|
|
Vzorce v kulturní performanci
Vondrášková, Sára ; Soukup, Martin (vedoucí práce) ; Soukup, Václav (oponent)
Sara Vondraskova- Vzorce v kulturni performanci Abstrakt Předmětem bakalářské práce je teoretická analýza problamatiky vztahu technologie a člověka. Práce zkoumá křehkou hranici, která dělí artificialitu od přirozenosti a soustředí se na její význam a smysl. Kapitoly v první části práce se věnují simulakru (v intencích Jeana Baudrillarda) a virtuální evoluci objevující se v dílech Karla Simse a Viléma Nováka. Druhá část se věnuje umělé inteligenci a elektronické hudbě. Tato práce se soustředí na relativnosti pojmů umělý a přirozený a uvažuje kontext a referenční bod jako stěžejní prvky při manipulaci s těmito pojmy. Kličova slova: Technologie, přirozenost, umění, umělá inteligence, simulakrum, virtuální evoluce, počítačový program, elektronická hudba, extenze těla, vzorec, kulturní performance.
|
|
|
Nové Sady: lokální kultura
Válková, Jana ; Soukup, Václav (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent)
Tato práce usiluje o zachycení kulturních témat a kategorií charakteristických pro lokální kulturu3 Nových Sadů4 . Celková koncepce vychází z předpokladu jedinečnosti kultur, v jejichž rámci existují specifické obrazy světa, projevující se v symbolech5 , kulturních tématech6 a kategoriích? Vzhledem k tomu, že tyto fenomény není možné efektivně zkoumat pouhým "objektivním" popisem kultury, je mnoho prostoru vyhrazeno "subjektivnímu" pohledu, tedy tomu, jak vysvětlují své symboly a jak vnímají svět lidé z Nových Sadů. " ... Je to však "subjektivita«, která odkrývá něco, co je na ,,realitě" světa snad nejreálnější... ".8 Analýzou kulturních témat a kategorií se práce snaží poskytnout celistvý pohled, díky kterému by byl zřejmý kontext jednotlivých fenoménů9 a jejich vztah ke kultuře jako celku. JO Práce Je výsledkem terénního výzkumu, který v kratších opakovaných obdobích probíhal od července roku 2004 do dubna roku 2007. Z počátku bylo užíváno především metody zúčastněného pozorování a neřízených rozhovorů. Později, ponejvíce ve finální části výzkumu, byla využita metoda polořízených rozhovorů doplňovaná studiem místních dokumentů. Smyslem studie v žádném případě nemá být volání po návratu do "idylické" venkovské minulosti. Je zřejmé, že pro mnohé z nás je život v "pospolitosti"ll 12 malé obce dávno ztracenou...
|
|
|
Feministická antropologie
Purschová, Adéla ; Soukup, Václav (vedoucí práce) ; Rychlík, Martin (oponent)
Diplomová práce "Feministická antropologie" představuje úvod do odvětví kulturní a sociální antropologie, které se zrodilo a rozvinulo v sedmdesátých letech dvacátého století jako reakce na androcentrický přístup v tomto oboru a společenských vědách obecně. Mapuje historii feministické antropologie, její myšlenkové zdroje, hlavní teorie, pojmy, metody a nejvýraznější osobnosti.
|
|
|
Jazyk, adaptace a kultura
Novotná, Magda ; Soukup, Václav (vedoucí práce) ; Opletalová, Lenka (oponent)
Předmětem mé diplomové práce bylo postihnout fenomén cizince, který si aktivně osvojuje český jazyk prostřednictvím pravidelných kurzů na jazykové škole, a to především pomocí empirického výzkumu zaměřeného na interpretaci procesů, které hrají důležitou roli při studiu jazyka a jeho praktického využití. Zvláštní pozornost jsem věnovala také reflexi vztahu těchto cizinců k Čechům. Výše zmíněnou problematiku jsem se snažila postihnout co nejkomplexněji pomocí metod kvalitativního výzkumu a to konkrétně interview s informátory, detailního dotazníku49, zúčastněného pozorování a interakci se členy skupiny.
|
|
|
Lidská situace v západní civilizaci
Jirsa, Lukáš ; Ortová, Jitka (vedoucí práce) ; Soukup, Václav (oponent)
Žijeme v podivném světě, který je radikálně odlišný od všech světů jemu předcházejících. Náš svět, svět západní civilizace na prahu 21. století, je světem rizikovým, světem nebývale rychlým, je světem, kterému jedinec může jen stěží plně porozumět. Najít pevný záchytný bod pro orientaci ve světě je velice složité a nejisté, snad dokonce nemožné. Vše je relativní a proměnné, a tak když už máme pocit, že jsme onen opěrný bod našli a konečně jsme se v námi prožívané skutečnosti nějakým způsobem zorientovali, zjistíme, že skutečnost je již opět jiná, nová, proměněná a my jsme odsouzeni k novému hledání. Zoufale hledáme pevnou půdu pod nohama, snažíme se nalézt alespoň nějakou jistotu. Současný svět lze charakterizovat jako svět rychlé a neustálé změny. Vše má jen krátké trvání a to včetně našich životních jistot. Jistota s jepičím životem ovšem není jistotou, a tak jsme zřejmě odsouzeni k věčnému bloudění. Žijeme ve světě, kterému nerozumíme. Jeden z nejvýznamnějších antropologů 20. století, Claude Lévi-Strauss, byl v roce 2005 požádán, aby se vyjádřil k budoucnosti lidstva: "Na takové věci se mě neptejte. Žijeme ve světě, do kterého už nepatřím. Svět, který jsem znal a který jsem měl rád, byl světem 2,5 miliardy lidí. Současný svět má 6 miliard lidí. To již není můj svět. A svět zítřka má mít 9 miliard mužů a...
|
|
|
Kulturní dimenze alkoholu
Guha, Alexandr ; Soukup, Václav (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent)
Diplomová práce Kulturní dimenze alkoholu se zabývá vztahem mezi alkoholem a kulturou ze tří hledisek. První kapitola sleduje alkohol jako kulturně významuplnou látku v průběhu dějin. Důležité historické epochy a události reinterpretuje z hlediska vztahu s alkoholem. Nejprve se chronologicky zaměřuje na zásadní kulturní funkci alkoholu (souběžně vína, piva a medoviny) v době neolitické revoluce a v nejvýznamnějších starověkých civilizacích. Dále popisuje roli alkoholu ve středověku z hlediska křesťanství a církevní reformace. Zbylá část se věnuje vynálezu a rozšíření destilace, kulturním a sociálním důsledkům, které tato inovace přinesla a následným prohibičním pokusům. V závěru této kapitoly pak konfrontuje dřívější i současné pohledy na alkoholismus. Kulturně antropologická část práce zasazuje alkohol do celosvětové scény psychoaktivních látek, jejichž ceremoniální užívání je chápáno jako kulturní univerzálie. Práce odhaluje antropologicky výsostnou pozici alkoholu v rámci tohoto drogového kontextu. Originální je detailní rozšíření strukturálního modelu kulinářských technik o metodu kvašení, jakožto kulturní přípravy alkoholických nápojů. Poslední část představuje specifickou studii současného alkoholového folklóru. Zaměřena je na lidovou kreativitu v přípravě, názvech a v konzumaci míchaných nápojů. Na...
|
|
|
Geneze kultury a lidské kreativity
Skvaril, Miroslav ; Soukup, Václav (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent)
Cílem mé diplomové práce je teoretická analýza vzniku a vývoje tohoto typu adaptačního chování. Kladu důraz především na skutečnost, že umělecké formy symbolického výrazu a lidské vědomí nevznikly samy od sebe, ale že byly součástí dlouhodobého evolučního procesu v rámci vývoje druhu, jakožto neoddělitelné součásti sociálně-kulturního chování, a že náhlá "lidská revoluce" I tak jak je vnímána v souvislosti s obdobím mladého paleolitu, je, co do důsledku, logickým vyvrcholením antropogeneze. V úvodu své práce připomínám základní dva teoretické přístupy k dané problematice, z nichž jeden hledá východiska v náhlé "revoluční" proměně, tak jak se náhle objevila v kultuře aurignacienu někdy před 40 000 lety, ten druhý naopak v gradualistické perspektivě, nacházející svá východiska již v období středního paleolitu (350/250 000 - 40 000 let B.P.) V následujících kapitolách kladu důraz na vývoj v jednotlivých hominizačních komplexech tak, jak jsou předkládány současnými vědeckými studiemi. Současně rozvíjím vlastní příklon k "evolučněji" pojaté hypotéze o vzniku vlastního reprezentativního chování člověka. V kapitole o jednotlivých interpretačních přístupech k paleolitickému umění se zaměřuji na jejich reduktivní přístupy, které neponechávaly mnoho prostoru pro vlastní lidskou imaginaci a fantazii jakožto...
|
|
| |
|
|
Evoluce myšlenky trvale udržitelného rozvoje ve společenských vědách
Raušová, Zuzana ; Lapka, Miloslav (vedoucí práce) ; Soukup, Václav (oponent)
Svět v posledních desetiletích stojí na zásadní křižovatce. Buď bude pokračovat v kurzu, který mu vnuklo osvícenství a bude se nadále pokoušet o plynulý hospodářský růst, který však v omezeném prostředí nemá dlouhodobé vyhlídky, anebo se přikloní k omezení vlastního blahobytu a nastoupí cestu trvalé udržitelnosti. Státy Severu se již k hodnotám trvalé udržitelnosti většinou otevřeně přihlásily a včlenily je do svých legislativ. Praxe není jistě vždy růžová, nicméně můžeme snad říci, že věci jsou zde alespoň na dobré cestě. S většími obavami musíme hledět na vývoj v tzv. druhém a třetím světě. Jejich společnosti teprve aspirují na stupeň technologického rozvoje Západu, aniž by jim ekologická ohrožení z toho plynoucí příliš zatěžovala mysl. Koncept trvale udržitelného rozvoje není a nechce být ideologií, nemá být novým opiem lidstva, přesto by posláním západních států nyní mělo být šíření postmateriálních hodnot mezi něž patří uvědomělá skromnost či výběrová náročnost. Trvalá udržitelnost postuluje nové směřování lidské společnosti při spatřování štěstí v naplňování kulturních, estetických, etických hodnot.
|
|
|
Osobnostní a historické pojetí kultury v díle Václava Černého
Klinecký, Tomáš ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Soukup, Václav (oponent)
V nasf praci jsme si postupne kladli za ukol vysledovat zdroje v a vlivy uvazovanf v dfle profesora Vaclava Cerneho. Objevili v jsme je jednak v osobnostech, ktere Vaclav Cerny od mladf obdivoval a zustal jimi trvale inspirovan, jednak v myslenkovych proudech, kterymi byl celozivotne ovlivnen. Kombinacf techto dvou vlivu vznikla soustava pojmu, ktere jsou v prftomny ve vetsine odbornych studif Vaclava Cerneho. Jakesi zavrsenf hodnot a pojmu potom nachazfme v Cerneho Pametech, ktere psal ve zralem veku. V druhe casti prace jsme se pokusili spojit tyto motivy jednfm svornfkem, kterym u v Vaclava Cerneho byl pojem kultury. Nasf snahou bylo v interpretovat nektere Cerneho postulaty v casovem vYvoji. V metodologickem uvodu jsme se snazili urcit ruzne druhy prfstupu k interpretovanem textu a ukazali jsme na nektere nesnaze, ktere pri prfstupu k jakemukoliv textu interpretovi hrozf. Sami jsme si urcili jako vychozf hermeneutickou interpretacnf metodu s vedomfm jejf historienosti, relativnosti a kontextua I nosti vlastn fho slovn fku. Co se tyka vlivu inspirativnfch osobnostf na nazory Vaclava v Cerneho, jmenovali jsem Andreho Gida, na kterem svobody a svobodneho zejmena francouzskeho spisovatele v si Cerny osvojoval predevsfm pojetf cinu. Dalsf osobnostf v rade byl francouzsky filozof Henri Bergson. Ten ho...
|
host ::
RSS.