|
|
Historie rejsků skupiny Sorex araneus západního palearktu (Mammalia, Soricidae)
Cestrová, Aneta ; Horáček, Ivan (vedoucí práce) ; Vohralík, Vladimír (oponent)
Na základě literárních dat, práce podává stručný přehled evoluční problematiky druhové skupiny Sorex araneus, představující jednu z nejvýznamnějších složek společenstev drobných zemních savců holoarktické oblasti. Shrnuje její biologická specifika (včetně aktivitních charakteristik, potravní ekologie a reprodukce), odvíjející se od mimořádně vypjaté energetické bilance, a klíčové faktory její ojedinělé mikroevoluční dynamiky. Těmi je, vedle trisomie pohlavních chromozomů (XX/XY1Y2), extrémní chromozomální polymorfismus s mnohačetným spektrem Robertsonovských translokací produkujících velké množství chromozomálních ras s odlišnými kombinacemi metacentrických chromozomů a evolučními a funkčními charakteristikami samostatných druhů. Interpretace historie skupiny, založené na molekulárně fylogenetických analýzách, jsou konfrontovány s výpovědí fosilního záznamu. Přes nemalý objem fosilních dokladů (více než 300 nalezišť) není jejich interpretace dosud zcela jasná a představuje úkol návazného výzkumu. Klíčová slova: Sorex araneus, fosilní záznam, fylogeografie, pleistocén, palearktická oblast
|
|
| |
|
| |
|
|
Rod Sicista (Mammalia, Rodentia, Zapodidae) v západním Palearktu: diversita, fylogenese a areálová historie.
Lišková, Tereza ; Horáček, Ivan (vedoucí práce) ; Vohralík, Vladimír (oponent)
Práce shrnuje literární data týkající se taxonomie, rozšíření, fylogenese a areálové historie rodu Sicista. Rod tvoří monotypickou čeleď Sminthidae, představující bazální vývojovou větev nadčeledi Dipodoidea, doložené od svrchního eocénu. Zahrnuje celkem 14 recentních druhů rozšířených od východní Asie po střední Evropu. Většina z nich osídluje drobné areály horských oblastí střední Asie a Kavkazské oblasti, výjimkou jsou druhy S.betulina a S.subtilis, s poměrně velkými areály, zasahující i do střední Evropy. Evropský fosilní záznam (více než 150 čtvrtohorních nálezů) ukazuje výrazně širší rozšíření v různých úsecích pleistocénu a v nejstarším holocénu. Druhová příslušnost fosilních dokladů je však v řadě případů sporná, morfologické rozdíly jednotlivých druhů jsou velmi nezřetelné. Diskriminační možnosti a historie výskytu ve střední Evropě jsou podrobně diskutována se zvláštním zřetelem k fosilním dokladům z území ČR a Slovenska. Klíčová slova: Sicista, fylogeneze, areálová historie, diverzita, taxonomie, západní Palearktida
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Ztráty vody výparem u terestrických obratlovců
Demešová, Jana ; Starostová, Zuzana (vedoucí práce) ; Vohralík, Vladimír (oponent)
Ztráty vody výparem ovlivňují fyziologii, ekologii i evoluci jednotlivých organismů. Tato práce shrnuje poznatky o ztrátách vody výparem u hlavních skupin terestrických obratlovců. Kromě fyziologických procesů sleduje také evoluční trendy adaptací vytvořených jako bariéra proti ztrátám vody, nebo naopak jako způsob ochlazování výparem. Z ekologického hlediska zkoumá, zda právě tyto adaptace umožnily některým z nich obývat extrémní habitaty. Téma ztrát vody výparem se prolíná s dalšími tématy, jako jsou termoregulace nebo metabolismus. Klíčová slova: výpar, ztráty vody, aridita, termoregulace, metabolismus, obratlovec
|
|
|
Ekologické a fylogenetické vlivy určující variabilitu v typu růstu u amniot
Stanková, Veronika ; Frýdlová, Petra (vedoucí práce) ; Vohralík, Vladimír (oponent)
Růst je proces, při kterém dochází ke zvětšování orgánů nebo celého těla. Lze ho modelovat pomocí růstových modelů a křivek. Práce se primárně věnuje vysvětlení dvou typů růstu - ukončeného růstu, který končí po dosažení pohlavní dospělosti nebo po začátku reprodukce, a neukončeného růstu, který naopak pokračuje i po reprodukci nebo po dosažení pohlavní dospělosti. V literatuře se obecně udává, že ptáci a savci mají ukončený růst a plazi, obojživelníci a ryby mají neukončený růst. Cílem práce bylo zanalyzovat současnou dostupnou literaturu týkající se růstu a zhodnotit univerzálnost výše zmíněných tvrzení o růstu u obratlovců. V práci jsou zmíněny ekologické a fylogenetické vlivy ovlivňující růst, fyziologická regulace růstu a mechanismy růstu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Psík mývalovitý (Nyctereutes procyonides) ve střední Evropě: historie šíření a stav znalostí
Pyšková, Klára ; Horáček, Ivan (vedoucí práce) ; Vohralík, Vladimír (oponent)
Práce pojednává o psovité šelmě, psíku mývalovitém (Nyctereutes procyonoides), zavlečené do velké části Evropy. Popisuje její rozšíření v původním a invadovaném areálu, historii zavlékání, ekologii a sociální chování a impakt v nepůvodní oblasti. Shrnuje současné dostupné poznatky s důrazem na oblast střední Evropy. Původní areál výskytu psíka mývalovitého je ve východní Asii. Zvířata začala být v první polovině 20. století dovážena na kožešinové farmy do evropské části tehdejšího Sovětského svazu a následně vypouštěna do přírody za účelem lovu; během následujících 50 let kolonizoval psík mývalovitý území o rozloze 1,4 milionu km2 . Dnes je v mnoha zemích Evropy běžnou zdomácnělou šelmou. K úspěchu v invadovaném areálu mu napomohlo mnoho faktorů, například oportunistická potravní strategie a schopnost přizpůsobit se různým habitatům, opakované a četné introdukce během dlouhého období, zajišťující vysokou genetickou variabilitu, schopnost zimovat, nízký počet predátorů, tendence kočovat, někdy na poměrně veliké vzdálenosti, a vysoká vnitrodruhová tolerance. Ekologický i ekonomický impakt psíka mývalovitého je pravděpodobně poměrně nízký, nejnebezpečnější je přenos infekčních onemocnění, zejména vztekliny.
|
host ::
RSS.