| |
| |
|
Studium vzniku sekundárních částic z plynných prekurzorů a jejich podílu na celkové imisní zátěži
Ústav chemických procesů AV ČR, Praha ; Státní zdravotní ústav, Praha ; Český hydrometeorologický ústav, Úsek ochrany čistoty ovzduší, Praha ; Laňková, Iveta ; Matějů, Ladislava ; Kazmarová, Helena ; Kotlík, Bohumil ; Štefancová, Lucia ; Ševčíková, Irena ; Kugler, Josef ; Schwarz, Jaroslav ; Smolík, Jiří ; Rych, Štěpán ; Novák, Jiří ; Macoun, Jan ; Horálek, Jan ; Hnilicová, Helena ; Elfenbein, Zdeněk ; Bubník, Jiří ; Keder, Josef
Cílem řešení projektu je prohloubit informace o podílu reemitovaných a především sekundárních částic na celkové imisní zátěži suspendovanými částicemi frakce PM10. Tyto informace jsou zatím nedostatečné, což výrazně ztěžuje modelování imisní zátěže. Dalším cílem je získání podrobnějších informací a dat o bioaerosolech, které mohou mít významný efekt na lidské zdraví a mohou být kontaminovány ostatním vzdušným znečištěním. Pozornost je třeba věnovat pylovému znečištění. Podkladové materiály obsahují stručný přehled prací v roce 2005 v jednotlivých dilčích úkolech: DP1- Upřesnění odhadu podílu sekundárních a reemitovaných částic na celkové imisní zátěži suspendovanými částicemi v podmínkách České republiky a zpřesnění rozptylových modelů, DP2 - Výzkum fyzikálních a chemických vlastností suspendovaných částic PM10 v městském prostředí, DP3 - Studium podílu bioaerosolů na imisní zátěži území České republiky suspendovanými částicemi.
|
| |
|
Studium vzniku sekundárních částic z plynných prekurzorů a jejich podílu na celkové imisní zátěži: Toxikologicky závažné kovy v emisích a jejich podíl na tvorbě sekundárních částic
EGÚ Praha Engineering, a.s., Praha ; Fara, Milan
Studie se zabývá vlastnostmi těžkých kovů vzhledem k jejich vstupu do organismů a škodlivým účinkům. Jsou uvedeny vstupy těžkých kovů do životního prostředí, přírodní a antropogenní zdroje emisí těžkých kovů a je diskutována esencialita těžkých kovů. Podrobně jsou uvedeny toxické vlastnosti olova, kadmia, rtuti, arsenu, mědi, chromu, niklu, selenu a zinku, což jsou kovy sledované v emisích a reportované podle mezinárodních dohod. Jsou diskutovány spalovací procesy jako zdroj emisí těžkých kovů a schopnost kovů účastnit se reakcí s jinými částicemi nebo radikály podle fyzikálně chemických vlastností prostředí. Z transformačních procesů těžkých kovů v životním prostředí a v atmosféře zvlášť je zdůrazněn pohyb rtuti, která vykazuje vysokou mobilitu díky své plynné formě. Rámcově jsou uvedeny technické prostředky k omezování emisí těžkých kovů. Jsou diskutovány emise těžkých kovů a tuhých částic ve vybraných aktivitních sektorech a jsou uvedeny emisní faktory. Pozornost je věnována i emisím prachu a sekundární prašnosti, včetně emisí asbestu a umělých minerálních vláken, emisí ze skládek tuhých odpadů a sektoru dopravy.
|
|
Studium vzniku sekundárních částic z plynných prekurzorů a jejich podílu na celkové imisní zátěži: Studium podílu bioaerosolů na imisní zátěži území České republiky suspendovanými částicemi
Státní zdravotní ústav, Praha ; Kašička, Václav ; Matějů, Ladislava ; Kazmarová, Helena ; Kotlík, Bohumil
Cílem řešení dílčího projektu je stanovení podílu biogenních složek (pyly, mikrobi, plísně, kvasinky) na celkovém znečištění ovzduší suspendovanými částicemi, návrh charakterizace zátěže ovzduší v různých typech lokalit (městské, okolí zdrojů zemědělské výroby, malá sídla, přírodní pozadí), založené na stanovení podílu biogenních složek v různých frakcích suspendovaných částic a popis časového a prostorového rozložení částic biogenního původu. V roce 2005 byly provedeny tyto práce: Rešerše informačních pramenů a existujících datových souborů v ČR a ve světě; Popis časové variability suspendovaných částic, pylů a mikrobiologického znečištění ovzduší; Zpracování logistiky k organizaci odběrů vzorku aerosolů z venkovního ovzduší (výběr lokalit, frekvence odběrů, režimy odběru, definování zájmových frakcí) zajištění potřebných standardů a optimalizace jednotky pro pylový monitoring; Odběry vzorků aerosolu z venkovního ovzduší; Ověřování postupů vedoucích k identifikaci a kvantifikaci částic biogenního původu - kapilární elektromigrační metody (elektroforéza, izotachoforéza, elektrokinetická chromatografie); Příprava kampaňových měření v definovaných typech lokalit (městské, okolí zdrojů zemědělské výroby, malá sídla, přírodní pozadí).
|
| |
| |
| |
| |