|
|
Stanovení toxických a esenciálních prvků v rostlinných materiálech
Filipčíková, Marcela ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Vitoulová, Eva (vedoucí práce)
V diplomové práci byl podán přehled o výskytu toxických, neesenciálních a esenciálních prvků v rostlinných materiálech, důraz byl kladen zejména na ovoce používané pro výrobu ovocných kojeneckých a dětských výživ. Práce se zabývá zpracováním ovoce a zeleniny na výrobu kojeneckých a dětských výživ, část práce je věnována předpisům, kontrolám a legislativě, která v této oblasti platí. V praktické části bylo cílem provedení analýzy ovocných dření za účelem kvantitativního stanovení vybraných prvků. Vzorky byly připraveny mineralizací na mokré cestě za využití mikrovlnného rozkladu, analýza byla provedena metodou ICP-MS.
|
|
|
Stanovení vybraných nutričních faktorů v některých druzích minoritního ovoce
Juráňová, Jana ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tématem této diplomové práce je stanovení určených výživových parametrů ve vybraných druzích méně známého ovoce, konkrétně v 10 odrůdách rakytníku řešetlákového (Hippophae rhamnoides L.), ve 12 odrůdách dřínu obecného (Cornus mas L.) a v 6 odrůdách zimolezu kamčatského (Lonicera caerulea var. kamtschatica). V případě zimolezu kamčatského byly analyzovány úrody ze dvou po sobě následujícíh let (2011 a 2012). Teoretická část práce byla zaměřena na historické, morfologické, taxonomické a nutriční aspekty jednotlivých rostlin a potravinářské či farmaceutické využití. Značná část práce je věnována charakteristice a možnostem stanovení významných obsahových látek, jmenovitě kyselině askorbové a polyfenolickým sloučeninám, především antokyanům. Obsahem experimentální části byl popis metod a výsledky analýzy celkové sušiny, titrovatelných kyselin, celkových polyfenolů, celkových antokyanů a kyseliny askorbové v plodech vybraných odrůd výše uvedených ovocných druhů. Na základě naměřených výsledků byly jednotlivé odrůdy a druhy ovoce vzájemně porovnány a zhodnoceny.
|
|
|
Studium kvality olejnatých semen v chlebových výrobcích
Fučík, Jiří ; Pořízka, Jaromír (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou olejů lisovaných ze semen olejnin nejčastěji používaných při pečení chlebových výrobků. Analyzovány byly oleje z různě tepelně upravených vzorků semen i vzorků komerčně dostupných olejů.V teoretické části jsou popsány jednotlivé technologické kroky a postupy výroby chleba, charakterizována semena olejnin používaných při pečení chlebových výrobků a oleje z těchto semen. Dále je zde popsána experimentální technika a jednotlivé typy kvantitativní analýzy: číslo zmýdelnění, číslo kyselosti, esterové číslo, jodové číslo a peroxidové číslo. V experimentální části byly zanalyzovány celkem 3 vzorky komerčně dostupných olejů (lněný, sezamový, slunečnicový) a 3 vzorky olejů lisovaných z čerstvých semen (lněná, sezamová, slunečnicová). Semena byla dále pečena v chlebu, lisován a analyzován olej. Výsledky jednotlivých fází úpravy vzorku byly porovnány a případná změna zdůvodněna.
|
|
|
Sledování změn chemických parametrů při výrobě vína
Dlapalová, Kristýna ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Vránová, Dana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá změnami chemických parametrů vinného moštu během procesu kvašení. Byly porovnávány chemické parametry vzorku moštu s přidanou komerční kvasinkou a autochtonní kvasinkou. V teoretické části je popsána réva vinná a její odrůdy. Více je rozepsána odrůda Saugvinon, která je stěžejní pro tuto práci. Dále je v teoretické části popsána stavba hroznu a jeho chemické složení, technologie výroby vína a choroby vína. Technologie výroby je rozdělena na jednotlivé kroky při výrobě (např.: sběr hroznů, lisování, fermentace a školení vína). V experimentální části jsou popsány použité metody stanovení chemických parametrů, včetně použitých chemikálií a přístrojů. Dále jsou shrnuty výsledky stanovení redukujících cukrů, titrovatelných kyselin, alkoholu a pH moštu. Diskuse obsahuje komentář k získaným výsledkům.
|
|
|
Charakterizace a průběh zrání sýrů eidamského typu
Dostálková, Andrea ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá stanovením aromaticky aktivních látek a volných/vázaných mastných kyselin v modelových sýrech eidamského typu, tj. přírodní polotvrdé sýry s nízkodohřívanou sýřeninou. Pro výrobu sýrů byly použity různé kombinace mikrobiálních kultur; u všech jako základ mezofilní kultura a čtyři vybrané kmeny termofilních kultur Lactobacillus casei a Lactobacillus plantarum. Cílem bylo posoudit vliv různých mikrobiálních kultur na obsah měřených parametrů, zároveň byly sledovány jejich změny v průběhu zrání sýrů. Pro identifikaci a semikvantifikaci aromaticky aktivních látek byla vybrána metoda HS-SPME-GC-MS. Extrakce tuků ze sýrů byla provedena podle ČSN EN ISO 1735:2005 a mastné kyseliny byly identifikovány a kvantifikovány metodou GC-FID po převedení na methylestery kyselou esterifikací methanolickým roztokem bortrifluoridu jako katalyzátoru. Celkem bylo ve vzorcích sýrů identifikováno 50 těkavých sloučenin, z toho 11 alkoholů, 5 aldehydů, 7 ketonů, 6 karboxylových kyselin, 10 esterů, 3 laktony, 2 sirné sloučeniny a 6 zařazených do skupiny „ostatní“. Všechny lze považovat za prokazatelně aromaticky aktivní. V jednotlivých vzorcích bylo identifikováno 30–40 sloučenin, nejvíce zastoupeny byly alkoholy, karboxylové kyseliny a ketony. Počet i obsah identifikovaných sloučenin během zrání mírně klesal. Ve všech vzorcích bylo identifikováno 17 mastných kyselin, a to jak ve formě volné, tak esterově vázané, během zrání také došlo ke snižování jejich obsahu. Nejvíce zastoupeny byly kyseliny myristová, palmitová, stearová a olejová. Mezi vzorky byly nalezeny významné rozdíly (p
|
|
|
Charakterizace a optimalizace senzorické kvality olejovaných želatinových cukrovinek
Knotek, Vojtěch ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá monitorováním a optimalizováním vlhkosti škrobu v průběhu výroby želatinových cukrovinek. Teoretická část se zabývá technologií výroby želé cukrovinek a popisem základních surovin potřebných k výrobě. Také jsou zde stručně popsány metody vhodné pro měření vlhkosti škrobu. Experimentální část se zabývá stabilizací vlhkosti škrobu při výrobě želatinových cukrovinek, konkrétně při lití želatinové hmoty do škrobových forem. K měření vlhkosti byla použita metoda pomocí sušící váhy Radwag. Doporučená vlhkost škrobu je do 8 %. Během dvouměsíčního měření tato hodnota byla stále o cca 0,5 % vyšší. Na základě výsledků této práce došlo k drobné úpravě v sušení škrobu. Toto vedlo ke snížení vlhkosti škrobu i když zatím ne k optimálnímu.
|
|
|
Srovnání vlastností aroniových pomazánek různého původu, složení a různé technologie výroby
Kapiton, Ulyana ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá srovnáním vlastností aroniových pomazánek různého původu, jejich složením a různými technologiemi výroby. Teoretická část obsahuje stručnou charakteristiku aronie – Aronia melanocarpa, přehled nejdůležitějších látek obsažených v aronii a příklady využití aronie nejen v potravinářském průmyslu. Dále jsou popsány legislativní požadavky na výrobu pomazánek a samotná technologie výroby. V této diplomové práci je také popsána nová patentovaná technologie výroby pomazánek s využitím HTD technologií. Další součástí teoretické časti je literární rešerše stanovení anthokyanů v aronii metodou HPLC. V experimentální části jsou popsány využité postupy pro stanovení sušiny, sacharidů pomoci HPLC s ELSD detektorem, anthokyanových barviv, celkových fenolických látek a antioxidační aktivity. Další součástí práce je dotazníkový průzkum a senzorická analýza zvolených aroniových pomazánek. Hodnotitelům nejvíce chutnala aroniová pomazánka Lowicz, u které bylo stanoveno 29,39 % sušiny, 15,15 mg.g-1 anthokyanových barviv, 9,20 mg.g-1 celkových fenolických látek, 158,42 mg.g-1 fruktózy a 151,26 mg.g-1 glukózy a antioxidační aktivita byla stanovena na 5,94 mg.g-1.
|
|
|
Stanovení vybraných nutričních parametrů v ovoci rostlinného rodu Ribes
Ledvina, Vojtěch ; Diviš, Pavel (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá zástupci drobného ovoce rostlinného rodu Ribes L. – rybízem, angreštem a jostou. Teoretická část uvádí historii a původ pěstování těchto zástupců, základní botanický popis jednotlivých druhů a vybraných odrůd, dále významné látky obsažené v plodech a jejich význam v lidské výživě a potravinářské produkty, které se z těchto druhů drobného ovoce vyrábí. Závěr teoretické části pak uvádí principy metod stanovení jednotlivých nutričních parametrů plodů. V experimentální části byl stanoven obsah sušiny v plodech a dále byl v šťávě z plodů stanoven obsah rozpustné sušiny, pH, titrační kyselost, formolové číslo, obsah redukujících sacharidů a celkový obsah fenolických látek. Na základě výsledků byly jednotlivé odrůdy a druhy porovnány.
|
|
|
Stanovení základních chemických charakteristik ostružinové pulpy
Pilátová, Anna ; Diviš, Pavel (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením vybraných chemických charakteristik šťávy, pulpy a extraktu připravených z plodů ostružiníků dvou druhů, českých a ukrajinských. Teoretická část obsahuje botanickou charakteristiku ostružiníku křovitého, obsah účinných látek v jeho plodech a možnosti využití ostružin v potravinářství. Další kapitoly jsou věnovány popisu fenolických látek a postupům stanovení pH a titrační kyselosti ovocných šťáv manuálními metodami. V experimentální části byla porovnána 2 extrakční činidla pro extrakce anthokyanových barviv z ostružinových výlisků. Dále byly stanoveny vybrané chemické a fyzikální vlastnosti získaných extraktů, ostružinové šťávy a pulpy z ostružin. Analyzovány byly jednak české ostružiny a jednak ostružiny sbírané ve volné přírodě na Ukrajině. Z hlediska obsahu anthokyanových barviv byla lepším extrakčním činidlem směs destilované vody a ethanolu v poměru 1 : 1. Po 14 hod. macerace bylo získáno ze 100,0 g ostružinových výlisků 150,4 mg anthokyanových barviv. U extraktů z ostružinových výlisků byla stanovena mnohonásobně vyšší koncentrace anthokyanových barviv než u vzorků šťávy a pulpy. Extrakt z ukrajinských ostružin obsahoval 197,4 mg CGEdm-3 a extrakt z českých ostružin 150,4 mg CGEdm-3. I fenolických látek bylo nejvíce stanoveno v extraktech. U ukrajinských ostružin to bylo 3501,9 mg GAEdm-3 a u českých 3256,1 mg GAEdm-3.
|
|
|
Obsah rutinu ve vybraných odrůdách bezu černého
Píšťková, Magdalena ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Náplní diplomové práce bylo stanovení obsahu rutinu ve větvičkách a listech devatenácti odrůd bezu černého (Sambucus nigra L.) kapalinovou chromatografií. Dále bylo provedeno měření rutinu v jeho významných zdrojích, routě a pohance. Naměřené hodnoty byly porovnány s významnými zdroji rutinu. Teoretická část popisuje bez černý, jeho obecné znaky, chemické složení, využití v lékařství. Další část je zaměřena na významné látky obsažené v bezu černém; flavonoidy. Jsou zde popsány extrakční techniky a vysokoúčinná kapalinová chromatografie. V praktické části byla pro získání látek z rostlinné matrice použita metoda extrakce stlačenou kapalnou horkou vodou (PHWE), která probíhala ve 3 cyklech po 5 minutách. Byla použita teplota 80°C, tlak 150 barů. Následovalo přečištění přes SPE kolonky a HPLC analýza s detekcí diodovým polem při vlnové délce 360 nm. Byla použita kolona SUPELCOSILTM LC-8DB, mobilní fáze MeOH:H2O:HCOOH v poměru 36:61,5:2,5 s průtokem 1 ml/min. Nejvíce rutinu bylo obsaženo v listech odrůdy Pregarten, 26,34 ± 0,50 mg/g. V listech bylo nejnižší množství rutinu stanoveno u odrůdy Körsör, a to 3,74 ± 0,13 mg/g. U větviček bylo nejvyšší množství rutinu stanoveno u odrůdy Samyl, kde bylo naměřeno 4,87 ± 0,01 mg/g rutinu, nejnižší množství bylo stanoveno u odrůdy Heidegg 13 s 0,56 ± 0,01 mg/g. Mez detekce pro rutin byla stanovena na 6,3 . 10-5 mg/ml a mez stanovitelnosti na 2,1 . 10-4 mg/ml.
|
host ::
RSS.