných statků, jejímž výchozím konceptem je cyklus racionální bubliny, přičemž důraz je kladen zejména na analýzu dopadů světových cen do cenových okruhů České republiky. Působení světových cen obchodovatelných komodit je po aplikaci kointegrační analýzy zachyceno prostřednictvím vektorového modelu korekce chyby a regresních rovnic. Na jejich základě je možné zhodnotit působení fundamentálních veličin, které určují promítání světových cen do domácích cenových okruhů. Rozbor klíčových nákladových faktorů je dále provázán s modely vývozu České republiky, přičemž cílem je posouzení vztahu cenových veličin a exportu. Po zhodnocení kointegračních charakteristik jsou sestaveny a odhadnuty modely korekce chyby a regresní rovnice vývozu České republiky, jejichž predikční schopnost je vyhodnocena v rámci simulace predikcí ex-post. Posouzení vztahu vývozu a cenových hladin optikou Grangerovy kauzality nicméně naznačuje, že vztah těchto veličin je komplikovanější, než předpokládají standardní exportní rovnice. Na základě tohoto zjištění je věnována pozornost vzájemnému působení uvedených veličin, přičemž odhadnuté rovnice potvrzují nezanedbatelný vliv vývozu na cenové okruhy.
|
|
|
Vliv zahraničních investic na hospodářský rozvoj vybraných zemí SVE
Polívka, Martin ; Černá, Iveta (vedoucí práce) ; Kalínská, Emílie (oponent)
Práce zkoumá vliv přímých zahraničních investic na hospodářství České republiky, Slovenska, Maďarska a Polska v období let 1993-2007 optikou tří makroekonomických ukazatelů: hrubého domácího produktu, míry nezaměstnanosti a exportu. Práce je rozdělena na čtyři kapitoly. V první kapitole je definován pojem přímých zahraničních investic a provedeno jejich základní dělení. Druhá kapitola podrobně rozebírá přímé i nepřímé efekty PZI na HDP, míru nezaměstnanosti a vývoz. Třetí kapitola analyzuje příliv PZI do středoevropského regionu jako celku i jednotlivých zemí. Důraz je kladen na hospodářskou politiku vůči zahraničním investorům, odvětvovou a regionální strukturu PZI. Čtvrtá kapitola analyzuje dopady PZI na zmíněné tři makroekonomické ukazatele ČR, SR, Polska a Maďarska prostřednictvím jednoduché lineární regrese. Nechybí ani závěrečné zamyšlení na perspektivními dopady PZI, především s ohledem na jejich odvětvovou strukturu.
|
|
|
Pojištění úvěrového rizika českých exportérů
Opatřilová, Lenka ; Ducháčková, Eva (vedoucí práce) ; Daňhel, Jaroslav (oponent)
Předkládaná diplomová práce se v první části zabývá významem exportu a především jeho podporou ze strany státu. Dále je charakterizováno úvěrové riziko a možnosti jeho pojištění. Teoretickou část uzavírá představení mezinárodní dohody Konsensu OECD, která stanovuje pravidla pro pojištění vývozních úvěrů se státní podporou. Praktická část se věnuje analýze činnosti pojišťovny EGAP v letech 2007 - 2009. Jsou analyzovány pojistné smlouvy podle pojistného produktu a teritorií. Dále je rozebrána pojistná angažovanost a spolupráce EGAPu s bankami. Dále se diplomová práce zaměřuje na přizpůsobení se pojištění vývozních úvěrů světové krizi a význam EGAPu v dnešní době. V závěru je uveden doporučený postup pro exportéra při sjednávání pojištění.
|
|
|
New forms of institutional provisioning of export policy in the Czech Republic
Salíni, Linda ; Plchová, Božena (vedoucí práce) ; Nigrinová, Lenka (oponent)
Diplomová práce podává obraz o významu exportu pro ekonomiku České republiky a hlavních nástrojích státních a nestátních institucí používaných na jeho podporu. Představuje taktéž nové proexportní aktivity nestátní instituce - Mezinárodní obchodní komory v ČR (ICC ČR), o kterých zatím není dostatečně seznámena široká veřejnost. Práce obsahuje názory těch subjektů, kterých se podpora exportu v ČR přímo dotýká - zejména malých a středních podniků, velkých exportérů a komerčních bank - a jejich konkrétní požadavky na obsah státní exportní strategie. Jejich názory jsou v této práci vyvozeny z různých průzkumů a analýz a založené na informacích vyplývajících z činnosti Mezinárodní obchodní komory v ČR. Pro vytvoření kvalitní exportní strategie ČR je nezbytná spolupráce Ministerstva průmyslu a obchodu se všemi relevantními subjekty jako EGAP, CEB, HK ČR, ICC ČR, ale hlavně podnikatelskou veřejností. Také je potřeba do exportní strategie zahrnout zefektivnění a sjednocení služeb státních institucí na podporu exportu, vyhrazení dostatečných finančních prostředků pro ČEB, a.s. a EGAP, a.s., zapojení komerčních bank do financování obchodu a zvýšení mezinárodní konkurenceschopnosti českých vývozních artiklů. Tak se jedině může zvýšit její přínos pro jednotlivé subjekty zahraničního obchodu a také samotný stát.
|
|
|
Analýza exportní firmy v podmínkách globální krize
Brzobohatý, Michal ; Sato, Alexej (vedoucí práce) ; Čulík, Pavel (oponent)
Práce byla vypracována jako rozšíření bakalářské práce, přičemž podstatou stále zůstala analýza firmy, která operuje v mezinárodním prostředí. Do práce jsem však promítl změny, které firmu potkaly od roku 2008, kdy jsem vypracoval bakalářskou práci. V praktické části jsou řešeny klíčové problémy, kterým musí firma v podmínkách globální krize čelit, a následují mé návrhy, jak se s problémy vypořádat.
|
|
|
Inovační politika jako podpora exportu Itálie
Procházka, Ondřej ; Gullová, Soňa (vedoucí práce) ; Klosová, Anna (oponent)
Problém italské ekonomiky posledních let je zastavení procesu ekonomického růstu, z čehož pramení krize mezinárodní konkurenceschopnosti produktivního systému. V již tak opožděném evropském vlaku je ekonomika Itálie mezi posledními vagóny. Hlavním cílem této diplomové práce je analyzovat italskou inovační politiku a její dopad na export. První kapitola popisuje pojem "inovace" a obecně uvádí inovační politiku. Druhá kapitola analyzuje současnou ekonomickou charakteristiku Itálie, abychom pochopili další záležitosti, zejména pak vývoj základních makroekonomických ukazatelů, strukturu italské ekonomiky, typologii firem a protikrizová opatření s předpovědí dalšího ekonomického vývoje. Třetí kapitola analyzuje současné hlavní rysy italské inovační politiky: výdaje na výzkum a vývoj, stejně jako na vzdělání, popisuje lidský a rizikový kapitál, patenty, vědecké publikace a technologickou platební bilanci. Zaměřuje se také na dopad finanční krize na inovační aktivitu, na roli státu v inovační politice, na její zhodnocení s ostatními evropskými zeměmi a na následující inovační strategie. Poslední čtvrtá kapitola se koncentruje na analýzu vlivu inovační politiky na export Itálie. Zaměřuje se na hlavní instituce proexportní politiky, stejně jako na současný vývoj italské komoditní a teritoriální struktury exportu. Diplomová práce zdůrazňuje, že Itálie, jako jeden z průměrných inovátorů, nedělá dost, aby se stala inovačně orientovanou ekonomikou. Italská inovační politika je však nejdůležitější nástroj na dosažení tohoto dlouhodobého cíle. Ačkoli Itálie podstoupila řadu reforem její institucionální základny nebo vzdělávacího systému, je zde stále mnoho nedostatků, např. je zde akcentovaná potřeba vyhodnocení některých starých programů a dalšího posilování inovační aktivity malých a středních podniků, stejně jako zvýšení státních výdajů na všechny sektory inovační politiky. Diplomová práce zřetelně ukazuje, že inovační politika je jedním z nejdůležitějších témat nejen pro Itálii, ale také pro zbytek světa.
|
|
| |
host ::
RSS.