|
|
Platy učitelů v roce 2022 a výhled: cesta z propasti a zase zpět
Münich, Daniel ; Smolka, Vladimír
Výše relativních učitelských platů spoluurčuje atraktivitu učitelské profese a zajišťuje dostatečný zájem o profesi. Výběrovost profese, jak na straně vysokoškolské přípravy, tak během kariéry, spoluurčuje kvalitu vzdělávání. Tyto procesy se realizují dlouhodobě průběžnými příchody a odchody do a z profese a dalším vzděláváním. Proto lze dopady učitelských platů na zájem o profesi, kvalitu práce učitelů a vzdělávací výsledky země vysledovat až s dlouhodobým odstupem.
|
|
|
Platy ředitelů škol: dlouho ve stínu pozornosti
Korbel, Václav ; Münich, Daniel ; Smolka, Vladimír
Vedoucí pracovníci škol (ředitelé a zástupci) jsou zásadní pro kvalitu vzdělávání. Odměňování vedení základních škol (ZŠ) ale není dlouhodobě detailně monitorováno, ačkoliv odměňování ovlivňuje nejen efektivitu manažerské práce a pedagogického vedení, ale především motivace uchazečů hlásit se na tyto pozice. Pro analýzu využíváme data na úrovni jednotlivých zaměstnanců z databáze mzdových výkazů Informační systém o průměrném výdělku (ISPV) v části platové sféry za roky 2017–2021. Klasifikace používaná v ISPV neumožňuje rozlišit typy vedoucích pracovníků – ředitel/ředitelka, zástupce/zástupkyně, proto musíme data analyzovat za celou skupinu vedoucích pracovníků. Analyzujeme celkové průměrné měsíční hrubé platy, průměrnou výši odměn, variabilitu platů a faktory, které jejich výši a variabilitu ovlivňují.
|
|
|
Platy učitelů v roce 2021: vrchol dosažen a co dál?
Münich, Daniel ; Smolka, Vladimír
Úroveň učitelských platů v dlouhodobém horizontu spoluurčuje atraktivitu učitelské profese a zajišťuje dostatečný zájem o profesi. Výběrovost profese, jak na straně vysokoškolské přípravy, tak během kariéry stimuluje kvalitu práce učitelů. Jde však o dlouhodobé procesy realizované průběžnými příchody a odchody do a z profese a dalším vzděláváním. Proto lze dopady učitelských platů na zájem o profesi, kvalitu práce učitelů a vzdělávací výsledky vysledovat až s odstupem let, spíše dekád. Relativní platy učitelů vůči ostatním platům v ekonomice je důležitým ukazatelem. Takto poměřované platy učitelů v České republice (ČR) patřily až do roku 2017/2018 k nejnižším v rámci celé EU, respektive několika desítek ekonomicky nejvyspělejších zemí světa (OECD). V roce 2021, díky nebývale dynamickému tempu zvyšování po několik let v řadě, se relativní platy českých učitelů výrazně přiblížily průměru zemí OECD i EU. V roce 2021 dosáhly úrovně 122 % průměrných mezd v ekonomice. Vládě A. Babiše se tak během několika let podařilo to, co se nepodařilo žádné vládě předchozí. Podařilo se jí výrazně přiblížit naplnění ambiciózního programového závazku, kterému po špatných zkušenostech z minula věřil málokdo. Udržení dosažené relativní úrovně učitelských platů v dalších letech bude vyžadovat jejich zvyšování tempem růstu nominálních mezd v ekonomice. Ve výhledu roku 2022 relativní platy učitelů však zřejmě mírně poklesnou na 119 %. Za slibů daných v létě při vyjednávání vlády s odbory se tam zřejmě udrží i v roce 2023. Minulou i současnou vládou přislibované úrovně 130 % učitelské platy rozhodně nedosáhnou, platy širší skupiny pedagogických pracovníků už vůbec ne.
|
|
|
Platy učitelů v roce 2020 a výhled: usne Česko na vavřínech?
Münich, Daniel ; Smolka, Vladimír
Relativní platy učitelů v České republice (ČR) patřily až do roku 2017/2018 k nejnižším v rámci zemí EU i několika desítek ekonomicky nejvyspělejších zemí světa (OECD). Díky nebývale dynamickému tempu zvyšování v posledních letech však v roce 2021 téměř dosáhnou úrovně průměru OECD i EU, tedy zhruba 90 % průměru mezd vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců v ekonomice. Končící vláda Andreje Babiše tak naplní slib ze svého programového prohlášení z léta roku 2018. Úroveň učitelských platů spoluurčuje dlouhodobou atraktivitu učitelské profese a zájem o ní. Atraktivitu vyžaduje nejen potřeba zajištění dostatku učitelů, ale umožňuje uplatňovat výběrovost s důrazem na kvalitu práce učitelů. Jde však o dlouhodobé procesy formování kvality učitelského sboru země skrze průběžné příchody a odchody do a z profese. Proto lze dopady výše učitelských platů na zájem o profesi, kvalitu práce učitelů a kvalitu výuky a vzdělávací výsledky žáků vysledovat až s odstupem dlouhých let, či dokonce dekád.
|
|
|
Vliv Ruské Federace na integrační uskupení v postsovětském prostoru
Smolka, Václav ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
Bakalářská práce Vliv Ruské federace na integrační uskupení v postsovětském prostoru se věnuje mezinárodním organizacím v oblasti zvané postsovětský prostor, jejich funkčnosti a působení Ruské federace v nich. Ruská federace jakožto tradičně silný aktér v mezinárodních vztazích se již od počátku 90. let 20. století snažila o udržení svého vlivu v oblasti a jedním ze způsobů tohoto udržování bylo právě působení v regionálních integračních uskupeních. Cílem práce je zjistit, jakým způsobem organizace fungují, jak plní svoje funkce a jakým způsobem v nich Ruská federace uplatňuje svůj vliv. Ke zjištění těchto skutečností práce u každé z vybraných organizací mapuje vývoj, zasazuje ji do konceptu mezinárodních organizací a následně zhodnocuje, jak moc jsou ve skutečnosti funkční. Na závěr je na základě získaných informací posouzeno, zda a jak uplatňuje Ruská federace svůj vliv na chod organizace a její působení v regionu i mezinárodním prostoru.
|
|
|
Platy učitelů v roce 2019: blýská se na lepší časy?
Münich, Daniel ; Smolka, Vladimír
Co do relativní úrovně učitelských platů vůči ostatním vysokoškolsky vzdělaným zaměstnancům si Česko dlouhodobě vede velmi špatně. Ještě v roce 2018 patřilo Česku poslední pořadí ze všech ekonomicky vyspělých zemí. Relativní úroveň platů přitom spoluurčuje atraktivitu učitelské profese a zájem o ní. Atraktivitu vyžaduje nejen potřeba zajištění dostatku učitelů, ale umožňuje uplatňovat výběrovost s důrazem na kvalitu práce učitelů. Nedávno zveřejněné podrobné národní údaje za rok 2019, na kterých je založena tato studie, ukazují, že se situace začala výrazně zlepšovat. A podle původního slibu současné vlády by to mělo pokračovat i v letech 2020 a 2021. Průměrný plat učitelů základních škol (ZŠ) v roce 2019 dosáhl 123,5 % průměrného platu v ekonomice, oproti 114,3 % v roce 2018. Relativní platy učitelů tak po téměř patnácti letech překonaly historické maximum z roku 2006. Tempa růstu učitelských platů v roce 2019 výrazně převyšovala tempa u vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců veřejného sektoru a velmi výrazně sektoru podnikatelského. Během dvou let 2018–2019 tak průměrný i mediánový plat učitele vzrostl o více než 28 %. Odpovídající růst u vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců veřejného sektoru byl 19,8 % a v podnikatelském sektoru pouze 14,1 %.\n
|
|
|
Platy českých učitelů: nová naděje
Münich, Daniel ; Smolka, V.
Platy českých učitelů patří v rámci ekonomicky nejvyspělejších zemí světa dlouhodobě k nejnižším. Jde o přirozený důsledek toho, že Česko na své regionální školství vydává zhruba o třetinu menší podíl hrubého domácího produktu (HDP), než je ve vyspělých zemích běžné.\nPokud by měl být průměrný plat českých učitelů v poměru k platům vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců v Česku v roce 2018 srovnatelný s průměrem zemí EU resp. Finska či Německa, musel by dosahovat úrovně zhruba 53 000 Kč resp. 56 000 Kč, a nikoliv pouhých 36 000 Kč.\nPodíl průměrných učitelských platů na průměrné mzdě v národním hospodářství v roce 2018 meziročně narostl o2,9 procentních bodů adosáhl téměř 115 %. Znamenalo to však zatím pouze návrat na úroveň roku 2008, tedy před deseti lety, před finanční a následně ekonomickou krizí. Úroveň učitelských platů se sice v letech 2017–2018 výrazně zvýšila, ale ve stejné době dynamicky rostly i platy všech vysokoškolsky vzdělaných v celém nepodnikatelském sektoru. Předstih růstu platů učitelů tak byl zanedbatelný.\nRelativně nejlepší platy mají nejmladší začínající učitelé pod 30 let věku. V roce 2018 v této věkové skupině pobíralo vyšší plat než učitelé ‘pouze’ 69 % ne-učitelů (vysokoškolsky vzdělaní, stejného věku a pohlaví ve stejném regionu). O něco lépe na tom jsou nejstarší učitelé ve skupinách 50–59 a 60+. Relativně nejhorší platová situace je u učitelů středního věku 30–49 let, kde mzdu vyšší, než je jejich průměrný plat, pobírá více než 80 % demograficky podobných zaměstnanců.\nPlaty českých učitelů jsou extrémně nivelizované, respektive rovnostářské, a to jak v mezinárodním, tak národním srovnání. U nejmladší skupiny učitelů je variabilita platů ještě srovnatelná s administrativními pracovníky a vysokoškolsky vzdělanými pracovníky veřejného sektoru. Zatímco u ne-učitelů úroveň i variabilita platů s věkem roste, u učitelů platy s věkem (praxí) rostou velmi pomalu a jejich variabilita zůstává nízká.\nV roce 2018 došlo k poklesu podílu odměn na celkových učitelských platech. Výrazného navýšení učitelských platů v tomto roce se dosáhlo částečně na úkor již tak velmi nízké míry zásluhovosti.\nNavyšování učitelských platů za vlády Bohuslava Sobotky v období let 2014–2017 nepředstavovalo prioritu, která by šla nad rámec zvyšování platů v celém veřejném sektoru. Zlom k lepšímu byl vidět až v prvním povolebním roce 2018. Další vývoj se však zatím pohybuje ve sféře slibů a v lepším případě hrubých odhadů.\nPředvolební sliby ČSSD a hnutí ANO nejsou přímo srovnatelné. Zatímco první vzal jako základ průměrnou mzdu v národním hospodářství v roce 2021, druhý průměrné platy učitelů v roce 2017. Učitelský plat v roce 2021 by podle ČSSD měl být 49 530 Kč a podle hnutí ANO 47 367 Kč. Druhý ze slibů byl převzat do programového prohlášení vlády. Slib hnutí ANO je ale problematický, protože nepředjímá souběžný růst platů ostatních, který lze jen predikovat.\nPodle scénáře každoročního zvyšování učitelských platů o 7,5 % od roku 2020 by poměr učitelských platů vůči platům vysokoškolsky vzdělaných v Česku dosáhl průměru zemí EU až v roce 2030, tedy zhruba za deset let. K dosažení poměrů Německa a Finska by došlo až po 13–15 letech.\nPolitické sliby ohledně zvyšování učitelských platů dávané v dávnější minulosti byly nejasné, krátkodobé a málokdy došlo k jejich naplnění. To v očích veřejnosti výrazně oslabilo věrohodnost příslibů do budoucna. Jen vyšší věrohodnost slibů má potenciál trvale a výrazně zvýšit dlouhodobě nízký zájem o učitelskou profesi mezi nejmladší generací. Je třeba nejen naplnit závazky stávající, ale výrazně je protáhnout za horizont jednoho volebního období. Napomoci může deklarovaný konsensus významnějších parlamentních subjektů, zavedení zákonné indexace učitelských platů a zodpovědnější sestavování střednědobých výhledů státního rozpočtu.
|
|
|
Dopady zvyšování minimální mzdy v letech 2013–2017 na zaměstnanost a mzdy v České republice
Grossmann, J. ; Jurajda, Štěpán ; Smolka, V.
Tato studie zkoumá kauzální dopady nárůstů minimální mzdy v České republice (ČR) v letech 2013–2017 na zaměstnanost nízko-výdělečných pracovníků mzdového (podnikatelského) sektoru. Série nárůstů minimální mzdy následovala po sedmiletém období stagnace minimální mzdy. Ve zkoumaném období (2012–2017) narostla měsíční minimální mzda celkem o 37,5 % z původních 8000 Kč na 11000 Kč. K měření dopadu minimální mzdy využíváme skutečnosti, že různé firmy či části firem vykazovaly různý podíl zaměstnanců na úrovni nebo pod úrovní nově stanovené minimální mzdy. Odhadujeme, zda u homogenní skupiny zaměstnanců uvnitř firmy (zaměstnanecká buňka), ve které byl vyšší podíl zaměstnanců pod úrovní budoucí minimální mzdy, došlo k disproporčně horšímu vývoji zaměstnanosti (nebo odpracovaných hodin), než u zaměstnaneckých buněk zvýšením minimální mzdy nezasažených. Naše odhad ukazují, že nárůsty minimální mzdy v letech 2013, 2015, 2016 a 2017 neměly výraznější negativní dopad na zaměstnanost. Zároveň však měly pozitivní efekt na růst mezd. I zkraje roku 2019 zůstává úroveň minimální mzdy v ČR v porovnání s ostatními evropskými zeměmi na relativně nízké úrovni a dotýká se pouze malé části pracovníků. Z našich zjištění však nelze dovozovat, že dopady budoucích navyšování minimální mzdy budou mít dopad na zaměstnanost nadále zanedbatelný. I proto je žádoucí dopady budoucích navýšení minimální mzdy podrobně a pravidelně měřit.
|
|
|
Vyšší platy učitelů: sliby, sliby, sliby
Münich, Daniel ; Smolka, V.
Mezinárodní srovnání ukazují, že platy českých učitelů, v relaci k ostatním vysokoškolsky vzdělaným pracovníkům, patří dlouhodobě k nejnižším mezi ekonomicky nejvyspělejšími zeměmi. Podle posledních publikovaných mezinárodních srovnání z roku 2015 tento podíl v České republice dosahoval 56 %, zatímco průměr zemí OECD byl 83 %.
|
|
|
Vliv Ruské Federace na integrační uskupení v postsovětském prostoru
Smolka, Václav ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
Bakalářská práce Vliv Ruské federace na integrační uskupení v postsovětském prostoru se věnuje mezinárodním organizacím v oblasti zvané postsovětský prostor, jejich funkčnosti a působení Ruské federace v nich. Ruská federace jakožto tradičně silný aktér v mezinárodních vztazích se již od počátku 90. let 20. století snažila o udržení svého vlivu v oblasti a jedním ze způsobů tohoto udržování bylo právě působení v regionálních integračních uskupeních. Cílem práce je zjistit, jakým způsobem organizace fungují, jak plní svoje funkce a jakým způsobem v nich Ruská federace uplatňuje svůj vliv. Ke zjištění těchto skutečností práce u každé z vybraných organizací mapuje vývoj, zasazuje ji do konceptu mezinárodních organizací a následně zhodnocuje, jak moc jsou ve skutečnosti funkční. Na závěr je na základě získaných informací posouzeno, zda a jak uplatňuje Ruská federace svůj vliv na chod organizace a její působení v regionu i mezinárodním prostoru.
|
host ::
RSS.