|
|
Chrudimský kraj v polovině 17. století - demografická a sociální struktura
Kačerová, Eva ; Fialová, Ludmila (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent) ; Závodský, Prokop (oponent)
Cílem předkládané práce je podat ucelený obraz o demografické struktuře obyvatelstva Chrudimského kraje po skončení třicetileté války tak jak jsou zachyceny v Soupisu poddaných podle víry z roku 1651. U jednotlivých zapsaných osob bylo uvedeno jméno, povolání či vztah k hlavě domácnosti, věk a náboženské vyznání. Na území Chrudimského kraje Soupis zachytil 46 626 osob. Na většině panství byly systematicky zaznamenávány pouze osoby starší 11 či 12 let. Údaje o věku byly zaokrouhlovány. Jedním z hlavních cílů je odhadnout početnost chybějící dětské složky populace. Základním předpokladem odhadu počtu dětí mladších 12 let byla úvaha, že stejně staré ženy (muži) v různých oblastech mají v průměru stejný nebo alespoň podobný počet dětí v jednotlivých věkových skupinách. Matematické modely odstraňující zaokrouhlování údajů o věku spočívají ve formalizaci úvah, kterak asi lidé mohli tehdy svůj věk zaokrouhlovat. Jednou z možností je předpoklad, že čím blíže bylo jejich skutečné stáří k nějakému oblíbenému věku (násobky 10, 5, sudá čísla), tím spíše svůj věk zaokrouhlovali na tyto oblíbené hodnoty. Další možnost představuje předpoklad rovnoměrné tendence k zaokrouhlování v rámci vymezeného intervalu. Poslední možností je nalezení deformačních konstant, které by převedly známou nezaokrouhlovanou věkovou...
|
|
|
Barokní Valdštejnové v Čechách (1640-1740)
Hrbek, Jiří ; Maur, Eduard (vedoucí práce) ; Petráň, Josef (oponent) ; Vlnas, Vít (oponent)
Má dizertační práce popisuje vývoj rodu Valdštejnů v období sta let po konci třicetileté války. Oba zvolené mezníky (1640 a 1740) nejsou striktní a kvůli logice výkladu jsem je překročil jedním i druhým směrem. Předkládám tím ucelený a kompaktní obraz o aktivitách aristokratického rodu Valdštejnů, který zaujímal svým majetkem, politickou mocí i rozsahem společenských vztahů přední místo v raně novověkých Čechách i v celé habsburské monarchii. Pro výstavbu textu jsem nezvolil metodu biografickou (prosopografickou), ale soustředil jsem se na analýzu struktur, které Valdštejnové ovlivňovali a také na způsob, jakým to dělali. První část se týká jednotlivců z daného rodu, jejich postavení v rámci úředního a správního aparátu raně moderního státu. Soustředím se na zásluhy jedince vůči státu, prokazování věrnosti panovníkovi a naplňování kariérních vzorů (diplomat, dvořan, úředník). Model šlechtických kariér je v tomto případě konfrontován s životním cyklem šlechtice, jeho putováním tímto světem od narození přes výchovu a vzdělání, kavalírskou cestu a přípravu na budoucí výlučné postavení ve společnosti až po stáří a smrt. Sleduji přitom Valdštejny na několika úrovních: nejvyšší tvořila mezinárodní politika, kdy členové rodu skutečně vytvářeli evropské dějiny, dále následuje politika habsburské monarchie a...
|
|
|
Nectní pardubičtí občané - město a měšťané ve 2. polovině 16. století
Růžková, Zuzana ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent)
a klíčová slova Tato bakalářská práce je věnována dějinám města Pardubic ve druhé polovině 16. století, zejména pak období 60. a 70. let, kdy se město stává komorním majetkem. Končí tak sedmdesátiletá pernštejnská éra, které je věnována náležitá pozornost badatelů i veřejnosti, neboť bývá označována za tzv. "zlatý věk" města a panství. Účelem následujících stran je však spíše přiblížení bezprostředního vývoje Pardubic, potažmo jeho obyvatel po odprodeji panství královské komoře. Veškeré závěry jsou učiněné na základě prostudované literatury a zejména některých dobových pramenů. Jedná se především o podobu sociální struktury a vzájemné interakce jednotlivých skupin, správu města (případně panství) a o městské soudnictví - záležitosti civilní i trestní. Úkolem práce je tedy rozšířit alespoň o několik drobných poznatků regionální historii daného období a zároveň připravit základnu pro další studium dějin Pardubic v období raného novověku. Klíčová slova: Pardubice, měšťané, správa, soudnictví
|
|
|
"Má doplaceno a žádnému nic nedluží". Aspekty transakce s poddanskou nemovitostí po mělnickém panství v 17. stol.
Koumar, Jiří ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent) ; Chocholáč, Bronislav (oponent)
Disertacnf pr,ke se zamerila na otazku majetkoveho transferu poddanskych nemovitostf na melnickem panstvi v prubehu 17. stoletL Pramennym zakladem poznani teto problematiky se stal celek pozemkovych knih, kterY byl zalozen v prubehu 80. let 16. stoletL Po ti'icetilete valce pak byly knihy obnoveny v souvislosti s povalecnou rekonstrukci melnickeho panstvi a vedeny v nove rade az do prelomu 17. a 18. stoletL Vedle pozemkovych knih pak byly vyuzity dalsi prameny v podobe urbaru, katastru, inventaru a odhadu panstvi, ktere v 17. stoleti pro melnicky velkostatek vznikly. AZ v zaveru 17. stoletf bylo pak mozne vyuzit ojedinele dochovany soupis poddanskeho obyvatelstva, kterY umoznuje lepe poznat nejen strukturu samotnych osedlych hospodaru, ale rovnez si ucinit i prvni predstavu 0 celkove skladbe poddanskeho obyvatelstva tohoto panství. ...
|
|
|
Testamentární praxe v Jihlavě v letech 1578-1624. (Testamenty jako prameny pro dějiny rodinných struktur, historickou demografii a sociotopografii)
Jirková, Pavla ; Maur, Eduard (vedoucí práce) ; Horský, Jan (oponent) ; Sulitková, Ludmila (oponent)
Objekt výzkumu - raně novověký měšťanský testament - je v disertační práci nahlížen z pozice dějin rodinných struktur, historické demografie a sociotopografie. Vzorek 968 jihlavských testamentů z období 1578-1624 je podroben statistické analýze. Z hlediska metodologického jsou dále povaze tohoto výzkumu blízké mikrohistorické a prosopografické přístupy. Specifické téma bylo komparováno se závěry především anglické literatury. Výsledky výzkumu byly zhodnoceny z hlediska ročních součtů testamentů jako možných ukazatelů hlavních tendencí mortality a byly naznačeny možné souvislosti mezi počtem dětí zmíněných v testamentech a dědickým systémem konkrétního regionu. Ve spojitosti s četnými svatebními smlouvami testátorů bylo dále studováno fungování sňatkového trhu a délka trvání manželství. Mezi další otázky diskutované v disertační práci patří například rodinná a domácnostní postavení, postižení lidé, genderová studia a mezigenerační majetkový transfer. Konečně v rámci sociotopografického studia byly domy vybraných testátorů lokalizovány v rámci ulic či předměstí.
|
|
|
Josef Vítězslav Šimák (Jeho život a dílo se zvláštním zřetelem k historické vlastivědě)
Kábová, Hana ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent) ; Blüml, Josef (oponent)
disertační práce KÁBOVÁ, Hana. Josef Vítězslav Šimák (Jeho život a dílo se zvláštním zřetelem k historické vlastivědě // Josef Vítězslav Šimák (His life and work with special view to historical homeland study). Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav českých dějin, 2011. Abstrakt: Disertace přináší Šimákův zevrubný životopis a tematický rozbor jeho díla, sepsaný na základě důkladného studia archivních pramenů a literatury. Podstatné místo je v něm věnováno otázkám institucionalizace historické vlastivědy v českých zemích a fenoménu kulturního regionalismu, metodologii a institucionálním základnám rozvoje historické vědy (univerzita, vědecké společnosti a spolky). Disertace prohlubuje a rozšiřuje dosavadní znalosti o české historiografii konce 19. a první poloviny 20. století. Její nedílnou součástí je bibliografie Šimákových odborných knih, studií, článků, recenzí, popularizačních statí a novinových příspěvků. Rovněž je připojen soupis jeho univerzitních a popularizačních přednášek. Klíčová slova: česká historiografie - historická vlastivěda - Josef Vítězslav Šimák.
|
|
|
Nacionální ideje doby barokní - v díle Hermanna Conringa a Bohuslava Balbína
Procházková, Dana ; Maur, Eduard (vedoucí práce) ; Himl, Pavel (oponent) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
Tématem disertační práce je raně novověký nacionalismus a otázky národní identity, jejího vytváření a posilování v této době na příkladu německého a českého národa. Autorka se soustředila na projevy vlastenectví v dílech dvou významných autorů - Bohuslava Balbína a Hermanna Conringa. Jedná se o dva významné učence doby baroka, kteří byli pokládáni za intelektuální špičku své doby. Jejich díla byla mnohokrát publikována a měla velký vliv na současné i pozdější vzdělance, a jejich prostřednictvím i na širší vrstvy obyvatel. Autorka se soustředila na komparaci těchto dvou osobností, tj. dvou odlišných národů a vyznání, které vycházeli z předchozích tradic a humanistické učenosti. Současně se autorka soustředila na nacionální projevy z hlediska jednotlivých obecných charakteristik.
|
|
|
"Má doplaceno a žádnému nic nedluží". Aspekty transakce s poddanskou nemovitostí po mělnickém panství v 17. stol.
Koumar, Jiří ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent) ; Chocholáč, Bronislav (oponent)
Disertacnf pr,ke se zamerila na otazku majetkoveho transferu poddanskych nemovitostf na melnickem panstvi v prubehu 17. stoletL Pramennym zakladem poznani teto problematiky se stal celek pozemkovych knih, kterY byl zalozen v prubehu 80. let 16. stoletL Po ti'icetilete valce pak byly knihy obnoveny v souvislosti s povalecnou rekonstrukci melnickeho panstvi a vedeny v nove rade az do prelomu 17. a 18. stoletL Vedle pozemkovych knih pak byly vyuzity dalsi prameny v podobe urbaru, katastru, inventaru a odhadu panstvi, ktere v 17. stoleti pro melnicky velkostatek vznikly. AZ v zaveru 17. stoletf bylo pak mozne vyuzit ojedinele dochovany soupis poddanskeho obyvatelstva, kterY umoznuje lepe poznat nejen strukturu samotnych osedlych hospodaru, ale rovnez si ucinit i prvni predstavu 0 celkove skladbe poddanskeho obyvatelstva tohoto panství. ...
|
|
|
Zanikání cisterciáckého kláštera v Sedlci (1783-1799)
Snopek, Lukáš ; Tinková, Daniela (oponent) ; Maur, Eduard (vedoucí práce)
Bývalé cisterciácké opatství v Sedlci u Kutné Hory existovalo s přestávkami v letech 1143-1783/99. Kostel Nanebevzetí P. Marie a sv. Jana Křtitele je od roku 1995 na listině světového kulturního dědictví UNESCO. V první kapitole diplomové práce usilujeme o představení klášterních dějin v jejich celku. V její poslední části se podrobněji zabýváme jeho ekonomickým zázemím, neboť významnou okolností jeho zrušení byly vysoké dluhy dosahující v roce 1760 cca 450 000 zl. Rozhodnutí Josefa II. o zrušení sedleckého kláštera padlo podle našich zjištění už 8. srpna 1783. Druhá kapitola se týká utváření protimnišské společenské atmosféry během 18. století. Pro stoupence filozofického osvícenství se stal zasvěcený způsob života nepochopitelným. Hospodářští teoretici vnímali kláštery jako instituce, které poškozují národní hospodářství. Uvnitř katolické církve se na výše pojmenovaném procesu podílelo tzv. katolické osvícenství se svými významnými rysy: jansenismem a odporem k Tovaryšstvu Ježíšovu. Všechny tyto teoretické argumenty využili panovníci k provedení rozsáhlých redukcí klášterů. Docházelo k tomu ve většině katolických zemí. Důležitou okolností tohoto dění byly napjaté vztahy mezi panovníky a papeži, jejichž nedobrý stav se odrazil v boji o další existenci jezuitského řádu. Ve třetí kapitole se nejprve věnujeme...
|
|
|
Mělník za třicetileté války
Kilián, Jan ; Maur, Eduard (vedoucí práce) ; Ledvinka, Václav (oponent) ; Korbelářová, Irena (oponent)
Třicetiletá válka. Termín, který již sám o sobě vzbuzuje bohaté asociace a přitahuje pozornost. Období pod ním se skrývající prošlo za více než tři a půl století kuchyní bezpočtu historiků. Zkoumáno bylo zpočátku zvláště především z hlediska svých politických a diplomatických dějin, jen pozvolna se přidávaly poznatky z jeho dějin hospodářských, sociálních, demografických, kulturních, i z jeho dějin všedního dne, jak nám je ve svém nesmrtelném vylíčení Simpliciových příhod zanechal Hans Jakob Christoffel von Grimmelshausen a na rytinách neméně barvitě znázornil Jacques Callot. Již k těmto současníkům války se přidávali první dějepisci, snažící se zanechat budoucím pokolením co nejvěrohodnější vypsání konfliktu, který tehdy hýbal celou Evropou a ve středověku, ani dlouho poté, neměl analogii. Monumentální Theatrum Europaeum, vyprávějící den po dní příběh dlouhé války s fascinujícími detaily o padlých a zajatých, zaujalo přední místo jak v historiografii, tak v knihovědě. Dosud nikdy jako během oněch třiceti let nezaplnilo stránky dějepisu tolik vynikajících generálů a monarchů v tak krátkém časovém úseku. Životní osudy nejzářivější hvězdy Albrechta z Valdštejna si vyhradily tisíce popsaných stránek, vstoupily do beletrie i na divadelní scénu. Valdštejnovi nadřízení, partneři, protivníci i spolubojovníci...
|
host ::
RSS.