|
|
Druhá britsko-afghánská válka, její příčiny, průběh a důsledky
Kárník, Jiří ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Valkoun, Jaroslav (oponent)
Druhá britsko-afghánská válka byla prostředním ze tří konfliktů, které proběhly mezi lety 1839-1919 mezi Velkou Británií a Afghánistánem. Předkládaná diplomová práce mapuje genezi britsko-afghánských vztahů a jejich zhoršení, vrcholící válečným konfliktem. Stranou neponechává britské obavy motivované ruským postupem Střední Asií. Dále prezentuje válečné události, od prvních akcí v Chajbarském průsmyku, až ke slavnému pochodu generála Robertse z Kábulu do Kandaháru. Nevyhýbá se ani konečnému zhodnocení konfliktu a to nejen ze strany britské imperiální politiky či indických financí, ale neméně též ze strany Afghánistánu nově sjednoceného pod vládcem Abdurrahmánem.
|
|
|
Rakousko-uherské aktivity v Číně, 1894-1914
Kočvar, Jan ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent) ; Tejchman, Miroslav (oponent)
Rakousko-uherské aktivity v Číně, 1894-1914 PhDr. Jan Kočvar Tématem mé práce je zhodnocení rakousko-uherských aktivit v Číně v letech 1894-1914, zejména jejich politického aspektu. Kladl jsem si otázku, jaký byl charakter rakousko-uherských kontaktů s Čínou a jaký byl jejich význam pro Rakousko-Uhersko. Klíčovým zdrojem pro mne byly prameny z vídeňského Haus-, Hof- und Staatsarchivu. Rakousko-Uhersko navázalo diplomatické styky s Čínou roku 1869, avšak jeho pozice v Číně byla slabá. Po čínsko-japonské válce se Dálný východ dostal do středu zájmu velmocí, a roku 1896 vzniklo rakousko-uherské vyslanectví v Číně. Během boje o koncese a sféry vlivu koncem devadesátých let Rakousko- Uhersko provádělo průzkum čínského pobřeží pro případ, že by tam chtělo zřídit svoji základnu, ale od tohoto plánu ustoupilo. Jeho obchodní a jiné zájmy byly příliš slabé, než aby byla základna v Číně potřeba. Vrchol rakousko-uherské přítomnosti je spojen s tzv. Boxerským povstáním z roku 1900. Rakousko- Uhersko nemělo na událostech vedoucích k povstání podíl. Jeho námořníci během Boxerského povstání bojovali na obležených pekingských legacích i v sídelní provincii Č'-li. Poté se rakousko-uherská diplomacie podílela na jednáních o urovnání vztahů. Rakousko-Uhersko začalo spravovat koncesi v Tiencinu. Hlavní význam Dálného...
|
|
|
K otázce francouzského vývozu zbraní v do Číny v letech 1919-1929
Pšenka, Lubomír ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Kovář, Martin (oponent)
V první polovině 20. století procházela Čína velmi nesnadným obdobím. Revoluce roku 1911 neodstranila vleklou vnitřní krizi a spíše než aby zemi sjednotila, umocnila její prohlubující se dezintegraci. Jednotlivé čínské provincie se stávaly doménami vojenských vládců - militaristů, jejichž kliky mezi sebou soupeřily o moc a to prostředky politickými, ale především vojenskými. Tento rozvrat zasáhl také zájmy velmocí, které v průběhu 19. století získaly od císařské vlády řadu privilegií podpisem tzv. nerovnoprávných smluv. V průběhu první světové války byly západní velmoci nuceny věnovat téměř veškerou svou pozornost a prostředky evropskému bojišti, což dočasně oslabilo jejich pozice v Číně. Zmírnění tlaku západních velmocí tlaku přineslo Japonsku nebývalou příležitost k velmi výraznému posílení jeho vlivu v Číně. Západní velmoci tak byly konfrontovány s dvojí nepříjemnou realitou neklidné čínské vnitropolitické situace a mocné japonské expanze, přičemž tyto dva problémy byly do značné míry vzájemně propojené. Především rozháranost vnitřních poměrů v Číně umožňovala Japoncům prosazovat jejich požadavky a tyto japonské zásahy pak zpětně působily rozkladně na vnitřní čínskou situaci. Oba tyto problémy se západní velmoci, především Velká Británie a Spojené státy americké, pokusily řešit tak, že se pokusily Čínu...
|
|
|
Diplomat a cestovatel Anton Prokesch von Osten a rakouský postoj k řeckému povstání v letech 1826-1830
Míšek, Roman ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Skřivan, Aleš (oponent) ; Wanner, Michal (oponent)
Tato disertační práce analyzuje vztah mezi Osmanskou říší a ostatními velmocemi na pozadí politického vývoje východní otázky během eskalace napětí v oblasti Peloponnésu1. Primárním cílem je zmapovat vývoj řeckého konfliktu a politiku Rakouska v Orientu během nesnadného vývoje budoucího řeckého státu, vliv evropských velmocí na tento problém a rozpory mezi jednotlivými velmocemi během řešení řeckého konfliktu. Sekundárním cílem je potom konkrétněji analyzovat činnost Antona Prokesche von Osten, diplomata a cestovatele, jako jednoho z nemnoha rakouských diplomatů epochy devatenáctého století, který úspěšně prosazoval rakouskou politiku v Orientu jak v době před Krymskou válkou, tak v následujícím půlstoletí, kdy byla monarchie přinucena hledat nové spojence náhradou za ztracené spojenectví ruského impéria.
|
|
|
Britsko-německé "koloniální líbánky": Helgolandská smlouva
Schuster, Jan ; Valkoun, Jaroslav (vedoucí práce) ; Skřivan, Aleš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou vzniku a počátečním vývojem německých držav v Africe se zvláštním zřetelem k britsko-německým vztahům v mezinárodních otázkách. V práci jsem se zaměřil na období od vzniku území pod německou ochranou v Africe po uzavření Helgolandské smlouvy. Při zkoumání uvedené problematiky vycházím z předpokladu, že velmocenské záměry obou států byly rozdílné. Zatímco Velká Británie se v 19. století snažila v první řadě podporovat své světové koloniální panství, Německé císařství se ve svém zahraničně- politickém kurzu soustředilo především na problematiku na evropském kontinentu. Britský ministerský předseda lord Salisbury usiloval o udržení oblasti Ugandy stranou německého vlivu. Oproti tomu německým cílem byl zisk Helgolandu, což zásadně ovlivnilo podobu a výsledky vzájemné spolupráce. Tato práce má za cíl přiblížit diplomatické britsko-německé koloniální vztahy a vysvětlit původ, znění a význam Helgolandské smlouvy. Autor v této souvislosti v textu rovněž zmiňuje pohled hlavních politických představitelů Velké Británie a Německého císařství na koloniální problematiku. Helgolandská smlouva představuje důležitý dokument k pochopení mezinárodních vztahů evropských států v 80. a počátkem 90. let 19. století. Její uzavření mělo dalekosáhlý význam ve své době a některé...
|
|
|
Ženy a otázka irské nezávislosti
Blažková, Olga ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá ženami, které se v letech 1890-1921 aktivně podílely na boji Irů za národní nezávislost. Ženy, jimž je věnována hlavní pozornost, nebyly pouhými pomocnicemi mužů. Přestože Irsko té doby bylo vysoce konzervativní zemí, kde obě pohlaví měla striktně vymezenou roli, tyto ženy se dokázaly postavit společenským konvencím. Založily vlastní národní organizace, které svou velikostí a zejména prominencí neměly v tehdejší Evropě obdoby. Využily každé příležitosti uplatnit se na poli politickém i vojenském a pár z nich dokonce zaujalo vysoké politické funkce. Vedle postižení konkrétních aktivit žen ve prospěch národního boje si tak tato práce klade za cíl zhodnotit vzájemný vztah mezi nacionalismem a otázkou emancipace žen. Vše je sledováno na pozadí hlavních událostí anglo-irského konfliktu. Podle nich je také práce rozdělena chronologicky do tří hlavních kapitol na dobu před první světovou válkou a po ní. Právě světová válka totiž bezprostředně umožnila rozpoutání Velikonočního povstání a následný vznik masového revolučního hnutí v Irsku. Práce končí ziskem dominia pro jižní část ostrova. I když radikálové pokračovali v boji za úplnou státní svrchovanost pro sjednocené Irsko, tvořili již jen hrstku populace. Ženy se pak z hlavního dění v Irsku opět vytratily. Klíčová slova:...
|
|
|
Postavení žen a "ženská otázka" v pozdně viktoriánské a edwardiánské společnosti
Tumis, Stanislav ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Skřivan, Aleš (oponent) ; Halada, Jan (oponent)
Postavení žen v britské společnosti na přelomu 19. a 20. století ovlivňovaly na jedné straně tradiční konzervativní názory, vymezující jim místo v "soukromé (domácí) sféře", jež měly na Ostrovech stále značný vliv a navíc byly nově zdůvodňovány teoriemi a ideologiemi sociálního darwinismu, sociálního maternalismu či eugenikou; na druhé straně se začali ke slovu hlásit představitelé a představitelky liberálních, demokratických myšlenkových směrů, tzv. new people, kteří (které) prosazovali (prosazovaly) ženskou emancipaci ve všech sférách života. Období sklonku viktoriánské a edwardiánské éry nelze vnímat jako dobu, kdy se nové názory na postavení žen ve společnosti podařilo plně prosadit; naopak, staré konzervativní koncepty, byť často v novém kontextu a v jiné, "mírnější" verzi, měly podporu většiny britské společnosti, včetně žen samotných. Hlavním důvodem toho, proč se na přelomu 19. a 20. století nedařilo radikální požadavky feministek prosadit ve většinové společnosti, byla skutečnost, že se toto hnutí omezovalo převážně na liberální elity středních vrstev a nezískalo masovou podporu.
|
|
|
Zahraniční politika Ruska za vlády Kateřiny II.
Janik, Jakub ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Valkoun, Jaroslav (oponent)
NÁZEV: Zahraniční politika Ruska za vlády Kateřiny II AUTOR: Jakub Janik KATEDRA (ÚSTAV) Ústav světových dějin FF UK VEDOUCÍ PRÁCE: Prof. PhDr. Aleš Skřivan, CSc., FRSA ABSTRAKT Cílem této práce je shrnout nejdůležitější aspekty ruské zahraniční politiky v 18. století, především zahraniční politiky Kateřiny II. Veliké. Jednotlivé kapitoly jsou zaměřeny na vztahy Ruska s Polskem, Švédskem, Osmanskou říší a tehdejšími velmocemi - Spojeným královstvím, Francií, Pruskem a Habsburskou monarchií. V práci je zachyceno, jak se tyto vztahy postupem let měnily a vyvíjely, stejně jako situace na evropském kontinentě i za oceánem. Práce vychází především z české a zahraniční odborné literatury. Klíčová slova Kateřina II. Veliká, Ruská zahraniční politika, 18. století
|
|
|
Reflexe společenských a politických poměrů pozdně tudorovské a raně stuartovské Anglie v díle Williama Shakespeara
Zemanová, Michaela ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Skřivan, Aleš (oponent)
Cílem diplomové práce bylo pokusit se pochopit a vysvětlit historická díla neznámějších alžbětinských dramatiků, zejména Williama Shakespeara, v kontextu doby, v níž vznikla. Stěžejním pramenem proto byly Shakespearovy historické hry. Díla alžbětinských a raně jakobitských dramatiků byla ovlivňována politickými, hospodářskými i náboženskými změnami, jimiž Anglie v této době prošla. Alžbětinští literáti měli oslavit tudorovskou dynastii a zároveň ji určitým způsobem legitimizovat. Nárok dědečka Alžběty I. na anglický trůn byl z jistého úhlu pohledu poněkud problematický. William Shakespeare ve svých historických hrách rovněž oslavoval anglickou historii a pokoušel se vytvořit obraz "ideálního panovníka". Především jeho "Richard III." pomohl vytvořit obraz Jindřicha VII., "který zachránil Anglii před tyranskou vládou Richarda III." Shakespeare tak ve své hře legitimizoval nástup tudorovské dynastie. Shakespearova interpretace "největšího zlosyna" anglických dějin ovlivnila další generace literátů a historiků. Na základě psychologického vývoje historických postav, které doplňují svérázné postavy z nižších vrstev, odkrývá Shakespeare náboženské a politické problémy své doby i vztahy mezi jednotlivými společenskými vrstvami.
|
|
|
Konflikt na Blízkém východě a mezinárodně politická role Německa v mírovém procesu na počátku třetího tisíciletí
Jaroš, Tomáš ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Skřivan, Aleš (oponent) ; Houda, Přemysl (oponent)
Univerzita Karlova Filozofická fakulta Ústav světových dějin Historické vědy - Obecné dějiny Tomáš Jaroš Konflikt na Blízkém východě a mezinárodně politická role Německa v mírovém procesu na počátku třetího tisíciletí The conflict in the Middle east and internationally, the political role of Germany in the peace process at the beginning of the third millennium Abstrakt dizertační práce 2017 Prof. PhDr. Václav Horčička, Ph.D. Název práce: Konflikt na Blízkém východě a mezinárodně politická role Německa v mírovém procesu na počátku třetího tisíciletí Abstrakt: Tématem předložené práce je konflikt mezi dvěma stranami k uvedení do daného problému a jeho naznačení, jak řešit vzniklý spor a následná reflexe německé politiky na Blízkém východě z německého pohledu na vzniklé válečné ohnisko. První část práce se soustředí na obsah a charakter konfliktu mezi Izraelem a Palestinou. Druhá část bude rozbor samotné německé blízkovýchodní politiky, tak jak ji formovaly, proměňovaly a uskutečňovaly spolkové vlády od počátku padesátých let. Druhá polovina druhé části poskytne interpretaci německé blízkovýchodní politiky na přelomu druhého a třetího tisíciletí. Tato část nastíní a vysvětlí tři aspekty, které lze v německé blízkovýchodní politice definovat, a které se vzájemně doplňují. Trvání izraelsko-palestinského...
|
host ::
RSS.