|
|
Úvod do studia karyotypové evoluce štírků (Arachnida: Pseudoscorpiones)
Šťáhlavský, František ; Smrž, Jaroslav (vedoucí práce) ; Marec, František (oponent) ; Ráb, Petr (oponent)
6. ZÁVĚRY 1. Pro studium karyotypu štírků je u většiny druhů nejvhodnější doba rozmnožování. Ve střední Evropě se dá v tomto období (duben - červen) u většiny druhů získat z gonád samců i samic dostačující množství spermatogoniálních mitóz a u samců i různá meiotická stadia vhodná pro analýzu karyotypu. 2. Primární konstrikce řady druhů jsou drobné a obtížně detekovatelné. Pro přesné vyhodnocení morfologie chromosomů jsou proto daleko vhodnější metafáze II samců. V této fázy jsou chromatidy chromosomů spojeny pouze v oblasti centromer, poloha primárních konstrikcí se tedy dá přesně stanovit. 3. Štírci jsou charakterističtí velkou mezidruhovou variabilitou v počtu a morfologii chromosomů. Diploidní počet chromosomů se v rámci celého řádu pohybuje od 7 až po 137. Nejnižší počty chromosomů má čeleď Olpiidae (2n=7-23), nízké počty chromosmů mají také čeledi Chthoniidae (2n=10-38), Geogarypidae (2n=15-23) a Garypinidae (2n=33). Nejvyšší počty chromosomů má čeleď Atemnidae (2n=93-137). 4. Původním systémem chromosomového určení pohlaví štírků je patrně X0. S výjimkou čeledi Larcidae byl tento systém nalezen u všech studovaných čeledí. V rámci čeledí Neobisiidae a Larcidae byl zjištěn také systém XY, jež vzniká pravděpodobně přestavbami mezi chromosomem X a autosomy. 5. Pohlavní chromosom se v průběhu meiosy...
|
|
| |
|
|
Mikroanatomie a cytogenetika lasturnatek ve vztahu k evoluční biologii jejich reprodukčních způsobů
Symonová, Radka ; Smrž, Jaroslav (vedoucí práce) ; Keyser, Dietmar (oponent) ; Weyda, František (oponent)
SOUHRNDIZERTAENiPRACE HlavnlmcilempiedklSdan6pr6cebylopiispdtk obecndlepsimupochopenibiologre lasturnatek a vyplnit tak nekte16 hlavni mezery v dosavadnich znalostech. Lasturnatkypatii mezi velmi dobie zdokumentovanouskupiny korfs0. To plati zejm6nao ekologicklicha morfologickfchaspektechjejich biologie,na ktereje ji2 tradidn6kladen velk17dfrraz,protozetyto znalostijsou uplatiov6ny v taxonomii lasturnatek a tak6 v ekologii, kter6 tvoii zilklad pro hojn6 vyu2ivan6 paleoekologick6rekonstrukce.Tato situacem0ze bit ilustrov6naskutednosti,Ze dosudchybdlydetailn6jgiinformaceo hepatoprankreatuu lasturnateka nic nebyro zndmoo jejichtzv. volnlch buik6ch (hemocytech).Rovn62detailnicharakteristika stavbysamidihorozmnozovacihoapar6tu(ktenije velmislozit6utv6ien)a pr0b6hu inseminacea n6sledn6hooplozenivajidekz&st6valdlouhomimo pozornost.Velmi podobndsituaceexistovalav piipaddkaryologiesladkovodnichlasturnatek.Ndkotik st62ejnichpracl na toto t6ma vzniklojiz ve 30. a 40. letech minulehostoteti s ndkolikadal5imivliimkamiz pozddjsidoby.vsechnytytopracese opirajipouzeo deskriptivnikaryologii.Jiz v 60. a 70. Ietechbyla u partenogenetickichsamic zji5t6naneobvykl6variabilitav podtechchromozom0.piesto vsakbylytyto aspekty cytogenetikylasturnatek,kter6jsou zvldst relevantnlve vztahuk typu reprodukce, po dlouhodobuopomijeny Z...
|
|
|
Mikroanatomické a mikrobiologické aspekty konzumace mikromycet druhem Tyrophagus putrescentiae (Acari: Acaridida)
Soukalová, Hana ; Smrž, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hubert, Jan (oponent)
Mycophagy should not be considered as a single and homogeneous category of nutritional biology due to the specific symbiotic chitinolytic bacteria associated with mites and fungi. To test interaction amongmites, fungi, and chitinolytic bacteria, experiments were conducted on the model species Tyrophagus putrescentiae (Schrank). Mucor sp, Alternaria alternata, Penicillium claviforme, P. griseofulvum, and Verticillium sp. were plated onto malt agar and offeredto T. putrescentiae in the laboratory. Mites were evaluated utilizing microanatomical examination based on histology, excrement analysis using fluorescence microscopy, bacterial plating, impact of mite homogenate on fungi in Petri dishes, reproduction of mites feeding upon each fungus, and isolation of associated bacteria inside mites. There were clear differences regarding the digested spores of different fungi passing through the gut and subsequently in the feces. Abundances of bacterial cells in excrement also corresponded to the fungi offered. The extracts from mites had chitinolytic activity, and the plated bacteria are known to produce exochitinases. The various feeding patterns observed were caused by differences in the cell wall structures of the tested fungi. The study illustrates that mycophagy in saprophagous mites does not consist of...
|
|
| |
|
| |
|
|
Mrtvá těla velkých obratlovců jako faktor mikrohabitatu v půdě
Jourová, Barbora ; Smrž, Jaroslav (vedoucí práce) ; Růžička, Jan (oponent)
Mikrohabitaty jsou zajímavým fenoménem v přírodě. Přestože mohou být studovány na mnoha úrovních, jejich společným znakem je to, že na jejich území se utváří unikátní společenstvo organismů, které se často velmi odlišuje od okolního prostředí. Jedním z nej- zajímavějších mikorohabitatů je mrtvé tělo velkého obratlovce, které na relativně malé ploše vytváří oázu hojnosti a živin. Poskytuje tak prostor pro život mnoha tisícům orga- nismů hlavně z kmene Arthropoda. Zároveň jsou ale faktorem nepředvídatelným, proto je na jejich výskyt zaměřená celá skupina organismů, především z řádu Diptera, která je aktivně vyhledává. Zajímavá, avšak v České republice málo studovaná, je reakce půdních živočichů na rozkládající se tělo, nebot' do půdy v krátkém časovém intervalu unikne velké množství rozkladných látek, které jsou velmi bazického charakteru. Tato rapidní změna s sebou nese také velké změny ve společenstvu půdních organismů. V této práci je zachycen rozklad těla prasete domácího (Sus domestica) od začátku až po kosterní pozůstatky a zároveň popisuje změnu společenstva půdních roztočů pod tělem. Roztoči byli vybráni z toho důvodu, že v půdě dosahují vysokých abundancí...
|
|
|
Bakterie asociované s čmelíkem kuřím (Dermanyssus gallinae)
Molva, Vít ; Hubert, Jan (vedoucí práce) ; Smrž, Jaroslav (oponent)
Čmelík kuří (Dermanyssus gallinae) (Acari: Mesostigmata) je hematofágní parazit drůbeže, okrasných ptáků, savců i lidí. Napadení drůbeže čmelíkem kuřím má negativní vliv na snášivost vajec, příbytky na váze a i fitness jedince. Při masivním napadení může dojít až k úhynu drůbeže. Za nebezpečí pro člověka se považuje možný přenos bakterií a virů čmelíkem. Předložená práce analyzuje čmelíka jako případného vektora bakterií a reviduje výskyt jednotlivých potenciálně patogenních nebo symbiotických bakterií asociovaných se čmelíkem. Čmelík je považován za vektora následujících druhů patogenních bakterií: Salmonella spp., původce salmonelózy, výskyt byl prokázán u čmelíka hned několikrát a to jak za pomocí PCR, tak i kultivačními metodami. Spojitost Listeria monocytogenes a čmelíka je popsána jako společný výskyt nikoliv jako výskyt L. monocytogenes v čmelíkovi. Přenos Erysipelothrix rhusiopathiae byl jednou studií potvrzen, ale v jiné studii se jeho přenos nepotvrdil. Nejistý je i přenos Bartonella quintana, původce zákopové horečky. Zde existuje jedna práce, ve které se současně vyskytuje čmelík v hnízdě vrabců u podkrovního bytu a zákopová horečka u rodiny s dobrým socioekonomickým postavením žijící v tomto bytě. Přestože je čmelík považován za vektora významných patogenních bakterií, přímo prokázaný...
|
|
|
Parazitická bakterie Arsenophonus u včely medonosné a jejího parazita Varroa destructor
Hejdánková, Sylvie ; Hubert, Jan (vedoucí práce) ; Smrž, Jaroslav (oponent)
Bakterie Arsenophonus je parazitická bakterie, která je přenášena jak vertikálně, tak horizontálně. Svůj přenos posiluje manipulací s hostitelem jevem zvaným zabíjení samců. Vyskytuje se u hmyzu, klíšťat a křižáka obecného (Araneus diadematus). Úlohou této diplomové práce byla detekce parazitické bakterie Arsenophonus u včely medonosné a jejího parazita Varroa destructor. Zjistili jsme, že v obou hostitelských taxonech se nachází bakterie Arsenophonus, jež byla taxonomicky identifikována jako bakterie Arsenophonus nasoniae. Nález bakterie Arsenophonus v roztočích Varroa destructor je unikátním objevem. V dvojicích roztoč Varroa destructor a včela medonosná odebraných z jednoho úlu jsme prokázali signifikantně vyšší četnost výskytu bakterie Arsenophonus u roztočů Varroa destructor oproti včelám medonosným. Z našich poznatků můžeme usuzovat, že roztoč Varroa destructor může sloužit jako vektor pro přenos bakterie Arsenophonus mezi včelami medonosnými. Výsledky této diplomové práce by mohly vést k budoucímu využití bakterie Arsenophonus v biologické kontrole roztoče Varroa destructor.
|
|
|
The role of soil macrofauna in organic matter decomposition and stabilisation
Špaldoňová, Alexandra ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Tajovský, Karel (oponent) ; Smrž, Jaroslav (oponent)
Zpomalení rozkladu rostlinného opadu je jedním z mnoha způsobů, jak lze zvýšit množství organické hmoty v půdě. Tímto způsobem můžeme přispět jak k obnově organické hmoty v půdě, tak ke snížení množství oxidu uhličitého v atmosféře. Na tomto místě jsme se zaměřili na působení půdní makrofauny na rozklad a stabilizaci organické hmoty v dlouhodobém časovém měřítku. Ve dvou laboratorních pokusech běžně se vyskytující stejnonožec (Armadillidium vulgare) svou potravní aktivitou značně ovlivnil jak rozklad rostlinného opadu, tak i jeho chemickou strukturu. Mikrobiální respirace na exkrementech byla signifikantně nižší ve srovnání s mikrobiální respirací na opadu a na jeho nezkonzumovaných zbytcích. Současně fluktuace vlhkosti a teploty a přidání živin zvýšilo mikrobiální respiraci na opadu mnohem více než na exkrementech. Analýza 13 C NMR ukázala, že během průchodu potravy trávicím traktem stejnonožce jsou střevní mikroflórou přednostně tráveny polysacharidy a současně, že v exkrementech dochází k akumulaci látek aromatické povahy. Pyrolýza pak ukázala, že opad a exkrementy se významně liší v kvalitě ligninu. Výsledky kvantitativní analýzy fenolických látek ukázaly, že schopnost trávit fenoly mají jak mikrobiální společenstva, tak i střevní mikroflóra stejnonožců. V dalším laboratorním pokusu jsme...
|
host ::
RSS.