|
|
Quantitative Easing and its Impact on Wealth Inequality
Lazar, Stefan-Alexandru ; Taušer, Josef (vedoucí práce) ; Čajka, Radek (oponent)
Cílem této práce je ukázat, jak nekonvenční měnová politika kvantitativního uvolňování, zavedená ve Spojených státech mezi lety 2008 a 2014, vedla ke zvýšení nerovnosti bohatství. Potřeba této diplomové práce vyplývá z nezmapované povahy kvantitativního uvolňování a protože se stále objevuje více informací, které odkazují na zmíněnou souvislost. Pomocí analýzy rozdělení prostředků a jejich přidáním do distribuční základny peněžní zásoby, zjistila tato studie významný 10% nárůst Giniho indexu. Dále zdůrazňuje, jak velká část bohatství byla přesunuta ze střední třídy do vrchních 5% domácností z hlediska příjmu. Při výpočtech jsem vycházel z předpokladu extrapolace použitých dat a extrahováním systému od veškerých externích vlivů. Výsledkem je teoretický model popisující mechanismus, který nachází souvislosti mezi kvantitativním uvolňováním a majetkovou nerovností. Tento účinek je navíc také podrobně srovnán s účinkem operací na volném trhu na nerovnost bohatství. Konečně řešení tohoto tématu je diskutováno z ekonomického, politického a daňového hlediska.
|
|
|
Dopad kvantitativního uvolňování peněz na výnosnost dluhopisů veřejného sektoru ve vybraných zemích od roku 2007
Nacházel, Jan ; Jílek, Josef (vedoucí práce) ; Pekárek, Štěpán (oponent)
Tato práce pojednává o vlivu kvantitativního uvolňování na výnosnost dluhopisů veřejného sektoru ve vybraných zemích světa. V práci jsou uvedeny kanály standardní měnové politiky i kanály kvantitativního uvolňování, které můžeme zařadit mezi nekonvenční nástroje měnové politiky. Práce analyzuje dopady kvantitativního uvolňování, které bylo prováděno Federálním rezervním systém, Bank of England a Evropskou centrální bankou. Všechny tyto instituce nejdříve bojovaly s finanční krizí standardními nástroji měnové politiky, ale ty nebyly příliš účinné, a proto přešly k nestandardním nástrojům. Po provedení analýzy založené na metodě případové studie bylo zjištěno, že nejúčinnější ve snižování výnosnosti vládních dluhopisů byla vždy zejména první oznámení o politice kvantitativního uvolňování. Následná rozšíření politiky kvantitativního uvolňování již neměla takový účinek. Hlavní přínos práce spočívá v prozkoumání vlivu pozdějších prohlášení ohledně kvantitativního uvolňování na výnosnost vládních dluhopisů, která již nebyla účinná ve snižování výnosnosti vládních dluhopisů.
|
|
|
Porovnání nekonvenční měnové politiky ECB a FED
Bohůnek, Matěj ; Hnát, Pavel (vedoucí práce) ; Marcel Bluhm, Eric Pentecost and (oponent)
Měnová politika amerického Fedu a ECB se začala výrazně měnit v důsledku celosvětové ekonomické krize. Cílem této práce je analyzovat vývoj nekonvenčních měnových nástrojů v USA a EU po vypuknutí globální krize a dnes s pomocí klíčových ekonomických modelů, jmenovitě IS-LM-BP model a kvantitativní teorie peněz. Práce by měla dále posoudit dopady přijatých nástrojů a programů a vyvodit závěry o jejich úspěchu. Teoretická část vysvětluje model IS-LM-BP a kvantitativní teorii peněz a popisuje nekonvenční měnové nástroje, jenž centrální banky mohou použít při dosažení nulové úrokové sazby. Praktická část analyzuje evropskou a americkou ekonomiku pomocí vysvětlených modelů. Následně jsou popsány a porovnány implementované nástroje Fed a ECB. Tato práce by měla být uzavřena s tvrzením, že transmisní mechanismus byl obnoven pomocí nestandardních opatření, avšak nebylo dosaženo žádoucí stabilizace cenové hladiny.
|
|
|
Nekonvenční měnová politika ECB a FEDu v letech 2008-2015
Pörner, Marek ; Šetková, Lenka (vedoucí práce) ; Ševčíková, Michaela (oponent)
Hlavním cílem práce je analýza dosažení vytyčených cílů jednotlivých vybraných nekonvenčních měnových politik přijatých Federálním rezervním systémem a Evropskou centrální bankou v reakci na poslední finanční krizi. U FEDu je pozornost věnována kvantitativnímu uvolňování, u ECB pak programům Enhanced credit support, SMP, OMT a EAPP. Důležitou součástí práce je také vysvětlení transmisního mechanismu nekonvenční měnové politiky, zhodnocení makroekonomických dopadů těchto nestandardních nástrojů, komparace postupů dvou sledovaných centrální bank, ale především analýza vybraných rizik souvisejících s těmito nástroji. Stěžejní metoda byla empirická analýza podpořená ekonomickými studiemi zabývající se zmíněnou problematikou. V práci bylo zjištěno, že byly dosaženy jednotlivé vytyčené cíle sledovaných programů (s výjimkou SMP). U programu EAPP není učiněn závěr, neboť ještě nebyl ukončen. Nicméně tyto nestandardní nástroje s sebou přináší určitá rizika, jako například vznik bubliny na trzích aktiv, redistribuce bohatství, spill-over efekt a další. Z tohoto důvodu bude možné celkový efekt nekonvenčních měnových politik zhodnotit teprve s větším odstupem času.
|
|
|
Velká deprese a Velká recese: role měnové politiky USA
Kinský, Jiří ; Johnson, Zdenka (vedoucí práce) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Tato práce se zabývá primárními příčinami Velké deprese a Velké recese v USA. Autor v práci hledá společné znaky zmíněných krizí, přičemž zvláštní pozornost věnuje měnové politice, kterou považuje za klíčovou. Cílem autora je analyzovat jednotlivá hospodářsko-politická opatření, která dané krize vyvolala a jež ji provázely. V první části je pojednáno o politice Federálního rezervního systému včetně jeho vzniku, období dvacátých let, burzovním krachu, protikrizovým hospodářským opatřením a opomenuty nejsou ani teoretické interpretace z pohledu jednotlivých ekonomických škol. V druhé části práce autor analyzuje příčiny Velké recese, problematiku hypotečních agentur, rostoucí bublinu na trhu nemovitostí či federální záchranné programy, jakožto součást protikrizových opatření. Dále je pojednáno o úvěrové expanzi a měnové politice Fed a v závěru autor nabízí srovnání obou krizí a předkládá vlastní pohled na danou problematiku.
|
|
|
Globální finanční krize a kroky Fedu a ECB při jejím řešení v letech 2008–2015
Jetmar, Jan ; Vostrovská, Zdenka (vedoucí práce) ; Zamrazilová, Eva (oponent)
Tato práce komplexně shrnuje problematiku globální finanční krize. Jako její hlavní příčiny identifikuje vládní podporu vlastnického bydlení, uměle nastavené úrokové míry a jednání ekonomických aktérů v kontextu finančních inovací. Práce tedy považuje vnější zásahy do ekonomického systému za hlavní příčiny krize. Dále jsou chronologicky shrnuty kroky Federálního rezervního systému (Fed) a Evropské centrální banky (ECB) v průběhu krize samotné. Obě centrální banky během krátké doby vyčerpaly standardní nástroje měnové politiky, což vedlo k použití nekonvenčních opatření. V případě Fedu se jednalo zejména o kvantitativní uvolňování, zatímco ECB využila sadu různých nástrojů, pomocí kterých řešila problémy na více frontách - zejména dluhovou krizi států eurozóny. Hlavní přínos práce, mimo popis řetězce událostí vedoucího k finanční a ekonomické krizi, spočívá ve zprostředkování a konfrontaci postojů vybraných ekonomů různého názorového spektra ke krokům Fedu a ECB při řešení krize. Z této diskuze vyplývá, že největší obavy spojené s těmito zásahy představují cenové bubliny, inflace, pokřivení tržních mechanismů, neudržitelnost evropské integrace na měnové úrovni a nezadržitelný vznik další krize v důsledku neřešení reálných příčin krize minulé. S těmito závěry a z nich vyplývajícími doporučeními se shoduje i autor práce.
|
|
|
Aplikace klamu rozbitého okna na teroristické útoky z 11. září 2001 ve Spojených státech amerických
Weiss, Daniel ; Johnson, Zdenka (vedoucí práce) ; Fabianková, Klára (oponent)
Práce se zabývá tématikou teroristických útoků z 11. září 2001 ve Spojených státech amerických. Cílem této práce je analýza vybraných ekonomických dopadů těchto teroristických útoků a aplikace klamu rozbitého okna na tuto událost. Metodou této práce je komparace a analýza makroekonomických dopadů. Výzkum potvrzuje mezičtvrtletní pokles HDP, zvýšenou míru nezaměstnanosti a vyšší deficit federálního rozpočtu. Je zde dokázán vztah mezi těmito útoky a následnou hypoteční krizí. V neposlední řadě jsou potvrzeny negativní dopady na leteckou dopravu, dále na finanční trhy, což vedlo k propadu v investování, na pojišťovnictví a na celkový cestovní ruch v zemi, zejména na pokles turistů přijíždějících do USA. Jelikož tyto útoky měly celkový negativní dopad na ekonomiku Spojených států amerických, tak je potvrzena stanovená hypotéza, která tvrdí, že v tomto případě lze hovořit o klamu rozbitého okna.
|
|
|
Monetary Policy of the United States 1933 - 1940
Belan, Tomáš ; Johnson, Zdenka (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o měnové politice Federálního rezervního systému a amerického ministerstva financí v letech 1933 - 1940. Zkoumá vliv měnové politiky na hospodářství USA a pokouší se zodpovědět otázku, zda je možné vinit měnovou politiku za pomalé zotavování hospodářství z Velké hospodářské krize. Hlavní část práce je rozdělená na tři období - období New Dealu, v kterém je kladen důraz na legislativní změny dopadající na politiku Fedu, dále období recese v letech 1937 a 1938 a nakonec období před vstupem do války po roce 1938. Výsledky práce naznačují, že měnová politika nepatřila mezi proticyklické faktory zpomalující zotavování hospodářství po krizi a zejména díky politice ministerstva financí měla spíše procyklický charakter.
|
|
|
Nekonvenční monetární politika po krachu Lehman Brothers
Dragoun, Josef ; Brůna, Karel (vedoucí práce) ; Dvořák, Michal (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na nástroje nekonvenční monetární politiky, které jednotlivé centrální banky uvedly do praxe jako odezvu na globální finanční krizi. Jedná se o politiku kvantitativního uvolňování, devizových intervencí s kurzovým závazkem a negativních úrokových sazeb. V práci se rovněž pojednává o klasických nástrojích měnové politiky, jako jsou operace na volném trhu, diskontní nástroje, povinné minimální rezervy, nebo devizové intervence. Cílem práce je zdokumentovat vývoj politik vybraných centrálních bank a následně zkoumat vztah vybraných aktiv v porovnání s bilancí Federálního reservního systému pomocí korelačního koeficientu. Práce se rovněž zabývá myšlenkou, jak by se centrální banky mohly chovat v prostředí nulových úrokových sazeb a jaká jsou úskalí nekonvenční monetární politiky.
|
|
|
Unconventional monetary tools adopted by ECB and FED from 2008 until 2014
Šetková, Lenka ; Hnát, Pavel (vedoucí práce) ; Clayes, Peter (oponent)
Both the ECB and the Fed implemented various unconventional measures in response to the last crisis. While the ECB's policies were based on direct lending to banks, the FED adopted large-scale asset purchases. According to the empirical evidence these policies had economically beneficial effects in the US and the Eurozone but these measures have also certain spillovers which scope and exact impacts are quite difficult to estimate. There have been already many papers focusing on cross-border impacts of the FED's policies, but far less studied the spillovers of the ECB's policies. This work provides a theoretical background concerning the unconventional monetary policies implemented by the ECB and the FED after 2008 and analyse the impacts of ECB's policies on six particular countries outside euro area. The Impulse Responses of output, inflation, domestic interest rate and exchange rate are analyzed via block-restricted VAR model. My results confirm that euro area monetary policy does have an impact on non-euro area countries, although the response of macroeconomic variables in analysed countries are heterogeneous and also differ in the period before and after September 2008. Countries seem to be indeed affected more by conventional monetary policies until September 2008, but the euro-area monetary policy spills over via unconventional policies after September 2008. Overall, the ECB's policies affect economic activity outside euro area, but does not have significant impact on inflation. Furthermore, the exchange rate just initially drops in response to monetary tightening, but this reaction usually does not last for more than four months.
|
host ::
RSS.