|
|
Pojmenování základních barev v českém znakovém jazyce
Brhel, Michal ; Richterová, Klára (vedoucí práce) ; Vaňková, Irena (oponent)
Cílem práce je popsat zásobu pojmenování pro základní barvy v českém znakovém jazyce, zvláště se zřetelem k zahrnuti různých formálních variant (generačních, regionálních apod.) s důrazem na motivaci jednotlivých lexémů. Výsledky empirického výzkumu jsou usouvztažněny s poznatky o cizích znakových jazycích a porovnány s barvami v češtině (zvl. s etymologii názvů barev a jejich konotacemi). Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Biblická osobní vlastní jména v českém znakovém jazyce
Matušková, Marie ; Petráňová, Romana (vedoucí práce) ; Vaňková, Irena (oponent)
(česky) Jména v biblické době měla význam, ten my (nejen Češi) už dnes nevnímáme. To je jedna věc. Jména v psaných jazycích dnešní doby se od Septuaginty, Vulgáty začaly překládat nebo přepisovat a jejich význam se tím pro čtenáře ztrácel. Vidí v něm už jen zvuk. Jak je tomu v případě překladu jmen biblických osob do českého znakového jazyka? A jak je to s jejich významem? O tom moc nevíme. A tomu se věnuje tato práce, její cílem je zjistit vznik jmenných znaků biblických osob v českém znakovém jazyce a zjistit jejich motivovanost. Práce vychází z jazykových dat shromážděných metodou excerpce videí od Bible bez hranic a elicitace, provedenou mezi neslyšícími respondenty ze dvou týmů (Praha, Brno). Oba týmy používají shodné znaky, už z toho důvodu, že na překladu spolupracují, musí být tedy znaky pro biblická jména pokud možno jednotná. Došlo ke zjištění rozdílů v používání jmenných znaků u neslyšících a jmennými znaky použity v projektu Bible bez hranic. Tato práce tyto rozdíly popisuje a vyelicitované jmenné znaky rozděluje podle klasifikace Radky Faltínové (2005).
|
|
|
Cykličnost a linearita času v českém jazykovém obrazu světa
Svašková, Jana ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Saicová Římalová, Lucie (oponent)
I. Abstrakt Práce se věnuje pojmu čas a jeho konceptualizaci v češtině. Vychází z teorie metafory, která se na poli kognitivní lingvistiky uplatňuje při určování zdrojových domén metafor sloužících jazykovému vyjadřování cílových oblastí, a z teorie jazykového obrazu světa. V první části se práce zabývá reflexí fenoménu času a jeho širším konceptem. Pozornost věnuje i rozdílu mezi cyklickým a lineárním pojetím času. Ve druhé části se práce snaží určit, které metafory užívá čeština při vyjadřování časových vztahů a při vyjadřování o fenoménu času. Tyto metafory hledá na jazykové rovině, zabývá se tedy sémantickým a etymologickým rozborem slov, která se při vyjadřování času a časových vztahů používají, a to ze slovnědruhových kategorií podstatných a přídavných jmen, sloves, předložek a příslovcí.
|
|
|
Opozice "člověk - zvíře" v jazyce. Příspěvek k českému jazykovému obrazu světa
Šťastná, Lucie ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Bozděchová, Ivana (oponent)
Diplomová práce je příspěvkem ke zkoumání českého jazykového obrazu světa a využívá základní teoretická a metodologická východiska kognitivní a kulturní lingvistiky. Práce se zabývá opozicí "člověk - zvíře", resp. "lidské - zvířecí" v češtině a ukazuje, jakým způsobem jsou v jazyce zooapelativa (názvy zvířat) vztažena ke skutečnostem z lidského světa. Velká část práce vychází převážně z analýzy českého slovníkového materiálu (z etymologických, výkladových, synonymických a frazeologických slovníků). Srovnána je rovněž vědecká (biologická) klasifikace živočichů s kategorizací v přirozeném jazyce. Pro kategorii ZVÍŘE jsou stanoveny čtyři základní domény, které konstituují pojmový model (rámec) této kategorie: "místo, kde zvíře žije", "fyzické vlastnosti", "chování zvířete" a "souvislost s člověkem". Součástí práce je i dotazníkový výzkum, jehož cílem bylo zjistit, jakým způsobem čeští mluvčí vnímají kategorii ZVÍŘE a zda považují některá zvířata za protypičtější než jiná.
|
|
|
Gesta a mimika v různých kulturách
Puldová, Hana ; Saicová Římalová, Lucie (vedoucí práce) ; Vaňková, Irena (oponent)
Následující práce se zabývá problematikou neverbální komunikace v různých kulturách a to především jejími dvěma druhy - gestikou a mimikou. Největší pozornost je soustředěna na analýzu toho, jak je v česky publikované, původní i překladové odborné literatuře pojat výklad o vybraných neverbálních prostředcích v různých kulturách. Práce se zaměřuje převážně na to, nakolik jsou v příslušných publikacích zohledněna kulturní specifika příslušných prostředků, na které kultury je pokládán největší důraz a jaké informace jsou o daných prostředcích sdělovány. Nejprve je popsán samotný pojem neverbální komunikace, poté její druhy, ve stručnosti jejich charakteristika a stěžejní částí celé práce je právě ona zmíněná analýza vybraných publikací, kde bylo primárním úkolem zjistit, jakou měrou se čeští i zahraniční autoři zabývají mezikulturními rozdíly v problematice neverbální komunikace, a co o nich pojednávají. Klíčová slova: neverbální komunikace, gesta, mimika, kultura This thesis concerns itself with forms of nonverbal communication in various cultures, most importantly with its main two forms - gestics and mimics. A great deal of attention is devoted to analysis of the interpretation of certain nonverbal means of communication in Czech scholarly publications, both original works and translations from other...
|
|
|
Šedá / šedivá barva a její reflexe v češtině a v českých slovnících
Fimanová, Barbora ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Chromý, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vyjádřením šedé barvy českými lexémy šedý a šedivý. Metodologicky vychází z pojetí označení barev v kontextu kognitivní lingvistiky představených v první kapitole. Praktická část práce předkládá analýzu českého slovníkového materiálu a korpusových dat se zaměřením na časté kolokace jednotlivých lexémů. Poznatky vedou k určení jednoho z adjektiv jako označení základní barvy v pojetí B. Berlina a P. Kaye. Výzkum dále přispívá i k objasnění problému, ve kterých oblastech se analyzované výrazy významově liší či překrývají. K tomuto účelu je v práci využita typologie sémantické struktury barevného pojmu K. Waszakowé. Z výsledků vyplývá, že původně adjektiva odkazovala k jiným objektům reality, ale postupně se lexémy šedý a šedivý významově i konotačně sbližují, přesto však nefungují zcela synonymně. Klíčová slova barvy, šedý, šedivý, význam, konotace, kolokace, prototyp, označení základní barvy, české jazykové slovníky
|
|
|
Domov v konceptualizaci českých mluvčích (dotazníkové šetření)
Kobesová, Alena ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Janovec, Ladislav (oponent)
Práce je zaměřena na zkoumání konceptualizace domova českými mluvčími různých věkových kategorií (předškolní děti, studenti, dospělí). Snaží se doplnit poznatky zjištěné v rámci mezinárodního srovnávacího výzkumu EUROJOS Jazykový obraz světa Slovanů a jejich sousedů. Metodologicky vychází z kognitivní lingvistiky a etnolingvistiky. Ověřuje konceptualizaci domova na základě dotazníku inspirovaného výzkumem probíhajícím v rámci projektu EUROJOS. Toto šetření je modifikováno, zařazeni do něj jsou zástupci různých věkových skupin. Zařazeny do něj jsou i předškolní děti, jejichž konceptualizace se ověřují prostřednictvím kresby. V práci se porovnávají dosavadní výsledky vlastního empirického šetření s teoretickými východisky.
|
|
|
Automatizace a aktualizace v novinových titulcích.
Valčíková, Tereza ; Mareš, Petr (vedoucí práce) ; Vaňková, Irena (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá problematikou automatizace a aktualizace v novinových titulcích v současném seriózním a bulvárním tisku. Klasifikuje výstavbu novinových titulků, popisuje postupy mající sloužit k informování a mající sloužit k přesvědčování recipientů a na základě získaných poznatků stanovuje rozdíly mezi titulky v seriózním a bulvárním tisku především z hlediska automatizace a aktualizace. Za účelem analýzy sledovaných jevů a pro srovnání vzájemných kvalit byl vytvořen korpus titulků sestavený ze dvou českých deníků: Lidových novin zastupujících seriózní tisk a Blesku zastupujícího bulvární tisk. Vybrané deníky byly sledovány po dobu dvou let (duben 2012 - duben 2014) a do korpusu bylo shromážděno celkem 300 titulků.
|
|
|
Konceptualizace života v českých populárních písních (Příspěvek ke studiu jazykového obrazu světa)
Janovská, Zuzana ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Saicová Římalová, Lucie (oponent)
Diplomová práce zkoumá konceptualizaci života v textech českých populárních písní 60. let 20. století. Teoreticky a metodologicky vychází z kognitivně a kulturně založených přístupů k jazyku, zejm. z teorie pojmové metafory a metonymie (Lakoff a Johnson) a z pojetí jazyka jako obrazu světa (lublinská škola). Na základě slovníkových dat nejprve analyzuje sémantiku lexému život a dospívá tak k základům jazykového obrazu života, jak je ukotven v běžné češtině; bere přitom v úvahu i obraz života (v kontrastu se smrtí), jak ho podává odborná literatura o české lidové kultuře. Jádro práce tvoří interpretace téměř stovky písňových textů ze zkoumaného období, ve kterých je tematizován lidský život v různých jeho fázích (etapách) a podobách (prostřednictvím opozic život - smrt, mládí - stáří apod.); sledovány jsou relevantní sémantické prvky, které se podílejí na jeho konceptualizaci. Systematicky a podrobně jsou popsány zejména metafory (strukturní, ontologické a orientační), metonymie a představová schémata spojená se životem (schéma CESTA, CYKLUS); pozornost je věnována jejich konkrétní jazykové realizaci. Klíčová slova kognitivní lingvistika, jazykový obraz světa, konceptualizace, metafora, metonymie, představová schémata, život, píseň, populární hudba, písňový text
|
|
|
Nos v českém jazykovém obrazu světa
Černá, Eliška ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Rejzek, Jiří (oponent)
Práce se snaží postihnout význam lexému nos v kognitivně-lingvistické perspektivě, a to zejm. prostřednictvím kolokací a frazémů, které se k lexému nos vztahují. Cílem práce je definovat tzv. významové profily pojmu NOS a zformulovat kognitivně kulturní definici nosu vyplývající z jeho místa v českém jazykovém obrazu světa. Za tímto účelem bude nos nejprve podroben analýze ze dvou různých perspektiv - z perspektivy lékařské, reprezentující vědecký pohled na svět, a z perspektivy běžného uživatele jazyka, reprezentující tzv. naivní obraz světa. Údaje vztahující se k lexému nos budou excerpovány z českých výkladových, synonymických, etymologických a frazeologických slovníků, bude provedena sémická analýza a lexém nos bude začleněn do systémových vztahů v české slovní zásobě. Nos bude představen také ve světle doplňujících perspektiv alternativní medicíny a pseudovědeckých disciplín frenologie a fyziologie, jejichž poznatky hrají určitou roli v utváření naivního obrazu nosu. Součástí práce je také anketní výzkum, který zjišťuje, jaké asociace si s pojmem NOS spojuje běžný uživatel českého jazyka. V závěru práce jsou představeny čtyři významové profily pojmu NOS: 1) vzhled nosu, 2) umístění nosu: nos jako měřítko prostorové blízkosti, 3) funkce nosu: nos jako orgán čichu a cítění + sekundárně orgán řeči, 4)...
|
host ::
RSS.