|
|
Mikroregion Kamenice-Velké Popovice - příklad dynamiky kulturní krajiny v novověku
Korbelíková, Daniela ; Matoušek, Václav (vedoucí práce) ; Horský, Jan (oponent)
Diplomová práce je součástí fakultního projektu, který sleduje vývoj české krajiny v době industrializace. Zaměřuje se na mikroregion Kamenice-Velké Popovice, v němž Ringhofferové v 19. století vybudovali tzv. Spojené dominium Kamenice-Štiřín a velice citlivě proměňovali krajinu, když v něm vyvíjeli svoje podnikatelské, kulturní, reprezentativní, společenské a rekreační aktivity. Vychází ze studia archivních materiálů, terénního výzkumu reliktů ringhofferských aktivit z 19. a 20. století, studia literatury a kartografických materiálů. Klíčová slova Ringhoffer, land-use, krajina, dominium, mikroregion, půda, podnikání
|
|
|
Proměna krajiny a života v době industrializace na Šumavě: Vchynicko-tetovský plavební kanál jako osa změn v regionu
Blažková, Tereza ; Matoušek, Václav (vedoucí práce) ; Hájek, Jan (oponent)
4 ABSTRAKT Práce je příspěvkem ke studiu novověké kulturní krajiny, zejména krajiny industriální. Sleduje proměny krajiny a osídlení na střední Šumavě, které souvisely s industriálními aktivitami v kraji. Industrializaci a s ní související změny do oblasti vnesla stavba Vchynicko-tetovského plavebního kanálu na přelomu 18. a 19. století. Před vznikem kanálu byly lesy v oblasti využívány sklářskými a železářskými hutěmi, ale průmyslové činnosti a osídlení dosáhly svého vrcholu až po exploataci lesů, právě díky možnosti plavení dřeva. Výstavba a fungování kanálu byly podnikatelským záměrem knížete Schwarzenberga, který splavněním Vydry a následným plavením po Otavě a Vltavě zaplnil mezeru na pražském trhu s palivovým dřívím. Krajina již během prvních desetiletí 19. století prošla značnou negativní proměnou, zejména lesních porostů, zvýšil se počet osad s domy dřevařů. Problémy nastaly s větrnými a kůrovcovými kalamitami v 70. letech 19. století. Krize a konec plavení dříví nastala v souvislosti s válečnými událostmi a politickými změnami v první polovině 20. století. Krajina a osídlení se však proměňovaly i v následujících letech období socialismu a další zlom nastal po pádu železné opony, zejména se změnou vnímání krajiny, související s ochranou přírody a turistikou. KLÍČOVÁ SLOVA: Antropologie krajiny -...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Komárov a Čenkov. Regionální sondy do vývoje krajiny Brd v období industrializace
Röschová, Kateřina ; Matoušek, Václav (vedoucí práce) ; Sádlo, Jiří (oponent)
Diplomová práce sleduje vývoj krajiny zalesněného pohoří ve středních Čechách - Brd, od pozdního středověku do konce druhé světové války. Od 15. století byly Brdy významným železářským centrem celých Čech. Pro výrobu železa zde bylo vše potřebné - dobře tavitelná železná ruda, bohaté lesy, vodní toky a blízká odbytiště výrobků. Během průmyslové revoluce (1800- 1873) se železářské podniky koncentrovaly a modernizovaly. Drobné provozy zanikaly a výroba se soustředila do vznikajících průmyslových center. Brdské lesy, z nichž mizela železářská výroba, se staly cílem turistů, skautů a trampů. Rozsáhlé zalesněné pohoří upoutalo pozornost i Ministerstva národní obrany, které se rozhodlo vybudovat zde dělostřeleckou střelnici. Konkrétní proměny krajiny Brd jsou ukázány na příkladu dvou katastrů - Čenkova a Komárova.
|
host ::
RSS.