|
|
The Saxe-Coburg and Gotha's dynastic policy in the first half of the 19th century
Rišková, Antónia ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Kovář, Martin (oponent)
Práca sa zaoberá dynastickou politikou nemeckého rodu Sasko-Cobursko- Gothajského v prvej polovici devätnásteho storočia. Prostredníctvom analýzy vedúcej úlohy belgického kráľa Leopolda I., baróna Christiana Fridricha Stockmara a okolia kráľovnej Viktórie sleduje okolnosti, ktoré viedli k výberu princa Alberta Sasko-Cobursko-Gothajského za budúceho manžela britskej kráľovnej. Okrem vnútropolitickej scény je pozornosť sústredená na medzinárodnopolitické súvislosti, predovšetkým na zahraničnú politiku belgického kráľa, ktorá sa orientovala na upevnenie postavenia Belgicka na európskom kontinente a na realizáciu jeho predstavy európskeho dynastického spojenia prostredníctvom sasko-cobursko-gothajského rodu.
|
|
|
K úloze kuronského vévody Ernsta Johanna von Birona v zahraniční politice Ruska ve třicátých letech 18. století
Šínová, Lenka ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Picková, Dana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá úlohou Ernsta Johanna Birona, kuronského vévody, v ruské vnitřní a zahraniční politice, jeho povinnostmi a pravomocemi plynoucími z role favorita panovnice a dále vztahy s carevnou a s ostatními významnými osobnostmi Ruska. Věnuje se také otázce, zda byla 30. léta 18. století obdobím, kdy byla veškerá moc výhradně v rukách cizinců německého původu a zda spolu tito Němci spolupracovali. Poskytuje rovněž Bironův stručný životopis, v němž je důraz kladen zejména na kratičké období, kdy byl regentem za nezletilého cara Ivana VI.
|
|
|
Švédská zahraniční politika v prvních letech vlády Karla XI.
Liška, Martin ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Valkoun, Jaroslav (oponent)
- Diplomová práce se zabývá švédskou zahraniční politikou v letech 1660 - 1675, tedy v prvních letech vlády Karla XI. Ačkoliv je Švédsko po prakticky celé 17. století považováno za velmoc, z ekonomického hlediska se jednalo o slabou zemi. Švédsko bylo zcela závislé na finanční pomoci od svých spojenců, zejména v obdobích míru, jako tomu bylo mezi lety 1660 - 1675. Tato skutečnost patří k hlavním faktorům ovlivňujícím švédskou zahraniční politiku této doby. Hlavní část práce je věnována vztahům mezi Švédskem a ostatními evropskými státy. Nejdůležitější byly vztahy s Francií a Dánskem, neboť právě Francie byla většinou tím spojencem, který poskytoval Švédsku potřebné finance. Role Dánska byla důležitá kvůli jeho geografické poloze jako švédského souseda. Samozřejmě jsou zmíněny i vztahy k dalším státům, které rovněž hrály důležitou roli - Anglii, Nizozemí, Braniborsku, ostatním německým státům, Polsku a Rusku. Účelem diplomové práce není jen analyzovat švédskou zahraniční politiku, nýbrž také odpovědět na otázky, zda existovala nějaká alternativa nebo zda směřování této politiky bylo jediné možné a také, zda lze tuto politiku považovat za úspěšnou či nikoli. Tyto otázky jsou zodpovězeny v závěru práce, za použití argumentů postavených na faktech uvedených v předcházejících kapitolách. Klíčová slova -...
|
|
|
Analýza čínsko-sovětských pohraničních konfliktů v roce 1969
Crhák, Ondřej ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zaměřuje na čínsko-sovětský pohraniční konflikt v roce 1969, který představuje jedno z nejvíce vyostřených období vztahů mezi Čínskou lidovou republikou a Sovětským svazem. Cílem práce je poukázat na možné příčiny a důsledky konfliktu, a dále také pomocí rozboru vývoje dané problematiky poukázat na charakter celé krize. První kapitoly práce jsou zaměřeny především na vývoj čínsko- sovětského rozkolu a také na historii pohraniční otázky. V práci je kladen důraz především na zahraničně politickou rovinu konfliktu, přesto je pro celkový rozbor důležité zmínit i samotný průběh konfliktu, pro který jsou v práci uvedeny tři neznámější pohraniční srážky. Práce se zároveň vypořádává s řadou mýtů, legend a polopravd, které interpretaci konfliktu doprovázejí. Téma je zkoumáno pomocí elektronicky přístupných archivních dokumentů a také v neposlední řade pomocí dosud nepublikovaného archivního materiálů z archivů nalézajících se v České republice. Klíčová slova: Brežněv, Damanskij, komunismus, Mao Ce-tung, maoismus, pohraniční boje, studená válka východní blok, vztahy mezi ČLR a SSSR, Žalanaškol
|
|
| |
|
|
Rodina Španielova v Jaroměři za první světové války
Ročeň, František ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Tato bakalářská práce se týká studia každodennosti v českých zemích během první světové války. Zaměřuje se na východočeské město Jaroměř, jakožto na konkrétní region, na jehož příkladu analyzuje dopady války na české obyvatelstvo. Jedná se o sondu do dějin české každodennosti, opírající se zejména o svědectví jaroměřské občanky Marie Španielové a o kroniku jaroměřského politika a umělce Václava Pácalta. Studie se zaměřuje na problematiku mobilizace lidských zdrojů, pobytu válečných zajatců, konkrétně specifikuje obtíže se zásobováním a všeobecným nedostatkem prohlubujícím se během války. Zabývá se také loajalitou Jaroměře k Rakousko-Uhersku a celkově vlivem války na morálku občanů. Dopad války na civilní obyvatelstvo názorně dokazuje na příkladu Španielovi rodiny. Klíčová slova Jaroměř, každodennost, první světová válka, hospodářství, regionální dějiny.
|
|
| |
|
|
Litva, Polsko a moskevský stát na konci 15. století
Kettner, Josef ; Picková, Dana (vedoucí práce) ; Stellner, František (oponent)
Na konci 15. století dostávaly do té doby několik desetiletí poklidné vztahy mezi Litvou a Polskem na jedné straně a moskevským státem na straně druhé silně konfrontační ráz. Právě počáteční období střetů těchto zemí, které pak probíhaly s menšími přestávkami i ve století následujícím, jsem si zvolil za téma své práce. Pokusil jsem se v ní nastínit jednak obraz vzájemných vztahů panovníků těchto států před i po konfliktu a hlavně v jeho průběhu a také jejich přístup k němu. Vše je vylíčeno v širších souvislostech, neboť různé postoje okolních států z východní a také střední Evropy měly svůj dopad na výsledek první litevsko-moskevské války. Práce je psána v chronologické posloupnosti a rozčleněna do pěti kapitol. Úvodní kapitola (Litva, Polsko a moskevský stát v průběhu staletl) je věnována vývoji litevského státu a ruských zemí od 12. století až do roku 1485. Pozornost byla soustředěna hlavně na události, které ovlivňovaly dění v daných zemích a jejich vztahy. Těžištěm práce jsou následující čtyři kapitoly. Druhá (Počátek pohraničních srážek 1486-1490) a třetí (Nepokoje ve stínu války o uherský trůn 1490-1492) popisují vzájemné vztahy mezi Litvou a Moskvou v letech 1486-1492, tedy v době neutuchajících pohraničních konfliktů. Čtvrtá kapitola (Litevskomoskevská válka 1492-1494) zachycuje dění od chvíle, kdy...
|
|
|
Politický a hospodářský vývoj vybraných zemí RVHP v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století
Szobi, Pavel ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Jakubec, Ivan (oponent)
Rada vzájemné hospodářské pomoci (RVHP) byla organizací, která vznikla spíše z politických než hospodářských důvodů. V prvních letech své existence byla mocenským nástrojem Sovětského svazu k hospodářskému ovládnutí zemí východní Evropy a později začala působit jako prostředek tzv. socialistické ekonomické integrace. V ní sehrály nejdůležitější roli Německá demokratická republika a Československo, neboť byly průmyslově nejvyspělejšími státy sovětského bloku. Jejich ekonomika podporovala zaostalejší spojenecké země a posléze i státy Třetího světa, které se hlásily ke komunistické ideologii. Časté srovnávání RVHP k západoevropské integraci vedlo k tomu, že se východní blok snažil navázat spolupráci s Evropským společenstvím a napodobit jeho úspěchy. Analýza však ukázala nesmyslnost těchto pokusů. Východní blok nebyl schopen reformovat svou instituci hospodářské integrace a zánik totalitních režimů vedl k rozpadu RVHP.
|
|
|
K společenskému postavení židovské menšiny v Německu v letech 1871-1890
Plíčková, Helena ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Práce se zabývá společenským postavením židovské menšiny v Německu v prvních desetiletích císařství; je zamýšlena především jako příspěvek k sociálním dějinám s důrazem na dějiny každodennosti, jež se má mj. pokusit odpovědět na otázku, proč přes zdánlivě úspěšnou asimilaci, respektive akulturaci se židé koncem sedmdesátých a během osmdesátých let stali znovu terčem nenávistných útoků. Pomocí nejrůznějších metod je zkoumáno, jak vypadala a žila německo-židovská rodina, zda a jak se lišil její přístup ke vzdělání a struktura zaměstnání od přístupu a struktury majoritní společnosti. Je sledováno, jak společenskohospodářské poměry ovlivňovaly pozici minority, její účast na životě sjednocené země a postoj k nově vzniklému státnímu útvaru; v neposlední řadě pak, jak vnímala sama sebe, východožidovské imigranty a antisemitismus většinové společnosti. Výsledkem práce je zjištění, že hodnoty a zvyklosti německo-židovské menšiny odpovídaly především zvyklostem a hodnotám měšťanské vrstvy, specifickým rysem snad byla jen endogamie. Přes zklamání a frustraci ze znovuobjeveného antisemitismu přetrvala u německých židů důvěra ve stát a optimismus, a i v čase všeobecného příklonu ke konzervatismu zůstávali liberály. Ovšem rozšířený diskurs rasových teorií ovlivnil i je svým vypjatým patriotismem, němectvím a...
|
host ::
RSS.