|
|
Koncové šva v nizozemštině
Kratochvíl, Tomáš ; Machač, Pavel (vedoucí práce) ; Elšík, Viktor (oponent)
V této práci jsem se zaobíral analýzou koncových šva v nizozemštině v koncových segmentech -e a -en, které jsou dnes ve většině nizozemských dialektu vlivem elize koncové nazály homofonní. První část výzkumu byla koncipována jako studie výslovnosti rodilých mluvčích nizozemštiny. Předmětem této části výzkumu byl rozbor nahrávek textu sestaveného speciálně za účelem analýzy koncových šva s ohledem na homofonii koncových segmentů -e a -en. Zde se uplatnily páry vět, které obsahovaly potenciálně homofonní substantiva (případně i slovesa) lišící se svým číslem. Druhá část výzkumu byla zaměřena na percepční test s užitím krátkých nahrávek sémanticky nejednoznačných vět za účelem zjištění, jak rodilí mluvčí nizozemštiny rozlišují gramatické číslo v případech, kdy je singulárová a plurálová forma slov ve větě homofonní. Ačkoliv jsem v první části výzkumu neodhalil žádný přesvědčivý doklad o vlivu elize nazály na předcházející šva, z výsledků percepčního testu vyplývá, že při vnímání potenciálně homofonních tvarů lišících se číslem se uplatňuje především sémantika slov a kontext, do kterého jsou zasazeny. Klíčová slova: nizozemština - fonologie - fonetika - homofonie - šva
|
|
|
Koncové šva v nizozemštině
Kratochvíl, Tomáš ; Machač, Pavel (vedoucí práce) ; Elšík, Viktor (oponent)
Tato práce se zaobírala analýzou koncových šva v nizozemštině, se zaměřením na koncovky -e a -en, které jsou dnes ve většině nizozemských dialektu homofonní vlivem elize koncové nazály. První část výzkumu byla koncipována jako studie výslovnosti rodilých mluvčích nizozemštiny. Předmětem této části výzkumu byl rozbor nahrávek textu sestaveného speciálně za účelem analýzy koncových šva s ohledem na homofonii koncovek -e a -en. V té se uplatnily věty, které se lišily pouze gramatickým číslem substantiva a v některých případech byla použita i slovesa. Druhá část výzkumu byla zaměřena na percepční test s užitím krátkých nahrávek sémanticky nejednoznačných vět za účelem zjištění, jak rodilí mluvčí nizozemštiny rozlišují gramatické číslo v případech, kdy je singulárová a plurálová forma slov ve větě homofonní. Klíčová slova: nizozemština - fonologie - fonetika - homofonie - šva
|
|
|
Česká šumová vibranta /ř/ a její realizace nerodilými mluvčími češtiny
Zábojová, Lenka ; Machač, Pavel (vedoucí práce) ; Štěpánová, Veronika (oponent)
Tato diplomová práce ve své teoretické pojednává o r-ových hláskách, včetně českých vibrant, a speciálně se zaměřuje na artikulační, percepční a akustické vlastnosti šumové vibranty [ř]. Pozornost je věnována i možným nápravám poruch výslovnosti. V experimentální části je popsaný výzkum realizace [ř] nerodilými mluvčími češtiny. Tento výzkum se zabývá především odchylkami, kterých se nerodilí mluvčí češtiny (konkrétně jde o mluvčí s německým, polským, ruským a vietnamským mateřským jazykem) dopouštějí. Klíčová slova: r-ové hlásky, vibranty, desonorizace, kmitavost, cizinecký přízvuk, jazyková úroveň.
|
|
|
Charakteristika hezitací v češtině a míra jejich percepční rušivosti
Průchová, Tereza ; Machač, Pavel (vedoucí práce) ; Zíková, Magdalena (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou hezitací v mluvené češtině. Teoretická a popisná část se primárně soustředí na popis hezitací jakožto jednoho z poměrně běžných rysů spontánní řeči, na jejich typologii, na zmapování možných pragmatických funkcí, které mohou v různých komunikačních situacích zastávat, a na tendence jejich umisťování v promluvě. Cílem praktické části je pak s využitím poslechového testu zjistit, jak je posluchači vnímána percepční rušivost hezitací v podobě vyplněných pauz v porovnání s tichými pauzami. Hypotéza na pozadí experimentu předpokládá, že tiché pauzy budou posluchači vnímány jako rušivější než pauzy vyplněné. Výsledky testu podpořené statistickými výpočty tuto hypotézu potvrzují, vzhledem k relativně úzkému okruhu hodnotitelů, jejich nízkému počtu a poměrně specifickému výběru jednotlivých testových položek však nelze tento závěr zobecnit nad rámec daného materiálu. Klíčová slova: hezitace, míra rušivosti, percepční test
|
|
|
Elektropalatografická studie asimilace znělosti u českých alveolárních exploziv
Vaněčková, Kateřina ; Skarnitzl, Radek (vedoucí práce) ; Machač, Pavel (oponent)
Fonologický kontrast znělosti se zakládá na doposud plně neobjasněných fonetických korelátech, z nichž nejočividnější je přítomnost hlasivkového tónu, která je v češtině podle dosavadních poznatků klíčová. Ve snaze zachytit další, v případě některých jazyků podstatnější koreláty tohoto kontrastu vznikl alternativní koncept napjatosti nebo síly artikulace. Velmi řídká je situace, kdy se fonémy ve znělostním páru liší také v dalším rysu, který nelze přičíst vlivu napjatosti. To je případ českých alveolárních exploziv, u kterých bylo potvrzeno také odlišné místo artikulace, resp. anteriornější umístění lingvopalatálního kontaktu u [t] oproti [d]. V této práci si klademe především otázku, jestli tento rozdíl může hrát roli zachování znělostního kontrastu podpovrchové formy v neutralizovaných kontextech vzniklých asimilací znělosti. Z našich elektropalatografických nahrávek 7 mluvčích ovšem naopak vyplývá, že je tento kontrast v místě artikulace vlivu segmentálního okolí velmi náchylný: nejen že se nepotvrdil vliv podpovrchové formy na anterioritu kontaktu při asimilaci povrchové znělosti, ukázalo se také, že samotná asymetrie znělostních realizací v našem cílovém kontextu, tedy v kodě slabiky na konci slova následovaného iniciální explozivou slova dalšího, u většiny mluvčích zaniká ve prospěch...
|
|
|
Znělost v češtině německých mluvčích
Pospíšilová, Lucie ; Machač, Pavel (vedoucí práce) ; Martínek, František (oponent)
Tato práce se zabývá výslovností češtiny německých mluvčích, konkrétně problematikou znělostí obstruentů. Jejich fonologická znělost je v češtině a němčině realizována odlišnými způsoby a asimilace znělosti se řídí rozdílnými principy. Výslovnost je ve výuce často podceňována. Cílem této práce je zjistit nejčastější chyby a navrhnout způsoby ke zlepšení výuky této problematiky. K tomu jsem pečlivým poslechem analyzovala 20 čtených projevů mluvčích, jejichž mateřštinou je němčina. Také jsem provedla srovnání učebnic z hlediska toho, jak se věnují výuce výslovnosti. Nejvíce problémů jsem zjistila v asimilaci znělosti přes hranice slabik a slov. Přínosem pro učitele češtiny jako cizího jazyka by mělo být shrnutí problémů s výslovností německých mluvčích a vytvořené materiály, které je možné zařadit do výuky.
|
|
|
Vliv vzdělání na schopnost maskovat svůj hlas
Vyhnálková, Lenka ; Skarnitzl, Radek (vedoucí práce) ; Machač, Pavel (oponent)
(česky) Maskování hlasu se může potenciálně objevit v každém řečovém projevu spojeným s kriminálním případem. Aby bylo možné pachatele správně identifikovat, je třeba analyzovat řečový materiál a porozumět tomu, jakým způsobem mohou jednotlivé typy maskování ovlivňovat hlasové kvality mluvčího. Tato práce se zabývá schopností maskování hlasu u tří skupin mluvčích rozdělených podle úrovně nejvyššího dosaženého vzdělání. Jejím cílem bylo zjistit, jaké strategie mluvčí ve snaze o zakrytí identity používají a zda se ve volbě těchto technik a v jejich úspěšnosti jednotlivé skupiny liší. Výzkum je založen na 86 nahrávkách 43 mladých lidí ve věku od 20 do 31 let, které byly pořízeny v Praze a Plzni. Od každého participanta byly získány dvě čtené promluvy, nemaskovaná a maskovaná, které byly mezi sebou porovnávány. Výsledky ukazují, že preferovanými technikami používanými k maskování hlasu byly fonační změny, zejména snížení a zvýšení základní frekvence hlasu. Mezi třemi zkoumanými skupinami se sice objevily rozdíly nejen v povaze strategií maskování, ale i v jejich úspěšnosti, ale tyto rozdíly byly tak malé, že k jejich potvrzení by bylo třeba dalšího výzkumu.
|
|
|
Parametrická syntéza a percepční ověření českých vibrant
Koppová, Martina ; Skarnitzl, Radek (vedoucí práce) ; Machač, Pavel (oponent)
Pro parametrickou syntézu pomocí high-level parametrů v systému HLSyn existuje parametrický popis hlásek americké angličtiny, nad níž byl systém autory Stevensem a Bickleym vytvořen jako typ syntézy založený na formantové syntéze Denise Klatta a kombinující vlastnosti formantové a artikulační syntézy. Cílem této práce bylo sestavit parametrický popis českých vibrant, tedy /r/ a /ř/, provést syntézu těchto hlásek a otestovat jejich přirozenost percepčním testem. Percepční test ukázal, že jednoduchá vibranta /r/ lze syntetizovat bez větších problémů na základě úprav parametrů znělé alveolární explozivy, aniž by byly tyto úpravy vnímány posluchači jako nepřirozené. Oproti tomu frikativní vibranta /ř/ je hláska natolik komplikovaná, že i přes snahu věrně okopírovat její průběh podle reálných dat ji posluchači hodnotili jako nepřirozeně znějící.
|
|
|
Výslovnostní redukce na úrovni slov ve spontánní řeči a identifikovatelnost řečových jednotek
Tomanová, Eliška ; Machač, Pavel (vedoucí práce) ; Zíková, Magdalena (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje problematice výslovnostních redukcí a identifikovatelnosti redukovaných forem slov. V první části práce jsou analyzována vybraná slova z dialogů s vysokým stupněm spontaneity. Tato část mapuje míru stability fonetických rysů. Potvrdil se předpoklad, že mezi velmi stabilní rysy patří frikativnost sykavek a / /ř , znělost a formantová struktura vokálů a nazalita nazálního konsonantu. Naopak rysy poměrně nestabilní jsou závěrovost explozív a kvalita vokálů. Druhá část práce je zaměřena na percepční testy, jejichž pomocí se ověřuje identifikovatelnost vybraných slov v závislosti na stupni redukce a šířce a typu kontextu. Dále se pokoušíme určit fonetické rysy, které jsou za daných podmínek relevantní pro odpovídající identifikaci slova. Ukázalo se, že mezi nejčastěji zaznamenané fonetické rysy patří výše zmíněné rysy s vysokou stabilitou. Potvrdilo se, že rozpoznatelnost slova závisí na míře redukce a na typu kontextu: slova silně redukovaná, s nulovým kontextem bývají velmi obtížně rozpoznatelná, zatímco v obsahovém kontextu dochází k jejich identifikaci často.
|
|
|
Fonetická variabilita na úrovni slov ve veřejných projevech
Kodytková, Carmen ; Machač, Pavel (vedoucí práce) ; Zíková, Magdalena (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá fonetickou variabilitou slov ve veřejných projevech. V první části práce bylo naším cílem přehledně shrnout dosavadní poznatky o vlastnostech a principech spontánní řeči, o fonetických rysech českých hlásek a o možných faktorech ovlivňujících druh a míru redukce. Dále sumarizujeme výsledky několika starších studií provedených na jiných jazycích (zejména na holandštině a němčině) a také nastiňujeme možné využití výsledků analýz variability slov. V druhé části práce se zabýváme českými slovy protože, prostě, myslím, samozřejmě a určitě, u nichž stanovujeme několik skupin variant podle míry redukce, určujeme stabilitu jejich vlastních fonetických rysů a zjišťujeme, zda u nich má na míru redukce vliv pozice v promluvovém úseku (rozlišujeme pozici iniciální, mediální, finální a I = F) a/nebo rychlost vyslovení celého slova. Pro každé vybrané slovo se nám podařilo sestavit hierarchizovaný seznam pěti až osmi skupin variant dle míry redukce. Stabilita fonetických rysů u čtyř typů hlásek (vokály, nazály, neznělé explozívy a neznělé sykavky) se shoduje s dosavadními pozorováními (např. Machač, 2004). Vliv rychlosti vyslovení slova na míru redukce se projevil u slov protože, prostě, samozřejmě a určitě, vliv pozice v promluvovém úseku se projevil menší redukcí v pozici finální...
|
host ::
RSS.