|
|
Dobro a zlo u Plótína: od Jedna k látce
Janota, Sebastian ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Němec, Václav (oponent)
Tato práce se věnuje polárním kvalitám dobra a zla u novoplatonského filozofa Plótína. Tyto protikladné principy se Plótínova metafyzika pokouší začlenit do monistického systému. První část se zabývá Plótínovou metafyzikou všeobecně. Ústředním pojmem je Jedno, prvotní princip a pramen vší skutečnosti, jež Plótínos chce obhájit jako jediné skutečné dobro. Dalším stěžejním pojmem u Plótína je tolma, vůle k oddělení, která je příčinou mnohosti a dává tak existenci jinému. Skrze tolma vznikají nové druhy skutečnosti a každý druh má svá úzce vymezená specifika. Plótínova hierarchická škála Jedno - intelekt - duše sestupuje až k nejnižšímu stupni skutečnosti, látce, která uzavírá celý kosmologický proces. Látku Plótínos označuje za jediné skutečné zlo a původce všeho zla. Tím je ovšem ohrožena jeho monistická koncepce. Druhá část této práce se proto věnuje látce. Nabízí se otázka, jak může z neskonale dobrého Jedna vzniknout jeho vlastní protiklad. Práce se proto zaměřuje především na problémy, které jsou s tímto dualismus evokujícím konceptem spojené a představuje různé, někdy velmi odlišné způsoby interpretace Plótínovy metafyziky.
|
|
|
Smrt a intersubjektivita
Härtel, Filip Hanuš ; Němec, Václav (vedoucí práce) ; Čapek, Jakub (oponent)
Tématem této práce je vztah smrti a intersubjektivity jako dvou skutečností, které zásadním způsobem utvářejí naši existenci. Východiskem pro zkoumání této problematiky jsou texty Paula Ludwiga Landsberga a Karla Jasperse. To se soustředí na fixování a výklad klíčových pojmů a představ, které jsou v těchto textech obsaženy. Skrze srovnání těchto pojmů, představ a celých filosofických koncepcí nabízí tato práce perspektivu porozumění tématu smrti a intersubjektivity.
|
|
|
Rozvrh a vrženost, volní a ne-volní. Povaha lidské svobody mezi Heideggerem a Ricoeurem
Haicl, Matouš ; Němec, Václav (vedoucí práce) ; Čapek, Jakub (oponent)
Cílem této práce je srovnat pojetí existenciálů rozvrhu a vrženosti u Martina Heideggera s dichotomií volního a ne-volního Paula Ricoeura jakožto dvou pokusů o vyjádření situace lidské svobody. V centru zájmu tohoto srovnání stojí pojetí svobody, jíž lidská bytost podle obou autorů sice disponuje, avšak nikoli neomezeně, nýbrž vždy limitovaně, přičemž vrženost a ne-volní jsou právě oněmi limitami, kterými je naše svoboda ohraničena. Kromě toho, že oba autoři pojímají téma svobody do jisté míry analogicky, je jejich srovnání legitimizováno skutečností, že Ricoeur na Heideggera navazoval a v některých ohledech se jím inspiroval. Vedle zkoumání analogií a styčných bodů obou koncepcí budou tematizovány též jejich rozdíly a změny, jež pojetí lidské svobody mezi Heideggerem a Ricoeurem doznalo. Toto zkoumání by mělo napomoci k osvětlení povahy lidské svobody, díky níž je nám otevřeno pole možností, ze kterých si můžeme volit, avšak které je vždy omezováno ne-volními prvky ležícími za hranicí toho, co je v naší moci jakkoli ovlivnit. Východiskem tohoto srovnání bude Heideggerovo pojetí svobody rozvinuté v díle Bytí a čas a Ricoeurova koncepce svobodné vůle obsažená v jeho Filosofii vůle I.
|
|
|
Účinná lítost a podplácení
Němec, Václav ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Herczeg, Jiří (oponent)
V této práci se budu snažit popsat specifika korupčních situací, v nichž (by) bylo využití existence účinné lítosti efektivním a správným nástrojem trestního práva pro boj se zločinem. Budu se zabývat historií a vývojem institutu účinné lítosti zejména pak ve vztahu ke korupčním trestným činům a pokusím se zamyslet nad mezinárodními závazky České republiky, které mají vliv na institut speciální účinné lítosti a zodpovědět otázku, zda existují mezinárodní závazky České republiky, s nimiž by existence účinné lítosti byla v rozporu. Popíši důvody zavedení speciální účinné lítosti do českého trestního práva, jakož i důvody vypuštění účinné lítosti z trestního zákoníku a dopady, které mělo upuštění od institutu speciální účinné lítosti v českém trestním právu na boj s korupční trestnou činností. Rovněž se pokusím o srovnání úpravy speciální účinné lítosti u korupčních trestných činů v okolních státech, jakož i o úvahu nad možnou zákonnou úpravou do budoucna. Cílem této práce je přispět k diskusi o znovuzavedení korupční účinné lítosti, a to i za přispění konkrétních praktických příkladů, které byly řešeny Policií ČR i jinými orgány činnými v trestním řízení. Práce by měla poskytnout odpověď na to, zda je účinná lítost efektivním a nenahraditelným nástrojem v boji proti korupci či zda je nahraditelná jinými...
|
|
|
Heterodoxní mistři svobodných umění a jejich diskuze s Tomášem Akvinským
Severa, Miroslav ; Sousedík, Stanislav (vedoucí práce) ; Němec, Václav (oponent) ; Heider, Daniel (oponent)
Disertacní práce pojednává o dvou duležitých tématech, kterými se zabýval Tomáš Akvinský v návaznosti na averroistickou kontroverzi, která v Paríži vypukla v druhé polovine trináctého století. Jedná se o spory o vecnost sveta a jednotu intelektu. Autor disertacní práce hájí názor, že rešení otázky vecnosti sveta predložené Tomášem Akvinským je bližší postoji heterodoxních mistru, než nauce nekterých pravoverných teologu. Heterodoxní nauka o jediném rozumu je však Tomášem Akvinským presvedcive vyvrácena. Nauka Tomáše Akvinského tedy nemusí vždy tvorit nesmiritelný protiklad vuci mínení heterodoxních mistru, jak je to nekterými autory popisováno. Predložená dizertace se temito dvema tématy zabývá také na pozadí cenzurních dokumentu vydaných Parížským biskupem Tempierem v letech 1270 a 1277. Trebaže jsou heterodoxní mistri svobodných umení v jejich filosofování silne ovlivneni Arabským filosofem Averroem, tak jejich názor na vztah fides a ratio je odlišný. Averroes ríká, v prípade konfliktu mezi rozumem a zjevením musí zjevení ustoupit a je treba hledat alegorický výklad Písma. Heterodoxní mistri svobodných umení na druhou stranu hájí názor, že v prípade, že nastane tento typ sporu, má zjevení prednost, protože nám odhaluje pravdy, které presahují prirozené schopnosti chápání lidského rozumu. Ve zjevení se nám...
|
|
|
Kierkegaard's philosophy of existence
Šimeček, Andrej ; Kouba, Pavel (vedoucí práce) ; Němec, Václav (oponent)
Ústredná téma tejto prace je existenciálny pohyb ako ho nachádzame vo filozofii Sorena Kierkegaarda. V tejto oblasti nachadzame relativne malo sekundárnej literatúry, a preto je to téma hodná výskumu. Medzi skúmané texty patria Kierkegaardove ‚psychologické' knihy, konkrétne Concept of Anxiety a Sickness unto Death. Tieto knihy nam poskitujú doležite koncepty ako nevinnost, vina, zúfalstvo, úzkosť, existencia a duch. Z tradičnejších filozofických textov boli použité: Philosophical Fragments, Concluding Unscientific Postscript to Philosophical Fragments a Johannes Climacus. Tieto texty informujú prácu predovšetkým o význame pojmov ako pohyb, pochybovanie, rozpor a absolútny paradox. Ďalej táto práca čerpá z takzvaných lyrických textov, konkrétne Fear and Trembling a Repetition. Kombinované čítanie týchto textov nám poskitne obraz existenciálneho pohybu ako nám ho prezentuje Kierkegaard. Práca sa snaží zachitiť a vykresliť takzvané stávanie sa subjektívnym, ktoré je centrálne v Kierkegaardovom myslení, cez rekonštrukciu existenciálnych štádíí. Ďalej si práca dáva za ciel (v procese) objasniť oblasti Kierkegaardovho myslenia ktoré ostávajú zväčša nepovšimnuté. Medzi tieto oblasti patria napríklad: problematika ‚skoku hriechu', nejasné postavenie estetického existenciálneho štádia a často nepovšimnutej...
|
|
|
Suárezův důkaz Boží existence
Pavlorek, David ; Novák, Lukáš (vedoucí práce) ; Němec, Václav (oponent)
Cílem předkládané práce je předvést Suárezův důkaz Boží existence jakožto hlavní úkol jeho metafyziky a zároveň ukázat vliv sv. Tomáše Akvinského a Jana Dunse Scota na jeho vlastní systém metafyziky. Jak bude ukázáno, význam tohoto čelního myslitele tzv. druhé scholastiky spočívá v jeho syntéze relativně neslučitelných nauk tomismu a scotismu. Tato práce se proto bude zabývat hlavními problémy předchozí tradice aristotelské metafyziky, zvláště pak analogií jsoucna vzhledem k Bohu a stvořen, teorií kauzality a dalšími souvisejícími otázkami. Klíčová slova Suárez - Tomáš Akvinský - Duns Scotus - metafyzika - důkaz Boží existence
|
|
|
Pojetí subjektu ve filosofii Ladislava Hejdánka
Dostál, Václav ; Karfíková, Lenka (vedoucí práce) ; Němec, Václav (oponent)
Filosof Ladislav Hejdánek (*1927) přichází s myšlenkou, podle které je každý subjekt událostí trvající v čase. Subjektem přitom není jen živočich nebo rostlina, ale i buňka, molekula, atom nebo subatomární částice. Subjekt zároveň není ustaven "zvenčí" - vzniká proto, aby se dosáhlo kontinuity mezi sérií akcí, a je zakládán "zdola" samotnými akcemi, pro které je jeho vznik atraktivní a žádoucí. Práce chce ukázat, proč a jak k tomuto pojetí subjektu Ladislav Hejdánek dospívá a jaké z něj vyplývají důsledky. Kromě publikovaných textů se práce opírá o Hejdánkovy "myšlenkové deníky", dosud nevydané téměř každodenní záznamy za několik desítek let, které spravuje a postupně digitalizuje Archiv Ladislava Hejdánka.
|
|
|
Svoboda v Oratio catechetica magna svatého Řehoře z Nyssy
Bendová, Markéta ; Karfíková, Lenka (vedoucí práce) ; Němec, Václav (oponent)
Tato práce se zabývá tématem lidské svobody, jak ji ve své Velké katechetické řeči představil svatý Řehoř z Nyssy. Sleduje význam a roli svobody v jednotlivých etapách dějin spásy (stvoření, pád a vykoupení) a vztah svobody k ostatním tématům Řehořova spisu: člověk jako obraz Boží a jako tvor složený z těla a duše; lidský pád a obrat od skutečného dobra (kterým je Bůh) ke zlu; nový život získaný Kristovým zmrtvýchvstáním a přijetí tohoto života skrze křest a eucharistii. Člověk byl podle Řehoře stvořen ke svobodnému životu zaměřenému na pravé dobro, Boha. Bez tohoto zaměření k Bohu nemůže být skutečně svobodný, ale zároveň i toto zaměření nemůže existovat bez svobody. Bůh člověku tento život dal a po pádu mu jej znovu vrací, ale přijetí a podoba tohoto života jsou vždy znovu závislé na lidském rozhodnutí. Člověk se jakožto stvořená bytost neustále mění. A právě díky tomu, že může vždy znovu a znovu rozhodovat o těchto svých věčných proměnách, má ve své moci nejen své činy, ale i sám sebe: je svým pánem, tak jako Bůh.
|
|
|
A Comparison of Plotinus's and St. Augustine's Conception of Evil
Košová, Michaela ; Němec, Václav (vedoucí práce) ; Novák, Lukáš (oponent)
Táto bakalárska práca sa zaoberá Plotinovým a Augustínovým pojatím zla, pričom jej hlavným cieľom má byť oba pohľady porovnať a odhaliť, ktoré Plotinove myšlienky Augustína inšpirovali a v ktorých bodoch sa už musel od Plotina odkloniť. Kľúčovou otázkou je, akým spôsobom sa obaja filozofi snažia odpovedať na otázku týkajúcu sa ontologického statusu a pôvodu zla. Pri skúmaní rozdielností oboch koncepcií hrá dôležitú úlohu ich objasnenie na pozadí odlišnosti metafyzických konceptov, z ktorých Plotinos a Augustín vychádzajú. Prvá časť práce skúma, v akom zmysle je u Plotina princípom zla látka, posledný bod výstupu reality z Jedna. Narazíme tiež na tolma, neoprávnenú smelosť k osamostatneniu sa od vyššieho, ktorá je prítomná v duši, no i pri výstupe reality ako takej z Jedna. Duša však nemôže skutočne hrešiť, má totiž božský pôvod. Podľa Plotina je za zlo nakoniec zodpovedná látka, úplná zbavenosť a forma nebytia, ktorá je pre dušu akousi pascou. V druhej časti uvidíme, že Augustín vďaka novoplatónskemu mysleniu tiež vníma zlo ako zbavenosť, ale jeho pôvod pripisuje slobodnému rozhodnutiu stvorenej, a tým pádom menlivej racionálnej bytosti. V jeho koncepte nie je miesto pre princíp zla, ktorý by dušu "nakazoval", lebo stvorenie je na každej svojej úrovni dobré. Zlo spočíva v zlej vôli, ktorej kľúčovým...
|
host ::
RSS.