|
|
Překročení pravomocí prezidenta České republiky a jeho dopady v rámci systému dělby moci
Vartazaryan, Gor ; Brunclík, Miloš (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
V této diplomové práci jsem se zabýval analýzou překročení vybraných prezidentských jmenovacích pravomocí v České republice. Do analýzy jsem zahrnul jmenovací pravomoci prezidenta stanovené v Ústavě, včetně jmenování profesorů a rektorů. Analyzoval jsem všechny kontroverzní případy jmenování z let 1993 až 2023, které zahrnovaly prezidentství Václava Havla, Václava Klause a Miloše Zemana. Cílem této práce bylo zjistit, zda prezidenti překročili své pravomoci při jmenování a v jakých situacích se k tomu případně dostali. Na základě detailního průzkumu a analýzy byly identifikovány klíčové případy, které vedly k překročení pravomocí. Výsledky této práce přináší poznatky o tom, jak jsou prezidentské jmenovací pravomoci vykládány a jakým způsobem se střetává teoretický výklad s praxí jednotlivých prezidentů. Klíčová slova Prezident, Česká republika, jmenovací akty, překročení jmenovacích pravomocí, Václav Havel, Václav Klaus, Miloš Zeman.
|
|
|
Důvěra vrcholným politikům – duben/květen 2023
Červenka, Jan
CVVM Sociologického ústavu AV ČR v šetření probíhajícím v období od konce března do začátku třetí květnové dekády roku 2023 zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným vrcholným politikům. Předložený seznam tentokrát obsahoval jména předsedů stran či hnutí zastoupených v Poslanecké sněmovně, členů vlády, předsedů obou komor parlamentu a prezidenta republiky.\n\nMezi zkoumanými vrcholnými politiky zařazenými do výzkumu nejvyšší podíl důvěry byl zaznamenán u prezidenta Petra Pavla (59 %), za nímž se na druhém místě umístil předseda hnutí ANO Andrej Babiš (44 %).\n\nS výjimkou prezidenta u všech zkoumaných politických představitelů více či méně významně nedůvěra převažuje nad důvěrou.\n\nNejvyšší podíl nedůvěry mezi zkoumanými politiky šetření zaznamenalo u předsedkyně TOP 09 a předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Adamové Pekarové (69 %) a předsedy ODS a předsedy vlády Petra Fialy (68 %).\n\nOproti poslednímu šetření z přelomu roku 2022 a 2023 se výrazně zhoršilo hodnocení v případě předsedy KDU-ČSL, místopředsedy vlády a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky, ministra financí Zbyňka Stanjury, předsedy hnutí STAN, 1. místopředsedy vlády a ministra vnitra Víta Rakušana, ministryně obrany Jany Černochové, předsedy hnutí SPD Tomia Okamury a předsedy ODS a předsedy vlády Petra Fialy. Mírnější nárůst nedůvěry byl u ministra spravedlnosti Pavla Blažka, místopředsedy vlády a ministra zdravotnictví Vlastimila Válka, ministra školství, mládeže a tělovýchovy Vladimíra Balaše a předsedkyně TOP 09 a předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové.\n\nMírný nárůst důvěry se objevil u ministra zahraničních věcí Jana Lipavského, mírný pokles nedůvěry byl zaznamenán u ministra pro legislativu a předsedy Legislativní rady vlády Michala Šalomouna.
|
|
|
Hodnocení působení Miloše Zemana v prezidentském úřadě – únor/březen 2023
Červenka, Jan
V šetření realizovaném v únoru a v březnu 2023 se Centrum pro výzkum veřejného mínění SOU AV ČR, v.v.i., zaměřilo na hodnocení působení Miloše Zemana v prezidentském úřadě podle šesti vybraných kritérií.\nVe všech zkoumaných oblastech převažovalo kritické hodnocení nad pozitivním.\nRelativně nejpříznivěji česká veřejnost hodnotila, jak plnil funkce svěřené mu ústavou (40 %) a jak byl v kontaktu s občany a znal jejich problémy (39 %).\nNejvíce kritičtí byli čeští občané k tomu, jak dosluhující prezident dbal o vážnost a důstojnost svého úřadu (73 %) a jak působil jako autorita u občanů (71 %).\nV porovnání s rokem 2020 se hodnocení prezidenta zhoršilo ve všech sledovaných položkách.\nV porovnání s předchozími prezidenty Václavem Havlem a Václavem Klausem v období na konci jejich působení hodnotili občané u Miloše Zemana lépe, jak byl v kontaktu s občany a znal jejich problémy. U ostatních položek jeho aktuální hodnocení vyznívá kritičtěji.
|
|
|
Hodnocení působení Miloše Zemana v prezidentském úřadě – únor/březen 2023
Červenka, Jan
V šetření realizovaném v únoru a v březnu 2023 se Centrum pro výzkum veřejného mínění SOU AV ČR, v.v.i., zaměřilo na hodnocení působení Miloše Zemana v prezidentském úřadě podle šesti vybraných kritérií.\nVe všech zkoumaných oblastech převažovalo kritické hodnocení nad pozitivním.\nRelativně nejpříznivěji česká veřejnost hodnotila, jak plnil funkce svěřené mu ústavou (40 %) a jak byl v kontaktu s občany a znal jejich problémy (39 %).\nNejvíce kritičtí byli čeští občané k tomu, jak dosluhující prezident dbal o vážnost a důstojnost svého úřadu (73 %) a jak působil jako autorita u občanů (71 %).\nV porovnání s rokem 2020 se hodnocení prezidenta zhoršilo ve všech sledovaných položkách.\nV porovnání s předchozími prezidenty Václavem Havlem a Václavem Klausem v období na konci jejich působení hodnotili občané u Miloše Zemana lépe, jak byl v kontaktu s občany a znal jejich problémy. U ostatních položek jeho aktuální hodnocení vyznívá kritičtěji.
|
|
|
Vliv brazilských prezidentů na mezinárodní vztahy v regionu po roce 1945.
Navara, Jáchym ; Krausz Hladká, Malvína (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Obsahem této práce je deskriptivní analýza, zabývající se vlivem brazilských prezidentů na mezinárodní politiku v rámci regionu po roce 1945. Na základě dostupných zdrojů se prezentuje cíl této práce - představit to, jak se měnil vliv brazilské hlavy státu a zhodnocení závěrů hypotézy, podle které demokratizace a globalizace umožnily brazilským prezidentům výrazněji ovlivňovat region. V potaz je bráno i postavení brazilské hlavy státu vztahem k ústavě Brazílie a také další vnitropolitické faktory, které jsou představeny v rámci analýzy charakterů a přístupů k regionální politice jednotlivých prezidentů. Cílem tohoto projektu je představit souhrn role jednotlivých představitelů Brazílie v prezidentském úřadu v regionu po Druhé světové válce tak, aby mohl sloužit jako základ dalšímu detailnějšímu výzkumu a který by mohl využít psychologické postupy k přesnějšímu a detailnějšímu zhodnocení a vlivu a zformování představy o něm.
|
|
|
Překročení pravomocí prezidenta České republiky a jeho dopady v rámci systému dělby moci
Vartazaryan, Gor ; Brunclík, Miloš (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
V této diplomové práci jsem se zabýval analýzou překročení vybraných prezidentských jmenovacích pravomocí v České republice. Do analýzy jsem zahrnul jmenovací pravomoci prezidenta stanovené v Ústavě, včetně jmenování profesorů a rektorů. Analyzoval jsem všechny kontroverzní případy jmenování z let 1993 až 2023, které zahrnovaly prezidentství Václava Havla, Václava Klause a Miloše Zemana. Cílem této práce bylo zjistit, zda prezidenti překročili své pravomoci při jmenování a v jakých situacích se k tomu případně dostali. Na základě detailního průzkumu a analýzy byly identifikovány klíčové případy, které vedly k překročení pravomocí. Výsledky této práce přináší poznatky o tom, jak jsou prezidentské jmenovací pravomoci vykládány a jakým způsobem se střetává teoretický výklad s praxí jednotlivých prezidentů. Klíčová slova Prezident, Česká republika, jmenovací akty, překročení jmenovacích pravomocí, Václav Havel, Václav Klaus, Miloš Zeman.
|
|
| |
|
|
Důvěra vrcholným politikům na přelomu let 2022 a 2023
Červenka, Jan
CVVM Sociologického ústavu AV ČR v šetření probíhajícím od listopadu 2022 do začátku ledna 2023 zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným vrcholným politikům. Předložený seznam tentokrát obsahoval jména předsedů stran či hnutí zastoupených v Poslanecké sněmovně, členů vlády, předsedů obou komor parlamentu a prezidenta republiky.\n\nMezi zkoumanými vrcholnými politiky zařazenými do výzkumu nejvyšší podíl důvěry byl zaznamenán u předsedy hnutí ANO Andreje Babiše (45 %) a u předsedy hnutí SPD Tomia Okamury (43 %).\n\nU všech zkoumaných politických představitelů více či méně významně nedůvěra převažuje nad důvěrou.\n\nNejvyšší podíl nedůvěry mezi zkoumanými politiky šetření zaznamenalo u předsedkyně TOP 09 a předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Adamové Pekarové (65 %).\n\nOproti poslednímu šetření z jara 2022, případně z července 2021 se zlepšilo hodnocení v případě předsedy hnutí SPD Tomia Okamury, předsedy Pirátů a místopředsedy vlády pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše, předsedy Senátu Miloše Vystrčila, předsedy hnutí ANO Andreje Babiše a ministra zahraničních věcí Jana Lipavského.\n\nNárůst nedůvěry s případným poklesem důvěry se objevil v případě předsedy ODS a předsedy vlády Petra Fialy, předsedkyně TOP 09 a zároveň předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové, předsedy hnutí STAN, 1. místopředsedy vlády a ministra vnitra Víta Rakušana, ministra financí Zbyňka Stanjury, ministra zemědělství Zdeňka Nekuly, ministra kultury Martina Baxy, ministryně pro vědu, výzkum a inovace Heleny Langšádlové a ministryně obrany Jana Černochové.\n\nU ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely a u předsedy KDU-ČSL, místopředsedy vlády a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky došlo souběžně k nárůstu podílu důvěřujících i nedůvěřujících.
|
|
|
Spor o jmenování Jana Lipavského ministrem zahraničí
Viktorinová, Anna ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na spor o jmenování Jana Lipavského ministrem zahraničí České republiky mezi prezidentem Milošem Zemanem a designovaným premiérem Petrem Fialou v prosinci 2021. Tento případ je zasazen do kontextu podobných dřívějších událostí za prezidentství Václava Havla a Václava Klause. Práce cílí na výzkum Zemanových odůvodnění odmítání navržených kandidátů na ministry v minulosti, zachycení hlavních typů těchto argumentací a to, jak jim odpovídá poslední případ odmítnutí jmenování ministra Jana Lipavského navrženého Českou pirátskou stranou. Tématu se práce věnuje jak v kontextu širším, kdy popisuje právě podobné případy v minulosti, tak v kontextu užším, kdy zkoumá samotná Zemanova odůvodnění k nejmenování nominovaného Lipavského. Výzkum ukazuje, že v posledním případě Zemanova argumentace většinově koresponduje s uspořádanými typy odůvodnění, které použil v minulosti. Práce se detailně zabývá procesem vedoucím ke jmenování Jana Lipavského a vlády Petra Fialy a obsahuje odbornou politologickou a ústavněprávní diskuzi, ale i veřejnou diskuzi, které vzešly ze Zemanova odmítnutí jmenování Lipavského a převážně s jeho krokem nesouhlasily. Klíčová slova Prezident, Miloš Zeman, prezidentské pravomoci, předseda vlády, jmenování ministra, Jan Lipavský, vláda, Česká republika
|
|
|
Přímá volba prezidenta ČR v letech 2013 a 2018
SEKEROVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce se věnuje historicky prvním dvěma přímým volbám prezidenta České republiky. První část se zabývá postavením prezidenta v jednotlivých politických systémech. Následuje představení způsobu volby prezidenta ČR mezi roky 1993-2008 a stručný popis prezidentských voleb v tomto období. Třetí část se zaměřuje na samotné zavedení přímé volby a její legislativní vymezení. Popsány jsou zde i argumenty a situace, které zavedení předcházely. Hlavní dvě části práce představují kandidáty, předvolební debaty, kampaně, předvolební průzkumy a výsledky prezidentských voleb v letech 2013 a 2018. Dále jsou zhodnoceny dopady zavedení přímé volby prezidenta. Poslední část práce se zaměřuje na perspektivu pro volby v roce 2023.
|
host ::
RSS.